Kniha dvou cest
Jodi Picoult
Dawn se stane účastnicí letecké katastrofy, avšak navzdory nepřízni osudu přežije a letecká společnost jí nabídne letenku tam, kam se potřebuje dostat – jenže odpověď na tuto otázku se najednou zdá být nejistá. Buď může odjet domů do Bostonu za manželem a dcerou, nebo se vydat do Egypta, kde jako studentka pracovala na vykopávkách, prožila první velkou lásku a studovala nápisy v hrobkách, zvané Kniha dvou cest. Mohla by se vrátit k životu, který musela před patnácti lety opustit a na který během pádu letadla myslela. Jak se cesta jejího života rozvětvuje dvěma velmi odlišnými směry, musí Dawn čelit otázkám, které si nikdy předtím nepokládala a na něž si teď zoufale potřebuje odpovědět: Co po sobě zanecháváme, když odcházíme? Jak vypadá dobře prožitý život? A je ta volba skutečně na nás?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
The Book of Two Ways, 2020
více info...
Přidat komentář
Když jsem před dvěma měsíci četla knihu Vlk samotář od Jodi Picoult, říkala jsem si, že se moc těším na Knihu dvou cest a těšila se, že se mi bude líbit více Protože jsem se těšila na romantiku a na můj milovaný Egypt.
Bohužel mi ale tahle kniha fakt nesedla a šíleně jsem se u ní natrápila. :(
A to mě fakt mrzí, protože Jodi si zde vybrala mé absolutně milované téma.
Miluju Egypt a archeologii. Ale tady toho bylo tolik, že jsem se prostě strašně nudila.
Navíc mi vadilo, že jsem pointu celé knihy odhalila skoro hned u prvních kapitol. :( A proto se mi do čtení už skoro vůbec nechtělo, protože takové knížky moc nemám ráda.
Hlavní hrdinka mi také nebyla moc sympatická svým rozhodnutím opustit svou dceru a manžela (přitom mu udělala žárlivou scénu kvůli nějaké jiné ženě) a odjet za svou starou láskou do Egypta.
Nebylo to vůbec ono a musím říct, že jsem opravdu ráda, že už to mám za sebou. :(
Mrzí mě to.
Kdyby to byla jiná autorka asi už bych to s jejíma knížkama vzdala, ale já vím, že Jodi to opravdu umí mnohem lépe a hlavně čtivěji takže jí určitě zase někdy dám šanci.
Mám doma ještě nepřečtenou knihu Prostá pravda, tak snad se mi bude líbit
Opravdu nádherná kniha! O lásce, kterou nezničí ani čas, o umírání, o smrti a smíření se s nimi. O zdánlivě nesplnitelných snech. A jako třešnička na dortu také o starověkém Egyptu, který mě nepřestane fascinovat.
Jediné, co mi trochu vadilo byl otevřený konec ale věřím na lásku, věřím na Olive a Wyatta. 5/5*
Nádherný čtenářský zážitek !!
Mé velké díky patří Jodie Picoultové, která mě svou knihou znovu jednou dokázala ohromit, nadchnout i potěšit ! Spoustu přívlastků má Kniha dvou cest a pro mě je přenádherná !! Je to román o lásce, životě a smrti, úžasně zpracovaný. Od mládí mě fascinuje starověký Egypt a nyní moje vzpomínky, touhy i sny znovu ožily.
Kniha dvou cest je skvěle namíchaný příběh opět se dotýkající závažných témat, napsaný tak, jak to dokáže jen Jodi Picoultová. Příběh mě obral o spánek, dohnal k slzám, obohatil moji duši. A asi jsem se na chvíli i zamilovala do Wyatta, do jeho zlatých vlasů a milujícího srdce.
A co je vlastně láska ? Láska je přece Olive a Wyatt !!
Mě osobně tedy kniha trošku zklamala. Vůbec mě nebavilo dlouhé vyprávnění o Egyptě a kvantové fyzice, to jsem přesklakovala.
