Kočičí životy

16.05.2023

Zpočátku mi vadil až takový dokumentární styl. Vadily mi doslovně uváděné a dlouhé proslovy při svátcích a svatbách včetně použitého jazyku, ale překonala jsem to a jsem ráda. Kniha není jen dramatem o osudech rodiny, která si myslela, že najde ve Volyni štěstí, ale je poučná i z hlediska historie. O tom, co je náhle useknuto a posunuto o několik desítek let dopředu, se pak dozvíme z vyprávění a návštěv. A znovu se přesvědčujeme, že někteří lidé jsou zásadoví a někteří využívají příležitostí, někteří se dokáží smířit a někteří celý život ne a někteří musí snad mít devět kočičích životů, aby to všechno vydrželi.

08.05.2023

Román mapující složitou historii Volyňských Čechů mě zaujal nejen zajímavými lidskými osudy, ale také velmi otevřeným líčením složité situace ve východní Evropě. Dojemný příběh matky a dcery, které mají velmi úzký vztah a přežijí nejrůznější válečné strasti, časté stěhování i vyhánění z domova, přiblíží čtenáři historii malých národů a menšin. Autorce se podařilo napsat fascinující román, kterým dokazuje, že patří mezi nejvýznamnější české spisovatele. Věřím, že náročnější čtenáři ocení méně známé skutečnosti z naší historie i kultivovaný jazyk.

15.09.2021

Nějak nevím, co o knize napsat... chvíli jsem z ní byla nadšená a hltala stránku za stránkou a po chvíli jsem se musela vracet v textu zpět, jak jsem se v něm ztrácela. Knihu nezatracuji, ale na mě působí její zpracování zvláštně.

19.03.2021

Na téma odsun u nás a Volyňští Češi nasadila Eva Tvrdá pro mne trilogií (Třešňová alej) laťku hodně vysoko a probudila ve mně zájem o tuto část naší historie vyhledáním jiných, ne faktografických knih, včetně této od Edy Kriseové.

Bohužel přišlo zklamání. Žádné sladění:o(( Byly části, kde vše plynulo a najednou jako průrva a o čem to je? Jiný příběh, jiný člověk, jiná doba? Napadá mne srovnání jako když přemýšlíte a mysl si skáče, jenže na papíru. Ať v osobních nebo dějinných popisech. Navíc rozvláčné dialogy a zvláštní charaktery, kterým chyběl „šmrnc“ nebo hloubka, jak chcete, postupně ničili můj dojem z knihy. Škoda, fakt.

06.08.2017

Knihou jsem naprosto unešená. Poprvé jsem četla knihu, která se odehrává na Volyni, o Češích, kteří se zde usadili, o jejich osudech, o jejich vlastenectví. Je to kniha smutná, člověku se ani nechce věřit, čím vším si prošli. Vřele doporučuji. Knihu jsem měla vypůjčenou z knihovny, jsem překvapená, jak je málo čtená, je to škoda.

23.08.2015

Ve své podstatě docela smutná kniha. Nicméně líbí se mi ne tak často zpracovávané téma. Je hodně publikací o Češích ve Spojených Státech. Jména jako Detroit nebo Chicago, stejně jako povědomí o českých komunitách pomáhajících rozvoji a utvářejících obrazy těchto míst jsou všeobecně známé. Stěhování na východ od pozdějších československých hranic si tolik prostoru nezasloužilo.

P.S. Doporučil bych to čtenářům, kteří mají za to, že stopy Čechů na "východě" se omezují na období působení československých legií během první světové války a zkoumání, zda A.P. Čechov měl skutečně české předky.

15.08.2014

I když si už za pár let nebudu pamatovat všechny detaily z této knihy, myslím, že ve mně bude vzpomínka na četbu rezonovat. Má smysl stále se vracet k minulosti, ke kořenům, nebo žít přítomností a hledět do budoucnosti? Má smysl hledat a potkávat blízké, se kterými jsme se z nějakého důvodu v životě minuli? Nepřinese to víc škody než radosti? Není lepší uchovávat si vzpomínky než být konfrontován s realitou? Pradědeček hlavní hrdinky přijel na Volyň hledat štěstí a bohatství. Jeho potomci se v průběhu války, po válce i po sametové revoluci vraceli do země, kterou znali jen z vyprávění a měli ji velmi zidealizovanou. Střet s realitou byl tvrdý. Tvrdá byla i realita těch, kteří po válce na Volyni zůstali pod vládou SSSR. Velmi čtivě napsaná kniha, která nutí k zamyšlení.