Kojotí stesk
Christopher Moore
Fantasy román o americkém podnikateli indiánského původu, do jehož života zasáhne indiánská magie. Úspěšný podnikatel Sam Hunter se dvacet let pokouší uniknout své minulosti, prožité v rezervaci Vraních Indiánů. Náhle se však v jeho životě začnou dít podivné věci a dávná indiánská magie zvrátí jeho život, uvede ho do zmatku, nebezpečí a chaosu. Indiánský bůh Kojot mu umožní najít ženu jeho života, aby mu jí vzápětí vzal a ohrozil i samu jeho existenci. Román se snaží o konfrontaci západní a domorodé kultury a vrací se k základním hodnotám lidského života... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1998 , AlpressOriginální název:
Coyote Blue, 1994
více info...
Přidat komentář
Vtipná kniha o tom, že nakonec svému původu stejně neutečete a to, co skrýváte, se odněkud vynoří v nejméně vhodnou chvíli. Hezké čtení.
Můj náhodný objev kdysi před lety v Levných knihách.
Humor mi sedl, něco jsem se i dozvěděl o indiánech a Americe vůbec. Vracím se k ní pravidelně, zlepšuje náladu.
Knihu jsem přečetl takřka jedním dechem, jenž mi taktak vystačil na všechny záchvaty smíchu. Autor v knize předvedl velmi dobrou znalost indiánské kultury a historie, stejně jako současné reality rezervací, jež umně vetkal s velkou dávkou humoru do zajímavého příběhu. Vznikla tak jedna z pro mě nejčtivějších knih.
Po přečtení Nejhloupějšího anděla a Špinavé práce jsem se upřímně těšila na další knížku od tohoto autora. Byla jsem hluboce zklamaná. Děj se táhl a stránky neubývaly. Dočetla jsem to jen díky přesvědčování sebe samotné, že na další stránce už to bude lepší. Nebylo :(
Autorovy další knížky
2007 | Špinavá práce |
2006 | Nejhloupější anděl |
2017 | Použité duše |
1998 | Ostrov lásky |
1998 | Kojotí stesk |
Tahle kniha je klasika, i když tak trochu svým způsobem...
Pro mne to byla první kniha s indiánskou tématikou, později jsem četl podstatně serióznější, opravdovější, ale tahle bude na vždy tou první.
Je pro mne s podivem, že jsem se k ní, od prvního přečtení, nevrátil, až letos zasáhla náhoda, nebo ten starý rarach Kojot, a s velikou radostí jsem se do ní znovu pusti.
Právě díky obzoru, který mi otevřela, jsem si dnes s chutí vychutnal veškeré detaily, pobavil se nad její naivností, užil si motorkáře, zasmál se naroubovanému Egyptu, ale hlavně jsem si královsky odpočinul od vší té, mnohdy zbytečné, tíhy, kterou v sobě nosím...