Kmotr
Mario Puzo
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238612/mid_kmotr-238612.jpg
5
5019
5019
Kmotr / Krstný otec série
< 1. díl >
Kmotr Maria Puza, „americká sága“ newyorského podsvětí, vyšel poprvé v roce 1969 a od té doby zůstává celosvětovým bestsellerem. Autor v něm zachytil historii krvavé války klanu Corleonů proti čtyřem dalším famigliím, válku vedenou v duchu hesla Questa guerra e cosa nostra – Tohle je naše věc. Znamenité, sugestivní dílo o bossovi všech bossů, jehož vliv sahal od policie až po finanční magnáty, si získalo popularitu především proto, že zachytilo klasickou mafii v konkrétní době a v místech, kde existuje dodnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
The Godfather, 1969
více info...
Přidat komentář
Před dvěma dny jsem dočetla Kmotra a pořád mi ta kniha chybí. Chci ji číst dál, chci vědět, co bylo dál s rodinou Corleonových i s dalšími postavami. Kniha je naprosto skvělá, nemohla jsem se odtrhnout. Bavilo mě v ní všechno - hlavní dějová linka a všechny vedlejší linky jako Johny Fontane nebo Lucy Manciniová. Určitě přečtu další autorovy knihy.
ČV 2021 - 16. Kniha do 15. místa v některém žebříčku na Databázi knih.
Zajímavé čtení. Já mafiánské tématice moc neholduji, ale bylo to čtivě psané. Osud každé postavy byl do podrobna rozepsán. Po pravdě se mi celkem líbí představa jakéhosi padrína, který se o všechno postará.
Nejlepší kniha, co jsem kdy četl. Fantasticky čtivé s geniálně navozenou atmosférou ať už se jedná o New York, Hollywood nebo Sicílii. Každá postava má svůj příběh a svůj vývoj. Příběh uhání mílovými kroky a nezadržitelně směřuje ke krvavému a dechberoucímu finále.
Kniha mě velice příjemně překvapila, předčila má očekávání. Hned jsem se začetla. Děj byl napínavý a postavy dokonale vykreslené. Jsem nesmírně ráda, že mi ji kamarádka doporučila a darovala, jinak bych se ke knize snad ani nedostala. A to by byla podle mě veliká škoda.
Ulízela jsem v knihovně a našla jsem Kmotra. Kniha není moje, asi jsem ji někomu zapomněla vrátit a nikdo se k ní nepřihlásil. Ráda si ji kdykoli přečtu znovu.
Uklízela jsem knihovnu a objevila jsem Kmotra. Kniha není moje, asi jsem ji někomu zapomněla vrátit, nikdo se o ni nepřihlásil. Vůbec mě to nemrzí, ráda si ji kdykoli přečtu znovu.
Také další z knih, která čekala dlouhých třicet let v mé knihovně. Nechtělo se mi číst o mafii. Teď si myslím, že moje hodnocení je zbytečné, velký počet čtenářů a jejich nadšené hodnocení mluví ve prospěch Kmotra. Drsný svět, ke kterému bych se nechtěla dobrovolně přiblížit.
Čtenář tak trochu fandí ústřední mafiánské rodině, také jsem se při tom přistihla.
Ale - jedna mafiánská rodina sejme syna nebo otce apod., postižená rodina to pochopí, protože přece osobně proti nim nic nemají, je to jen obchod. To je mi teda vysvětlení, brr.
Nechápu, jak jsem mohla tuhle knihu tak dlouho přehlížet.
Moc mě bavila a byla velmi zajímavá. Bavilo mě nakouknout, jak organizačně mafie funguje. Baví mě tam to, že všichni Donové jsou stejní v tom, že odmítli žít podle pravidel společnosti a odmítli se jí nechat omezovat. A taky se mi líbí kolik tam je postav, že má každá svůj vývoj a charakter a že rozhodně nejsou stejné a že i přes množství postav a vedlejších linek se čtenář neztratí.
Za mě jednoznačně kultovní kniha a jedna z mála knih, které si ráda přečtu opakovaně. Mafiánům zde prostě nejde nefandit. Filmová adaptace je zdařilá, ale nikdy mi nepřirostla k srdci jako kniha.
Nechápu, že jsem se k téhle genialitě dostala až ve 22 letech. Perfektní příběh, skvěle vykreslené postavy, no a ty zvraty.. Miluju tu knihu od začátku do konce.
