Na balvanu

29.10.2024

Komisaře Adamsberga miluju, ale tohle bylo vážně zklamání. Oproti předchozím knihám slabý odvar. Hledání členů jakéhosi gangu pro mě bylo nadbytečné, vrahův motiv dost podivný… Prostě mi tahle kniha vůbec neseděla a to jsem se na ni fakt těšila!

27.10.2024

Vyplatilo se počkat i když jsem už ani nedoufala, že bude další kniha přeložená do češtiny. Byla to docela zajímavá jízda komisaře Adamsberga, který jak obvykle tápal a odchytával své myšlenky tentokrát na letitém dolmenu. Jak už bylo řečeno, autorka do děje zapletla i kousek americké gangsterky, avšak všechno zapadalo do základní linie, tak mi to nepřišlo jako rušivý element. Zajímavé je, že vždy, když se děj odehrává v Bretani, je řeč o dobrém jídle a pití.

10.10.2024

(SPOILER) Tentokrát mne Vargaska převezla: místo slibného tajemného případu rozvíjejícího se v Bretani, který zaujal Adamsberga a nakonec mu přistál na hrbu (vedle několika bokem do/vyřešených případů v Paříži), jsem se dočkala nečekané (a nevyžádané) gangsterky amerického kalibru.
Ve třetině se totiž najednou odbočilo od zájmového případu a nastoupila honba po stále rozrůstajícím se gangu místních zločinců, kteří k sobě měli blízko už jako středoškoláci, a mnozí se ještě proškolili v podvodech v Americe. Téměř dvě třetiny knihy se konají velké manévry (několika desítek policejních příslušníků různých složek), krom místního a pařížského týmu se přidávají četnické posily a navrch ještě osm bodyguardů osobně pro Adamsberga. Vůbec jsem nechápala, proč to autorka stále dál rozvíjí, identifikuje postupně další a další členy gangu, postupně je nahání a hledá u nich stejným způsobem sejfy, snaží se je pochytat.
A po konečném spokojeném vypořádání se s gangstery a vydechnutí všech zúčastněných si Adamsberg se všemi svými kolegy najednou na posledních stránkách sedne a vylíčí jim, jak se to vlastně má s úvodní nesouvisející sérií vražd a tajemným pachatelem. Na to, že se tomuto případu po celou hektickou akční a pro něj i bolestivou dobu vůbec nevěnoval, není uvěřitelné, že by na něj něco jen tak sestoupilo řešení pouze při krátké terapii několika ležení na dolmenu (tam se uchýlil jen párkrát, nakonec i se suitou bodyguardů!).
Nevadila mi jen dvoutřetinová akční "střílečka", ale rovněž neúspěšnost zabránění vraždám byla u tak silného týmu víc než alarmující, o úhybných metodách A. vůči nadřízeným nemluvě.
Líbil se mi pořád tým, Violetta byla nadpozemská, ani ostatní se neztratili. Jean-Baptiste výstředničil, hloubal nad svými vyřčenými slovy, zda jsou syntakticky/sémanticky správně (ovšem "klapky na uši", to ho nikdo neodnaučil), byl stále nenápadný, jemný, v mezích možností (prostřílený) i nadále potřeboval své myšlenky rozpohybovat spolu s tělem, snažit se pochytat jejich bubliny... A na místě byly zase úžasné figurky, s obtížnými bretaňskými jmény.
Dobrá byla připomínka blech - moje první prvotřídní setkání s Vargaskou - budu si to snad muset znovu připomenout.
Mrzí mne, že se zase opakovalo takové klišé lumpů jako dětí, pevné děsivé party, kterých se ostatní bojí tehdy i později, případně se jim šikanovaní chtějí pomstít. To se rozmohlo v thrillerech, ale i Vargaska už se k tomu uchýlila dřív.
Tentokrát tedy jen 75%.

02.09.2024

musela jsem chvilku tápat v paměti, ale jak jednou čtete vargasovky, tak se do děje rychle dostanete.. aby se pak vše uzlovalo, zpomalovalo, a stávalo se podivnějším a podivnějším. bavila jsem se opět královsky, a až najdu kapku času, vrátím se ke starším dílům, abych si připomněla, jak se tahle parta kolem Adamsberga dávala dohromady. už je to přeci jen dlouho.

29.08.2024

Jsem nadšená! Komisař Adamsberg v nejlepší formě, stálo za to si počkat. No, ve formě... Postřelený, ale nezničitelný. Dvojí zápletka, obojí pátrání složité a náročné co do počtu policistů. V jednom případě zločinec známý, ve druhém záhadný. Ale Adamsbergův tým neměl chybu, obzvlášť když připočítám Johana, ten je miláček! Rozhodně doporučuju k pomalému, důkladnému přečtení.