Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465954/bmid_kouzla-rodu-thornu-26q-465954.jpg
4
1160
1160
Kouzla rodu Thornů série
1. díl >
Strhující fantasy, ve které knihy žijí vlastním životem a mohou i zabíjet. Elisabeth vyrůstala v jedné z austermérských veleknihoven. Od malička procházela kolem spoutaných grimoárů – kouzelných knih, které se po osvobození změní v běsnící monstra z kůže a inkoustu. Když při útoku na veleknihovnu jeden z nejmocnějších grimoárů uprchne, Elisabeth se ocitne uprostřed gigantického spiknutí a je obviněna ze zločinu. A co hůř, k soudu ji bude doprovázet čaroděj Nathaniel Thorn, který je ztělesněním čirého zla… Nebo je vše jinak?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
Sorcery of Thorns, 2019
více info...
Přidat komentář
Moc pěkný námět s knihovnami a oživlými knihami. Samozřejmě napínavé, zamilované, čarodějné dobrodružství. A bubáků nepočítaně.
Kniha sa mi ozaj veľmi páčila, myslím, že sa k typickým fantasy znakom (čarodejníci, mágia...) postavila dosť originálne. Mám asi len jedinú vec, ktorú musím vytknúť, a to je to, čo ma "trápi" pri drvivej väčšine YA fantasy... Hlavná postava je takmer dokonalá. Áno, rozumiem, musí byť silná, inak by to v čitateľovi nevzbudzoval ten úžas a možno to niekomu dodá odvahu ale... oveľa ťažšie sa s tým vie bežný človek stotožniť. Tak napríklad, ako to, že sa dokáže dokonale oháňať mečom, pričom nikdy nepodstúpila žiadny ani len základný výcvik? Neexistuje. A rôzne ďalšie maličkosti, ktoré si možno človek nevšimne hneď, ale vytvárajú taký neskutočný pocit, že toto nemôže byť pravda (áno, je to fantasy, ale aj na pomery toho žánru).
Keď si vezmem najúspešnejšie fantasy knihy/série, taký Harry Potter... Nebol dokonalý. Bol v niečom výnimočný, to áno, ale nebol inteligentný ako Hermiona napríklad, často veci pokašlal a áno, presne toto je tá esencia, ktorá tu chýba. Nejde však len o túto knihu, ale pomaly všetky knihy za posledných 10 rokov v tomto žánri dajme tomu...
Ale čítanie som si užila, preto dávam 5/5.
KOUZLA RODU THORNŮ
Ze začátku jsem nevěděla co si myslet. Myslela jsem si, že to není kniha pro mě. Chtěla jsem jí odložit.
Trošku mě chyběla nějaká kouzelná moc ze strany hlavní hrdinky. Celou dobu jsem se snažila pochopit její situaci.
Půlka knihy se mi opravdu četla těžko. Ale další dvě hlavní postavy jsem si zamilovala. Jak čaroděje tak jeho démona. Ten byl snad to nejlepší na celém příběhu. Zamilovala jsem se do něj od první štiplavé poznámky a až do konce knihy.
No i když mě to příběhově moc nebavilo, nutně potřebuji další díl. Musím vědět, jak se romantická linka bude dál rozvíjet a odpovědi na další vzniklé otázky.
Jinak grimoáry a kouzelný svět okolo je za mě super. Ohledně hlavní hrdinky, nevím co si o ní myslet i teď. Jen se příběh chvilkami moc neposouvá.
(SPOILER)
Ahoj přátelé,
dnes máme škaredou středu a já pro Vás mám doporučení na knihu „kouzla rodu Thornů“ od autorky Margaret Rogersenové.
Knihu jsem si na recenzi vybral z toho důvodu, protože se jedná o strašidené YA, které je plné démonů a černé magie. Byl jsem zvědavý, jak si autorka dokáže s tímto tématem poradit, když je kniha určená pro mladé dospělé a dopadlo to velmi dobře. Hlavní hrdinka není žádná „křehká květinka, která by potřebovala ochraňovat a být tupou okrasou pro hezounka, který má svaly místo mozku, jak to bývá u většiny knih tohoto žánrů.
Kniha je právem v rámci hodnocení v červených číslech.
