Královna rebelů
Lynette Noni
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/530380/bmid_kralovna-rebelu-65a7b6d61bda8.jpg
4
1108
1108
Ranhojička série
1. díl >
Mnohým zachránila život, teď bude bojovat o ten svůj. První díl napínavé fantasy série. Už deset let přežívá sedmnáctiletá ranhojička Kiva ve věznici Zalindov. Když přivezou těžce nemocnou královnu rebelů, dostane za úkol udržet ji naživu, aby mohla podstoupit trýznivou zkoušku čtyřmi elementy. Pak obdrží Kiva vzkaz od své rodiny: „Nenech ji zemřít. Už jdeme.“ Dívka si uvědomuje, že zkouška by královnu zabila, a tak se nabídne, že trest podstoupí místo ní. Má ale vůbec nějakou šanci? A jak se k její volbě postaví záhadný nový vězeň Jaren?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Fragment (CZ)Originální název:
The Prison Healer, 2021
více info...
Přidat komentář
Knížku mi přinesl Ježíšek, vůbec jsem netušila o co jde. Už první stránka mi přišla zajímavá, byť mi to připomínalo trošku Skleněný trůn (začátek), ale pak se to rozjelo...a to byla jízda! Nejhustější byla úplně poslední věta na poslední stránce. V tu chvíli jsem běžela pro druhý díl (Ježíšek naštěstí dodal celou sérii) a já mohla nerušeně pokračovat. Boží. Pokud váháte, tak do četby jděte. Jen si neplánujte moc aktivit, protože budete číst do 3 do rána :)
Kniha, která se táhne jak sejra, ale ten sejra mi chutnal a hlavně si přes něj autorka připravila živnou půdu pro další dva díly, které mají být dle všech zpráv skvělé! Tudíž si dovoluji udělit se zlepšením 4,5/5. Ano, není to vrcholné fantasy, ale vlastně mě baví, jak se přes "fádní" pozadí uvěznění, osudů některých vězňů a probíhající zkoušky dozvíme reálie a pozadí světa, který Noni vytvořila. A to se fakt ve vězení neděje nic velkého.
Ovšem závěr (a myslím tím hlavně poslední stránky) byl hodně dobrej! Jsem prosťáček, takže jsem to neočekával :)
Asi mě trochu mrzí, že se v tu chvíli mnohé z pohledu přemýšlení Kivy jeví trochu zvláštní (kvůli způsobu jako to bylo dříve popisováno), ale do jisté míry si to neodporuje.
Jen by mě zajímalo, co bylo Tippovi, když se svíjel na smrtelné posteli... Chyba autorky, že toto na konci nevysvětlila?
Chvilkami jsem ji hlatala, chvilkami se v ní ztrácela. Jak už psala jedna slečna, nedachne ani neurazí.
Nenadchne,neurazí.
Nejsem úplně čtenář fantasy,takže moje recenze asi nebude úplně směrodatná. Každopádně hodně jsem se s knihou prala,občas jsem přeskočila odstavec. Za mě to byl hrozně předvídatelný děj a většina částí mě nebavila. Díky poslední stránce,kterou jsem tedy nečekala,bych si další díl přečetla. Vysokému hodnocení popravdě moc nerozumím. Hunger games nebo Labyrint mě pohltili,ale Ranhojička zůstala hodně pozadu. Za mě max. 3/5. Ztotožňuju se s komentářem Crussidy.
(SPOILER)
Asi se trochu divím, že má kniha tak vysoké hodnocení. Vyprávěcí styl autorky mě neskutečně iritoval, nevím, jestli to bylo překladem, ale u některých vět jsem měla pocit, že čtu knihu pro první stupeň základní školy.
Taky jsem asi čekala zajímavější děj, ale konec to malinko spravil, i když se mi vůbec nehodil ke zbytku knihy. Přišlo mi, jakoby ten závěr napsal někdo jiný.
Každopádně vzhledem k doporučením to nevzdám a budu doufat, že jsou následující díly napsány lépe... (a taky mě malinko zajímá, jak bude pokračovat ten křehký roztomilý vztah mezi Kivou a Jarenem) ...
Kiva už deset let pracuje jako ranhojička ve věznici Zalindov, která velmi připomíná koncentrační tábor a do kterého je taky přivezen nový vězen Jaren a královna rebelů Tilda, která má podstoupit zkoušky utrpením.
A pro čtenáře fantasy, kteří nějaké zvraty už očekávají, tak můžu zaručit, že dostanete ty které očekáváte, ale ještě i mnohem víc.
Uf, kde začít. Tato kniha je, jak nejhorší Bčkový film. Dialogy jsou naprosto otřesné, lidi se chovají úplně nepochopitelně, bez jakéhokoliv vysvětlení motivace pro cokoliv. Nic nemá návaznost nebo stupňování. Nové informace jsou na vás prostě hozeny bez inteligentního příběhu. A ten příběh je tak mdlý, že vůbec nechápu, že jsem to dočetla. A vlastně se tam vůbec nic nestalo. Vztahy mezi postavami jsou hrozně povrchní a vůbec vlastně nechápu, jak je navázali. A znovu opakuji, ty dialogy a jak spolu lidi mluví - nejhorší Bčkový film.
A kolik to má trhlin v příběhu? Začnu tím, že je zima, ale nějak tam máme zahradu s bylinkami. A ten konec?! Tilda je kdo je a ona o ní celou knihu mluví, jak když jí nezná. A pak to, kdo je vlastně ona - Kiva a chová se, jak zase kdyby to zjistila až na konci. Tato paní vůbec neumí psát...
