Kočičí kavárna
Charlie Jonas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/464318/bmid_kocici-kavarna-1hn-464318.jpg
4
118
118
Leonie není příliš nadšená, když ji sousedka požádá, aby se na čtrnáct dní postarala o její kočku Mimi. Paní Siebenschönová se chystá na svou poslední dovolenou na Ischii, a tak nemá mladá učitelka to srdce stařenku odmítnout. Soužití s kočkou je však naprostá katastrofa. Mimi se ne a ne s novým domovem smířit a její dočasná opatrovnice s ní rychle ztrácí trpělivost. Pak přijde spásný nápad svěřit divoké zvíře kamarádce Maxie, jež si právě otevřela malou kavárnu. Maxie je nadšená a ještě větší radost mají její hosté. Zdá se, že veseleji už být nemůže, jenže pak se Mimi znenadání narodí koťata a kavárnu brzy začnou široko daleko nazývat Kočičí. A paní Siebenschönová, Leonie i Maxie postupně zjišťují, že stejně tak znenadání může přijít i láska…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , Ikar (ČR)Originální název:
Katzencafé, 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha nemusí skrývať prehnané drama, aby mohla dostať plný počet hviezd. Na tejto knihe nie je nič zlé, prečo by som mala hviezdy uberať. Príjemné oddychové čítanie s mnohými hrejivými časťami, krásna romance a neuveriteľná iskra medzi Maxie a Brennerem. No a do toho všetkého mačka Mimi a malé mačiatka. No kto by nemiloval malé mačiatka?!
Štylisticky a príbehovo je kniha tiež absolútne v poriadku a číta sa s ľahkosťou. Zaujme stále miesto v mojej osobnej knižnici.
Miluji kávu, knihy a kočky (psáno podle abecedy:) hvězda dolů za příliš předvídatelný děj a hvězda nahoru za recepty a odkazy na další oblíbené knihy:)
Čteno pro čtenářskou výzvu, jinak to není můj šálek kávy.
Příběh byl milý, sladký, a na závěr, krom happy endu, kniha obsahovala i recepty :-)
Nenáročné, čtivé a oddechové. Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Příběh je naivní, daleko od reálného světa. Ale jsou chvíle, kdy si přesně o tomhle chceme přečíst. Tady sáhnete na jistotu, že si u knihy odpočinete
Lehce nebo těžce naivní, jak to kdo vidí, víte, co se asi stane, ale mě se to docela líbilo a odpočinula jsem si u toho. A hlavně jsem splnila další bod výzvy.
I u nás v Písku byla a snad ještě je Kočkavárna, dlouho jsem tam nebyla.
Jestli je něco fakt ultimátní milá oddychovka, tak je to takhle knížka o kočičkách a kavárně. Věděla jsem, že to bude přesně to pravé nenáročné čtení, které teď před porodem potřebuju, takže jsem fakt moc ráda, že jsem si ji přečetla ve správný čas. Díky tomu jsem se do příběhu fakt krásně vžila a věděla jsem, že mě tu nemůže čekat nic smutného, a tak jsem si to kočičí vrnění užila i společně s mýma kočičkama Karamelkou a Vanilkou po mém boku.
Vždycky je to trochu risk – číst něco o zvířátkách, protože nikdy nevíte, jestli se k nim budou páníčkové chovat tak, jak si představujete a vy se nebudete rozčilovat. Tady je to sice trochu na hranici, protože důvěřivá starší paní Zuzana dá svou milovanou bílou kočičku Mimi na hlídání mladé učitelce Leonie a odjede na dovolenou do Itálie. Jenže Leonie nemá ke kočičkám moc vztah a vůbec neví, jak na ní. To, jak to s ní vůbec neuměla a nebyla schopná si aspoň něco málo zjistit a tolerovat ji… to mě fakt vytáčelo. :D Naštěstí ale měla dobrou kamarádku Maxie, která to s kočičkami uměla mnohem lépe a kočička Mimi to hned vycítila, takže spolu navázali krásný vztah.
Přesto mě, jakožto totální kočičí mámu, která také často spoléhá na hlídání našich dvou kočičích mimin, naprosto jímala hrůza při představě, že někdo zatají majitelce, jak to s jeho kočkou je a dá ji na hlídání někomu jinému. Natož do kavárny!
Nicméně se tu opravdu nemusíte bát žádného dramatu, vše dobře dopadne, to vám mohu prozradit a slíbit. U takového příběhu potřebujete, aby byl prostě hlavně pohlazením po duši, takže plní svůj účel dokonale.
