Krstný otec zajímavosti

Krstný otec
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/234067/mid_krstny-otec-234067.jpg 5 5032 5032
Koupit Koupit eknihu Antikvariát

Kmotr / Krstný otec série

< 1. díl >

Puzov román Krstný otec patrí k doteraz najlepšie predávaným románom v dejinách beletrie Spojených štátov. Puzo je vynikajúci rozprávač a okrem toho si zvolil tému - gigantický rast a koncentrácia moci newyorského podsvetia a jeho styky so slávnym spevákom a filmovým hercom, v ktorom každý Američan ľahko spozná Franka Sinatru. Hlavná postava, Krstný otec, je vodca tajnej organizácie , šéf najvražednejšej bandy v USA, no osobne je sympatický a svojím spôsobom spravodlivý. Najmocnejší a najbohatší Američania sa pred ním trasú, lebo vplyv Krstného otca siaha do všetkých oblastí amerického života. Daj románu je veľmi bohatý. Sledujeme tu osudy chránenca bandy, slávneho speváka, priebeh i stroskotanie viacerých manželstiev, životné úspechy jednotlivcov aj ich sklamania.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Tatran (Bratislava)
Originální název:

The Godfather, 1969


více info...

Zajímavosti (16)

Vyšlo dvakrát i v audio verzi. V roce 1977 na audio kazetách četl Richard Honzovič, v roce 2008 na CD čte Jiří Prager. (lioncel)

https://archiv.ihned.cz/c1-66521990-pred-padesati-lety-vysel-kmotr-monumentalni-pribeh-prevleceny-za-detektivku-ktery-zmenil-ameriku (yehochanan)

Mario Puzo.."hostitelia mi predstavili pár podozrivých chlapov. Nik to nepovedal nahlas, ale vedel som, že toto sú ozajstní donovia a krstní otcovia. Rozprávali sa so mnou, chválili ma, aj keď ja som im prisahal, že som v skutočnosti nikdy živého mafiána nevidel. Oni sa usmievali, pokyvovali hlavami a jeden dokonca na mňa sprisahanecky žmurkol " (R0RI)

Rodina Barzini je prirovnávaná k rodine Genovese, kvôli najvačšiemu vplyvu na Manhattan-e a postava dona tejto rodiny Emilia Barziniho je prirovnaná ku Vito-vi Genovese alebo Frank-ovi Costello.

Rodina Cuneo je porovnávaná s Lucchese a Mogaddino, s Lucchese pre vplyv v Harleme a Bronxe a s Mogaddino pre vplyv v Buffale, NY.

Rodina Stracci je porovnávaná s Colombo, pre pomerne malý vplyv na celonárodnú mafiu. (SSim)

Rodina Corleone je v skutočnosti inšpirovaná rodinou Borga, ktorá pochádzala z renesančného Talianska v neskoršom 15-tom storočí. (SSim)

V románe je 5 rodín- Corleone, Barzini, Tattaglia, Cuneo, Stracci, v skutočnosti existuje v NYC taktiež 5 rodín- Bonnano, Gambino, Lucchese, Genovese, Colombo. (SSim)

http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/279344 (Koka)

Román Kmotr se po svém vydání udržel dlouhých dvaadvacet týdnů na prvním místě žebříčku nejprodávanějších knih v Americe. (vhojta)

Dílo Kmotr se na konci šedesátých let minulého století stalo prakticky přes noc bestsellerem. Puzo si získal takový obdiv, že čtenáři odmítali věřit, že neměl s mafií nikdy nic společného. (vhojta)

Postava Johnnyho Fontana je inspirována Frankem Sinatrou. (Zlord Antiježíš)

Puzo prodal práva na Kmotra za 50 000 dolarů, avšak ve finále obdržel 80 000 kvůli úspěšnosti knihy na trhu. (Zlord Antiježíš)

Mario Puzo napsal Kmotra kvůli dluhům. A vyšlo to; po celém světě se ve své době prodalo na 500 000 výtisků v tvrdých deskách a 10 milionů paperbacků. (Zlord Antiježíš)

Kmotr v knižní podobě vznikal zároveň s filmovou verzí a nebýt podpory a naléhání producentů filmu, Mario Puzo by knihu pravděpodobně nikdy nedokončil. (Zlord Antiježíš)

V Italištině je spojení Don Corleone nepřesné. Don by se mělo používat s křestním jménem podobně jako Strýček Vito a ne příjmením. Ale takto to Puzo napsal a stalo se to obecně užívaným spojením. (Zlord Antiježíš)

Mario Puzo spolupracoval na filmové adaptaci svého románu jako scénárista. Film režírovaný F. F. Coppolou dostal v roce 1972 Oscara. Další dva díly trilogie byly na Oscara nominovány. (vhojta)

K prvnímu českému vydání této knihy: Jan Zábrana, Celý život (1), str. 340 – „Po dlouhých tahanicích, odkladech a váháních konečně vydali český překlad Puzova Kmotra. Vydalo jej stranické nakladatelství Svoboda, poněvadž ty tři nebo tři a půl miliónu, což bude čistý zisk, se mohou docela dobře hodit i stranickému nakladatelství, zvlášť když donekonečna s absolutní ztrátou vydává úplné a ještě úplnější spisy klasiků marxismu-leninismu, které nikdo nečte, natož aby je kupoval. Poněvadž však vydat Kmotra se přece jen nesrovnává s stranickou linií, vyšla kniha bez udání nakladatele! (To je snad první příklad od roku 1948, co v tomto státě vyšla kniha, na níž není uvedeno jméno nakladatele. V tiráži je napsáno jen „Členská knižnice“, ale koho knižnice a z kterého nakladatelství, to už tam nikdo nenajde. Ze zákulisí jsem se ještě dověděl, že když už kniha byla přeložena a snad i dokonce vytištěna, pokoušela se Svoboda dojednat z Odeonem, zda by si Kmotra nevzal pod svou střechu. Tam sice účetnické mozky zastříhaly ušima, cítíce zisk, leč nakonec to odmítly z obavy, aby jim Kmotr nepokazil kádrový profil nakladatelství, a ze strachu, aby se případný průser z vydání knihy nesnesl na jejich hlavy. A tak nakonec vyšel Kmotr v Čechách bezprizorný.“ (1974) (HTO)