Krstný otec
Mario Puzo
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234067/mid_krstny-otec-234067.jpg
5
5025
5025
Kmotr / Krstný otec série
< 1. díl >
Puzov román Krstný otec patrí k doteraz najlepšie predávaným románom v dejinách beletrie Spojených štátov. Puzo je vynikajúci rozprávač a okrem toho si zvolil tému - gigantický rast a koncentrácia moci newyorského podsvetia a jeho styky so slávnym spevákom a filmovým hercom, v ktorom každý Američan ľahko spozná Franka Sinatru. Hlavná postava, Krstný otec, je vodca tajnej organizácie , šéf najvražednejšej bandy v USA, no osobne je sympatický a svojím spôsobom spravodlivý. Najmocnejší a najbohatší Američania sa pred ním trasú, lebo vplyv Krstného otca siaha do všetkých oblastí amerického života. Daj románu je veľmi bohatý. Sledujeme tu osudy chránenca bandy, slávneho speváka, priebeh i stroskotanie viacerých manželstiev, životné úspechy jednotlivcov aj ich sklamania.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1971 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Godfather, 1969
více info...
Přidat komentář
Výjimečné dílo!
Nečetla jsem sugestivněji podaný proces zamilování, jako na tom italském venkově.
Kniha mne strhne pokaždé, když po ní sáhnu. Také už je to pěkný salát. ;-)
Výborně zpracovaný náhled do rodinného klanu Corleonů. Vše je jen obchod a bezohlednost není vždy namístě, tak přesně tohle mi imponuje. Čirou vypočítavostí s pochopením, že krev není voda, a použitím vlastní inteligence, lze opravdu dosáhnout zásadního vlivu ve světě podsvětí, který je mnohdy zbytečně surový.
Kmotr je další z knih, po kterých jsem sáhla díky čtenářské výzvě na DK. Úctyhodné hodnocení 95% ve mně opravdu vzbuzovalo zvědavost a zároveň jsem si chtěla přečíst předlohu k neméně skvěle hodnocenému stejnojmennému filmu.
Nevím, zda jsem díky tomu všemu měla přehnaná očekávání, ale nedostala jsem od knihy to, co jsem si představovala. Díky tématice mafie a podsvětí jsem se těšila na drama, napětí a že se nebudu schopna od čtení odtrhnout. Vzhledem k roku vydání mi samozřejmě bylo jasné, že kniha bude psána jiným stylem než dnes, ale když jsem se ani po 150 stranách nemohla stále začíst, začala jsem mít pocit, že je něco špatně.
Nakonec jsem se s knihou trápila dlouhé tři měsíce a nebýt toho, že jsem později přešla na audioknihu, možná bych ji ani nedočetla. Byl děj tak špatný? To je právě to. Nebyl! Když si v hlavě znovu přehraji vše, co se v knize odehrálo, všechny ty zvraty a dramata, tak by mě Kmotr měl neskutečně bavit.
Co tedy nakonec bylo kamenem úrazu? Po dlouhém přemýšlení jsem na to přišla. Kmotr totiž vše popisuje. Přímé řeči je tady tak málo, že jsem se pořádně nedokázala vžít do postav či si k některé vytvořit vztah. Vše jsem pozorovala z dálky a nezaujatě. Bohužel až příliš nezaujatě a příliš z dálky. Kolikrát jsem se začala ztrácet ve vlastních myšlenkách, a to klidně i uprostřed přestřelky.
V Kmotrovi se neustále cosi děje, ale ne vše je pro příběhovou linku podstatné. Samozřejmě, že některé zdánlivě nepodstatné věci později sehrály roli, ale proč bych měla číst například o tom, jak si nějaká ženská nechala spravit spodek, to opravdu netuším. Když už to tam muselo být, stačil by odstavec, ale číst na toto téma hotové litanie bylo vskutku ubíjející. Myslím, že zkrácení o 100 – 150 stran by knize jedině prospělo.
Přesto jsem ale ráda, že jsem si tuto gangsterku přečetla a na film se těším. Dějová linka totiž je zajímavá a věřím, že ve filmu odpadnou všechny ty zbytečné scény, které mě v knize vytáčely.
Prostě klasika, kterou si znovu rád po letech přečtu a nikdy nejsem zklamaný. Letos jsem Kmotra četl po knize Corleone a udivily mě zjevné rozdíly, což při čtení za sebou působilo poněkud rozpačitě. A pak jsem si pustil film v původním znění s českými titulky, protože slyšet ty hlasy a tu ponurost, to je paráda.
