Kniha dvou cest
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511490/bmid_kniha-dvou-cest-s69-511490.jpeg
4
359
359
Dawn se stane účastnicí letecké katastrofy, avšak navzdory nepřízni osudu přežije a letecká společnost jí nabídne letenku tam, kam se potřebuje dostat – jenže odpověď na tuto otázku se najednou zdá být nejistá. Buď může odjet domů do Bostonu za manželem a dcerou, nebo se vydat do Egypta, kde jako studentka pracovala na vykopávkách, prožila první velkou lásku a studovala nápisy v hrobkách, zvané Kniha dvou cest. Mohla by se vrátit k životu, který musela před patnácti lety opustit a na který během pádu letadla myslela. Jak se cesta jejího života rozvětvuje dvěma velmi odlišnými směry, musí Dawn čelit otázkám, které si nikdy předtím nepokládala a na něž si teď zoufale potřebuje odpovědět: Co po sobě zanecháváme, když odcházíme? Jak vypadá dobře prožitý život? A je ta volba skutečně na nás?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Ikar (ČR)
Originální název:
The Book of Two Ways, 2020
více info...
Přidat komentář
Jodi Picoult je srdcovka. Vždy má perfektně připravený příběh a načtené informace k tématu. To na ni obdivuji. Každopádně kniha zaujme všechny milovníky Egypta, romantiky, dramat a zajímavých zvratů. Občas bylo zmatečné ono přeskakování mezi časovými liniemi, pomohlo by nějaké označení. A taky mě mrzí otevřený konec, ale jinak doporučuji. Z pera Picoult nemůžete najít knihu, která by Vás zklamala.
Mě se moc příběh líbil akorát nevím s kým nekonec zůstala. Nebo nevím a možná jsem to nepochopila, ale četla se úplně sama.
Další kniha od mé oblíbené autorky a opět nezklamala. Jako kdybych četla svůj příběh, když jsem se rozhodovala, zda-li poslechnout rozum anebo srdce. Naprosto mě to pohltilo, letecká havárie tomu dodala takový šmrnc a čtení o životě a smrti bylo moc zajímavé.
Nebylo to lehké čtení, příběh jde do minulosti a prolíná se s přítomností, bylo to místy matoucí. Ale celkově je příběh vykreslený do hloubky,jak to tato autorka umí. Zase mě její kniha na konci rozplakala,při popisu přicházející smrti ..a ještě u lásky hlavni hrdinky a její dcery, moc krásně popsané. Knihu určitě doporučuji
Touhle knihou jsem se celkem prokousávala. Prolínání dvou dějových linek na základě historické reálie Knihy dvou cest se mi líbí. Bohužel mi někdy ale přišel popis zbytečně zdlouhavý.
Za mě patří tato kniha od Jodi k těm slabším. A to jsem egyptskou historií fascinována od malička... :)
Do čtení Knihy dvou cest jsem se pouštěla opatrně. Po přečtení Kéž bys tu byl, která mě úplně nenadchla, jsem věděla, že i tak skvělá autorka jako Jodi, se někdy utne. Ale ne mé obavy byly tentokrát zbytečné.
Kniha dvou cest se mi líbila moc, měla několik vrstev, časových linek a taky mnoho zajímavých témat, o kterých jsem ještě nečetla. Je z ní znát, že se autorka do starého Egypta zamilovala. Těch informací bylo někdy až zbytečně moc. Ale vyvážil to pro mě milostný příběh hlavní hrdinky Dawn. Egyptolog Wyatt byl hrdina k zamilování a fyzik Brian jakbysmet. Dula smrti - povolání Dawn pro mě bylo neznámé a o to víc obdivuhodné.
Téměř celou knihu jsem nemohla z hlavy dostat myšlenku, kolik toho musela Jodi Picoult nastudovat, aby takhle obsáhlou knihu mohla vůbec napsat.
Klobouk dolů…
A neodpustím si poznámku na závěr. Anotaci nečtěte, je naprosto zavádějící, ten, kdo jí psal, si přečetl prvních pár stránek prologu a anotace byla na světě. Nevěřím, že by tohle měla na svědomí sama autorka.
Musím říct, že jsem byla trošku zklamaná, protože knihy od Jodi Picoult jsou za mě opravdu famózní a tahle mě hned ze začátku tak nějak zazdila. Začátek připomínal spíš nějaký odborný text z naučné literatury o egyptologii, což za mě bylo opravdu zbytečné.
Námět jako takový mi přišel fajn, na jedné straně egyptologie, na druhé kvantová fyzika, pojednávající o tom, zda-li existují více než jeden svět, jedna časová linka.