Příběh Dawn mohl být trošku rozdělen, dost se mi zpočátku nedařilo oddělit současnost a minulost v Egyptě.
Z lidského hlediska bych si ani nemyslela, že tak lehce odejde matka od dcery a manžela, neozve se jim a klidně žije s jiným mužem? Nemyslím si, že je to takové jednoduché a ani výsledek, že si přivede nového muže s sebou.
Kniha mě trošku zklamala a nejsem si jista, že jí někomu doporučím. Ostatní jsem přečetla všechny a byly skvělé.
4,5 / 5
Tohle mě tak krásně překvapilo :-)
Věděla jsem, že mám knihy Jodi Picoult ráda, ale opět mě její umění citlivě psát dostalo. Kamkoliv mě Jodi přenesla už v minulých knihách, vždycky se mi tam líbilo. Nebylo tomu jinak ani teď.
Jsem moc ráda, že se ke mně dostala novinka Kniha dvou cest. Miluji Egypt a vše okolo něj. Moc jsem se na čtení těšila a mám radost, že mi kniha neskutečně sedla a při čtení jsem si užívala každou stránku. Příběh se nečte lehce, stránky se neotáčejí rychlostí blesku jak u jiných odpočinkových knih. Tady čtenář musí dávat pozor, já když jsem něco nevěděla nebo jsem si chtěla něco osvěžit, vyhledávala jsem si to na internetu. Takže mě to od čtení malinko zdržovalo, ale pak ten zážitek byl o to větší. Možná bych vynechala téma kvantové fyziky, to už na mě bylo trochu/hodně moc odborné, ale nic za co by mi zážitek ze čtení zkazilo.
Jak už název knihy napovídá, příběh rozebírá víc témat. Pro mě velmi zajímavých. Fascinoval mě jak příběh z Egypta, tak i příběh z Bostonu. Vše se točí kolem života a co je po něm. Hlavní hrdinka Dawn celý život snila, že se stane egyptoložkou a nakonec ji cesta života, místo do Egypta, kde by mohla pátrat a zkoumat mumie, vrátila zpět do Bostonu, kde se jejím poselstvím stala smrt. Stala se dulou smrti - toto povolání se neučí, toto povolání je poslání. Asi jsem nikdy o něčem podobném neslyšela. Znala jsem jen dulu, která pomáhá při porodech. O dule smrti jsem slyšela prvně.
Přenádherná obálka v sobě ukrývá přenádherný příběh o lásce a smrti. Příběh nedoporučuji jako odpočinkové čtení, spíše si na něj vyšetřete čas a čtěte, až na něj budete mít náladu. :-)
Kniha se mi trochu špatně četla, proto dávám jednu hvězdu dolů. Starý Egypt mám ráda, ale tady mně úplně nesedlo zpracování. Ale přesto dám této spisovatelce ještě šanci a zkusím její další knihu.
Kniha pro ty čtenáře, kteří si chtějí přečíst něco přemýšlivého, hlubokého, meditativního. Kniha pro nadšence Egypta a egyptologie. Kniha pro lidi, kteří přemýšlí nad tím, co bude jednou po smrti nebo pro ty, kteří se zabývaji myšlenkou co by, kdyby. Pro nenáročné čtenáře to bude nejspíš kniha příliš komplikovaná a nesrozumitelná.
(SPOILER)
Kniha o životě, lásce a umírání...
Jako postgraduální studentka egyptologie Dawn doslova soupeřila se svým kolegou Wyattem, až se do něj nakonec zamilovala. Ale provdala se za někoho jiného, a sice Briana. Vzdala se tak nejen své velké lásky, ale i zaměstnání. Nyní pracuje v úplně jiném oboru, má dceru a přesto nemůže na Wyatta a egyptologii zapomenout...
