Mezopotámie: Ve službách velekněžky
Veronika Válková
To město, Uruk, vypadalo jako zničené přírodní katastrofou. Bylo to však dílo krále Narám-Sína. Setkání s mladým obchodníkem Tilharem, který v Uruku ztratil celou rodinu, a neuvěřitelná souhra náhod, zapletou Báru do vrcholně důležité a nebezpečné mise – doručit právě králi Narám-Sínovi vzkaz od jeho tety, velekněžky Encheduanny, které jde o život. Jenže pokud bude vzkaz doručen, potká i další město stejný osud jako Uruk. Báru navíc doprovází Tilhar, který Narám-Sínovi přísahal smrt... Historička Veronika Válková ve svých knihách přenáší čtenáře do skutečné, reálné historie, kde spolu s Bárou zažívají napínavé chvilky, zároveň se toho ale také hodně dozvědí.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkné, člověk zprvu úplně neví, kam ho děj tentokrát zavede a právě proto tento díl nebyl vůbec špatný :)
Moje nadšení se snad nedá vyjádřit jinak (i když tyhle zkratky obyčejně nesnáším), musím říct: "OMG!"
Opět se mi to moc líbilo. Měla jsem občas trochu problém se zorientovat v těch jménech, ale zvykla jsem si. Líbí se mi ,,krutost"-historická přesnost různých nepříjemností, a že je to uvěřitelně popsané. Zamilovala jsem si Tilhara, Gišnimbara, Encheduanu a, ačkoli tam byl jen krátce, i Urmah byl sympaťák. Některé pasáže mě opravdu vtáhly a čtení jsem si užila.
Druhá "bárovka", po které jsem po přečetní té egyptské coby milovník starověkých civilizací sáhnul. Ač necílová skupina, zhltnul jsem ji za pár večerů.
Nevím vlastně o žádném románu, který by se odehrával ve staré Mezopotámii. Tady na databázi jsem našel nějaké 2 špatné brakové detektivky a ano, Waltariho Egypťan Sinuhet putuje po staré Babylonii, Mitanni a Sýrii, což mám v hlavě vryto dlouhá desetiletí. O jiném ale nevím. A tady jsme (SPOILER) ve starém Sumeru a Akkadu! Tudy žádná románová postava nikdy nechodila. Až tahle Bára. Díky!
Vzdělávací rovina opět na podtrženou jedničku, hned na (SPOILER2) bezútěšném začátku mi tedy hlavou běžel v odborné literatuře často citovaný sumerský "Pláč nad zkázou Uru, Uruku a dalších měst". Na konci mne zase velmi příjemně polechtal výběr literatury, kterou našla Bára v knihovně. Mám ji tam taky :-)
Jediné, co bych vytknul - věkové určení 9 let - to mi přijde nízko. Ten zejména na začátku naturalistický popis zkázy bych doporučil až cca 12ti letým dětem.
Za mě jeden z trochu slabších dílů, hlavně zpočátku méně děje a obtížnější na pozornost vzhledem k množství bohů a jejich dvojjazyčným jménům. Přesto ale dávám čtyři hvězdičky, i kvůli zobrazení méně známého úseku dějin.
Příběh to byl opět super čtivý a zajímavý. Ale:
Ocitneme se v Akkadské říši, několik tisíc let v minulosti, abychom zjistili, že tehdá, stejně jako dnes, tam lidi jen pánbíčkujou. Tehdá mnoha bohům, dneska jednomu. Je mi z toho smutno. I z toho příběhu, tak nějak. Bára pomáhala tyranovi, dobyvateli, otrokáři a vrahovi ... jo, tu šlo o to, že díky své prozíravosti zachránila tisíce lidí. To beru.
Beru i to, že bylo běžné rozšiřovat svá území a vyhlazovat kde jaké obyvatelstvo jinde, brát si válečné zajatce ... Ale prosím vás, tohle je přece kniha pro děti a mládež. Velekněžku tam málem znásilnili, i nějaká ta krev. Prý pro čtenáře od 9ti let.
Dále, co mi ale nešlo přes žaludek: ty modlitby bohům. Ta jejich jména. Proč bylo slovo "had" kurzívou? A to prosím pokaždé. To znamená, že paní autorka nemá ty zelené potvory ráda? ALE (nalezené a přeložené?) modlitby akkadským a sumerským bohům zveřejňuje .... to mi nejde na rozum ...
Může mi někdo vysvětlit, jak je možný, že tohle je úplně nový a v knihovně to je, ale starší díly aby tam člověk hledal lupou?
Za mě dobrý. Trochu jsem se bála, že to bude jako s indiány, kde byla triliarda nečitelných jmen a celkem nic se nedělo, ale naštěstí jsem se pletla. Většina jmen čitelná byla a nějaký děj tam byl. Bára začala přemýšlet a vydrželo jí to celou dobu, což je rozhodně krok vpřed. Oceňuju, že se holka v poslední době musí zabývat skutečnými problémy. Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet, ale vybrat si mezi nimi prostě musí.
Myslím, že tyhle knihy by měly být ve školách jako povinná četba, protože znalosti dějepisu u mojí generace se rovnají povědomí tučňáka o leteckém průmyslu.
Jelikož již půjdu do sedmičky, trochu jsem o Mezopotámii věděla, ale teď jsem si všechna fakta zapamatovala ještě lépe. A dost oceňuji říkanku, co jí vymyslela Bára s kamarádkama.
Ten začátek byl trochu krutoprisny...