Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi přehled
Dominika Sakmárová
Upozorňujeme, že tato kniha není klasický cestopis! Bohatých romantických popisů nejznámějších turistických destinací se nedočkáte. Místo toho se připravte na pořádnou nálož komických příhod, které je možné zažít snad pouze na Dálném východě. Ve více než sedmdesáti krátkých kapitolách přibližuje Dominika Sakmárová čtenáři situace, které prožila během pobytu v Číně a na Taiwanu, tehdy ještě jako studentka sinologie, a seznamuje ho s tamější realitou. Píše nejen o nesnadných pokusech začlenit se, ale zaznamenává i to, co prožila s jinými studenty, zahraničními i místními. Někteří z nich se pak společně s ní podívají i na východní Slovensko. Humorné historky celou knihu odlehčují a dodávají jí na čtivosti. Glosovány jsou rovněž odlišnosti mezi evropskou a asijskou kulturou. Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi tak nemusí zajímat pouze zapálené cestovatele a nadšence do exotiky, ale i ty, co se nebojí učit novým věcem a mají rádi svižná vyprávění, jež nepostrádají nadhled.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
Ideálne, ak chcete cestovať do ďalekých krajín, ale nemáte peniaze, čas, prípadne odvahu. Autorka má absolútne úžasný zmysel pre humor.
Blížia sa nám najkrajšie sviatky v roku, a tak ako istý Číňan z knihy dúfam, že ma Ježiš aj tentokrát pozve na svoju narodeninovú párty. A možno aj tí naši „migranti“, čo majú podľa Japoncov taký skvelý život prídu povinšovať.
Dominikin blog som objavila ešte kedysi dávno na SME-čku. Takže jej knižky som si nemohla nechať ujsť.
Pri čítaní som zistila, že niektoré poviedky si pamätám ešte z blogu, ale to vôbec nevadilo.
Dominikin miestopis z "Ďalekeho vichodu" je vtipné, šarmantné dielko. Dozvedela som sa kopu zaujímavých informácií zo života na Taiwane či v Číne.
Už mám nachystané "Kórejské halušky".
Len tak ďalej, Domi:)
"Neviem, či mal Puppin skúter poznávaciu značku s dvoma osmičkami, ale viem, že si naň (ako mnoho iných ľudí) zavesila symbol svastiky pre šťastie, lebo mi ho ukazovala. Nuž, aspoň jedna krajina, kde sa človek s kombináciou dvoch osmičiek a hákového kríža cíti bezpečne."
„Domi, všimli sme si, že občas stoja pri ceste nejakí ľudia tmavšej pleti.“
Čakala som, čo bude nasledovať.
„To… to sú tí migranti, čo sa o nich všade píše?“
Rozosmiala som sa. „Nie, to sú naši,“ pokúsila som sa zjednodušene vysvetliť situáciu.
„Počkaj, takže ty chceš povedať, že oni nechodia do práce, ale namiesto toho idú do lesa nazbierať huby? A potom ich predávajú popri ceste? To je všetko?“
„No…“ nechápala som celkom, kam sa tento rozhovor uberá.
Japonskí kamaráti si vymenili užasnuté pohľady. „Ale to je FANTASTICKÝ život! Keby sa to dalo tiež v Japonsku!“
Související novinky (1)
Vražedná temnota, Nezkrotná říše a další knižní novinky (39. týden)
24.09.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 115x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 53x |
v Chci si koupit | 14x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Čína humor cestování turistika Tchaj-wan, Taiwan humoristické příběhy
Autorovy další knížky
2022 | Kórejské halušky |
2023 | Kočičí kožich a velbloud u Velké čínské zdi |
2024 | Mačkohlavý orol alebo Cesta do tajov čínskej a kórejskej kultúry |
2024 | Biele mesto |
Autorka na mňa pôsobí dojmom, že jej osud doprial: krásy, intelektu, humoru, zaujímavých životných snov aj príležitostí na ich realizáciu a k tomu ešte aj talent všehodruhu (napr. ja som ju najprv registrovala vďaka Rusínskemu triu a iným folklórnym aktivitám; až neskôr prišlo zistenie, že je aj sinologičkou a autorkou kníh o svojich skúsenostiach s Ďalekým východom, čo ma podnietilo jednu si hneď vziať z knižnice. Tie ostatné si rada prečítam tiež, až sa vrátia z obehu ;)).
Možno aj vďaka vyššie opísaným autorkiným kvalitám je dielko milé, svieže, približujúce minimálne tri kultúry (taiwanská, čínska, slovenská), aj keď, pravda, čisto cez prizmu autorkiných skúsenosti a dojmov (mám napr. veľmi blízku známu, ktorá tiež študovala a žila v Taiwane, ten bol však v jej podaní úplne iný než Dominikin Taiwan). To je však logické; všetci sme nastavení všimnúť si niečo iné, máme svoj vek, skúsenosti, preferencie, stretli sme iných ľudí, zažili (hoc v rovnakom prostredí) iné situácie...
Skrátka, knihu som si veľmi užila (a definitívne sa vďaka nej uistila, hoci to asi nebolo autorkiným zámerom, že život v opisovaných krajinách by fakt nebol pre mňa :D).