Kolumbovia vesmíru
Karel Pacner
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76319/kolumbovia-vesmiru-76319.jpg
5
16
16
Od památného letu prvního člověka do vesmíru uplynulo už více než čtyřicet let. Od té doby dostaly kosmické lety nový rozměr - dočkali jsme se dokonce i letu prvního kosmického turisty - a řada informací byla odtajněna. V prvním díle své ságy o vědcích, konstruktérech a kosmonautech popisuje autor počátky raketové techniky a letů do vesmíru, které vyvrcholily v šedesátých letech 20. století soubojem dvou velmocí o vysazení člověka na Měsíci. Vítězství Američanů bylo pro sovětské vedení šokem a velkou propagandistickou porážkou. Vzhledem k tomu, že se po skončení studené války otevřely archivy a účastníci tohoto závodu, zvláště pak Rusové, směli promluvit o tomto zákulisí, shromáždil autor, známý publicista, který se touto problematikou zabývá dlouhá léta, velké množství dosud neznámých informací. Na osudech význačných osobností, vědců i kosmonautů ukazuje pravdivou historii raketové techniky a kosmonautiky.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 2015 |  První republika 1918-1938 |
| 2015 | Velmistři špionáže |
| 2006 | Kolumbové vesmíru 1. - Souboj o Měsíc |
| 2001 | Osudové okamžiky Československa |
| 1997 | Tajný závod o Měsíc |
Výborná kniha z roku 1976, plná naděje na dobývání vesmíru, krásné přátelské soupeření ruských a amerických vědců, první zmínky o čínském vesmírném programu. Na prvních stránkách sledujeme vědce, kteří plánovali lety do vesmíru pomocí raket – Ciolkovského, Goddarda a Obertha. Všichni byli krásně inspirováni Julesem Vernem.
Pacner knihu napsal s cílem přiblížit čtenářům složité technické a vědecké otázky srozumitelnou a poutavou formou. Zaměřuje se na to, jaké úsilí bylo nutné vynaložit, aby se člověk dostal do vesmíru, a jaké výzvy bylo nutné překonat. Kniha je obohacená o historické detaily a osobní příběhy protagonistů kosmického věku.
Na stránkách knihy sledujeme významné mise a osobnosti, které hrály klíčové role v dobývání vesmíru, včetně sovětských a amerických kosmonautů a vědců, jako jsou Jurij Gagarin nebo Neil Armstrong. Pacner v knize využil nejen své odborné znalosti, ale také osobní zkušenosti, neboť se v době studené války účastnil několika novinářských cest do SSSR a USA, kde se osobně setkal s mnoha klíčovými osobnostmi kosmického výzkumu.
Našel jsem tam pár drobných chyb, například že černomořské město Soči je na Krymu, nebo chybné datum narození otce čínské kosmonautiky. Dost zamlčené bylo také věznění Koroljova v gulagu – zmíněno je jen v několika málo větách. Koroljov přežil výslechy s zlomenými krčními obratli a musel pracovat na Sibiři v pracovním táboře – to vše v knize chybí.
Krásný je optimistický závěr, kdy Pacner nepochybuje o tom, že do konce 20. století se lidé dostanou nejen na Mars, ale pravděpodobně i na Venuši. Na poslední stránce knihy se zmiňuje o studii americké firmy Hughes, že v roce 2025 odstartuje mezihvězdná výprava k některé z nejbližších hvězd. Četlo se to velmi dobře. Bylo to mé první setkání s Pacnerovou tvorbou. Určitě si přečtu i jeho další knihy.