Kosmické proudy
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21662/kosmicke-proudy-21662.jpg
4
201
201
Galaktická Říše / Trantorské Impérium série
< 3. díl
Země je radioaktivní a život na ní je možný jen v rezervacích. Nejžádanějším zbožím ve vesmíru je florinský kyrt. Dvě nejmocnější planety - Sark s Trantorem - bojují o nadvládu Vesmíru. Rik, florinský dělník bez paměti, hledá svou minulost. Kam spěje osud Vesmíru? Popularita seriálu Nadace, galaktické kroniky obrovského Impéria, přiměla jeho tvůrce k napsání dalších třech samostatných příběhů, které jsou jeho součástí. Druhým z nich jsou Kosmické proudy. Trantor již ovládl polovinu Galaxie, a mezi světy, které jeho vlivu dosud odolávají, patří i Sark prosperující z vykořisťování Floriny, své vazalské planety. Nyní však Florině hrozí kosmická katastrofa. Kdo má zájem na tom, aby pravda o blížící se katastrofě zůstala utajena a aby jedinému člověku, který o ní ví, byla vymazána paměť? Trantor? Sark? Nebo někdo jiný?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , Triton , ArgoOriginální název:
The Currents of Space, 1952
více info...
Přidat komentář
Za mě určitě dobrá kniha, ale něco tomu chybělo. Děj byl napínavý, zajímavý, ale závěr mi přišel takový trochu uspěchaný. I tak to pořád stálo za to.
Nemám veľmi čo dodať.... stále výborné čítanie. Na začiatku sa stratí kosmoanalytik a od toho sa odvíja dej, kde nechýba politika, akcia a aj detektívna práca.
Jo, pořád si to drží vysokou laťku, a jelikož to čtu chronologicky, čeká mě ještě poslední díl - Oblázek, který tu má nejvyšší hodnocení, a tak se na něj moc těším. Zajímavé je, že se mi Hvězdy jako prach líbily více než tento díl, i přesto, že tento byl co se týče historie Univerza Nadace podstatnější.
U téhle knihy nemůžu být a nebudu objektivní, protože je to jedno z prvních SF děl, ke kterým jsem se dostal. Kniha ale drží i po opětovném čtení - je to přesně ta správná směs akce, politiky, detektivky a čistého dobrodružství.
Kniha popisuje záhadu zmizení jednoho kosmoanalytika, který zjistil něco, co jiní nechtěli, aby bylo objeveno... Příběh se velmi dobře čte. Kniha postupně odhaluje pravdu jako detektivka. Nechybí však ani dobře vykreslené vzdálené světy a civilizace, které jsou v nečem hodně jiné, ale i podobné tomu, co všichni dobře známe.
Za sedm set let, po událostech vylíčených v románu Hvězdy jako prach, se situace ve vesmíru značně změnila. Nevýznamná planeta kdesi v centru galaxie začala kolem sebe sdružovat další světy. O dalších tři sta let později je již polovina světů v galaxii členy Trantorské říše. Radioaktivní Země je pozapomenutou planetou kdesi v rameni Síria. A právě z této planety přilétá kosmoanalytik s burcující zprávou. Planeta Sark je světem nezávislým na Trantoru a ve svém koloniálním područí drží planetu Florina, kde se nachází jedinečný zdroj jisté komodity ve vesmíru. Asimov bravurně, s ohledem na žánr knihy, popisuje kolonialismus a to zejména na příkladech myšlení jednotlivých postav, ať už panujících Sarkanů, či podřízených Floriňanů. Z části dobrodružný a detektivní, ale také hodně politický román má spád a patří k tomu nejlepšímu z Asimovovy tvorby. Z hlediska chronologie Univerza je důležitá první zmínka o Trantoru, jako hýbateli dějin v galaxii. Koneckonců o dvě stě let později, v roce 12 500 se Trantorská říše stane Galaktickou říší. Začíná nová epocha a s ní nový letopočet.
