Knihovna v noci
Alberto Manguel
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28861/bmid_knihovna-v-noci-ZM1-28861.jpg
4
88
88
Alberto Manguel nás s neodolatelným nadšením provede po knihovnách všeho druhu, počínaje poličkami knih svého dětství až po „kompletní" internetové knihovny, od starého Egypta a Řecka po Arábii, od Číny a Říma po Google. Zamýšlí se nad zničenou Alexandrijskou knihovnou stejně jako nad osobní knihovnou Charlese Dickense, Jorge Luise Borgese a dalších. Vypráví příběhy lidí, kteří bojovali proti tyranii, aby zachovali svobodu myšlení, jako třeba polský knihovník, který tajně zachránil knihy před nacisty ničícími židovské knihovny, nebo afghánský knihkupec, který měl obchod otevřený i v době nepokojů. Zmiňuje se i o ústně tradovaných „knihovnách paměti" ve vězeních, knihovnách zakázaných knih, o fiktivní knihovně hraběte Draculy, o knihovně nikdy nenapsaných knih... Knihu doplňuje množství fotografií a ilustrací. Knihovna v noci je fascinující výpravou do Manguelovy mysli, paměti a rozsáhlých vědomostí o knihách a civilizaci. Tato kniha je pozváním do světa, kde knihy jsou jak požitkem, tak i nezbytností, osudem i potěšením, sladkým pocitem, když celý svět zmizí a zůstanou jen slova na popsané stránce. Susan Larson / New Orleans Times - Picayune. Alberto Manguel, argentinský autor a bibliofil, vzdává hold knihám jako svým bratrům a celoživotním společníkům. Julia Keller, Chicago Tribune Manguelovu knihu jistě ocení každý, kdo rád čte. Může se navíc stát inspirací pro kohokoliv, kdo kdy snil o tom, že si vybuduje svou vlastní knihovnu. Michael Dirda, Washington Post Book World... celý text
Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2009 , HostOriginální název:
The Library at Night, 2006
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Naprosto geniální. Má první kniha od Manguela a určitě ne poslední. Srdce zaplesá každému milovníkovi knih. Musím přiznat, že spoustu osobností o kterých mluvil jsem neznala, ale ani tak jsem se nemohla odtrhnout. Kapitoly jsou rozděleny podle knihoven z různého úhlu pohledu. Dozvíte se o Alexandrijské knihovně, významných myslitelích, ale třeba i o knihovně Adolfa Hitlera (sama jsem netušila, že byla tak rozsáhlá). Škoda, že už se kniha nedá sehnat.
Mám radost, že tato kniha bude v moji knihovně je to poklad...
Kdo má rád knihovny, antikvariáty a knihy určitě si rád přečte myšlenky, zajímavé poznatky, které autor napsal přiznává své vlastní zvyky a slabosti kolem knih. Jak udělal kariéru psaním knih o knihách pro lidi, kteří milují knihy. Proč máme návyk hromadit knihy. Rozumí nám a hlavně těm, kdo čte v noci...
Knihy jsou tím nejlepším, co můžeme v životě vlastnit, jsou naší nesmrtelností.
Našim skromným a udivujícím dědictvím je svět a pouze svět, jehož existenci si neustále ověřujeme ( a potvrzujeme ) tím, že si o něm vyprávíme příběhy.
Ti, kdo čtou, ti, kdo
nám říkají, co čtou,
ti, kdo hlasitěji otáčejí
stránky svých knih,
ti, kdo mají moc nad
červeným a černým inkoustem
a nad obrázky,
to jsou ti, kdo nás vedou,
provázejí nás, ukazují nám cestu.
" Někdy v noci sním o naprosto anonymní knihovně, v níž knihy nemají žádné názvy a nechlubí se žádným autorem, ale vytvářejí nepřetržitý proud vyprávění, kde se sbíhají všechny žánry, všechny styly a všechny pŕíběhy, kde se nedají identifikovat postavy a místa, proud, do něhož se mohu v kterémkoliv okamžiku ponořit. "
Páni! ani bych nečekala, kolik zajímavého se toho dá dozvědět o knihovnách, lidech, kteří je stavěli, kteří je zaplňovali knihami, využívali, o knížkách, které si žijí vlastním životem a v knihovně se skrytě přemísťují a seskupují. A těch úžasných myšlenek a citací!
"Nemám žádný pocit viny ohledně knih, které jsem nečetl a možná nikdy číst nebudu, vím, že moje knihy jsou bezmezně trpělivé. Budou na mě čekat až do konce mých dnů."
"Když přichází večer, vracím se domů a jdu do své pracovny. Na prahu si svléknu své zablácené, propocené pracovní šaty a obléknu si šat vhodný do paláce a na královský dvůr starověkých národů, kde mě uvítají a kde ochutnávám stravu, ktorá jediná mi patří, pro kterou jsem se narodil. Zde si troufnu na ně promluvit a ptám se jich na motivy jejich činů a oni mi ve své přirozenosti odpovídají. A tak na čtyři hodiny opouštím okolní svět, zapomínám na všechny mrzutosti, nebojím se chudoby ani se netřesu před smrtí: vstupuji do jejich světa. "
Zajímavé povídání o knihách a knihovnách. Do té doby jsem netušila, z kolika úhlů lze na knihovnu pohlížet. Určitě doporučuji každému, kdo má rád knihy a historii.
Kniha je ideální pro všechny kdo milují knihovny, ať už svoje vlastní nebo ty veřejné, včetně kouzla budov kde se nachází.
