Kníška Karla Kryla
Karel Kryl
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36422/kni-36422.jpg
5
456
456
V Kníšce Karla Kryla se česká folková legenda představuje nejen jako autor písňových textů, ale také jako velmi osobitý básník. Texty písní Karla Kryla, doplněné vlastními ilustracemi.
Přidat komentář
Přílišná oddanost ideálům končívá tím, že v rámci boje za potírání alkoholismu zastřelíš dítě se sáčkem rumových pralinek.
Texty burcující, vtipné, varovné, hravé, pozapomenuté i notoricky známé, jejichž melodie se uhnízdí v hlavě.
Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
Mé radosti a smutky, mou duši, pýchu a protesty, mé mládí.... to vše KK ovlivňoval, toho všeho se dotkl. Mně a generaci mé i dřívější KK dával odvahu i naději. Písně KK jsou jednoduché, a přitom tak hluboké. Dnes takřka nemožné, neb slovo se skutečnou váhou jen obtížně hledá cestu v průtrži twitterových, FBových či novinových článků. Člověk dnes slova neváží, neskrývá významy a myšlenky do metafor, pluje po povrchu a zkracuje do hesel s úderností pokud možno ocelového kladiva. S odchodem KK nastala doba absolutního verbálního expresionismu, a právě proto jeho písně neztrácí své kouzlo a přitažlivost. Člověk dnes, podobně jako dříve, zažívá lidské nespravedlnosti, byť k omezování svobod slova a pohybu už nepotřebuje Ústřední výbor strany (té jediné, co si uzurpovala vládu), ale většinou jen sám sebe. Dříve bylo zřejmé, kdo představuje dobro a kdo zlo. Dnes je důležité, kdo se jak dobře má. A přece právě dnes opět vyvstává duch KK. Jeho písně jsou vybroušené jazykové perly. Nikoho neurážel, nikomu nenadával, jak je dnes zvykem. A přece uměl strhnout lid. Býval to fenomén, býval svůj a jeho odkaz je nesmrtelný.
„Tak vás tu máme, bratři z krve Kainovy,
Poslové noci, která do zad bodá dýku,
Tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi,
Však ne tak jako včera, dnes už bez šeříků,
Však díky za železné holubičky míru
A díky za polibky s chutí hořkých mandlí,
V krajině přelíbezné zavraždili víru,
Na cestě rudé šípky jako pomník padlých.....“
Dějiny se opakují a my jsme nepoučitelný.
Opět děkuji čtenářské výzvě, že jsem si mohla připomenout tohohle úžasného básníka a písničkáře. Pravda je, že při čtení v hlavě zní kytara a Krylův nezaměnitelný hlas.
Srdcovka pro zralé ročníky.
Některé verše zůstaly v době minulé, některé mají přesah do budoucna.
A k některým si okamžitě vybavím melodie, kytaru, oheň a letní večer.
... Salome
netanči nechceš-li
Salome
hosté už odešli
Jenom roj komárů
dopíjí z pohárů
krůpěje vína ...
Folkař jsem nikdy nebyl, ale Krylovy písničky se mi líbily na první poslech. O to víc, že tehdy měly příchuť zakázaného ovoce.
Karel Kryl byl malý postavou, ale velký svým hlasem a srdcem. Škoda, že odešel tak záhy, a zklamaný ze svobody, na kterou tolik let čekal!
Kníška Karla Kryla.
Název knížky, který každého na maličký okamžik zarazí:
"Jéé, tam je chyba.."
Tuhle knížku jsem si v roce 1990 nesla hrdě domů.
Jeden z mých skvostů.
S L E Č N A P E R I F E R I E
Dnes v noci chodil jsem se slečnou Periferií
a prst po prstu
závoru po závoře
líbal jsem jí ruce
Sypala z rukávů déšť
a gulášovou vůni
a rezavé plotýnky z páteře kamen
a kameny
a louže
a na xylofon pražců
domovním klepadlem vyťukávala voňavou
melodii noci
Dnes v noci chodil jsem se slečnou Periferií ulicí
a noční ptáci sezobávali nepatrný zbytek hvězd
a karfiól
a sasanky
a ulice plakala z děravých okapů
blátěné slzy
aby si zaběhlá psiska mohla umýt nohy
Dnes v noci chodil jsem se slečnou Periferií
Měla dlouhé nehty
pod něž si ukryla
šlápoty myší
a kroky polopanen
a páternoster
a šelest
a když už neměla ani trochu místa
kam by schovala zaprášenou trávu
sedla si se mnou před kostel
a poslouchala vlaky
a stařeny o holích
o berlích
o velikonočních nedělích hovořících
o zmrtvýchvstáních
A stíny slečny Periferie visely na zdech
dlouhými stínovými nehty
zaryty do oprýskané omítky
a zvětralých říms
a roztouženýma očima osleplých oken
hleděly na rubín semaforu
jejž slečna Periferie rozsvěcí kvečeru
na pozdrav bdícím bláznům
Dnes v noci chodil jsem se slečnou Periferií
Tančila na provaze trolejí na konečné
nekonečně dlouhý svlékací tanec
odkládajíc
plot po plotu
komín po komínu
zeď po zdi
černošedé šaty
a vyprávěla mi o lidech
kteří pro oči nevidí
a kteří nikdy - pro oči - neuvidí
a na úplně nový
světle zlatý nápěv
zpívala mi píseň
pro moje děvče
Karel Kryl je pro mne osobně zásadní a (troufám si říci) i životní autor. Naprostá virtuozita a genialita. Myslím, že skrze něj mohou mnozí lidé najít cestu k poezii. Až při čtení jeho veršů poznává čtenář hloubku slov, která mu při prostém poslechu jeho písní uniká. Není však jen velkým básníkem a hudebníkem, ale i velkou osobností českých dějin.
