Krajiny japonské duše
Antonín Líman
Antonín Líman (1932), znalec japonské kultury a literatury, překladatel a pedagog, jenž třicet let působil na zahraničních univerzitách, v knize předkládá kritický rozbor stěžejních děl čtyř hvězdných spisovatelů Japonska 20. století, Kawabaty Jasunariho, Tanizakiho Džuničiróa, Ibuse Masudžiho a Šigy Naoji, na nichž, jak sám říká, ho nejvíce zaujala jejich schopnost návratu k citovým jistotám „primitivní duše“, nezasažené jedem moderních náboženství a ideologií.... celý text
Přidat komentář
Koho baví japonská literatura a chce vědět víc. Fundované a přitom srozumitelné. Ukázalo mi to Tanizakiho a Kawabatu ještě trochu jinak.
Kniha, kterou ocení hlavně ti, kteří už mají aspoň něco japonského přečteno. Vzhledem k tomu, že Kawabata a Tanizaki jsou mí oblíbení autoři, bylo skvělé si přečíst fundovaný rozbor jejich tvorby, navíc v tomto novém a velmi krásném ilustrovaném vydání. :-)
Eseje úprimne nemám nejak rád, no Límana si ako prekladateľa a odborníka vážim, tak reku dám knihe šancu.
Zaujímavý zážitok. Doteraz som z japonskej literatúry čítal len haiku (a jeden haibun od Bašóa), takže čítať veci od autorov, ktori´v porovnaní s "haikuistami" zas nežili až tak dávno bola zaujímavá zmena. Líman svelo prepojil uvedených štyroch východných autorov s príkladmi zo západnej literatúry, hľadal paralely, doslova sa s tým vyhral. Zaujalo aj to, že sa s jedným z autorov stretol osobne.
Aj napriek tomu, že ide o knihu esejí nečakajte suchopárne nudné prednášky ako od nejakého zoschnutého intelektuála na vysokej škole, ktorý nie je v kontakte s reálnym svetom. Vidno, že Líman je naslovovzatý odborník a má japonskú literatúru a kultúru fakt v láske, holt tam dlhé roky aj žil.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2011 | Chrám plný květů |
2011 | Hlavou zeď 2011 |
2008 | Kouzlo šerosvitu: Úvahy o japonské kultuře |
2000 | Krajiny japonské duše |
2001 | Mezi nebem a zemí |
Pozoruhodne eseje o mych oblibenych autorech. Sedí mi mnohem více jako pedagog a znalec literatury, nez prekladatel basni, je otazka zda cit pro matersky jayzk muze clovek ztratit emigraci, zvlaste kdyz basne kladou extremni naroky na uziti jazyka a proto si velka cast prekladatelu bere k prekladu i basnika.