Skvělé! Ve filmu, ač dobrém, mi spousta věcí nedošla/nebyla tam, knížka byla mnohem větší a lepší zážitek. Líbil se mi styl psaní, takový starý, klasický, nevím jak to popsat. Každopádně takhle už se dnes knihy moc nepíšou...
Když mi bylo náct, knihu jsem rozečetla a odložila. Jsem ráda, že jsem se k ní vrátila, protože je to klasika, která stojí za to.
Kmotr je o mafii. Mafie je svět tvrdých a přísných pravidel boje jedné mafiánské rodiny proti druhé. Je to svět finančních podvodů, obchodů s drogami a nelítostného soupeření mafiánských klanů vůči sobě. Pamatuji si, jak kniha krátce po svém vydání putovala od jednoho čtenáře k druhému, stala se předmětem mnoha diskusí a jasně naznačuje i neomylný fakt, že opravdu v pozadí každého velkého majetku je zločin. Dlouho jsem se knize vyhýbala. Sama ani nevím proč. V době svého 1. vydání vydání způsobila na knižním trhu poprask. Film jsem zatím neviděla. Ráda to někdy napravím.
Osobně si také myslím, že ne všechny kapitoly jsou pro porozumění děje úplně nezbytné. Kniha mě zas až tak neoslovila, předpokládám, že film bude úspornější a kompaktnější.
Nakonec davam 5 za poutavost,originalitu a hodne i za ovlivneni filmovym zpracovanim.
Nektere kapitoly byly ale nadbytecne (Fontana).
Celkove vsak pusobive. Ke dvojce se vsak ale jen tak nedostanu.
Vlastně ani nevím, proč jsem se této knize tak dlouho bránila... snad proto, že jsem měla pocit, že ten příběh vlastně znám a ničím mě nepřekvapí.. nebo proto, že mě vlastně knihy z mafiánského prostředí neberou.. a nebo asi proto, že ráda čtu něco nového a neznámého a příběh kmotra zná každý... jak jsem se mýlila.. skvělý, místy strohý styl Maria Puza dala knize základ a příběh dona Corleoneho a jeho "famiglie" dala příběh, od kterého nešlo odejít..
Drsný román mě překvapil svým rozsahem a bohatým dějem do poslední stránky. Doslov k mému výtisku byl velmi tendenční, i když zdůrazňoval zkaženost západního politického systému, dnes můžeme s klidnou ironií konstatovat, že kniha je dodnes kladně přijímána a ceněná.
Dám vám nabídku, kterou nemůžete odmítnout! Přečtěte si Kmotra a poznejte těžký život italských emigrantů v Americe! Mario Puzo v napínavém a skvěle vygradovaném příběhu zachytil přerod ušlápnutých venkovských nádeníků v ctihodné a vlivné lidi, v zemi neomezených možností.
Dej knihy "Krstný otec" asi netreba rozpisovať, ak ste knihu nečítali, možno ste videli film od F.F. Coppolu. A ak ste nevideli ani film, určite ste aspoň počuli o Donovi Corleonovi.
Mario Puzo v roku 1969 predstavil svetu fiktívnu postavu Vita Corleona, Sicílčana, hlavu jednej z najrešpektovanejších mafiánskych rodín v Amerike. Je to muž schopný brutálneho násilia, zároveň, ale kladie dôraz na zachovanie slušnosti a istej formy spravodlivosti. Rodina je pre neho na prvom mieste, verí v priateľstvo a je vždy pripravený pomôcť ľuďom, ak sú ochotní pristúpiť na jeho podmienky.
Zločineckému podsvetiu v New Yorku v tom čase vládne päť rodín, ktoré vedľa seba celkom úspešne koexistujú, až do chvíle, keď sa mladšia generácia rozhodne pustiť do obchodu s narkotikami. Vtedy sa rozpúta mafiánska vojna.
Puzovi sa jednoznačne darí udržiavať pozornosť a núti vás pri čítaní obracať ďalšiu a ďalšiu stranu.
Príbeh sa vracia aj do minulosti, vďaka čomu môže čitateľ lepšie pochopiť správanie niektorých postáv.
Okrem Krstného otca Vás v knihe čaká mnoho zaujímavých charakterov napríklad spevák Johnny Fontana, jeden zo synov Vita C. - Michael Corleone, Luca Brasi či Lucy Mancini milenka Sonnyho Corleone.
Autorovi sa podarilo snúbiť moc a brutalitu so spolupatričnosťou a dávkou sentimentu. Ak niekto odkladá čítanie, tejto asi už klasiky, neváhajte a pustite sa do toho.
Hra o trůny v gangsterském světě!
Kdo miluje knihy, nebo filmy, tak se rozhodně nemohl vyhnout Kmotrovi. Ani u mě to nebylo jiné, nicméně i přes to, že superlativa se na toto veledílo valila ze všech stran, moc mě kniha nelákala.
