Knihovnice z Troublesome Creeku
Kim Michele Richardson
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491507/bmid_knihovnice-z-troublesome-creeku-rS9-491507.jpeg
4
275
275
Odlehlou horskou část Kentucky sužuje velká hospodářská krize víc než bohatší části Spojených států. Lidé živoří, ale nevzdávají se. Cussy Mary Carterová se v rámci podpůrného programu vlády stává knihovnicí Pojízdných knihoven, které se čtivem přinášejí osvětu, únik před krutou realitou a mezilidský kontakt. Devatenáctiletá dívka se musí vypořádat s celou řadou protivenství kvůli odlišné barvě kůže – je totiž modrá. Její příběh vypráví o nezlomnosti lidské vůle a odvěké lidské touze měnit okolní svět k lepšímu. Kim Michele Richardsonová ukotvila svůj nejnovější román v nesmlouvavě vylíčeném a drsném období amerických dějin před druhou světovou válkou, v němž v Apalačském pohoří vládly zaostalost, předsudky a rasová nesnášenlivost.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2022
,
Jota
Originální název:
The Book Woman of Troublesome Creek, 2019
více info...
Přidat komentář
Už dlouho se mi nestalo, že by se mi nějaká kniha tak vryla pod kůži. Nejen, že jsem vůbec netušila o existenci modrých lidí, ale vůbec, vhled do životů lidí, chudoby, hladu a především bezmoci, to všechno je naprosto nepochopitelné. Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a všem ji doporučuji.
(SPOILER) Autorka spojila zajímavá témata do jednoho příběhu. Chybělo mi tam však napětí. Je to popis známých skutečností života chudých obyvatel. Kdo s kým skončí mi bylo jasné od začátku. Proč je Modřenka modrá jsem si našla na google dřív než to autorka odhalila, protože mě to přišlo jako kravina. Každý ví, že lidé mají jen čtyři barvy. Kdyby to od začátku popsala jako diskriminaci kvůli nemoci a ne kvůli barvě kůže, bylo by to čtivější. Otázky k zamyšlení v závěru knihy... , jako pro děti ze školy. Pokud nad tím člověk nepřemýšlí během četby, nemá kniha pro něj cenu.
Román inspirovaný osudy výjimečných modrých lidí v Kentucky mě velmi zaujal. Příběh devatenáctileté dívky, která obětavě rozváží na mule knihy do odlehlých částí v Apalačském pohoří byl dojemný, ale také dost drsný. Stejně jako život, který tam v 30. letech minulého století prožívali místní lidé. Přestože je tato kniha místy velmi smutná, nepostrádá naději, která je pro přežití vždy důležitá. Moc doporučuji všem, kteří mají rádi knihy, které jsou " o něčem". Tento příběh si budu ještě dlouho pamatovat...
PRO MĚ - KNIHA ROKU :-)
Než jsem se dozvěděla o této knize, nevěděla jsem o existenci modrých lidí. Připadá mi to úžasné :-)
Příběh Cussy Mary (Modřenky) je moc dojemný.
Hodně lidí opovrhovalo její barvou, stejně tak jako v případě černochů. Nadávali jí, všude měli cedulky "JEN PRO BÍLÉ", nechtěli jí mezi sebou.
Modřenka pracovala jako pojízdná knihovnice, na svérázné mule rozvážela knihy v horách.
Moc se mi líbilo nadšení jejích čtenářů, vždy, když ji uviděli :-)
Líbila se mi výstřižková kniha, do které psala a vlepovala rady, návody, obrázky od dalších lidí.
Líbilo se mi, že i když k ní se lidi chovali příšerně, ona druhým pomáhala, rozdělila se o jídlo s dětmi, sehnala léky.
Fandila jsem zájmu jistého mladého muže :-)
Lidská krutost, hloupost a nevědomost někdy nezná mezí, ale Modřenka se nevzdala, moc jsem jí obdivovala a přála jí lepší život.
Rozhodně doporučuji.
Tenhle příběh se mi dlouho zdál takový....no řekněme líný. Četla jsem o každodenním životě, práci knihovnice na cestách, setkávala se s lidskými předsudky a poznávala naši hrdinku.
Ale pak přišel zlom. A po něm několik dalších. Bylo mi smutno, protože jsem některý věci zažila sama na vlastní kůži. A tak se stalo, že jsem se do celýho příběhu bezhlavě zamilovala.