Karel Kryl je pryč - ale jeho tvorba tu zůstala....
Mezi mé nejoblíbenější patří Nevidomá dívka :
" rukama dotýká se květů a neruší ji motýli ...."
A také :
Nechej ho spát .... " s otvorem ve spánku volání skřivánků neuslyší ...."
Anebo :
Píseň neznámého vojína :
Nejlíp je mi
když kočky na hrobě
v noci se mrouskají
ježto s těmi
co střílej po sobě
vůbec nic nemají....
Kníšku mám nějakou chvíli doma, postupně do ní nahlížím a říkám si :
" Nevěř ostnatému drátu, byť se stokrát
tvářil jako stonek růže ...."
Když je básník i zpěvákem, je to geniální souhra. A když ty texty mají duši a básník charisma, je to Karel Kryl. Nadčasové dílo!
V rámci mého "Měsíce návratů" jsem po letech vylovila i Kryla. Co říct, vše už tu bylo řečeno. Tak asi to, proč jsem nedala pět hvězd. :)
Kdybych hodnotila tehdy v čase posametovém při prvním čtení, asi bych je dala, ale teď by se mi to zdálo nespravedlivé k mým (jiným) nejmilejším básníkům, takže čistě subjektivní hodnocení. :-)
Verše některých básní / písniček jsem znala, opravdu jsem ráda, že jsem si je připomněla díky čtenářské výzvě. :-)
Karel Kryl by neměl být zapomenut...
Díky knižní výzvě jsem si podruhé přečetla tuto sbírku básní. Tentokrát jsem ale neudělala tu chybu, že jsem se snažila vše přečíst za jediný den - což snad z básní je dobrým krokem jedině u Máje... Ale hlavně jsem si rezervovala čas výkladového poradce, který mě ochotně zasvětil do podrobností doby. Tak jsem konečně dospěla k pochopení mnoha narážek jejichž pichlavý nádech mi unikal. Zvláště mladším ročníkům tento úkrok vřele doporučuji.
Jsem moc ráda, že díky čtenářské výzvě jsem tuto Kníšku, kterou máme v knihovně už hodně dlouho, otevřela a přečetla. Je pravdou, že básničky, které si člověk při čtení zpívá, dost rychlost čtení zpomalují :-)
Karel Kryl byl opravdu mistrem slova. Některé básně jsem si také v duchu prozpěvovala, některé jsem ale naznala. Z mnohých na mne působila hrůza, co se odehrála v roce 1968.
Přímé a tak pravdivé ... tuto "Kníšku" mám v knihovně už pěkných pár let a v rámci Čtenářské výzvy jsem se k ní ráda vrátila.
Bylo zajímavé přečíst si věci, které člověk zná jako písničky, ve formě básní (akorát jsem si je pak stejně u čtení musela v duchu prozpěvovat :D). Hodně veršů jsem vůbec neznala, některé mě zaujaly hodně, u jiných si myslím, že jsem je ani po opakovaném přečtení úplně nepochopila. Karel Kryl byl každopádně mistr slova, to se mu musí nechat.
Poezie nepatří mezi moje čtivo a knížku jsem četla kvůli osobnosti K.K., jehož písničky mám ráda. Je zde spoustu textů písní a ty jsou mi blízké, ale přiznám se, že smysl některých básniček mi unikal. Při čtení si člověk automaticky text prozpěvuje. Karle, vy tady stále zůstáváte.
Knížka plná jeho textů. S překvapením jsem zjistila, že mnohé ještě neznám, i když Kryla jsem poslouchala kdysi dávno i na radiu Svobodná Evropa. Mám Kryla ráda, mám ráda jeho texty a mám ráda jeho písně. Jsou aktuální dodnes a myslím, že budou aktuální stále. A budou se stále zpívat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1990 |  Kníška Karla Kryla |
| 2012 | Země Lhostejnost |
| 1997 | Básně - Spisy II |
| 1994 | Půlkacíř |
| 1994 | Krylogie |
Srdcovka.