Konec civilizace
Aldous Huxley
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/176451/bmid_konec-civilizace-r98-176451.png
4
1717
1717
Huxleyho satirická antiutopie Konec civilizace (1932) je spolu se Zamjatinovou novelou My a Orwellovým románem 1984 jednou z prvních vizí budoucnosti, která domýšlí důsledky formujících se diktátorských režimů meziválečné Evropy. K napsání knihy vedly Huxleyho vlastní zkušenosti s Mussoliniho Itálií a zprávy ze Sovětského svazu. Jeho vize budoucnosti se složitě a pevně strukturovanou společností, v níž je geneticky a psychologicky předem určeno postavení každého jedince, je sice velmi hořká a pesimistická, nicméně realita, zosobněná Hitlerem a Stalinem, byla ještě mnohem horší. Jak sám později přiznal: „Diktatura budoucnosti v mé představivosti byla mnohem méně brutální nežli budoucí diktatura výborně popsaná Orwellem.“ O stálé aktuálnosti této knihy svědčí to, že snahy o naplnění Huxleyho vizí – manipulace jedincem od samého jeho početí především – je možné vysledovat ve výrocích mnoha novodobých „inženýrů lidských duší“ – jak u politiků s diktátorskými sklony, tak i u vědců, bádajících v podmínkách demokratických společností. Vydání třetí, v nakladatelství Maťa první.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1998 , MaťaOriginální název:
Brave New World, 1932
více info...
Přidat komentář
Kniha mě naprosto fascinovala, jak si autor představoval nynější svět v roce 1930.
"A jeho nohy sou houpaly k severu a k jihu"
Jak jsem byl z této knihy zpočátku nadšen, tak zklamaný jsem z ní byl na jejím konci. Výtečný námět utopistické civilizace, která nahradila přirozený systém náhodné lidské reprodukce klonováním a pečlivou predestinací, se zdál být velmi slibný. Bohužel autor tento slibný materiál vůbec nedokázal využít, místo parádní sondy do takto zmutovné totalitní a dekadentní civilizace se čtenář dočká hromady prázdných řečí na téma láska a náboženství. Dost neobratný styl vyprávění na zážitku taky nepřidá. Dvě hvězdičky nakonec dávám pouze za znepokojivě aktuální postřehy ohledně životních potřeb řadového občana.
Je desivé ako sa svet okolo už teraz podoba na Huxleyov roman koniec civilizácie . Aj súčasná doba speje k tomu, aby boli ľudia veselí a šťastní vo svojom konzume.Aby ked už nedokážu plakať brali lieky a rôzne tabletky na ukludnenie.Aby skúšali viac partnerov lebo monogamna láska už stráca svoj význam.Aby sa neodlisovali ani v najmenšom od väčšiny,ale dokonale zapadli.Jedinec už teraz chce kričať a už teraz ho nik nepočuva...tak co to bude potom?
Něco neuvěřitelného,co se týká té doby, jdy byla kniha vydána. Jedná se o velmi čtivou knihu. Dal bych klidně 5 hvězdiček, ale něco tomu chybělo, co se nedá popsat. Na druhou stranu je to jedna z mála knih, kde neexistuje postava, která by neměla mnoho záporných vlastností, což se moc často nestává.
Doufejme, že tento svět ovšem nikdy nenastane, i když do toho je ještě hodně daleko.
Nemůžu si pomoct, ale mě se to vůbec nelíbilo! Asi je to tím, že jsem přečetla během poměrně krátkého intervalu hned několik anti utopií, ale i tak - jedna z mála knih, kterou jsem nedočetla do konce, a navíc mi docela vadilo to přeskakování v dějové linii - ze začátku mi to přišlo originální, ale ke konci čtení mě to už hrozně štvalo.
Líbila se mi myšlenka, jak se změní lidstvo, když se z jejich života odstraní všechny nesnáze, bolest a neštěstí... ale výsledek za to nestojí. I já si radši přeji být nešťastná než zbavená citu ke svým bližním. Začátek velice slibný, ale jak se příběh rozvíjel, ztrácel grády a niť. I tak smekám, protože na to, v jaké době byla kniha napsána, obsahuje velice "moderní" podoby "co by bylo kdyby" :-)
Líbila se mi propracovaná koncepce nového světa (mimochodem v některých ohledech velice podobného se skutečným dnešním světem). Chápu analogii určitých prvků, které Huxley do knihy vložil; vzhledem k době, kdy dílko psal. Ale to mi přijde na vyšší hodnocení jak 3/5 prostě málo.
Možná je chyba ve mně - sci-fi zas tak často nevyhledávám. Ale občas jsem se prostě nudil. I na těch relativně málo stránkách se projevila absence "většího" děje, navíc jsem měl problém s nalezením sympatií k jakékoliv postavě. Škoda.
Proč si myslím, že to takhle jednou opravdu bude vypadat?
Naprosto dech beroucí. Ovšem doufám, že takováhle nebo podobná budoucnost nenastane - je to dosti zvrhlé.
Ale kniha je to úžasná, jenom ta vize mi prostě přijde odpuzující . . .
Musím se přiznat, že jsem první 2/3 knihy chápal spíše jako mírně nadčasové sci-fi s temnou vizí lidské společnosti a dobrým odhadem autora. Ale poslední kapitoly, které jsou protkané citáty ze Shakespeara, plné polemiky s vědou a Bohem, jsou sondou do lidské mysli, která je držena v neviditelném vězení, které zautomatizovaná společnost nazývá štěstí. Moc pěkné.