Co je na autorčiných příbězích vždycky originální a zajímavé, jsou vnitřní zvraty, které její protagonisté zažívají. V této knize to však nebylo ani zdaleka tak vzrušující, protože - zhruba řečeno - je o lásce ke dvěma různým mužům. Toto téma tedy není úplně nové, ale autorka je naprosto vynikající vypravěčka, která i tuto všední zápletku přibližuje čtenářům poměrně napínavým způsobem.
Děj se střídá mezi Bostonem a Egyptem. Částečně se odehrává v současnosti, částečně zase před patnácti lety. Občas mi připadaly tyto časové skoky matoucí, protože nejsou jasně označené - a to, co se děje v současnosti, je dost podobné tomu, co se odehrává v minulosti. Autorka také hodně popisuje život starých Egypťanů, přibližuje čtenáři jejich rituály, spisy i hrobky. A za sebe musím přiznat, že jsem o nich ani zdaleka nevěděla všechno, přestože jsem knih na toto téma přečetla již celou řadu. Ale úplně nejvíc se mi líbily úvahy na téma smrti, kdy Dawn radí nevyléčitelně nemocným lidem a podporuje je a jejich pečující příbuzné ve všech situacích. A při té příležitosti se spřátelí se starou Win... Pro mne to bylo dost neveselé téma, které mě donutilo zamyslet se i nad svým vlastním životem a smrtí. A dokonce jsem u některých popisovaných situací polykala slzy...
Knize ovšem nemohu dát plný počet, Dawn mi totiž se svou nerozhodností ohledně obou mužů nebyla právě sympatická. Naštěstí se nakonec víceméně vzpamatovala a vybrala si ve svém životě (snad) tu správnou cestu. Autorčino vypravěčské mistrovství si ale poctivé čtyři hvězdičky zaslouží a já časem zkusím zase něco dalšího od ní ;-).
PS: Na knihu mne nalákala (mimo jiné) obálka, která je opravdu nádherná!
Jodi Picoult mne vždy svým dílem zaujme .... její knihy jsou o neobvyklých tematech s prostudováním odborné literatury ....
Snažím se číst pomalu, pozorně - a jsou to knihy, k nimž se vracím ....
A tak mne zaujal i tento titul - s přídavkem archeologie, egyptských bohů a otázek života .....
Hlavní hrdinka Dawn alias Olive se vlastně podruhé narodí - a ocitá se na křižovatce života ....
Tato skutečnost ji přinutí bilancovat svůj život a hledat cestu - ale jak, když stojí na rozhraní dvou cest ?
Určité nasměrování jí přináší i její práce duly - a křehké přátelství s odcházející Win ....
Řeší otázky mateřství, obětování i sobectví ... ale je sobecké žít podle svých představ ?
První část knihy je více informativní - ale potom se mění v úvahy o smyslu zrození a smrti ....
Ten závěr je emotivní - a já se jen budu těšit na další tvorbu této vnímavé ženy ....
A samozřejmě doporučím.
Na knihu jsem se hodně těšila, ale jsem v rozpacích. Ze začátku to vypadalo na populárně naučnou knihu sestávající z více oborů a na pozadí odvíjející se děj. Starověký Egypt miluji a autorce závidím přátelství s Colleen Darnell, bez vědomí o existenci Schrödingerovy kočky jsem žila úplně stejně jako poté, co jsem o ní kdysi četla, ale tentokrát jsem byla naladěna na román. Skákání v ději mi dělalo docela potíže, často jsem se musela vracet. Paliativní péče ve mně vyvolala vzpomínky na nedávné rodinné události. A nemám ráda otevřené konce.
Ale tak jako Jenny46, se kterou se ztotožňuji, se ke knize někdy vrátím.
Zbožňuji knihy, kde se píše o starověkém Egyptě, archeologii atd...
Ale u knihy jsem si musela příběh dávkovat po troškách, abych vstřebala všechny informace. Příběh byl fascinující, ale působí hodně poučně a odvádělo mě to pozornost ( často jsem se vracela, abych si znovu přečetla některé informace , trochu jsem se motala v časových linii - opravdu složitější nebo mě připadlo...)
