Kórejské halušky
Dominika Sakmárová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/488456/bmid_korejske-halusky-tHM-488456.jpg
4
83
83
Voľné pokračovanie titulu Mačací kožuch a ťava pri Čínskom múre. Vždypark a múzeum ničoho - Huňaté bábätká - Pršiaca kaviareň a húsenicové deti - Rámen pre duševné zdravie - Konfuciánske e-maily - Športovanie bez počasia Dominika si opäť zbalila kufre a vybrala sa ešte o čosi viac východnejšie. Navyše, tentoraz už nie sama, ale spoločne s celou rodinou. Autorkine kroky totiž smerovali (po Taiwane a Číne) do preplnenej Kórey; do krajiny, ktorá musí byť vo všetkom o krok vpred a v ktorej nič nemôže byť len také obyčajné. V poradí už druhá kniha veselých poviedok z Ďalekého východu tak ponúka poriadnu porciu halušiek na kórejský spôsob, naservírovaných s ľahkosťou a vtipom Dominike vlastným. Na pretras sa dostali nielen upírske jelene, rámen, domáci miláčik kimči a jedlo všeobecne, ale takisto škôlkarsky život, poklony alebo bublinková fólia, ktorá sa v obchodoch rozchytá tak rýchlo ako u nás teplé rožky, a tiež ležérna móda à la páperová vetrovka s gumenými šľapkami naboso – pretože v tejto krajine sa kreativite žiadne medze nekladú! Skrátka, môžete sa tešiť na ďalšiu zbierku zážitkov, príhod a dojmov zo života na druhej strane zemegule, prekypujúcu podivuhodnosťami a kultúrnymi odlišnosťami, ktoré vás pobavia i udivia, no medziiným sa dozviete aj jednu životne dôležitú vec: základom prežitia kórejskej zimy je držať sa pri zemi.... celý text
Humor Literatura slovenská Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2022 , Inspira PublishingOriginální název:
Kórejské halušky, 2022
více info...
Přidat komentář
Milé, překvapivé a leckdy úsměvné povídky z druhého konce světa. Zajímavé přiblížení odlišné kultury a stylu života v krátkých povídkách, kterými jsem si zpříjemňovala cestu do práce.
Druhá kniha od Dominiky a rovnako super.
Tentokrát nám sprostredkovala veselé historky zo života v Južnej Kórey. Niektoré veci boli pre mňa nepredstaviteľné: chodiť naboso v gumených šľapkách v zime, bŕŕ, až ma striasalo:). Naopak v niektorých veciach by sme sa mohli kľudne inšpirovať, napr. rýchlosťou výstavby diaľnic.
No a bizarná poviedka na záver "O prdiacej neveste" bola proste top.
Vskutku úsmevné čítanie a už sa teším na Dominikinu ďalšiu knižku.
„Aké to je – presťahovať sa s rodinou, s malými deťmi, na druhý koniec sveta? Ako sa tam dorozumiete? Čo si počnete? Nebojíte sa?“
Namiesto odpovedí som len krčila plecami, nejako už hádam bude.
„Jasné, že sa nebojíš,“ utrúsil manžel, „to ste vy Rusnáci – len zobrať pod pazuchy deti, kury, kravu, a dva mesiace sa pokojne plaviť hoci aj do Ameriky.“
"Vianoce prišli naozaj vo veľkom štýle. V metre sa zjavil veľký bilbord s vysmiatym Ježišom a nápisom: Všetko najlepšie k narodeninám!"
Po Taiwanu a Číně novější Korea: tentokrát ovšem jiná, rodinná, proto i témata jiná - děti, školka, očkování, zima, zima, zima, svátky, náboženství, nákupy, vaření, vztah místních k dětem, těhotným, nekompromisní tetky.