Dějte příběhu při čtení čas. Nespěchejte. Věřím, že se vám bude moc líbit :)
Včera jsem knihu dočetla, stále mi leží v hlavě a přemýšlím, jak stručně se ze svých pocitů vypsat, těch dojmů je moc...Knížka je krásná, ale je v ní tolik bolesti, nespravedlnosti, bídy, tolik smutku a slz. Ale je to také příběh o lidské statečnosti, síle, lásce a empatii k těm slabým a bídným.
O Pojízdných koňských knihovnách jsem poprvé četla v knize Jojo Moyes (Jako hvězdy v temné noci) a i tento příběh se odehrává ve stejné době, kdy statečné ženy rozvážely lidem do zapadlých koutů Apalačských hor knihy, aby pomáhaly šířit vzdělání mezi těmi nejchudšími.19letá Cussy Mary se navíc potýká s předsudky a nepochopením pro svoji jinakost - modrou barvu kůže...
Silný příběh, zasloužil by si i více hvězd, doporučuji nevynechat autorčin doslov.
Moc hezky napsaná kniha. I slza ukápla a to hned několikrát a to se mi to běžně nestává. Škoda,že nejde dát více hvězd.
Opravdu velmi milé čtení, její odvaha a zapálenost pro službu lidem v horách a láska ke knížkám, jen ta lidská hloupost a předsudky, ty jsou fakt věčné a v každé době
(SPOILER)
TAK TOHLE JSEM NEČEKALA ! Velice originální kniha.
Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu a o to víc jsem byla překvapená, jak silný příběh to je. O rasismu je přehršel knih, ale o takovém onemocnění jsem v životě neslyšela. Že lidé jsou velice zlí, není nic neobvyklého, ale že závidí ubohému a hodnému člověku i sebemenší štěstí, to už je hnus. Na konci si určitě přečtěte poznámky autorky - jsou důležité a hodně vysvětlují a při rozhovoru s autorkou - to už ukápla slza.
DOPORUČUJI
Velmi ponurý příběh. Nechápu, kde se v lidech bere tolik síly a nadšení jít dál, když vám všichni hážou klacky pod nohy. Je to opravdu silné vyprávění se spoustou pro mě nových informací. Ta chudoba, nelidské životní podmínky, nenávist, závist, hloupost, hlad, smrt, nechápu, že toto je USA v minulém století. Naštěstí se ve vyprávění najde pár radostných chvilek, přátelství, láska, vzájemná pomoc, ale hlavně hodnoty, které jsou v dnešní době snad už nepochopitelné. Hodnotné čtení. O hvězdičku méně dávám jen za pomalý spád a že jsem knihu mohla na rozdíl od jiných i odložit.
Barvitě vykreslený příběh pojízdných knihovnic. Náročné šíření poznání bez ohledu na roční období,...těžký život obvyvatel hor,hlad,chudoba a rasové předsudky proti modrým lidem. A přesto se i v tomto příběhu najde pár dobrých duší,které člověka nesoudí. Napsáno s citem,už se těším na pokračování.
Pro mě je to zatím nejlepší kniha tohoto roku, co jsem přečetla.
Osud Cussy Mary mě chytil a já s ní prožívala tu nespravedlnost, jak se k ní lidé chovali, pro jinou barvu kůže. Opravdu fascinující příběh svým prostředím, dějem a city, který vám z celého srdce doporučuji.
Nádherná kniha! Autorka odvedla obrovský kus práce a naprosto mě příběhem o skutečných lidech s modrou kůži z Kentucky dostala.
Příběh, plný dějin, mi ukázal část zapomenutého, drsného a zároveň výjimečného světa. Představil mi projekt Pojízdných knihoven, o kterém jsem doposud neslyšela, a knižní ženy, úžasná,obětavá, nezlomná stvoření.
Cussy Mary jsem si neskutečně zamilovala. Tolik pokory a lásky! Tolik bolesti a pohrdání!
Kniha je velmi čtivá a navíc obohacena o fotografie z projektu Pojízdných knihoven. Mít jen trochu více času, přečetla bych ji jedním dechem ;)
Doporučuji.
