Kniha bolesti

22.04.2020

Zajímavá sbírka povídek, která se vyznačuje žánrovou všehochutí (nenajdete zde jen horror, jak by se mohlo na první pohled zdát). Na jednu stranu to znamená, že čtenářova náklonnost k jednotlivým kouskům bude jak na houpačce. Na stranu druhou, máte jistotu, že dříve nebo později na něco zábavného narazíte.
Nejméně mě oslovila povídka O husách, bolestižroutech a těch ostatních. Co se týče mnou nejlépe hodnocené záležitosti, překvapivě to není ani jeden ze dvou příspěvků Marka E. Pochy (ačkoli jsou oba skvělé). Namísto toho volím kousek s názvem Psychicky náročná práce, který mě naprosto rozsekal. :-)
Nadšencům do české a slovenské fantastiky bez mučení doporučuji.

04.08.2019

Jak uvádějí ostatní, nějaké povídky dost slabé, jiné průměrné a některé skvělé. Možná jsem měla velká očekávání, ale do jisté míry kniha splnila očekávání a byla jsem naplněna bolestí :).

29.07.2019

Přiznám se, od „Knihy bolesti“ jsem čekal, že bude pláno hororových povídek, které třeba budou hodně odkazovat na de Sadeho. Na de Sadeho se až na jednu dvě výjimky neodkazuje skoro vůbec – a v jednom případě je to spíš ve snaze o vtip – a horor zde rozhodně není zastoupen více. Jsou zde povídky, které jsou velmi povedené, ale jsou zde i takové, které hodně skřípou a je na nich vidět i určitá nevypsanost. Rozhodně se ukazuje, že máme v oblasti fantastiky docela bohaté zaměření, ale od „Knihy bolesti“ jsem čekal něco trochu jiného.

29.06.2017

Tuto knihu jsem si v knihovně vybrala podle názvu, hezky se na mě smála ze stolku s novinkami a obal mě taky velmi zaujal. Obsah je velice podařeným dílem mnoha spisovatelů. Hned první povídka "Až na věky" mě svým surovým popisem středověké inkvizice z pohledu mučeného naprosto uchvátila. Velmi dobře napsané. Další povídka "AI845CD62" bylo science fiction, ale zajímavě napsané, poslední věta mě rozsekala... "Tkáč" byla jedna z povídek, kterou by bylo fajn číst v rozvinuté verzi, nebránila bych se přečíst knihu s tímto příběhem. "Půjčené je lepší vrátit" bylo hodně dobrý. Tenhle styl psaní mám ráda. "Melodie bolesti" - velice zajímavý nápad. Při čtení tohoto příběhu jsem měla husí kůži... "Svézt" - krásně typicky Kingovská povídka, tu jsem si fakt užila, zase by se to dalo natáhnout i na kratší knížku :-) "Vrátit zpět" - připomělo mi to Kingovo "Lituji, voláte správně". Smutný, promarněná šance, která už se nenabídne... "O husách, bolestižroutech a těch ostatních" - nemyslím, že by byla tato povídka vyloženě špatná, ale byla hodně krátká na to, aby čtenář mohl pochytit hlubší souvislost. Což je škoda, protože i z tohoto námětu by se dalo vykřesat mnohem víc a čtenáře by jistě takový příběh zaujal. Při jejím čtení mě napadlo připodobnění k mass mediím, jak se kolem někoho bezvýznamného nafoukne bublina v zájmu vyšších tříd a ty nižší tomu bez ostychu věří a jdou jak ovce na porážku.... Zajímavě napsané, ale bohužel krátké, příliš krátké.... "Revize jízdenek" - zas a znovu myšlenkami u Kinga a jeho Temné Věže, styl hodně podobný, tohle se četlo jedním dechem, skvěle čtivě napsané. "Psychicky náročná práce" - k téhle povídce nemám moc co říct, nijak mě nezaujala, bohužel.... "Vřed" - tahle povídka nabízí zajímavý náhled do vlastního nitra každého z nás, na to, jak dětství, postavení v rodině a chování vlastních rodičů ovlivňuje celý náš budoucí život. Jak jsme formováni vyšší mocí - mateřskou (ne)láskou. Dobře napsané. Málem i slza mi ukápla.... "Šepoty mrtvých" - zase King a zase krátké :-D Nicméně dobře napsané, kdyby mohla být povídka o pár desítek stran delší, byla by skvělá. Takhle mě to jen navnadilo a už se mi v hlavě odvíjí pokračování :-)) "Kšeft" - čistá krása. K tomu není víc co říct, představa světa někdy v budoucnosti tvořeného pouze jedinou stavbou na celé planetě, poschodí symbolizující společenské třídy, papaláši, mikročipy, počítače, vše ovládané někde nahoře, nikdo neví čím, málokdo se tam umí dostat..... Tohle mi sedlo. Moc dobře napsané. "Mlčenliví soudruzi" - tahle povídka byla taková nedotažená.... Nápad dobrý, ale opět by to chtělo rozvinout víc, skončilo to nijak, konec jsem vůbec nepochopila....
Celkově hodnotím povídky velice kladně, jsem ráda, že jsem na knihu narazila a vřele doporučuji všem co mají rádi kratší povídky ve stylu science fiction, horor, nadpřirozeno a duševno.

30.09.2016

Jak už bylo řečeno, některé povídky jsou možná příliš dlouhé a jiné by zase chtěly prodloužit. Jak rád bych je natáhl na skřipec. Dusit autory ve vlastní šťávě však nechci, směle knihu doporučuji ke koupi, lebo je to také ozaistné drámo, však?

02.11.2015

Průměrný soubor povídek - některé skvělé, člověk by si tolik přál pokračování, a jiné dlouhé a nudné.

17.11.2014

Knihu som objednávala so "sestričkou" Farby strachu.Boli tak poviedky,ktoré ma naozaj zaujali a boli poviedky,ktoré sa podľa mňa ledva držali na úrovni ostatných,ale to je asi len vec názoru.Každopádne,kniha je to skvelá a stojí za prečítanie tomu,komu sa páčia dané žánre.Ako bolo spomínané už,je škoda,že sa slovenské poviedky prekladali do českého jazyka,aj keď mám češtinu veľmi rada.Ja ju určite budem čítať znova

25.06.2014

Zajímavý dekadentní soubor povídek různé kvality.
Jednoznačně nejlepší je povídka Šepoty mrtvých.
Velice zajímavé jsou AI845CD62, Tkáč a Vřed. Splatter Revize jízdenek bych si klidně přečetla v románovém rozsahu.
O husách, bolestižroutech a těch ostatních byla sice hodně slabá, ale Mlčenliví soudruzi byla nedomyšlená o něco víc.
Také bych se přikláněla k původnímu jazyku.

16.02.2014

Sborník 14 povídek od 12 autorů. Musím souhlasit s předešlým komenářem - nejlepší povídky jsou od Marka E. Pochy Šepoty mrtvých a Svézt. Zaujala mě též Melodie bolesti od M. Petráka a Tkáč od Haniny Veselé. Nejslabší je povídka O husách,...M. Holecyové. Nijak mě nezaujaly ani povídky Vřed A. Šochové a Mlčenliví soudruzi M. Petráka.