Prvotní dojem knihy je, že se opravdu v nějakým paralelním světě hlavní hrdinka ocitla, a žije naráz dva životy. Po havárii se vrátila zpátky domů k dceři a manželovi do Bostonu, ale zároveň také se vydala do Egypta, aby po 15ti letech dodělala to, co tehdy nemohla.
Ve skutečnosti to však bylo úplně jinak, ale to jste se museli dostat až ke konci knihy, aby to všechno zapadlo do sebe a vy pochopili, co se tím autorka snažila sdělit. V podstatě klasická Jodi - příběh z části lékařského prostředí, zádrhel na konci, vyvrcholení, nečekaný zvrat.
Jedná se o milostný příběh, protkaný egyptologií, smrtí, záhadou paralelní životů.
Čtení to bylo vskutku náročné, musela jsem se dostat přes prvních 100 stran, aby děj nabral spád. Kapitoly zdlouhavé. Ale ve finále se mi kniha líbila, jen byl na můj vkus zbytečně dlouhá. Mohla být klidně o 150 stran kratší a bylo by to lepší. Hodnotila bych 3,5 kdyby šlo.
Co mě ještě trošku vyvedlo z míry byl ten otevřený konec. Sice mi bylo Briana líto, ale čekala jsem, že se Wyatt dočká svého šťastného konce. Takhle si to každý může jen domyslet.. :)
(SPOILER) Nádherná kniha. Neskutečně poutavý příběh, který vede k zamyšlení. Láska - ztráta - smrt - Egypt - Boston. Je možné, že někde v jiném vesmíru můžeme žít jiný život? Ten otevřený konec mě trošku naštval, ale kdyz o tom přemýšlím může se stát cokoli a o to přesně v celé knize šlo :-)
Tuto knihu jsem dostala na doporučení a upřímně, bylo to pro mne dost náročné čtení a moc dlouhé a bez zdárného konce. Nejvíce mi vadilo to přeskakování v časech, mátlo mne to. Moc jsem se s touto knihou prala , zda ji dočtu.
Nakonec jsem se s tímto tématem poprala, ale nejsem si jista, zda se k této autorce vrátím.
Pribeh zajimavy, ale pasaze s egyptologii jsem preskakovala. Nejsem si jista, jestli by byla kniha nebyla lepsi, kdyby byla o 50 stran kratsi. A vec s dvema leteckymi katastrofami je vazne divna.
Kniha byla pro mne hodně těžká. Těžko jsem se prokousávala informacemi ze starého Egypta, bralo mi to sílu a chuť do čtení.
A téma umírání bylo bolavé, propojovalo mě s událostmi v mé rodině.
Protože jsem se ale na knihu moc těšila, dočetla jsem ji.
Celkově vybočuje z toho, co jsem od autorky četla. Těším se, že příští kniha mě zase víc "naplní"
Dočteno, ale s velkým úsilím. Děj nemá spád, kapitoly jsou dlouhé a přeskakování v čase mě mátlo. Informace o vykopávkách v Egyptě byli zajímavé, ale zdlouhavé.
Jodi, Jodi, sakra Jodi, co se stalo?
A tak to mohlo byt krasne a hluboke, kdyby to nebylo tak zmatene, zdlouhave a tak blbe to neskoncilo.
Jsem u Tebe zvykla na neco sokujiciho, prekvapiveho ci napinaveho.
Ale nechci byt skarohlid, bylo tam dost zajimavych informaci.
Napinave bylo tentokrat jen to, jestli to doctu ;)
V této knize jsem dostala přesně to, co jsem očekávala. Hluboký příběh, plný rozhodování, pochyb, bilancování a všeho toho "něčeho", co tvoří naši životní cestu. A protože příběh napsala Jodi Picoult, oddala jsem se tomuto vyprávění lehce a plně, tak už to s jejími knihami prostě mám. A nebyla by to Jodi, aby knize nedopřála ještě přidanou hodnotu, zde z prostředí egyptských vykopávek, to já mám ráda a ráda jsem se ponořila do historie té doby a místa. Ale kniha je především milostný román, o dvou cestách, o tom, zda rozhodnutí, která v životě , v určitých chvílích, uděláme, jsou správná a kam ( a ke komu) nás dovedou. Ač jsem ne se vším s hlavní hrdinkou Dawn úplně souhlasila, měla jsem pro ni pochopení a doufám, že si vybrala cestu, která, za mě, byla autorkou naznačena, ale kdo ví? Cesty osudu jsou často nevyzpytatelné. Krásné, náročnější čtení, které ve Vás bude doznívat a budete o něm přemýšlet. A ta obálka, ta je prostě přenádherná.