Tato antiutopická vize mě dostala snad od první stránky. A četlo se mi to možná líp jak Orwell. Snad se k ní ještě někdy vrátím, neb věřím, že se z ní dá odnést ještě více, než co mi dala napoprvé. :-)
Jenda z těch zásadnějších knih, co jsem četl. Společnost rozdělena na alfy, bety, gamy atd, pocitová kina (která už se stávají skutečností pomalu) a utopistický totalitní model, to je čtení, které mě vždy přiková a už nepustí. Tenhle typ knih je přesně můj šálek kafe, ale Brave new world doporučuji každému vždy a všude, perfektní kniha.
Skvělá kniha vhodná k přemýšlení. Mnoho z mých dojmů už zde bylo řečeno, ale dodám, že na mě velmi zapůsobilo pohlížení na charakter jednotlivých postav hned několika očima. Nový svět, ale stejné povahy. Na žádnou z postav se nedalo pohlížet jako na "pouze kladného hrdinu," což se mi opravdu líbilo. Rozhodně knihu všem doporučuji.
Klasicke dystopicke sci-fi ala 1984 s lehce pomalejsim tempem, ale o to vice k zamysleni. V prubehu to trosku drhne, ale konec to cele rozseka, opet dalsi z del z obrovskym odkazem do budoucna. Z filmu velmi podobny kousek "The Island" od Baye. 8/10
Skvělá věc! Podobná jako 1984 od Orwella, avšak z mého pohledu věští "budoucnost" cca kolem roku 2040. Snad se nikdy nestane skutečností. V takovém světě bych žít nechtěl!
Taková hezká dokumentární knížečka. Poměrně výstižná, až na to zastaralé klonování.
Představte si svět, kde se lidé nerodí, ale jsou dekantováni. Svět, kde lidské bytosti nejsou vychovávány, ale predestinovány a adaptovány. Rodinné vazby neexistují, slova otec a matka jsou vulgárními výrazy, při jejichž vyslovení lidé rudnou až po kořínky vlasů, sex a promiskuita jsou na denním pořádku; city jako vášeň, láska, nenávist jsou neznámými stavy mysli, většinová ženská populace je cíleně neplodná. Věda je cenzurována, pokrok má jasně vytyčený směr. Smrt se stala lhostejnou součástí života. Civilizace je stabilizovaná a šťastná. Každý má své místo, své zaměstnání, ve volném čase se věnuje zábavě a nikdo si ani nevzpomene, že to dříve mohlo být jinak.
Přesto se najde několik jedinců, kteří nejsou tak úplně spokojeni. Nadčasové dílo, ukazující, jak člověk smýšlející „postaru“, uvízl ve víru šťastné pokrokové civilizace. Divoch nakonec požaduje právo na to být nešťastný, právo být nemocný, právo být sám. Být svobodný. Vězení má mnoho podob. Nejhorší jsou ta, jejichž mříže kolem sebe nevidíme.
Těžko věřit, že vizionářský Konec civilizace vznikl v první polovině 20. století.
Chvílemi mi čtení přišlo až moc náročné, místy trochu chaotické, ale kdybych měl zhodnotit celou knihu tak to bylo velmi povedené a myslím si že se k ní někdy v budoucnosti určitě ještě vrátím
Ne tak čtivé, ne tak emočně silné jako 1984, ale svým obsahem zásadnější pro dnešní svět. 1984 byl román varující před nebezpečími totalitních režimů 20. století, tato kniha varuje před tím, čím jsme dennodenně obklopeni dnes, konzumní a zábavní společností, která rozkládá základní morální hodnoty.
Huxley byl fakt genius. Sice docela naročne čtení mi chvilema přišlo ale vzdycky se na dalsi strance našlo něco co me uprimne šokovalo a fascinovalo najednou..
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie alternativní historie zfilmováno 20. století anglická literatura konzumní společnost rozhlasové zpracování přelidnění kritikaAutorovy další knížky
| 2011 |  Konec civilizace |
| 1996 | Brány vnímání |
| 2001 |  Ostrov |
| 1970 | Raněný slepotou |
| 1998 | Šedá eminence |
Kam až nás zavede naše konzumní společnost?
" ... neodkládej na zítřek zábavu, kterou můžeš mít dnes“ - heslo dneška jako vyšité.
Vzdáme se stejně jako oni své svobody, resp. celého smyslu našeho života, pro zábavu a uspokojení našich choutek? Ten, kdo se odváží samostatně uvažovat a opovrhovat masovému "vymývání mozku" ve formě reklam, módního zboží, všelijaké zábavy, adrenalinových sportů, sexu kam se podíváme, apod. je vyřazen z davu:
"Ty bys nechtěla být svobodná, Lenino?“
„Nevím, co myslíš. Já jsem svobodná. Mám naprostou volnost skvěle se bavit. Každý je teď šťastný.“
Zasmál se. „Ano každý je teď šťastný. Začínáme s tím už u pětiletých dětí. Avšak nechtěla bys být svobodná, abys byla šťastná nějak jinak, Lenino? Například podle svého, nikoliv jako jsou ostatní?“
Neměli bychom zapomínat, že jsme to my, kdo určuje přítomnost (a s ní i naši budoucnost). Je na nás, jakým způsobem štěstí dokážeme vnímat.