Po přečtení poznámek chápu autorku proč se vydala tímto směrem...
Ráda bych si časem ještě jednou knihu přečetla, abych měla větší zážitek
Na mě moc " Egypta".....Snad po 20 letech první kniha, kterou jsem nedočetla.
A to jsem se tak těšila!
Začátek byl opravdu hodně náročný. Zvláště co se týká kvantové fyziky, tam mě dokonce napadlo, že to prostě vzdám. Ale jsem moc ráda, že jsem nepodlehla a dočetla.
Citát ze závěru knihy: “Láska je zmatek. Někdy ubližuješ lidem, které miluješ. A někdy miluješ lidi, kteří ti ubližují.” - Já bych jen připojila prosbu: nedělejme si, prosím, z toho jakýsi “sport”.
Tento rok moje zatím nejlepší kniha, prolíná se zde starověký Egypt, kvantová fyzika, smrt, život, mezilidské vztahy a naprosto dokonale do sebe vše zapadá. Velice doporučuji, pro mě opravdu úžasné čtení :))
Vypravěčka, Velké maličkosti, Je to i můj život – jen malý výčet úspěšných knih od Jodi Picoult. Všechny Vám mohu doporučit a rovnou k nim přidám i její novinku – Knihu dvou cest.
Hlavní hrdinka Dawn právě přežije leteckou katastrofu a musí se rozhodnout co dál a kam povedou její další kroky. Poletí zpět do Bostonu, kde na ní čeká manžel, dcera i klienti, které doprovází na konci cesty. Nebo se rozhodne pro Egypt, kde kdysi prožila krásné období svého života u vykopávek a historických objevů? Uvědomí si, že vlastně neví, jaká je správná cesta. Jak vypadá dobře prožitý život? Jak se pozná ta správná volba. Začněme hledat odpovědi společně s Dawn…
Když jsem si přečetla anotaci, očekávala jsem příběh plný lidských pocitů a rozhodování kam dál. Ale nebude to málo? Autorka se přeci vždy věnuje hodně vážným tématům. Není to málo! Bylo tam vše, o čem chcete v dobré knize číst, co chcete prožívat s hlavní hrdinkou, jako by to byl Váš život, pomáhat jí se rozhodnout, která cesta je ta správná.
Od prvních řádků, respektive hned od prvních slov, je kniha čtivá. Okamžitě Vás vtáhne do děje a potřebujete víc a víc. Mám ráda, když je v příběhu vysvětlen název knihy, tady se to dozvíme docela brzy a já díky tomu hledala a googlila další informace, abych se o tom dozvěděla co nejvíc. To mám mimochodem v knížkách moc ráda, když se dozvím něco nového, co mě nutí dohledávat si dál.
Pokud milujete Egypt, pyramidy, mumie, objevování nových vykopávek, tak tuto knihu si rozhodně nenechte ujít. Kromě samotného příběhu Dawn je toto důležitá část knihy, díky které se přeneseme do dob egyptských vládců a bohů. Je to však skvěle vyváženo a zároveň s tím dostáváme hluboký a smutný příběh ze života, kde si osud pohrává s hlavními hrdiny.
Všudypřítomné téma smrti nás tu provází celým příběhem a my nakonec zjistíme, jak je všechno se vším provázané a všechno spolu souvisí, ač tu autorka kolikrát probírá různorodá témata a situace.
Čím více jsem se blížila ke konci knihy, tím více jsem ji nemohla odložit. Zároveň jsem se bála číst dál, protože jsem tušila, že to, co přijde, by se mi nemuselo líbit. Ano, brečela jsem, ano, příběh mě zasáhl, prožila jsem ho od začátku do konce společně s Dawn.
Jodi Picoult prostě umí a její knihy jsou nutností pro všechny, kdo chtějí číst příběhy ze života.