Kniha je zasazená do 19. století, což mi udělalo velkou radost, protože většinou se fantaskní knihy odehrávají ve středověku, prostě klasické pohádky. Hlavní hrdinka Elisabeth je naprosto geniální, je velmi inteligentní, soběstačná a plná zdravého sebevědomí. Elizabeth vyrůstala v knihovně a tam se zaučovala na strážkyni. Její typickou vlastností je, že dokáže porozumět grimoárům, které ožívají a promlouvají k lidem. knihy žijí vlastním životem, prožívají emoce, a v případě poškození se mohou změnit na zlotvory. Když se naskytne dobrodružství, které by Elizabeth mohlo stát život, tak se do toho pouští bez jakýchkoliv námitek a jde vstříc všemu novému.
V knize je i romantická linka, s velmi sympatickým Nathanielem, který byl trochu tajemný, v menší míře vtipný a celkem arogantní, v dobrém slova smyslu. Přesto byl velmi okouzlující a s hlavní hrdinkou se skvěle doplňovali. Pak tady máme Silase, démona, který je svým způsobem nebezpečný, občas zlý a dost vtipný.
Milostný trojúhelník mi v této knize nevadil, protože si hlavní hrdinka vybrala toho, kdo se mi zamlouval :-D.
A co se týká záporné postavy, s kterou ke konci knihy budou muset hlavní hrdinové svést litý boj?
Víte co? Doporučuji, abyste si knihu přečetli, protože IG neumožňuje vkládání většího množství textu, což je dobře, protože bych Vám jinak všechno vykecal.
Kniha se mi líbila, určitě si zaslouží své místo v domácí knihovně. Nedivím se, že je u knihomolů tak oblíbená, protože tato YA nejede dle přednastaveného mustru, jako většina knih tohoto žánru.
9/10
Jak se Vám kniha líbila mi můžete napsat k recenzi na instagramu - scorpio_mikky. Těším se
I přes svou strašidelnou povahu s monstry, démony, ale příběh byl i ta kouzelný. Elisabeth je radost, silná, nepravděpodobná hrdinka s velkým srdcem, které jsem vždy fandil. Nathaniel a jeho suchý důvtip mě úplně okouzlili. Silas je fascinující.
Stránky byly plné dobrodružství a kreativní akce. Příšery se nepodobaly ničemu, co jsem dosud četla, a celá kniha vykreslila vzrušující obraz, který ve mně zůstane ještě dlouho. Teď se kniha řadí mé oblíbené.
Povinná četba pro všechny knihomoly a milovníky knihoven nebo každého, kdo hledá zábavné a jedinečné čtení.
za mě pecka. je sice škoda,že území, kde se děj odehrává, je omezené ,protože příběh má potenciál a ke opravdu čtivý.
Myslím, že moje pocity z tejto knihy najlepšie vystihuje veta: „keď nečakáte nič a aj tak ste sklamaní.“ Do čítania Mágie rodu Thornovcov som šiel naozaj s čistým štítom. Nečítal som dopredu žiadne recenzie. Anotáciu som len tak prebehol. Vedel som len, že to bude YA fantasy standalone a dej sa bude točiť okolo živých kníh. Prvých sto až stopäťdesiat strán bolo slušných. Hlavná hrdinka síce nemastná-neslaná, ale dej sa rýchlo rozbiehal a zamotával. Potom sa to však celé začalo rozpadať. Kniha ma 440 strán, čo je podľa mňa príliš veľa na to, aby som vám po ich prečítaní nevedel povedať v akom období sa kniha odohráva. Worldbuilding absolútne nulový, môže sa to odohrávať kedykoľvek od stredoveku až po začiatok 20. storočia. Samotný nápad s kúzelnými živými knihami, grimoármi, by bol super, ale za celú dobu sme o nich nič extra nedozvedeli. Nevieme poriadne ako vznikajú, nevieme kam až siaha ich moc, nevieme do akej miery majú vlastnú vôľu, v podstate sa nedozvieme žiadne detaily. Všetky postavy, ktoré v príbehu vystupujú sú ploché. Najlepšie napísanou postavou je Silas, pretože ten si aspoň prejde nejakým vývojom, ale žiadna sláva to aj tak nie je. Celú dobu som premýšľal, čo bolo cieľom hlavnej zápornej postavy. Teraz môžem s kľudným svedomím povedať, že neviem. Jeho motiváciu som absolútne nepochopil. Tiež nerozumiem, prečo sa autorka rozhodla do knihy nasilu napchať romantickú linku, ktorá vôbec nefungovala. Bolo by niečo zlé na tom, keby postavy ostali iba kamaráti? Aspoň by to pôsobilo uveriteľne. Celkovo je na knihe veľmi cítiť, že je to prvotina a autorka vôbec nie je vypísaná. Keby to bola 150 stranová novela, tak by to ešte asi ako tak šlo. Ak hľadáte plytký príbeh s nudnými postavami a nulovým budovaním sveta, tak toto je kniha pre vás, inak nemôžem odporučiť.