Překvapilo mě, že knížka vlastně nebyla zas tak jednoduchá a přímočará, jak se může zdát, ale rozvíjí se tu za celou dobu docela dost příběhů a osudů… A všechny mě bavily.
Musím také vyzdvihnout styl psaní, mám dojem, že německé autorky to prostě umí. Možná proto, že je to složitý jazyk s bohatou slovní zásobou, ale překlady německých knížek se mi vážně vždy čtou jako másle.
Doporučuju všem, co mají alespoň trochu rádi kočky.
Celkově bych navrhla takovou knížku na nějaké složité nebo stresové období, kdy fakt potřebujete hlavně vypnout a myslet na hezké věci. Dovedu si to představit jako bezvadnou terapeutickou knížku třeba do nemocnice nebo na období, kdy se vám zrovna zas tolik nedaří.
Hrozná nuda.
Starší hrdinka má dobré důvody pro to jet na dovču a nechat kočku té mladší. Ale ta je úplně marná. Její přístup ke kočce mě vytáčel a příběh jsem si nedokázala užít.
Čekala jsem asi něco jiného.
Hodně romantiky, méně koček. Z Německa na slunnou Istrii, kde se dějí nečekané srdeční záležitosti, zatímco bílá Mimi odložena. Nezajalo, nelíbilo.
Oddechová knížka milá a pohodová knížka. Pro nenáročné čtenářky nejen milovnice koček.
Milá pohodovka, která mě vytáhla ze čtecí krize, která mě přepadla při čtení Analfabetky. Plynulý, milý příběh se stejně milými postavami. Předvídatelný děj, ničím nepřekvapil. Nejlepší závěrečných pár stránek z kočičí perspektivy :-)
Milé a oddechové čtení o tom, jak jedna kočka může změnit život hnedka několika lidem. Příjemný bonus jsou recepty na konci knihy.
Rozdílné povahy tří hlavních hrdinek, přítomnost kočky s jejími koťaty, vůně dortíků a kávy.... To se prostě četlo samo. A happyend ? Ten k teto knize prostě patřil a já ho čekala od začátku . Milé, lehké oddychové čtení.
Velice milý příběh na odlehčenou od těžších témat :-) vhodný nejen pro milovníky koček. Opravdu nehledejte napínavý děj, zde je to spíše o odpočinku. Příběh má spíše takový volnější průběh s lehce sladkou příchutí, bez nutnosti to nějak moc komplikovat, což pro některé nemusí být to pravé ořechové, ale já jsem si jej užila. Líbil se mi i pohled starší paní, která zjistila, že na lásku nejsme nikdy staří :3
Milý příběh, od knížky jsem ale čekala trošku víc, některé pasáže se opakuji a jsou dle mého nadbytečné.
Krásný obal, krásný příběh, kde vše pěkně hladce navazuje, hrdinky se skoro lehce vyrovnávají s nepříjemnostmi. KOnec dobrý vše dobré. Úplně ne sladké (to je dobře), čtivé, pár skvělých životních rad ... na světě je hezky :). Ráda se k ní vrátím v dnešním světě. Příjemné překvapení.
Krásný, odpočinkový příběh o kočičí kavárně. Nic komplikovaného, ale naprosto reálně uvěritelného a milého. Bavil mě i pobyt staré paní v Itálii, protože popis všech chuti, který tam byl mě vrátil ve vzpomínkách do oblasti Capri.
Kočičí kavárna
Komentář k této knize bude asi dosti kritický, přiznám se, že jsem ji nakonec ani nedočetla, i když jsem se velmi snažila. Měl to být dárek pro moji maminku k vánocům, protože je vášnivou milovnicí koček a o dvě kočičky se stará. Popis kočičí povahy byl snad to jediné, co lze v knize ocenit. Styl, jazyk, popis - zkrátka to, jak je příběh napsán a interpretován, to bylo jako číst slohovou práci žáka ZŠ (i když v dnešní době spíše SŠ). Vůbec nechápu, proč se takové knihy překládají do češtiny. Je však také možnost, že v originále má kniha větší úroveň, ale český překlad je mizerný. Říkala jsem si, že dnes již může napsat knihu opravdu každý. Příběh je velmi banální, ale to bych knize až tak nezazlívala, i banální příběhy s dobrým koncem (a láskou) občas potřebujeme.
Takže za mě - je to ztráta času, kniha ničím neobohatí, a to ani milovníky koček :-)