Cyklus Nadace:
0,1. Já, robot: Chránit (Reichertová)
0,2. Já, robot: Poslouchat (Reichertová)
0,3. Já, robot: To Preserve (Reichertová) v ČR nevyšlo
1. Já, Robot (Asimov)
1,1. Robohistorie I. (Asimov)
1,2. Robohistorie II. (Asimov)
1,3. Vize robotů (Asimov)
1,4. Sny robotů (Asimov)
2. Pozitronový muž (Asimov, Silverberg)
3. Nemesis (Asimov)
4. Ocelové jeskyně (Asimov)
5. Nahé slunce (Asimov)
6. Roboti úsvitu (Asimov)
6,1. Odysea/Podezření (Kube-McDowell, McQuay)
6,2. Kyborg/Zázrak (Wu, Cover)
6,3. Útočiště/Pericentrum (Chilson, Wu)
6,4. Kukaččí vejce/ Odrodilec (Leigh, Scotten)
6,5. Vetřelec/Aliance (Thurston, Oltion)
6,6. Maverick/Lidstvo (Bethke, Oltion)
7. Roboti a Impérium (Asimov)
7,1. Kaliban (MacBride Allen)
8. Hvězdy jako prach (Asimov)
9. Kosmické proudy (Asimov)
10. Oblázek na obloze (Asimov)
Po slabšom Hvězdy jako prach, ktorý ma na nejakú dobu odradil od ďalšieho Asimova, prišla náprava, ktorá u mňa naplno znova naštartovala záujem o svet Nadácie. Kozmické prúdy sa zo začiatku tvária ako jednoduchý, špionážno-akčný príbeh, no silný koniec naplno dáva priechod Asimovovej šikovnosti a schopnosti veľmi funkčne zakomponovať hneď niekoľko motívov presahujúcich žáner. Naviac to do sveta Nadácie naozaj veľmi pekne zapadá a chronologicky jasne nadväzuje na sériu o robotoch. Mám chuť dať plné hodnotenie, ale to si šetrím. Nadácia sa blíži...
Nejlepší z celé trilogie. Jak politický vývoj, tak i detektivní zápletka jsou brilantně napsány.
To by nebylo fér.
Tak jsem se konečně dokopal,abych tuhle sérii uzavřel.Ležela v šuplíku dost dlouho na to,abych ji provětral.Příznačně to nebylo až tak od věci.
Nadace a Roboti to je top.To je strop.Na čestném místě v žánru a na poličče.
Série Galaktická říše je jakýsi přídaveček.Bonus s jednohubkou.
Jasnačka je,že to už nemá ty grády a není to tak košatý.A navíc v Proudech jsou ty postavy takový plochý,ne-li placatý a to je prostě problém.Jednoduše jsou mi volný.Solidně ukecaný,ba přímo plkající.
Dobře,detektivka to by ještě šlo,ale ne už tak to sci-fi.
Nemastné neslané.Prostě nemůžu.Na bednu to ještě dá,ale s vodřenejma ušima s úctou k autorovy a téhle franšíze :)
Nevím,jestli šlo o proudy,ale pro mě za mě třeba o větry.Sumasumárum celkem slušnej průvan...nebo spíše takový (jenom) vánek.
Jestliže byl Oblázek na obloze něčím jako dobrodružným příběhem, Hvězdy jako prach vesmírnou kovbojkou, pak o Kosmických proudech by bylo možné říct, že mají nejblíže k mezihvězdné detektivce. Napínavý, dynamický a ve své podstatě přímočarý příběh se sice ke konci trochu zamotá v osidlech politických rozprav, jež mu na malou chvíli vezmou vítr z plachet, ale pak už se vše zase řítí k závěrečnému finále. Je sice smutným faktem, že žádné velké překvapení se tu nekoná, ale vezmi to čert, je to zábava.
Romány o robotech i cyklus Nadace se mi velmi líbili a tudíž jsem i od Galaktické říše očekávala hodně. Bohužel mě čekal pouze průměr a tím pád i zklamání. Tyto tři romány už prostě nejsou to pravé ořechové. Nejlépe z nich paradoxně vychází poslední díl, který oproti prvním dvěma působí mnohem lépe propracovaný dějově a i postavy nejsou ploché a hlavní hrdina ve čtenářovi vyvolává nějaké pocity. A samozřejmě nechybí spor dvou stran, který by mohl ovlivnit celou galaxii.
Tento poslední díl bych z celé série hodnotil jako nejpovedenější. Propracovaný, čtivý, napínavý děj je vlastní této knize.
Od začátku sledujeme několik dějových linií, které mají stejný předmět zájmu, ale jiné možnosti a cesty, jak dospět k vytyčenému cíli. Při jejich sledování se čtenář rozhodně nenudí a je mile překvapen, jaké šachy s nimi autor občas hraje.
Oproti předchozím knihám shledávám děj méně předvídatelný, hlavní hrdiny propracovanější, jejich chování a motivy méně odhadnutelné. Drobné minus bych tentokrát opět neupřel závěru knihy, který přišel tak nějak najednou, a vyzněl "nekonkrétně". Ale tento nepatrný neduh nemůže zkazit dojem z jinak výborné knihy, která opět dokazuje, proč je Asimov považován za jednu z legend žánru sci-fi.