Mágia, čarodejníci ..démoni .. tak toto bolo fenomenálne.. máme tu slowburn linku s tichým najnebezpečnejším čarodejníkom s ktorým sa neradno zahrávať.. ale pod týmto zlovestným plášťom sa skrýva chlap ktorého chceme
Čakáte ďalšiu klasickú fantasy so zaporákom? Omyl! Nathaniel rozhodne nieje taky ako sa zdá a
Počkajte si na Silasa.. OMG! Som asi zvrátená ale rozhodne ho chcem doma .. chcem oboch
Táto dvojka je neskutočná a Elizabeth k nim dokonale sadne.. A zrovna títo dvaja majú za úlohu odviesť Elizabeth na “výsluch ale nemyslite si že pôjde s nimi dobrovoľne
Dej odohrávajúci sa v knižnici plnej záhad zloduchov a hovoriacich kníh? Milujem to, ja sa tiež rozprávam s knihami veď kto nie
A koniec?! Nie nie nie 2x mi zlomil srdce a toto ma má uspokojiť?! Wtf
Bude pokračovanie?
Q: čítali ste? čo vravíte na Silasa?
Jo a rozhodne chválim design ta oriezka je nádherná
Ta to bylo úžasné! Dlouho jsem čtení odkládala, ale teď tu knihu úplně zbožňuju. Od chvíle, kdy se tam objevil Nathaniel, jsem si to ohromně užívala. Natahnielův sarkasmus doplňoval Elizabeth. A jak se neustále špičkovali, prostě skvělé. A Silas, u něho jsem na začátku nevěděla jestli ho mám ráda, nebo ne, ale ke konci jsem si ho začínala mít fak ráda a po tom konci ho úplně zbožňuju. Děj odsípal a byl plný akce, v některých částech jsem byla fakt napjatá, co bude dál. V mnoha chvílích mi bylo i smutno a slzely mi oči, a to se mi fakt nestává! To je důkáz, že je to opravdu dobrá kniha.
Tak tohle byla pecka! Vše tu krásně ladilo a fungovalo - magie, knihovny, romantika. Ikdyž už jsem mimo cílovou skupinu, čtení jsem si neskutečně užila!
Vcelku příjemné a oddechové čtení. Myšlenka oživlých knih a prostředí knihovny se mi líbila a byla vcelku dobře zpracovaná, i když už nejsem věková kategorie, pro kterou je to spíš určené. Jen ústřední dvojka mi přišla lehce nevyvážená. Samotná Elisabeth mi místy přišla vcelku nijaká, nemastná neslaná. Oproti tomu Thorn byl drzý, charizmatický, vždy si věděl rady a měl i smysl pro humor. Co ona viděla na něm chápu, ale opačně už moc ne. Středová část se na můj vkus trošku táhla, ale jinak mě kniha poměrně bavila a přečetla jsem ji za chvíli.
Ty jo, tak tohle bylo vážně milý čtení.
Možná už dalece nespadám do věkové kategorie, pro kterou je příběh určený, ale i přesto jsem si ho zamilovala!
Chytrý, sympatický, vtipný, svižný a hlavně ten nápad? Naprosto jedinečný.
Úžasné dílo.
Dokonce i slza ukápla.
Miluji knihy a představa, že jsou živé bytosti je pro mě naprosto okouzlující.
Potřebuji další knihu. Okamžitě
(SPOILER)
Výborné. Postavy přemýšlely a reagovaly jako skuteční lidé, toho si v YA velmi cením. Sice na mě byly postavy hodně mladé, proto jsem tu jejich romantickou linku sledovala tak nějak ostražitě, ale veškeré popisy tomu odpovídaly, takže jsem s výsledkem nadmíru spokojená. Navíc byl jejich vztah tak příjemný, upřímný a uvěřitelný, že mohu jenom doporučit, pokud si chcete odpočinout od toxických záporáků, kterými se dnešní YA jenom hemží.