Jak moc je vlastně důležitá rodina? Uměle vytvořený vztah, možná jeden z nejumělejších vůbec, kdy musíme bezprostředně přijmout fakt, že s lidmi, ke kterým jsme se narodili bychom za normálních okolností necítili ani afinitu? Rodina je možná to nejdůležitější vůbec - aspoň pro hrdiny této knihy. Někdy ale, v důsledku vlivu okolí převládá jejich ego, jejich pud sebezáchovy, jejich pocit nebo touha po moci, strach i láska - a okolo všech těchto poklesků se otáčí nejvypjatější situace z celého příběhu. Protože ano, je důležité mít v životě řád, mít řád uvnitř sebe je ale mnohem těžší - a zvláště pak v případě, že něco jako "morálka" je na hony vzdálené ideálům lidí, kteří nás vychovali, kteří s námi celý život žili...Jak tedy nalézt mravní řád uvnitř sebe aniž bychom porušili přikázání rodiny? Kniha je nesmírně zajímavá, čtivá. Postavy jsem si oblíbila strašně rychle. Jejich smýšlení mi bylo blízké - nikoli způsobem, že bych tak reagovala já sama - ale tak, že jsem jim rozuměla - viděla jsem kontext s tím, jak složitou měli výchovu, jakou cestu měli za sebou. Velmi jsem si oblíbila Sonnyho, který byl ryzí ve svém chování, autentičtější než například Michael. Knihu vřele doporučuji, je to jedna z mých jednoznačně nejoblíbenějších literárních děl vůbec. Není pro každého, složitost postav a rozmanitost příběhu může být matoucí - zvláště pro někoho, kdo dělá mezi jednotlivými kapitolami velké časové přestávky. Četba ale není náročná, děj je záživný a vtáhne vás. Ostatně, jak to Mario umí.
Kmotr, bible všech, které zajímá a baví téma mafie. Charismatický don Corleone je dnes nesmrtelná kultovní postava stvořená Mariem Puzem a kdo nečetl tuhle knihu, tak určitě zaznamenal alespoň Coppolovu neméně slavnou filmovou adaptaci. Je to už knižní klasika, ke které se po letech rád vracím.
Klasika, která nestárne. Skvělý román, výborně vykreslené postavy, děj, prostě všechno. Kniha, ke které se můžete opakovaně vracet a nikdy Vás nezklame ani nezačne nudit.
Skvělé velké finále a intriky, na konci mi to trochu mrazivě připomnělo Šóguna. Jako první kniha/film o mafii to podalo pěkný brutální rodinný obrázek.
(SPOILER) Taky jsem po Kmotrovi musel sáhnout. Jsem takovej ten týpek, co ve třinácti smažil Mafii beze zvuku, když rodiče spali a obdivoval, jakej byl don Salieri řízek a jak byl s tím doutníkem cool. Film Kmotr jsem kdysi viděl, ale příběh jsem si pamatoval jen v hrubých obrysech, nicméně hlavní dějové zvraty už mi byly známy. Co si budeme povídat, je to kvalitka, zejména co se týče stylu vyprávění, prostředí, postav atd. Dlouho jsem váhal, jestli frcnout čtyři nebo pět hvězd, přece jenom jsem byl v určitejch rozpacích z linky Johnyho Fontana apod., chápu, že v době vydání knihy měl lidi šokovat popis toho co se děje v holywoodu, ale ten tendenčně cpanej sex na každou druhou stránku už se mi za chvíli začínal zajídat (obzvlášť když si tam Puzo očividne projikoval svoje neukojený horkokrevný fantazie), jestli se Nino uchlastá nebo ne mi bylo upřímně jedno a pánevní dno Lucy Manciniové mi bylo zcela volný (ha- ono taky volný bylo). Až do konce jsem se bál, že tuto plkání o vedlejších postavách nedojde nějakýho vyvrcholení (ha!) a že se to nakonec nijak nespojí. Spojilo se a můžu bejt spokojenej.
Štítky knihy
mafie zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) trestné činy gangsteři rozhlasové zpracování gangy organizovaný zločin
Miluju knížku i film, protože si nikdy neumím vybrat, jestli dona Corleona miluju nebo nesnáším, jestli je věrným přítelem nebo vypočítavou bestií, ochráncem slabých Italů nebo pijavicí, která tu komunitu ničí. Jediná věc, co mi na knížce vadila, bylo množství sexuálních scén, bez kterých se film zcela v pohodě obešel. Kdykoliv ale don Corleone promuvil, tak to byly perly. Třeba jeho rozhovor s Bonaserou:
„Kdybyste ale byl přišel za mnou, moje peněženka by bývala vaše. Kdybyste přišel požádat o spravedlnost mě, tak by ti lotři, co vám zničili dceru, prolévali hořké slzy už dnes. Kdyby si nějakou nešťastnou náhodou udělal počestný člověk jako vy z někoho nepřítele, pak by se stal i mým nepřítelem –“ don pozdvihl paži a prst namířil na Bonaseru – „a pak, to mi věřte, by se vás báli!“ Bonasera sklopil hlavu a přiškrceným hlasem zašeptal: „Buďte mým přítelem."