Na Asimova překvapivě docela akční román. Dvě planety, dva rozdílné světy, jejichž společnost autor do detailu promyslil - stejně jako mocenské či politické intriky. Velkou roli zde samozřejmě hrají i ambice Trantoru. A k tomu příběh, který má spád a téměř detektivní zápletku, k tomu časté a někdy i velmi neočekávané dějové zvraty. Ale stále je to klasický Asimov, byť "vědecká" pointa příběhu se nakonec ocitla celkem na druhé koleji. Rozuzlení příběhu mě lehce zklamalo, ale jako oddychová četba na dlouhé zimní večery stále bezvadné, snad dokonce čtenářsky vděčnější než Oblázek na obloze.
Co mě trochu zklamalo, je takový uspěchaný a nijaký závěr. A to, jak má Asimov bordel ve faktech a letopočtech. Jinak pěkný příběh.
Pro mě trochu zklamání. Příběh nemá šťávu, není nijak zvlášť zajímavý ani poutavý či čtivý. Celkem průměrná sci-fi na hranici 3-4*, dávám 70% a 3*, 24.2.2014.
Asimov umně rozehrává partii o nejcenější materiál ve vesmíru. Trantorské impérium je na prahu přeměny v impérium galaktické a v cestě stojí jen Sark. Kosmické proudy jsou i skvělou detektivkou jejíž konec odhadne málokdo, zvlášť když byla ona teorie o vzniku supernov vyvrácena. Pár slov padlo i o Zemi a to potěší.
Kosmické proudy sú na Asimova až príliš akčným príbehom pokiaľ sa u neho o akčnosti dá vôbec uvažovať. Najdôležitejším prvkom Asimovových románov sú totiž dialógy, teórie a úvahy okorenené detektívymi prvkami v ďalekej budúcnosti. Tento príbeh je zaujímavý a má spád až do konca. Nájdu sa v ňom naháňačky, pár mŕtvol a nečakané, možno až trochu za vlasy pritiahnuté rozuzlenie, čo mi však tentoraz ani veľmi nevadilo. Asimov v tomto románe nastoľuje svoju teóriu (nesmieme zabudnúť, že je to pôvodne vedec každým cólom) o "kozmických" uhlíkových prúdoch a ich vplyve na vznik nov. Táto teória je nosnou v príbehu o kozmoanalitikovi, ktorému vygumovali mozog a ktorému sa pamäť opäť postupne navracia. Nie nepodstatným aspektom príbehu je aj voľba či uprednostniť ekonomické záujmy impéria alebo zachrániť obyvateľstvo jednej planéty. Asimov to rozoberá pragmaticky a bez emócií, riešenie sa nachádza tiež až v samom závere knihy... Knihu hodnotím ako lepší priemer.
Asi nejpovedenější kniha z třídílné série meziobdobí Asimových Robotů a Nadace. Další knihy série (Oblázek na obloze a Hvězdy jako prach) také nejsou špatné, ale v Kosmických proudech Asimov nabízí něco víc, a to kriminální zápletku. Ačkoli má Asimov i ostatní knihy pěkně vypointované, zde byl od začátku do konce vyprávěn takřka kriminální příběh. Navíc jsem měl i chvilkami pocit podobnosti s Orwellovským románem 1984 (zejména v 1. části knihy), který patří k mým nejoblíbenějším sci-fi dílům.
Štítky knihy
radiace sci-fi postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Mno, Kosmické proudy jsou v této sérii patrně nejlépe koncipovanou knihou z pohledu děje a postav, romantika a kdo kde se s kým líbal tu hraje jen minoritní roli, čtenář má pocit, že se konecně účastní něčeho skutečně důležitého a to je mu nakonec i potvrzeno. Nicméně ani tak se knize nepovedlo dostat celou sérii ze stínu samotné Nadace a robotické série. Asimov chce doplnit nadační svět o nějaké doplňkové zboží, ale v každé knize se dopouští lehce koncepčních chyb - zde chce věnovat vysloveně politice v době teprve vnikající říše Trantoru, ale je to opět takové nějaké splácané v závěru na hromadu. Nemůžu najít ta správná slova pro dojem, který ve mně tento cyklus zanechal, asi se to blíží hernímu DLC, které se tváří jako plnohodnotný příběh, ale je to jen exkurze do několika příběhů vedlejších postav.