Četlo se to opět velice pěkně, s nadhledem a humorem podané i naprosté neuvěřitelnosti moderní Korey. Tentokrát se autorka nevěnovala ani studiu ani zaměstnání, jen dětem, vlastně tomu menšímu, větší bylo celodenně v panelákové školce. O manželovi, jeho práci (rodina byla jeho doprovod), není v knize prakticky jediná zmínka. Nepůsobilo to na mě moc dobře - nač takové utajení, upozadění, přehlížení, ... stačilo by pár zajímavých informací pro ucelený pohled na pobyt v Koreji (jak dlouho vlastně?, doma mluvili slovensky?). 90%
Další povedená kniha Dominiky Sakmárové, která člověka trochu vyléčí z představy, kterou si o Koreji udělá na základě seriálů na Netflixu :) Jediné, co mi chybělo, bylo stručné vysvětlení, kdy a jak autorka k manželovi a dětem přišla (kvůli návaznosti na předchozí knihu).
Skvělý způsob, jak se něco dozvědět o Jižní Koreji. Autorka píše s laskavým humorem, dost to připomíná Ziburu, pokud by se vystříhal nekorektnosti. Snaha vylíčit Koreu v tom nejlepším světle nicméně ubírá na plasticitě - čtenář se třeba vůbec nic nedozví o tamější propagandě či otřesných podmínkách zaměstnanců.
Spousta drobných, úsměvných příhod a postřehů ze života Slovenky v jiné kultuře. Často jsem si říkala, zda je to psáno s lehkou nadsázkou, nebo ty situace jsou opravdu až tak bizarní.
Autorka knihu napsala dobře, pokud bych neznala Korejce, kteří žijí v ČR, tak bych asi knihu brala s nadsázkou a bavila se u toho, ale tato kniha je tvrdá realita, evropská a korejská kultura je diametrálně odlišná a pro Evropany nepochopitelná;-)
Umíte si představit odstěhovat se do úplně cizí země? A to navíc s malými dětmi a uprostřed pandemie kovidu ? :-D
Autorka nám velmi barvitým a vtipným způsobem popisuje právě jedno takové stěhování celé rodiny do Jižní Korey :-) Hlavně nezapomeňte haluškovač :-D A tak začíná životní dobrodružství v prostředí, kde angličtina je pomalu sprosté slovo :-D
Jak funguje školka, zdravotnictví, jak najít kostel a proč všichni tak milují miminka, na každému rohu mají obří místnosti pro matky s dětmi, ale v kočárcích vozí psy ?
To vše a ještě mnohem více se dočtete a věřte tomu, že se navíc i skvěle pobavíte :-D
Kniha je rozdělená do spousty kratičkých kapitol, které jsou navíc doplněny krásnými barevnými obrázky :-)
Každá kapitola se zabývá jiným aspektem života v Koreji.
Kromě výše již zmíněných témat se dozvíme o tradičním jídle, vzdělávání, tradicích, Novém roce, posedlosti Kimči a ledovou kávou a také proč je rostlinná šlehačka na chlebu považovaná za Evropskou delikatesu :-D
Já si knihu neskutečně užila :-) Nejen proto, že jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí o Korei, ale hlavně jsou všechny tyto poznatky podávány s humorem, ale zároveň úctou k této neskutečné zemi, plné plastů a herních automatů pro děti :-D
Pokud hledáte knihu u které se pobavíte, zasmějete, dozvíte spoustu nových věcí a zamilujete si Koreu, je to tato. A bonusové pohádky na konci ? To už je jen třešnička na dortu, u pohádky o Prdící princezně jsme s mým 14-ti letým synem dostali záchvat smíchu, nešlo přestat :-D
Místy mi přišlo, že autorka navštívila Mars a ne Jižní Koreu :-). Zábavné, inspirativní čtení, nabité zcela netradičními informacemi. Díky za ně.
Vydejte se spolu s Dominikou Sakmárovou za dobrodružstvím na Dálný východ a přijměte výzvu, stejně jako její rodina, přestěhovat se jeden rok do Jižní Koreje.
Při čtení tohoto netradičního cestopisu jsem se rozhodně nenudila. Zaujala mě již obálka a stejně originální kresby, od Michaely Ahonen , doplňovaly i uvnitř jednotlivé krátké kapitoly.
