Druhá kniha krve
Clive Barker
Knihy krve série
< 2. díl >
Knihy krve nejsou pro citlivé nátury. Jestli už máte dost příběhů na dobrou noc, které jen čerpají z o mnoho kvalitnějších autorů, tak potom vás zajisté potěší, že jste objevili mistra hororu Cliva Barkera, který se v posledních letech ukázal jako autor v tom nejlepším slova smyslu šokující. Kdo však okusí jeho bizarní světy, pro toho už není návratu...... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 1997 , Laser-books (Laser)Originální název:
Clive Barker´s Books of Blood, Vol. II, 1984
více info...
Přidat komentář
Oproti první knize docela razantní kvalitativní sestup.
Strach má skvělou zápletku a výborný rozjezd. Fotografická část s vegetariánkou (sám jsem vegetarián, ale asi bych takto nevyváděl) je vrcholem povídky a možná i celé této knihy. Což je vlastně problém té povídky, protože to je sotva její půlka a není to jejím hlavním vyvrcholením. To pravé vyvrcholení mi připadá hrozně slabé a, nevím, jak to přesně formulovat, samospásné, těch náhod v něm je na mě trochu moc (padouch má - překvapivě - strach a to z toho - překvapivě - co jej nakonec potká), celé mi to vychází hodně do prázdna.
Pekelný závod je lehce úsměvné nic. Poměrně nezajímavá nuda. Barker v ní použije pár dobrých obratů a zajímavých nápadů, ale celkově mi z toho vychází dost tuctová neoriginální záležitost.
Jacquelina Essová: Její poslední vůle sama o sobě možná není zase nějak moc výborná povídka, ale v rámci celé knihy působí rozhodně nejlépe. Má dobrou atmosféru, zajímavou zápletku, typicky barkerovské zázemí. Rozhodně nejlepší povídka této knihy. A vlastně nakonec jo, je to výborná povídka.
Hříchy otců jsou poměrně zvláštní. I když ta zápletka je až na hranici naivní infantilnosti. Možná se vám bude chtít smát, jako mě se tu a tam chtělo, přesto je třeba uznat, že to Barker myslel zcela vážně a přesně tak to napsal. A napsal to dobře.
Když o tom tak přemýšlím, Nové vraždy v Rue Morgue jsou vlastně povídkovým remakem. Barker prostě vzal Poeovu povídku a dal jí moderní háv, zcela ve svém stylu (zoofilie - i když v tomhle případě to je spíše homofilie). Není to špatné, jen je trošku problém, že pokud jste původní předlohy znalí, trošku to ztrácí to kouzlo překvapení.
Druhá kniha krve je oproti první slabší. Slabší ale hlavně v tom, že v ní Barker trochu více popouští svému stylu, své fantazii a představám a někdy to doznává forem, kterým musíte přijít na chuť. A to se zřejmě ne vždy a ne každému povede. Barker umí (uměl) rozhodně lépe. I v povídkové formě.
Celkovo je to záživnejšie než První kniha, i keď posledné dve poviedky zas až tak nezaujali. Ale poviedka Strach je skvelá :)
Dávám čtyři hvězdičky,kromě hříchy otcu jsou všechny povídky skvělé,vrcholem je povídka STRACH kterou bych zařadil mezi top ze všech knih krve.
Opravu mistrovské příběhy, pokud člověk hledá něco, kde v něm strach zůstane i po letech :-)
Štítky knihy
Část díla
Hříchy otců
1984
Jacquelina Essová: Její poslední vůle
1984
Nové vraždy v ulici Morgue / Nové vraždy v Rue Morgue
1984
Pekelný závod
1984
Strach
1984
Autorovy další knížky
1994 | První kniha krve |
1996 | Hellraiser (dvě povídky) |
2004 | Abarat |
2001 | Knihy krve I-III |
1995 | Imagika I. |
Po zklamání z první Knihy krve jsem se rozhodla dát autorovi šanci ještě s jedním dílem, ale bohužel moje dojmy se nijak nezměnily. Takže stejně jako u prvního svazku musím konstatovat, že tohle není to pravé ořechové.