Populární knihy
Nové komentáře u knih Jan Kucin
Nekonečný krok
„Tato kniha je pokračování knihy: Když padaly hvězdy. Jelikož jsem knihy četla hned po sobě, měla jsem děj i postavy čerstvě v hlavě. Nevím, jestli by se mi kniha tak líbila, kdybych knihy četla s delší časovou pauzou. Tak jsem věděla co od knihy očekávat. Opět byla kniha velmi detailně popisována. Někomu to může vadit. Jelikož jsem četla první díl hned před tímto, tak jsem si na to zvykla. Druhý díl už měl podle mě větší grády. Dala bych 4*, protože tu jednu si schovávám pro další díl:-)“... celý text
— paula1351
Když padaly hvězdy
„Když jsem spatřila knihu tak jsem se nejdříve lekla. Taková bichle! Moje obavy se potvrdily, kniha byla velmi detailně popsána. Pro mě až moc detailně. Děj se ze začátku táhnul, chvíli mi trvalo se začíst. Bylo tam tolik postav, že jsem se občas ztrácela. Ale čím více jsem se začetla, tím více jsem nemohla uvěřit, že je to český autor a ještě k tomu jeho prvotina. Musím před panem autorem smeknout, postavy a děj byl skvěle promyšlený. Byla jsem moc ráda, že jsem to na začátku nevzdala a vytrvala až do konce. Jelikož jsem měla i druhý díl, těšila jsem se na něj. Dávám 3*, nechám si něco i na díl druhý.“... celý text
— paula1351
Nekonečný krok
„Pět hvězdiček si schovávám pro trojku :)“
— barbora.alex
Když padaly hvězdy
„Kucinova kniha připomíná košatý strom, z jehož kmene vyrůstají tu silnější, tu tenčí větve. Tou první je Erik, který se na popud svého otce vydává do nitra kontinentu, aby zde v srdci Vrbenské vrchoviny pátral po magickém stromu, zatímco se jeho bratr snaží ovládnout zločinecké podsvětí hlavního města. Jenže pomyslnou korunu tohoto stromu netvoří jen tyhle hlavní větve, ale také spousta menších, ovšem neméně důležitých. Slovutný pirátský kapitán se znovu vydává na moře a čelí nejedné výzvě, zatímco na druhé straně světa tajemní horalové bojují proti démonům vzešlým z hlubin hvozdu. Potom jsou tu ještě příběhy od táborových ohňů a dávné legendy zachycené v kronikách. Všechny tyto větve a větvičky tvoří košatou korunu, jejíž vrchol se ztrácí v neznámu.
Originální svět, spousta atraktivních míst, hrdinové, kteří nejsou černobílí, a několik pěkných dějových zvratů jsou tím, co by mohlo čtenáře fantasy zaujmout. Ostatně kdo z nás rád nezavítá na palubu pirátské lodi nebo do tajemné divočiny? To všechno a ještě mnohem víc Jan Kucin ve své knize Když padaly hvězdy nabízí. Jen je třeba se obrnit trpělivostí. Tohle je běh na dlouhou trať a především díky zdlouhavým popisům občas pekelně zadrhává. Přitom by možná stačilo příběh trochu prostříhat a některé vedlejší větvičky odstranit úplně. Elisiánské království je však teprve na začátku nové éry a žádná dějová linka nedoběhla do úplného konce.“... celý text
— jan8470
Když padaly hvězdy
„Moc pěkné, jen trochu dlouhé. Některé popisy, třeba u Lovců se opakovaly. Exkurzy do historie dělají autorův svět plastičtějším, ale příběh trochu protahují.
Rozhodně je to ale dobré čtení.“... celý text
— Jarka_rybář
