Komu svěrací kazajku
Vladimír Klevis
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/103128/komu-sveraci-kazajku-103128.jpg
3
13
13
Důstojník Bezpečnosti přichází do ústavu pro choromyslné vypátrat záhadné zmizení čtyř pacientů, přičemž k cíli mu má pomoci s lékařem domluvená, před pacienty a personálem předstíraná schizofrenie. Další zmizení pacienta a jeho zavraždění jako v předchozích případech, důstojníkův boj o vlastní život, záchrana další vyhlédnuté oběti, odhalení vraha a obhájení nevinného člověka stupňují dramatický spád a napětí detektivního románu. (www.pitaval.cz)... celý text
Přidat komentář
Vynikající humor nenápadně zakomponovaný do detektivní zápletky. Nevím proč, ale neustále se mi při čtení připomínal film Mazaný Filip :-)
"Zvadl jak fialka na poušti."
No prostě výborné čtení, ale napínavý thriller nečekejte!
Nemastné, neslané... Hlavní hrdina je trošku noc egoista a myslí si, že je génius. Nevyšetřoval, vraždy se objasnily bez jeho přičinění. A milostná linka byla zbytečná a zdržující. Čekala jsem víc.
Tuhle detektivku jsem četl před mnoha lety (někdy po jejím prvním vydání), ale její děj si docela slušně pamatuji, což značí, že byla jedna z těch lepších, které v té době vycházely a moc jich nebylo.
Slušná detektivka, kde občas literární ambice přebíjejí detektivní žánr. Chvílemi jsem měla chuť navlíknout svěrací kazajku všem, včetně detektiva Denára, ale rozuzlení bylo nakonec v pohodě a jako detektivka na letní odpoledne dobrý.
Podle popisu jsem se těšila na napínavou detektivku, ale nějak se nekonala. Příběh nebyl špatný, ale nějak mě to nestrhlo, navíc jsem se občas ztrácela v přímé řeči, kdo je kdo.
Překvapily a pobavily mě vtipné a neotřelé "hlášky", ale už asi tak po třetině počtu stran začalo být najednou únavné, že vypravěč tj. hlavní postava příběhu mluví jenom ve vtipných sentencích, přičemž na nějaké pátrání po pachateli to opravdu nevypadalo. Autor zde na čtenáře vyzrál - zahltil jej "přepisem" všech dialogů, které s kým vedl vyšetřovatel, včetně reprodukce těch nejbanálnějších slov a myšlenek, aby najednou ke konci - naprosto unfair - předložil řešení díky kratičké epizodě z rozhovoru, která nám byla zatajena. Nejzajímavější byly kriminalistovy úvahy o jeho inkognitu pomocí včlenění mezi pacienty psychiatrické léčebny, tedy o tom, kde je ta hranice .... a zda jí bezpečně jde rozeznat.
Vynikající detektivka z psychiatrické léčebny. Z místa, kde je svět sám pro sebe, a který my normální jenom těžko pochopíme. Vyšetřovatel se dostává právě do tohoto světa a snaží se zde objevit pachatele trestného činu .....
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1983 |  Michaela |
| 1980 |  A bůh byl hluchý |
| 1975 | Komu svěrací kazajku |
| 1986 | Zázrak s Valérií |
| 1980 | Tábor na Zlatém potoce |
Knížka nalezená v knihobudce. Vzal jsem si ji spíše náhodou kvůli jménu autora, které evokovalo napojení na mou oblíbenou detektivkářku M.Klevisovou. Knížku jsem přečetl, ale nějak mě nastrhla. Moc se mi nedařilo vyfabulovat si postavu vyšetřovatele - na jednu stranu to byl dobový policajt, na druhou stranu rádoby chlápek se suchým anglickým humorem (...nasednout do auta jsem nemusel, ještě pořád jsem v něm seděl...). Dočteno, konec OK, celkově čistokrevných 50%.