Tohle je nádherná kniha. Je skvěle napsaná, všechno plyne pomalu, ale nudný příběh tady určitě nenajdete. Hlavní hrdina Cussy Mary, které skoro nikdo neřekne jinak než Modřenka, byla neskutečně odvážná, laskavá a obětavá. Ačkoliv se musela potýkat se zlobou lidí kvůli její odlišné barvě kůže, tak nepřestávala věřit v lepší zítřky a snažila se žít tak, aby pomáhala lidem kolem sebe. Její láska ke knihám byla tak opravdová, její nadšení pro knihy bylo nakažlivé. A moc se mi líbilo, jak uměla své nadšení pro knihy předávat dál.
A co v příběhu vlastně najdete? Je to příběh o rasové nesnášenlivosti, hladu, předsudcích, ale také o nezlomné lidské vůli, o laskavosti a oddanosti. Je to příběh smutný, ale najdete tam naději. Je to příběh, nad kterým budete přemýšlet. Je to příběh, který vám může něco předat. A je to příběh o lásce.. o lásce ke knihám, o lásce k rodině, o lásce k muži, o lásce k sebe sama.
V knize je také rozhovor s autorkou, poznámky k příběhu a je doplněna o fotografie z projektu Pojízdných knihoven. Příběh je inspirován skutečností. Myslím si, že po přečtení litovat nebudete :)
Knihu jsem četla jako recenzní výtisk od nakladatelství Jota a tímto bych i ráda poděkovala :)
Kniha má být holdem statečným knihovnicím z kentucké Pojízdné knihovny a zároveň přiblížit těžký život modrých lidí z této oblasti.
V mých očích se jí to povedlo. Cussy Mary, hlavní hrdinka s modrou pletí, knihovnice každým coulem tě svižně provází příběhem a 300 stránek uteče jako nic.
Místy má člověk pocit, že čte čistokrevný románek, místy historickou dobovou sondu a chvílemi mi hlavou létaly tak sprostá slova, že by to tyto odstavce nesnesly.
Jsme totiž v roce 1936 Americe s jasným názorem na barevné, kdy bují rasová nesnášenlivost.
Takže v kostce - pár stránek jsem si připadala jak u Doctorky Quinnové a za moment jak v Nespoutaném Djangovi.
Jazyk je jednoduchý, odpovídající gramotnosti lidí dané doby, ale i tak ti zprostředkovává dobovou historii na stříbrném tácu a je znát výzkum a mravenčí práce autorky.
Lidi v té době to neměli lehké. Postavy kterým nehrozí smrt hladem, zavalením v dole, rukou opilého manžela, nebo bezpočtem nemocí bys tu těžko pohledal.
Ale tím nechci zlehčovat reflexy určitě těžké doby, která v Americe v 40. letech 20. století určitě panovala. Duch doby je tu excelentně umocněný maličkostmi, jako třeba výčtem dobové literatury. Vůbec jsem netušila, že Barevný závoj je tak stará kniha, nebo že existovaly požární veze, kde lidi kontrolovali požáry v horách.
Je to milé i drásající čtení a já se ráda přidávám ke kolegyni, která už ho týdny doporučuje.
Autorce Kim Michele Richardsonové se podařilo zachytit nezdolnost ducha, pevné odhodlání, ale i rasismus, fanatismus a čiré zlo. Ne, tohle rozhodně není lehké čtení. Jsem si jistá, že během čtení pocítíte smutek, hrůzu a bezmoc. Modřenka zažívá opravdové hrůzy, a přitom si stále drží chuť ho života a dobrotu v srdci.
Čtivou formou jsem se dozvěděla opravdu hodně o modrých lidech, pojízdných knihovnách, ale i Rooseveltovu programu podpory zaměstnanosti.
Třešničkou na dortu této knihy jsou fotografie zarchivů, které zobrazují skutečné knihovnice Pojízdných knihoven. Poznámka autorky mi doplnila snad vše, co jsem si po přečtení chtěla dohledat.
Knihu moc doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst příběh plný emocí založený na skutečných osudech.
Moc čtivý příběh, který chytne za srdce. A navíc se čtenář dozví věci, o kterých neměl tušení. Modří lidé, pojízdné knihovny... Doporučuji.
Souhlasím s komentářem níže od Dandy1. Žádné napětí, příběh plynul pořád jakoby v jedné rovině. Hodně odhadnutelný děj.