Hlavní hrdinka je zvědavá a odvážná, někdy dost naivní, ale také empatická, skromná a vyzařuje z ní dobro a síla. Vystupuje z celé řady dokonalých hrdinek YA fantasy, které jsou drzé, husté a nepřemožitelné. Elizabeth dělá jednu chybu za druhou, její odvaha má své hranice a její síla má základ v uvěřitelných okolnostech.
Hlavní hrdina má za sebou strašnou minulost, ale zůstává otevřený, empatický a jeho důvěra není zcela zlomena. Moc se mi líbilo, jak ho autorka vykreslila. Nebyl nepřemožitelný, spoustu situací nezvládl dobře a s každou stránkou se jen učil být lepším a otevřenějším.
Zápletka byla parádní. Záporák sice byl takový klasický a jeho pohnutky neprokreslené, ale vír záhad a objevů se držel bez ustání napříč celou knihou. Bylo příjemné, že jsem jednotlivé zvraty neočekávala. Občas se objevily problémy, u kterých jsem si říkala, že z toho už nemůžou vybruslit. Řešení byla často dost originální.
Samozřejmě se objevilo pár věcí, u kterých člověk mhouřil oči, ať šlo o několik popisů nebo prvky světa. Občas byl nějaký dospělák zabedněnější, než se vzhledem k jeho postavení, charakteru a intelektu zdálo pravděpodobné, ovšem to vše jsem vnímala jako drobnosti.
Nejvíce na knize oceňuji koncept démonů. Knížek s démony jsem kdysi nahltala mnoho a tohle jejich pojetí mi přišlo hrozně osvěžující a nové. A Silas byl výborná postava, to tomu asi dost přidalo. Démoni v jiné dimenzi a žijící v hierarchii podle moci jsem už viděla. Ale aby se jim prodávala část vlastního života za propůjčení magie, jejich dvojí povaha a ten rozpor, kdy jim naprosto důvěřujete a pak vidíte, že jsou to hladové nemilosrdné šelmy, to bylo nové. Líbilo se mi, jak si Silas na nic nehrál a celou dobu svou druhou stránku naprosto nepokrytě přiznával. Reakce postav na tuto jeho proměnu mi přišly taky zajímavé a přirozené.
Grimoáry mě zpočátku moc nenadchly. Viděla jsem v nich Pottera a první kapitoly v knihovně mě moc nepřesvědčily, že by se z nich dala vyloudit nějaká akce. ALE PAK ta akce přišla, zlotvoři výborní, nechutní a často skutečně děsiví. Finální zvraty grimoárům dost pomohly a člověk s nimi i cítil. OVŠEM stejně jako SBH níže jsem nepochopila, proč se při finální bitce žádný grimoár ve zlotvora neproměnil (možná mi unikl nějaký detail? nevím), přišlo mi jako promarněná šance nenavázat na její lítost se zacházením zlotvora tam v té jámě... mohlo se ukázat, že zlotvoři jsou spíše tvoři a zlo do nich zasévá člověk (takový dojem jsem měla v té jámě). Nevím...
Autorka obecně píše velmi čtivě, jedna akce střídá druhou, pomalejší pasáže nejsou nikdy dlouhé a zvraty a tajemství dávkuje jaksi přirozeně napříč knihou. Postavy vykreslila dostatečně uvěřitelně, aby mě dojalo, že se takové v YA ještě vyskytují, ale dostatečně jim naložila, aby byly zajímavé.
Svět je materiál klidně na delší sérii, ale oceňuji, že do toho autorka nešla, kniha tak byla bohatá na děj i zápletky, užila jsem si ji naplno a teď ji můžu odložit, aniž bych musela léta čekat na dalších osm dílů. (Novelu si samozřejmě přečtu, ten konec mi jinak nedá.)
Velmi doporučuji a nechávám v knihovně. Určitě se k ní někdy vrátím.
„Silas není člověk," pokračoval Nathaniel. „Když je v takovém stavu jako teď, pak pro něj čas, který jsme s ním strávili, ani důvěra, které jsme dosáhli, vůbec nic neznamenají. Jeho hlad je příliš velký."
