Komedie o hrnci
Titus Maccius Plautus
Euklio objeví poklad svého dědy a poté začne být podezíravý a bojí se, že mu chce někdo jeho zlato vzít. Poté, co jej Megadorus požádá o ruku jeho dcery, Euklio souhlasí za podmínky, že nebude své dceři dávat žádné věno. Euklidova dcera Fédria je však zamilovaná do Lykonida, s kterým čeká dítě. Před svatební hostinou dorazí Lykonides i se svým otrokem a snaží se svatbu Euklidovi rozmluvit. Lykonidův otrok mezitím ukradne zlato a vrátí se s ním zpět k Lykonidovi. Zde děj z dochované části hry končí, pokračování se nezachovalo. Existují různé náměty konce této hry a to i v knižním vydání. Nejvýznamnější předělání Plautovy Aulularie je Molièrův Lakomec z roku 1668. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Aulularia... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1956 , ČDLJ - Československé divadelní a literární jednatelstvíOriginální název:
Aulularia
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
římská literaturaAutorovy další knížky
1956 | Komedie o hrnci |
1988 | Lišák Pseudolus |
1978 | Amfitryon a jiné komedie |
1911 | Chlubný vojín |
1904 | Mostellaria - komedie o strašidle |
Jsem velmi mile překvapená. Představovala jsem si, že Komedie o hrnci bude další hrou, která se prakticky nedá číst, vzhledem k tomu, jak je stará a jak se u nás přehánějí překlady starých textů. Ale ono se to četlo samo! Děj mě bavil od začátku do konce, je zde patrné, že se Moliére dost inspiroval. Komedie o hrnci mě bavila mnohem více než Moliére. Nevidím zde vlastně žádná negativa a tuto hru doporučuji.