Velké zklamání, děj nemá spád a hlavní hrdinka mě vůbec nebavila. Na to, že jsem se na tuto knížku velmi těšila, tak nic moc. Jediné, co je na knížce pěkné, je ta obálka.
Asi už jsem zapomněla, jak dokážou být knihy Jodi Picoultové smutné, a zjišťuju, že už to pro mě není úplně do pravé. Navíc z anotace nebylo vůbec zřejmé, že se kniha vlastně zabývá smrtí a umíráním (zejména povolání hlavní hrdinky Dawn coby duly smrti mi přišlo neuvěřitelně depresivní :-(. Nejvíc mě tak bavily pasáže s Egypta, vč. informací o mapách do posmrtného života, podle kterých je kniha pojmenovaná, to bylo rozhodně zajímavé a popisy vykopávek v Egyptě byly neuvěřitelně obrazotvorné, že jsem si skoro připadala, jako bych tam byla s nimi :-). Ostatní pasáže mi ale občas přišly zdlouhavé a musela jsem se do čtení přemlouvat (částečně ale i kvůli tématu). Trochu matoucí je časová linka děje, kdy jsem si zvlášť na konci připadala, že mám déja-vu a že už jsem přesně tohle přece četla, samotný konec knihy mě pak nejdřív naštval, ale asi o minutu později jsem za něj byla hrozně ráda, protože je vlastně na mojí fantazii a přání, kterou cestou se podle mě Dawn vydá dál (a ať už by to autorka uzavřela jakkoli, vždycky by se minimálně polovině čtenářů nezavděčila, takže podle mě opravdu geniální tah :-). Poněud zvláštně jsem knihu vzala úplně nejvíc na milost až na základě autorčiny poznámky, že na téma přišla kvůli synovu studiu egyptologie, což mi přišlo hrozně milé a tak trochu chápu onen osobní rozměr knihy pro ni samotnou.
Úplně super kniha. Ze začátku mne tedy docela vyděsily podrobnosti o starém Egyptě, protože mne to nějak děsilo vždycky, ale ve výsledku mne to vlastně děsit přestalo a naopak to bylo moc zajímavé. Kvantovou fyziku znám, i když ji nechápu, tak je to pro mne něco jako nekonečný vesmír. Prostě to asi je, i když to nedává logicky smysl. Skvěle tam je vysvětlené i moderní umění, které jsem také doteď nechápala. Celá kniha je vlastně o hledání té správné životní cesty, u níž opravdu člověk nikdy neví, jestli je to opravdu ta jeho správná. Konec mne překvapil i potěšil zároveň. Určitě je nad čím přemýšlet a sama nevím jakou cestu bych Olive přála. Ať se člověk rozhodne jakkoliv, vždycky je něco špatně. Přeskakování mezi časy a místy mne z míry nevyvádělo, jsem na to zvyklá z jiných knih a problém s tím nemám, je ke konci jsem se musela vrátit na začátek, jestli to opravdu sedí. A ono jo. Náročnější čtení na pochopení, hodně na zamyšlení, ale zároveň romantika.
Kamarádka odložila po pár desítkách stran, já se vzdát nechtěla a bojovala a bojovala... Ač na stránkách není příliš textu, kniha vůbec neubíhala, a to mám ráda téma vykopávek, Egypta a pracuji v pomáhajících profesích a o "dule smrti" jsme u nás ještě neslyšeli, což pro mě bylo na knize nejzajímavější.
Přemýšlela jsem, čím to je, že dohromady to vše nefunguje:
1) extra dlouhé kapitoly
2) naprosto nelogické přeskakování mezi dobami a místy - čtenář se nakonec nějak zorientoval, ale příjemné to nebylo a nenašla jsem až do konce klíč
3) informace o starověkém Egyptě a vysvětlování fyzikálních jevů byly zdlouhavé a podávané jako přednášky, místy dle mého názoru ani nezapadaly do děje románu - prostě "hodně toho vím a musím to tam nacpat"
Za tohle vše dvě hvězdy a moc nechápu, jak mohla kniha dostat "medaili".
Nakonec jsem se rozhodla dát tři - a to z důvodu, že v každé knize si umím najít něco pro sebe, podle aktuálního období a problémů, které řeším. Dělám si výpisky - a zde jich budu mít fakt hodně.
Musím napsat, že mám rozporuplné pocity. Pasáže z Egypta mě bavily, popisy "povinností" duly smrti mě děsily a hlavní hrdinku Daw jsem ke konci knihy už asi doopravdy nesnášela.
Štítky knihy
Egypt archeologie americká literatura USA (Spojené státy americké) starověký Egypt nový začátekAutorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Moje fakt oblíbená autorka, ale tohle byla fakt děsná nuda!!!