(SPOILER)
Podlehla jsem pozdvižení souvisejícímu s touto knihou a koupila si ji. Pak jsem ji několikrát otevřela a nemohla se začíst. Na první stránce „padne noc“, „v oknech se odráží slunečními paprsky“ a „parapety se lesknou deštěm“. Očividný rozpor mě pokaždé odradil, až jsem si jednou řekla, že to přece překonám. Překonala jsem, nicméně situace se nijak nezlepšila a posledních cirka sto stránek představovalo čiré utrpení.
Ve výsledku se jednalo o výjimečně ambivalentní čtivo. Moc se mi líbila láskyplná linie mezi hlavními hrdiny, mimochodem Thorn mi nepřišel nijak děsivý od počátku, na druhou stranu chápu nezkušenou, mladičkou Elisabeth, že podlehla názoru, který jí vtloukali do hlavy. Naštěstí prozřela poměrně rychle. Ohledně démona Silase platí totéž. Přehnanou naivitu děvče ovšem projevilo v jednání s arcipadouchem a také s doktorem, ale o tom později.
Postavy mi byly sympatické, vzájemné interakce jsem si užívala, favoritem je samozřejmě snobský démon Silas. V druhé půli v dialozích občas probleskl úderný vtípek, to je pro mě lahůdka. Pak se mi líbil barvitý svět včetně Nathanielova tajuplného domu.
Jenže souběžně s tím jsem trpěla. Grimoáry se mění ve zlotvory, sotva se na ně někdo špatně koukne. Takže v závěrečné bitvě kolem nich démoni chodili po špičkách? Jako fakt? Že se žádný neproměnil. Sochy dokážou posouvat žebříky v knihovně, na plese se sál promění v pohádkový les, ale o splachovacím záchodu v království nikdo neslyšel. A tak podobně.
Nejhorší ale byla zjevná hloupost všech postav plošně. Elisabeth se snaží zabránit arcipadouchovi v dokonání zločinu jako jediná v říši, navíc se ani jednou nezamyslí nad způsobem, jakým své kejkle provozuje. Ředitelé knihoven, celé Kolégium, ale ovšem třeba panovník nebo i sám arcipadouch, všichni projevují naivitu žáka páté třídy ZŠ.
Pár dobrých nápadů, svižný děj, zábavné postavy, na druhou stranu brutální logické nesmysly a prvoplánová naivita zápletky a jejího vyřešení.
V důsledku opravdu velké zklamání.
(SPOILER)
Další typická romantasy, kterých je teď všude plno.
Příběh je zajímavý, dobře se to čte (až na těch pár knedlíků v krku, to nevím, zda je na překladatelku, nebo autorku. Každopádně, já už jsem měla chuť vyškubat stránky :D ).
Hlavní hrdinka plynule tančí mezi sympatickou a otravnou postavou.
Hlavní hrdina je samozřejmě drzý, silný a šarmantní, a má v sobě temnotu, se kterou mu hlavní hrdinka pomůže.
Nejoriginálnější na celé knize byl Silas a fuňící, brblající a zpívající grimoáry.
Neříkám, že se jedná o špatnou knihu, to vůbec, ale je to "jen" další dobrá kniha mezi miliony dobrými knihami.
Milujete knihy a máte rádi postavy s mozkem a empatií? Baví vás pohádky, fantasy a trochu historie 19.století? V tom případě budete z tohoto příběhu nadšeni stejně jako já. Elisabeth si mě získala okamžitě. Je střelená s velkým srdcem na správném místě. Je sirotek a tak se stala učnicí ve veleknihovně. Prostředí veleknihovny miluje, o grimoáry se stará s láskou a porozuměním. Do každé situace jde s ohromným nadšením a podle toho to dopadá. Ano, ačkoliv to nemá v úmyslu, většinou to skončí katastrofou. Pak tu máme čaroděje Nathaniela Thorna a ten je taky roztomilý. Sice má nějaké osobní problémy, ale to mu nebrání vidět, co je správné a co ne a podle toho jednat. Ale nejlepší je démon Silas. To je učiněné zlatíčko. Příběh je spíše detektivní, i když o kouzla tu není nouze. Někdo nebo něco se snaží zničit veleknihovny a Elisabeth tomu prostě musí přijít na kloub. Dojem z knihy je veskrze pozitivní, čte se to fantasticky, postavy mají ty správný poznámky a myšlenky. A celé je to takové roztomilé pohlazení. Dost mě pobavilo jméno jednoho záporáka, Aldous Prendergast. Taky v tom slyšíte jméno jedno svérázného vyšetřovatele, Aloysiuse Pendergasta?