4,5*/5*
Zpočátku jsem měla problém se vší tou odborností, ať už z oboru egyptologie nebo fyziky. Spoustě teorií jsem nerozuměla, možná jsem se ani o půlnoci, kdy jsem se nemohla od příběhu odtrhnout, moc nesnažila :) a to je právě to ono, co vám vezme dech. Pomalu mě kniha po jednotlivých kapitolách přitahovala víc a víc, až to vytrysklo v maraton. Smrt a život. Možnosti, které máme, a jak se mění pohled na život, když se blíží smrt. Paralelní životy, které jsme nevedli. Lásky, které skončily a mělo to tak být? Co když cítíme, že je v našem životě něco špatně? Co je ta pravá láska? Lze na to vůbec najít odpovědi?
Pro mě první zklamání u Jodi. Nebojím se říct, že její knihy miluju a že mě umí slovy skvěle duševně sejmout jak málokdo. Bohužel tady jsem si nenašla k Dawn cestu a vlastně k celému tomu příběhu právě pro tu egyptologii. K mé smůle mě toto téma minulo, nikdy nebavilo a proto jsem knihu četla strašně dlouho, vracela se zpět, abych to přece jen zkusila a ne nic. Nebavilo mě to.
Kniha dvou cest je mojí 6. knihou od Jodi Picoultové. Velmi jsem se na ni těšil, ale čekal jsem trochu větší drama. Dawn Edelsteinová cestuje letadlem, které havaruje a ona přežije, jako jedna z mála. V myšlenkách těsně před dopadem se jí však v hlavě vynořila vzpomínka na muže jménem Wyatt Armstrong, se kterým kdysi pracovala jako archeoložka v Egyptě. Její vzpomínka se netýkala její dcery, ani manžela. Proto se rozhodne, že po havárii zkuzí Wyatta najít. Doma na ni čeká manžel s dcerou, ona se však rozhodla zjistit, co se stalo s její dávnou láskou, kterou tak náhle opustila před patnácti lety. Kniha dvou cest skutečně existuje a pojednává o posmrtném životě Egypťanů. Doma Dawn pracuje jako dula smrti, to jest, tráví svou přítomnost s umírajícími a snaží se jim jejich přechod na druhý břeh co nejvíce ulehčit. Dawn bude nucena přehodnotit svá životní rozhodnutí a nejen to, bude si muset zvolit, s kým vlastně bude chtít strávit svůj další život. Je to kniha hodně vztahová, zvláště v americkém stylu. Knihu jsem četl se zájmem, ale i když je v knize mnoho moudrých myšlenek a stejně tak autorka nechává na nás jako v jiných jejích knihách, abychom se sami u sebe rozhodli, jakým směrem bychom se v Dawnině případě rozhodli jít, nezaujala mě tak, jako naprosto famózní: Je to i můj život, či Nejsem jako vy. Přesto jsem knihu četl s velkým zájmem. Pokud se rozhodnete tuto knihu číst, připravte se i na přednášku z egyptologie. Já egyptskou kultůru velmi obdivuji, takže pro mě to bylo příjemné zpestření. Dávám pět hvězd a doporučení. :-)
Štítky knihy
Egypt archeologie americká literatura USA (Spojené státy americké) starověký Egypt nový začátek
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
(SPOILER) Velmi mne to nebavilo . Za mne nejhorší kniha JP.( I když už Záblesk života mne nenadchl.) Pokud si budu chtít přečíst něco o starověkém Egyptě či kvantové fyzice, půjčím si odbornou knihu, ale aby suchopárná encyklopedická hesla zabírala polovinu románu? Hlavní hrdinka mi nesedla. Velmi sobecké stvoření. Její chování k dceři i manželovi ? Na pár facek. A ta zápletka. Nedokázat v dnešní době najít 14 let někoho, koho bych tak strašně milovala a chtěla najít? Neumět si spočítat, že pokud spím v krátkém časovém rozpětí se dvěma muži může být otec dítěte fakt trochu nejistý? A ti chlapi na druhé koleji? Oba se pod tíhou své svatozáře museli hodně prohýbat. Různých krkolomných zvratů bylo na jeden román příliš. Tak snad příště...