Dozvíte se něco o Alexandrijské knihovně, slepém knihovníkovi Borgesovi, systému Wartburgovi knihovny, knihovně v koncentračním táboře i putovní knihovně v Kolumbii. Každá knihovna má svůj vlastní život, řád, prostor a tvar. Každá vás ohromí něčím jiným. Stačí se jen začíst...
Od knihy jsem nic neočekávala a velmi mě překvapila ! Samozřejmě pozitivně, zajímavě popsaná historie knih a knihoven, opravdu skvělá kniha !
milujem vôňu kníh a Knihovna v noci je ako koncentrát týchto vôní. dostala sa mi do ruky náhodou, keď som sa túlal knižnicou a zúfal si, že nemám čo čítať (áno, najčastejšie ma to prepadne v našej Verejnej knižnici Jána Bocatia, ktorá ponúka určite viac ako 250.000 zväzkov na okamžitý odber:). bol to môj prvý kontakt s Manguelom a určite nie posledný. tiež by som raz chcel mať takú knižnicu, ako on: http://manguel.com
Knihovna v noci je perfektní pro každého, kdo má rád knihy. Nejenže se díky ní vzděláte a dozvíte se o milovaných knihovnách možné i nemožné, ale také lépe poznáte ty, kteří knižní svět tvořili.
Nelze opomenout ani grafickou stránku knihy, protože ta je stejně kvalitní jako stránka obsahová. Text je doplněn mnoha krásnými obrázky a ilustracemi, jež okouzlující atmosféru knihy ještě umocňují a čtenáři navodí pocit, jako byste se jednou knihovnou právě procházeli.
Krásné a poetické povídání o knihách a knihovnách. Je z ní úplně cítit láska k literatuře. V autorově světě se čte téměř výhradně "vysoká" literatura v podnětném prostředí. Platón před spaním, Shakespeara když chce něco lehčího. Moc se mi líbila, ale teď si odpočinu nějakým nenáročným románem o lásce :-)
Pokud vnímáte knihy všemi smysly, milujete vůni starých zatuchlých knih i těch nových nepoznamenaných (nemám na mysli čichání ke čtečce), jste schopni se v krásný slunečný den zapomenout ve sklepním antikvariátě mezi haldami knih a nemáte klaustrofobii, materiální svět vám je cizí až na tu malou vyjímku, že některé knihy prostě MUSÍTE vlastnit, tak se vám tato kniha bude líbit.
Je fakt, že někdy bylo té "vysoké" literatury až moc (ne každý čteme denně Shakespeara, že...), ale i tak je to pohlazení pro duši pro typického bibliofila a jako přídavek hodně zajímavých informací z historie i současnosti bibliologie.
Četba této knihy se stane zážitkem pro všechny milovníky knih a knihoven samotných. Manguel má neskutečný přehled a dar sepsat vše čtivě a zajímavě. Nemohla jsem jinak, než knihu zakoupit.
Jako kdybych seděla s autorem v jeho knihovně a on mě pouštěl do svého světa... Kniha nejen o knihovnách, ale i o životě, historii, snech, fanatismu, závislosti,...
třetí a poslední:
Jestliže Alexandrijská knihovna byla symbolem naší touhy po vševědoucnosti, pak web je symbolem naší touhy po všudypřítomnosti; knihovna, která obsahovala všechno, se stala knihovnou, která obsahuje cokoliv. Alexandrie sama sebe skromně považovala ze střed kruhu ohraničeného poznatelným světem; web, podobně jako definice Boha pocházející z dvanáctého století, vidí sám sebe jako kruh, jehož střed je všude a obvod není nikde.
ufff, tady mě autor dostal. Sám bych to nenapsal lépe :-)
....Poslední soud. Pod rozmotaným svitkem kráčejí povolané duše vstříc svému osudu, každá je nahá a vážně nese na hrudi otevřenou knihu. Do tohoto houfu vzkříšených čtenářů byla rozdělena Kniha života a znovu byla vydána jako série, jednotlivých svazků, otevřených, jak to stojí v Apokalypse, aby mohli být mrtví "souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách."
Ta myšlenka přetrvává dodnes: naše knihy budou svědčit pro nás nebo proti nám, naše knihy jsou zrcadlem toho, kdo jsme a kým jsme se stali, naše knihy obsahují podíl stránek, které nám přidělila Kniha života. Podle knih, které považujeme za své, budeme souzeni.
nějak se v tom poznávám, autor v předmluvě píše:
.... nyní, když jsem dosáhl věku padesáti šesti let (což je, jak píše Dostojevskij v Idiotovi, věk, "kdy podle dnešních názorů pravý život teprve začíná"), jsem se vrátil ke svému ranému ideálu, a ačkoli se nemohu nazývat knihovníkem v pravém smyslu slova, žiji mezi neustále se rozrůstajícími regály knih, jejichž hranice se začínají krýt či splývat s domem samotným.....
Autorovy další knížky
| 2009 |  Knihovna v noci |
| 2007 | Dějiny čtení |
| 2008 | Čtení obrazů |
| 2016 |  Cestovatel, věž a červ. Čtenář jako metafora |
Také rád čtu knihy, držím je v ruce, čichám k novým i starým, rád jimi listuji,v knihovnách i antikvariátech se cítím jako ryba ve vodě.
Přesto mě Knihovna v noci a cesta do autorovy mysli tak nefascinovaly jak jsem podle komentářů očekával, místy mi to připadalo jako přehnané zbožňování knih a knihoven a některé postřehy a myšlenky se mi zdály plytké až prázdné.
Je možné že chyba je někde ve mně ale nevadí.
I tak budu dál chodit do knihoven a antikvariátů a číst.
:)