Roztomilá pohádková historická romance pro mladé dívky, kterou někdo obohatil o fantasy prvky. Ach ano, šlo o prostředí nějakého 18.-19. století, se všemi manýry, plesy, služebnictvem, kočáry, námluvami... ostatně i na romantiku byla kniha poněkud skoupá a sotva se postavy dostaly k polibku (a i v doprovodné novele určené těm, kteří toužili po rozepsání vztahu hlavních postav, zůstala kniha ve velmi střídmé, decentní a umírnění rovině, co se romantiky týká). Prostě tak akorát pro mladší dívky, ostatně věděla jsem, že jdu číst knihu pro děti a mládež a náležitě jsem si ji užila, i když už mi dlouho není -náct (ani er-forma mi tentokrát tolik nevadila).
Okouzlily mne postavy, byly tak jiné. Každý rozhovor s Nathanielem Thornem byl osvěžující, protože co mu vyšlo z úst, jsem většinou vůbec nečekala. Povahové rysy hlavní hrdinky byly trochu střelené, ale pořád v mezích roztomilosti. No a fantasy prvky, od principu fungování magie na smlouvách s démony, až po grimoáry, které ožívají a ovlivňují svět kolem sebe, mi sice nebyly zrovna po chuti, ale dokážu náležitě ocenit originalitu díla a nakonec jsem to všechno vzala na milost. Kniha má pět hvězdiček právem, s ohledem na cílovou skupinu mladých čtenářek. V pohádkovém závěru autorka nechala malý háček, na který o pár let později krásně navázala doprovodnou novelou. Stále ale platí, že jde o standalone fantasy, tedy zápletka se vyřeší celá v této knize. Doporučuji milovnicím historických románků z 18.-19. století, které koketují s tím, že by chtěly číst i nějakou fantasy.
Za mě jedna z nejlepších fantasy, kterou jsem kdy četla. Příběh byl velmi originální. Úplně chápu proč Elizabeth chtěla zůstat a starat se o grimoáry ve Velkoknihovně. Nathaniel se stal mým oblíbencem ne jenom co se týče humoru :). Škoda že vyšla jenom novela a ne celý druhý díl.
Klidně bych byla ve světě Elizabeth Scrivenerové mnohem déle. Příběh se mi celkově hodně líbil, určitě doporučuji.
Ráda bych vás poprosila, pokud jste si přečetli mojí recenzi, klikněte prosím na like ne z důvodu že se vám to líbilo, ale abych věděla, že si někdo přečetl mojí recenzi. Moc mě to potěší a moc děkuji :)
Štítky knihy
kouzla čarodějové pro dívky démoni knihovny pro dospívající mládež (young adult) fantasyAutorovy další knížky
| 2021 |  Kouzla rodu Thornů |
| 2022 | Temná kněžka |
| 2022 |  Magie havranů |
| 2023 | Tajemství domu Thornů |
Na Kouzla rodu Thornů jsem se moc těšila, protože jsem od autorky dříve četla Magii havranů i Vespertinu. A jsem nadšená. Kouzla jsou bezpochyby z těch tří nejlepší. Mělo to zápletku, skvělou atmosféru, vynikající postavy a uspokojivé zakončení. Je pravda, že mi chvilku trvalo, než jsem si zvykla na Elizabeth, více mi sedla hrdinka ve Vespertině. Ale nakonec si mě taky získala, a to hlavně tím, jak moc bylo její chování věrohodné. A nejen její - všechny postavy se chovaly naprosto přirozeně a logicky, což opravdu cením. Nathaniel je můj nový shadow daddy, akorát mě mrzelo, že polovinu děje byl zraněný a dostával tak méně prostoru. A Silas... do toho jsem byla blázen hned po prvním představení, je jednou z nejlepších postav, které jsem v posledním roce poznala. Bezvýhradně ho miluju. Ach, a to jemňoulinké erotické jiskření mezi nimi všemi bylo nesmírně uspokojivé. No a jako poslední bych vypíchla knihomolské téma celé knihy - další zásah do černého. V recenzích bývám obvykle kritická a tato se mezi nimi bude vyjímat jako výstavní šperk. Kouzla se prostě velice povedly.