Nakonec jsem se pro ní rozhodl a rozhodně nelituju. Když to vezmu v kontextu doby, kdy vznikla, tak je to naprostá fantazie. Různorodost charakterů, zajímavé prostředí, brutalita, vraždy, ale zároveň respekt a úcta.
Don Corleone a Hagen byly pro mě nejlépe napsané charaktery. Proč ale jen čtyři hvězdičky? Podle mého gusta měla kniha skvělý nástup, skvělý prostředek, ale poté trošku slabší místo a nedokázalo si udržet to skvělé brutální tempo.
A teď hurá na filmové kmotra z roku 1972!
Až na Sicilskou část, pojednání o ochablém pánevním dnu a všemu kolem Johny Fontane celkem poutavé čtení. A to mne mafiánská tematika moc nebere.
Máte problém? Navařte špagety a zalehněte na matrace! Nesmrtelná klasika s naprosto skvělým filmovým ztvárněním. Léta jsme s kolegyní používaly tajnou hlášku, kdykoliv nás někdo společně opravdu naštval: Sedíš vzadu nebo budeš řídit?
Asi jedna z mých nejoblíbenějších knížek vůbec, takže mě až překvapuje, že jsem dodneška nedal hodnocení a komentář. Takže tohle by bylo napraveno. Musím říct, že knížku jsem četl už xkrát, jak českou verzi, tak teď originál a pořád mě baví stejně jako poprvé. Příběh rodiny Corleone, jejího vzestupu, války pěti famiglií a závěrečného rozuzlení se neomrzí. Při posledním čtení jsem docela přemýšlel nad tím, jestli se dá najít v knížce nějaké hluché místo, nějaké, které by mě nebavilo, ale na nic jsem nepřišel, všechno má pro příběh své místo (ok, kdybych měl pistoli u hlavy, tak bych asi vyškrntnul sicilskou část, ale bylo by to z těžkým srdcem).
A jestli něco podtrhuje knihu a její příběh, tak je to vyřízení si účtů v závěru, tuhle scénu bych mohl číst pořád dokola a byť jsem tady teď knihu vychválil tak dodám, že její zpracování z filmu je ještě o stupínek lepší. Kol a kolem, jednoznačně must read a jedna z těch jednoznačných klasik.
Vlastně je trochu s podivem, že má kniha tak vysoké hodnocení, protože Puzo není bůhvíjaký spisovatel. Jeho styl je jednoduchý, strohý, dalo by se říci až žurnalistický, beze snahy o nějaký hlubší vhled do psychologie postav, dokonce ani napětí tu vlastně není moc přítomno. Na druhé straně tenhle styl výborně souzní s titulní postavou Vita Corleona (k Michaelovi sedí už o poznání méně). A hlavně – jak jsem nedávno napsal u jiné knihy - důležitý je příběh, a ten se Puzovi opravdu povedl, i když bych ocenil nějaké to překvapení na závěr (co takhle zrada Toma Hagena? ;-) ). Kromě toho – pokud kniha opravdu odpovídá tehdejší realitě – je v ní výborně popsán svět italské mafie v Americe a na Sicílii, plný intrik a násilí (a do jisté míry i svět amerického filmového průmyslu). Kdoví, možná popularitě knihy napomohly i skvělé filmy s Marlonem Brandem a Al Pacinem v hlavních rolích.
Náhodou jsem se dostala k této knížce, ale když už jsem jí měla v knihovně, tak jsem se do ní pustila.
Překvapilo mne, jak lehce vás kniha vtáhne, ani to nepostřehnete a jak snadno se čte.
A také mne potěšilo, že kniha není typicky gangsterská, ale rodina Corleone je celkem přívětivá nebo milá. Že to není banda zazobanců, kteří žijí jenom v luxusu nebo kteří mají továrnu na mrtvoly, ale ukazují, jak i jiným způsobem mohou něčeho dosáhnout aniž by se použilo násilí.
Kniha mne opravdu překvapila, že to není typická gangsterka.
Štítky knihy
mafie zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) trestné činy gangsteři rozhlasové zpracování gangy organizovaný zločin
“Revenge is a dish that tastes best when served cold.”
Čtivé a poutavé vyprávění z prostředí italské mafie v Americe. Puzo v úvodu hladce čtenáři představí famiglii dona Corleona a hned bez okolků na pár příkladech hezky ukáže, jak to v takové famiglii funguje. Není těžké nechat se pohltit dějem a prožívat útrapy i radosti společně s členy rodiny.Mistrně napsané a za těch 5 hvězd to stojí. Film jsem zatím neviděla.