Když padaly hvězdy
Jan Kucin
Koruna snů série
1. díl >
Původní česká fantasy ze světa, v němž zmizela magie Před šesti sty lety se lidé vzepřeli bezohledné tyranii prastarých mágů a rozpoutali válku, díky níž z povrchu země nenávratně zmizela kouzelná moc. Dávný svět se stal pouze vzpomínkou. Teď se však zdá, že se magie vrací, a nikdo netuší, co všechno by se mohlo navrátit spolu s ní. Erik je synem nejbohatšího šlechtice Elisianského království. Jeho bezpečný a poklidný život, točící se kolem studia a knih, se však ze dne na den úplně změní. S dávným otcovým přítelem se Erik vydává na výpravu za tajemným magickým stromem, která ho zavede na palubu pirátské lodi, do špinavých měst a nakonec až do hlubokých lesů, kde se stíny minulosti stávají stále temnější. Mezitím se Erikův starší bratr Dorian potýká se zkaženým zločineckým podsvětím i se svými vlastními rozhodnutími, která toho způsobí mnohem víc, než by ve světě bez nadpřirozena mělo být možné. Odpovědi se vydává hledat i legendární stárnoucí pirát Solomon Hejk. Ten vždy těžil z toho, že byl pokaždé o krok před ostatními. Jenže pokoušet osud i vlastní štěstí se nikomu nemůže dařit donekonečna.... celý text
Přidat komentář
Ačkoli žánr fantasy v této víceméně standardní podobě úplně nevyhledávám a rozvláčnost vyprávění mě občas trochu odrazovala od pokračování, knihu jsem přečetl s chutí. Hlavní postavy jsou vesměs uvěřitelné (a v rámci možností sympatické), těším se na další setkání s nimi a jsem zvědavý, co bude dál. Řekl bych, že to, co je v knize popsáno, je vlastně jen začátek rozsáhlého příběhu.
Na to, že jde o prvotinu, je dílo velmi zdařilé. Sice mi cca prvních sto stran trvalo se pořádně začíst, uvažovala jsem i o tom, že knihu odložím a nedočtu, ale jsem ráda, že jsem vytrvala. Nakonec se děj slušně rozběhl a příběh byl zajímavý. Uvidíme, jakým směrem se série bude ubíhat dál. Držím palce :)
Tři hvězdy, dal bych dvě a půl, ale to bohužel nejde.
Hlavní námět o světě ze kterého se před stovkami let ztratila magie, a teď se pomalu vrací se mi moc líbil. Realizace mi ale přišla tak nějak polovičatá.
Ze začátku jsem měl problém se začíst, ale pak se děj rozjel, dalo se do něj ponořit a potom... bohužel následovala část kde vše zase pro změnu poněkud stagnovalo. I přes sympatickou partu hrdinů se během mého čtení stále střídaly tyto dva výše popsané pocity, takže lépe knihu hodnotit nemohu i když věřím že si své příznivce určitě najde.
Tohle bylo někde na půli cesty když dočtete zaklínače a chcete nějakou historickou ale přitom magickou pohodovku. Překvapilo mě že je to autorova prvotina. Děj se za mě táhnul ale jinak byl čtivý, vtipný a smysluplný. Postav bylo pomerne hodně a a občas jsem si nebyla jistá kdo je kdo nicméně autorova charakteristika byla v orientaci nápomocná. Byla to příjemná fantasy oddechovka
Kniha je psána krásnou češtinou i když má spoustu stránek (592) tak mě osobně toto dílo pohltilo hned, už po pár stránkách jsem si říkal super, zde začíná výjimečný příběh a nemýlil jsem se. Autorův sloh je velmi dobrý spoustu vět a citací jsem si fotil do telefonu, jelikož se mi velmi líbily a dodávaly příběhu fakt váhu. Celá technická stránka na mě působila velmi profesionálně, autor se velmi snažil aby každá stránka příběhu měla svou ojedinělou atmosféru. Velmi mě zaujaly popisy boje. Mají svou logiku a jsou dostatečně krvavé a explicitní. Popis monster, jak trhají jiné lidi byly fakt drsný . Tak to ale mám rád není to žádné YA pro malý holky. Byla pravda, že je zde velké množství postav, takže člověk občas mírně ztrácí přehled. Ovšem ono to až tak nevadí, jelikož se po první třetině knihy vytvoří několik skupiny, jenž prožívají vlastní příběhy, které jsou naprosto odlišné. Myslím, že až na jednu výjimku jsem se nenudil. Tou výjimkou byla část, kde si hrdinové navzájem vyprávějí příběhy. Na děj knihy to vlastně nemělo žádný vliv, ale zpětně musím říct, že tato část krásně rozšířila svět a celkově obohatila ony charaktery. Navíc musím říct, že některé příběhy by si zasloužily vlastní novely .
Prvotina Jana Kucina jako prvotina rozhodně nepůsobí. Naopak na mě dělá dojem, že vzešla z pera zkušeného autora. Kniha Vás od prvních stránek vtáhne do děje a od samého začátku je čtenář zvědavý, co se bude dít dále. Široká škála postav a charakterů způsobuje, že i ten nejtvrdší kritik si mezi nimi nutně musí najít svého favorita. Kniha na mě působí jako perfektní kombinace Pirátů z Karibiku, Hry o trůny a Zaklínače. Neobsahuje nudné pasáže a navzdory své rozsáhlosti se dá přečíst "jedním dechem." Troufnu si napsat, že má potenciál mezinárodního úspěchu a už teď si dovedu představit herce, kteří by ztvárnili jednotlivé postavy v případné hollywoodské adaptaci.:)
Příjemný, velice příjemný překvapení. Z kombinace prvotina a český autor jsem měla upřímně obavy. A na co mě Honza Kucin dostal? Rozhodně na styl psaní. Obsáhlejší, výpravnější, výživnější. Je z toho cítit první dílo, nějaký to zaváhání, ale já jsem si celou dobu užívala tu, nechci říct obyčejnost, ale přirozenost toho všeho.
Paradoxně mi styl psaní začal být lehce na obtíž v momentě, kdy si ukrajoval z prostoru, který mohl být jinak věnován postavám. Od nich je potřeba víc, je do nich potřeba vložit víc. Na straně emocí, myšlenek a tvarování.
Má to moc fajn atmosféru (lesy, ty já můžu) i svět, obojí hbitě reagující na změnu prostředí. Všeho všudy je to úvod každým coulem. takže je tu taky plno otazníků. Takových, na jejichž odpovědi jsem upřímně zvědavá. Jsou věci, který potřebují dozrát, na druhou stranu jsou tu i věci, které možná trochu přezrály a je potřeba najít nějakou zlatou střední cestu.
Ale ráda na téhle lodi nějakou dobu popluju. To zase jo!