Kočka, která stopovala zloděje
Lilian Jackson Braun
Kočičí krimi série
< 19. díl >
V Pickaxu najednou někdo krade! Až dosud se beze stopy ztrácely jen maličkosti, ale jednoho dne zmizela pokladna s penězi městského bridžového klubu. Jim Qwilleran, novinář s nepřehlédnutelným knírem a slabostí pro dvě siamské kočky jménem Koko a YumYum, si je téměř jist, že v tom má prsty manželský pár, který se do Pickaxu přistěhoval nedávno. Časová shoda je nápadná, všechno to začalo, jen co se Danielle a Willard Carmichaelovi v Pickaxu usadili. Když ovšem Willarda někdo zavraždí, vsadí Jim Qwilleran opět jednou na kriminalistický čich svého geniálního kocoura a spolu zosnují neobyčejně rafinovaný komplot...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Příběhy
Vydáno: 2007 , MOBA (Moravská bastei)Originální název:
The Cat Who Tailed a Thief, 1997
více info...
Přidat komentář
Za mě další skvělý příběh série kočičí krimi. Qwilleran sympaťák a Koko s Yum Yum jsou prostě skvělé kočky a často v jejich dovádění vidím ty svoje. Příběh zase skvěle vymyšlený a bavil mě od začátku do konce.
Bavil mě Clayton, když se objevil ve společnosti Qwilla, ale zbytek postav, kromě Celie, už tolik ne. Náznaky kleptomanie, celkem předvidatelné spojení dalších postav. Taky mě nebaví ty změny prostředí, tentokrát mi přišlo, že se Qwill stěhuje na zimu jen proto, protože autorka nutně potřebovala ozvláštnění prostředí, když si neví rady s dějem. Mě osobně byla Indiánská vesnice spíš protivná.
Výborně napsaný, civilní a přitom napínavý příběh. Tentokrát dokonce se dvěmi vraždami, což není v sérii běžné. Zápletka je rafinovaná, má kouřovou clonu a zbyde po ní tajemství. Dobrá detektivka prostě.
V této knize vystupují kočky: samozřejmě Kao K´o Kung (Koko) a Yum Yum a dále Wrigley, Pinky, Quinky (Propinquity a Equanimity), Theoria Dominys du Manoir des Ombreuses neboli Dodo, Bootsie-Brutus, Catta, Toulouse, Winston, Agatha a Christie, Magnificat, Beethoven, Svatý teror, Beau Thai, Předseda Mňau, Albert Bílátlapka, Lady Ik Ik, Samanta Sametová, Oidipuss, Octopuss, Platyfuss, Haggis MacTavish, Jetstream (Jet-Boy), Allegro a Adagio, Misty, Foggy, Arpeggio, Alvis Parsley, Metro, Catsanova, Suši, Ping a Pong. A dále stotřicetdva lidských postav, ale ty jenom zbytečně komplikují děj . . .
Zatím jsem z této série četla dva díly - ten první (Kočka, která uměla číst pozpátku) a tento. První se mi líbil, bylo to pěkné, celkem originální uvedení do osobností Quilla a Koka. Jenže tento díl mě poněkud zklamal, možná je to tím, že jsem přeskočila seznámení s Yum Yum s Polly, hoření hotelu a kdovíco všechno. Asi bych to měla číst popořadě, přišlo mi to typově jako detektivka pro vyspělejší děti, které při jejím čtení občas příjdou za rodiči s otázkou co je to burbon - rozuzlrní ani trochu překvapivé, věděla jsem od začátku, kdo, proč, jak. Ale psáno čtivě a prvky nevysvětlitelně inteligentních koček jsem si vyloženě užívala.
Štítky knihy
kočky vraždy detektivní a krimi romány novináři krádeže a loupeže pátrání
Autorovy další knížky
2003 | Kočka, která uměla číst pozpátku |
2003 | Kočka, která okusovala ušák |
2003 | Kočka, která zhasínala světlo |
2010 | Kočka, která vyprávěla příběhy |
2004 | Kočka, která hrála Brahmse |
Další milá a pohodová detektivka se správnými kočičími parťáky. Jsem zvědavá zda se Koko v dalších dílech naučí otevírat dveře a vlastně se divím, že to ještě neumí. :-)