Co ví průměrný Čech o Jižní Koreji by se dalo spočítat na prstech jedné ruky. Autorka dokázala nahustit do této útlé knížky mnoho informací, navíc takové, u kterých nebudete zívat nudou. Garantuji zajímavosti, odlišnosti i vtipné perličky z běžného života Korejců podané navíc s nadhledem a humorem. Úsměv mi prakticky při čtení nemizel ze rtů, ač začátek pro rodinu s malými dětmi musel být těžký, zvláště, když přicestovali právě v době světové pandemie. Jedna z prvních kapitol tedy popisuje, jak probíhala inteligentní karanténa. Následuje vysvětlení chytáku, jakou barvu mají semafory v Koreji, ochrana osobních údajů ve veřejném sektoru v praxi nebo specifické počítání věku u kojenců.
Vzhledem k tomu, že má dcerka začala tento rok navštěvovat mateřskou školu, tak mě zaujal provoz školek, od stravování, časového rozvrhu, až po hygienické restrikce a každodenní reporty s hodnocením. Dozvíte se i k čemu potřebují domácnosti v zimě bublinkové fólie, ale i jak běžní Korejci tráví letní dny.
Abych to zkrátila, bavila mě každá kapitola a knížka naprosto předčila má očekávání.
PS: asi nikoho nepřekvapí, že Korejci při focení říkají 3,2,1 KIMCHI!!!!!
(SPOILER)
Říká se Jiný kraj - jiný mrav. Tato kniha to přesně vystihuje. Autorka, vystudovaná sinoložka, se už podruhé vrhá za dobrodružstvím do Asie. Tentokrát si s rodinou vybrali Jižní Koreu. V krátkých kapitolkách se vždy věnuje jednomu až dvěma tématům z této kultury. Dozvíme se tak např., že LED obrazovky jsou všude, opravdu všude. Perspektivní místa na hřbitovech jsou ty u dálnice a na semaforech svítí zvláštní druh modré, tzv. čcheng.
Milé čtení.
Jižní Korea je moje vysněná země, kam bych se strašně ráda podívala. O tuto zemi jsem se začala zajímat před 5 lety, kdy jsem propadla kouzlu k-popu (díky BTS a The Rose) a k-drama. Nezůstala jsem jen u toho, Korea, ať ta nahoře či dole, mě moc zajímá a miluju se dozvídat o její kultuře. Zbožňuju jejich úctu. A přesně Korejské halušky jsou knihou, která mě vtáhla dovnitř, jako bych se v Koreji ocitla.
Autorka knihy Dominika Sakmárová se s celou svou rodinou vydala do Jižní Koreje a žila tam celý rok, přičemž nám do cca 60 kapitol sepsala všechny možné zážitky, kulturní odlišnosti, zvyky, přírodu, jídlo a moderní svět. Za každou kapitolou najdeme doprovodné ilustrace od ilustrátorky Michaely Ahonen, které vám sem ukážu.
Asi nejvíc mi utkvěla v hlavě korejská zima, kdy Korejci nosí žabky bez ponožek, dlouhé péřové bundy a okna lepí bublinkovou fólií. A i v mrazu pijí ledové americano. Představte si domácnost, kde na vás všechny spotřebiče mluví (dveře také) nebo vyhrávají hity k-popu. Na pláži se nekoupe, ale griluje. Korejské pohádky pro děti jsou také velmi zajímavé. O těhotné ženy se pečuje jako o královny. Staré stromy dostávají infuze nebo prodlužovačky máte na ulici. A to opravdu není vše. Nikde jinde jsem se o Koreji nedozvěděla tolik, jako právě v Korejských haluškách.
S knihou jsem prožívala úplně všechno. Miluju to! Autorka píše moc vtipně a svižně, téměř pořád jsem se smála a usmívala. A navíc je moc milá, sympatická a krásná!
Už teď vím, že tento skvostný knižní počin bude patřit mezi moje topky a budu se k ní vracet!
Těším se na další knihu, ba ne, nemůžu se dočkat!
Doporučuji všem, kteří rádi poznávají jiné kultury, baví je cestopisy nebo miluji Jižní Koreu.
Hodnocení: 10/ 5
Za knihu děkuji nakladatelství Jota.
Najdete mě na:
IG: @terischmetti_books
http://instagram.com/terischmetti_books
Blog: http://blumensprache.hikaru.cz/
Veselé historky z cest po Jižní Koreji! No řekněte sami, koho by tato věta nezaujala! Já jakožto milovnice cestopisů jsem okamžitě věděla, že si tuto knihu musím přečíst!
A knížka je skvělá, vtipně napsaná, zajímavá a během čtení není chvilka, kdy byste se jako čtenář nudil. Já jsem velmi ocenila kratší kapitoly, a obrázky!
Z knihy jsem nadšená a velmi ji doporučuji! V následujících dnech se pustím do autorčiny další knihy s názvem „Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi“.
Vždycky jsem chtěla vidět Jižní Koreu. Po přečtení knihy už vlastně ne. Nemají tam čaj, koupelny jsou ledové, všude beton, kartonové krabice a plast. Korejci nechodí moc ven a jen se fotí na Instagram. Vím, že to autorka brala s nadsázkou. Kniha byla vtipná, poučná a moc se mi líbila. Ale cestu do Koreji raději škrtám.
O Kórei toho veľa neviem, preto som si túto knihu užívala. Vtipný pohľad na život ma pobavil, teda, počula som všeličo, ale venčenie kvetov v kvetináči ma poriadne rozosmialo.
Ak nesledujete Dominiku Sakmárovú a libujete si vo vychytávkach, odlišnostiach, zaujímavostiach a srandách ďalekého východu, tak robíte chybu. Po Mačacom kožuchu prichádzajú Kórejské halušky atie sú rovnako vtipné a zaujímavé. Medzi dvoma drámami, thrilermi či romantikami je to ideálne čítanie. Pobaví aj informuje. Ale teda hlavne pobaví.Moje naj sú zima v Kórei, škôlky lebo to je také aktuálne alebo ich jedlo a to ako to autorka vtipne zaobalila.
Keď som sa dozvedela, že táto knižka uzrie svetlo sveta, moje počiatočné nadšenie bolo veľmi veľké, nakoľko som si prvú knihu od Dominiky naozaj užila a mala som v čerstvej pamäti, ako skvelo bola napísaná a ako som sa pri nej bavila.
Určite však poznáte ten nenápadný avšak nie veľmi príjemný pocit, keď vás prepadne strach, či tá ďalšia kniha bude aspoň podobne úžasná. S veľkou radosťou však musím povedať, že i keď som ja tento strach zažívala, bol úplne zbytočný.
Tentokrát sa prostredníctvom krátkych poviedok môžeme pozrieť do Kórei v období celosvetovej pandémie a opäť sa dozvedieť niečo o tamojších ľuďoch a ich zvykoch s humorom Dominike vlastným.
Taktiež chválim priložené čiernobiele ilustrácie, ktoré by som uvítala aj v Mačacom kožuchu, kórejské rozprávky a veľmi pekným bonusom je aj QR kód, ktorý čitateľa po jeho naskenovaní presmeruje na Dominikine fotky zo života v Kórei.
Myslím si, že táto knižka je skvelá pre všetkých čitateľov všetkých vekových kategórii. Je vtipná, poviedky sú krátke, stručné, skvelo napísané a ja to jednoducho zbožňujem.
Pokračovanie od Dominiky Sakmárovej je v podstate ako prvý diel, no napriek tomu iné. Nie je také zábavné, ale zasa je písané organizovanejším spôsobom, a stále je veľmi poučné a udivujúce, ako rozdielne žijú a aká je odlišná mentalita ľudí východne od nás. Odkaz na fotky opäť potešil a páčili sa mi aj bonusové príbehy. Táto kniha nie je nutnosť, ale stále sa jedná o príjemné čítanie, a možno pre mamičky ešte o to väčšie.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Kórejské halušky |
| 2023 | Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi |
| 2024 | Mačkohlavý orol alebo Cesta do tajov čínskej a kórejskej kultúry |
| 2024 | Biele mesto |
Autorka se s rodinou na nějaký čas přestěhovala do Jižní Koreji a tamní zážitky a zvyklosti ji přiměly sepsat tuhle fajn knihu. Koreou naprosto nepolíbena jsem jenom žasla. Paní Dominika v krátkých kapitolách shrnula spoustu pro nás neobvyklých zajímavostí a já si čtení opravdu užila.