Já vůbec nevím jestli mám číst druhou knížku a jestli se to třeba zlepší, ale tohle bylo sakra blbý.
Bohužel velmi předvídatelný a nezajímavý děj. Skvělé prostředí autorka zabila ustrašenou hrdinkou, nelogickými momenty a nenaplněným vztahem. Přitom vystavění základní zápletky slibovalo opravdu zajímavý průběh. Pokračovat nehodlám.
Ve fantasy nejsem příliš kovaná, a proto pro mě úplně jiný a osvěžující šálek kávy. Určitě si ráda přečtu pokračování. :)
Kniha mi přišla v prvních dvou třetinách dost předvídatelná. Odhadla jsem správně Jarena i šířící se nemoc. Úplný konec mě překvapil a svým způsobem i naštval, protože to s popisem Kiviných pocitů ohledně Tildy během celého předchozího příběhu nedávalo moc smysl. Teď nemám moc chuť pokračovat ve čtení dalšího dílu, ale zkusím to překonat. :) A jak už tu psali jiní... ty stále se opakující věty a informace jsou k vzteku...
Dodatek po dočtení 3. dílu:
Jsem sakra ráda, že jsem četla dál! Třetí díl za to všechno odříkání u první knihy rozhodně stál.
Sedmnáctiletá Kiva je už deset let zavřená v obávané věznici v Zalindově. Za tu dobu nejen ztratila otce a zažila si mnohá příkoří, ale díky tomu, že se z ní stala ranhojička, má kolem sebe určitou ochranu tím, že je jediná, kdo týrané vězně může léčit. Poté, co je do věznice přivezena těžce zraněná královna rebelů, dostává Kiva vzkaz od své rodiny, aby ji nenechala zemřít a že si pro ni jdou. Proto se Kiva rozhodne převzít na sebe královnin trest a podstoupit zkoušku čtyř elementů, kterou málokdo přežije. Bylo její rozhodnutí unáhlené nebo má šanci na přežití?
Kniha je vyprávěna v er formě z pohledu Kivy. Příběh se krásně čte a i když se mi v průběhu zdálo, že je tempo pomalé a některé věci se mohly urychlit, po dočtení jsem změnila názor. Po odhalení jistých zápletek jsem byla nadšená, jak to autorka vygradovala a že tam vše mělo své místo.
Kiva musela držet pusu a krok, aby léta ve vězení přežila. Navíc dělala věci, které se jí příčily a ostatní vězni, jí dávali najevo, co si o ní myslí. Jenže neměla na výběr. Moc se mi líbil její vztah s Tippem, který opravdu každou scénu prozářil a ukazoval, že i v tom nejtemnějším místě může být kousek světla, když se mu člověk otevře.
Romantická linka s Jarenem byla také pomalá, v podstatě to bylo jen takové drobné oťukávání, ale ani to nešlo jinak. I tak to pro oblíbení si jich, stačilo. Dost jsem se bála, co v jejich vztahu nastane po těch tmavých stránkách (což bylo originální), ale díky bohu nenastalo typické klišé. Některá tajemství byla odhalena, jiná si ještě autorka schovala pro další díly.
Skvělá byla i postava Naari, u které také tuším, že bude další tajemství, nejen to, co už bylo odhaleno. Nějaký tip mám.
Ještě musím zmínit zkoušky čtyř elementů, které byly takovým akčním oživením a při kterých Kiva měla víc štěstí, než rozumu. Ale všechno to dávalo smysl a vím, že při případném rereadingu bych se zase na všechny náznaky dívala jinak. A tak to má u dobrého příběhu být.
Pro mne neprobádané území - fantazy pro mladé, kdy vůbec nejsem cílovka. Ale byl to zajímavý vhled, bavilo mne to. Rozjezd se mi zdál pomalý, některé věci se na mne až moc opakovaly, ale na závěr se nešlo odtrhnout. Příběh ve mne rezonoval, bála jsem se, radovala a i mne těšil romantický prvek. Trochu vytýkám nečekaný konec, kdy jsem měla celou knihu pocit, že všechny pocity Kivy známe. Nerozhodnost Kivy mi nevadila, naopak mi to přišlo pochopitelné, věci nejsou čistě černobílé a život je dost často o volbě.
Skvělý příběh. Poutavé čtení od začátku do konce. Skvěle vystavěný svět, ve kterém se příběh odehrává. Závěr šokující. Těším se na další díl.
Kniha se ce četla snadno a rychle , byla napínavá od začátku až do konce, a konec sem vůbec nečekala .
Kniha mě chytla hned od začátku,ani u jedné stránky jsem se nenudila.
Jen ten konec,ten mě doopravdy zaskočil,nebyl v knize málem ani náznak a pak toto...
Celkově se mi kniha velmi líbila.
Musím říct, že jsem z prvního dílu poněkud rozpačitá. Zaujal mě nápad, prostředí i souboj mezi vládnoucí linií a rebely. Naopak mě odradil způsob podání příběhu, zvrat na konci a upřímně i hrdinka samotná.
Žádná z postav mě nijak zvlášť nezaujala. Možná Naari a Motl, ale to je tak vše. Jaren mi nepřišel nijak zajímavý a Kiva.. No k té jsem si cestu hledala velmi obtížně. Moc jsem nedávala její neustálý strach, obavy, výčitky, nerozhodnost a zároveň naději a odhodlání. Celkově velmi časté zabřednutí do jejích niterních myšlenek a hlavně pocitů na mě bylo poměrně silné kafe. Bylo toho moc a často úplně zbytečné, jelikož se příběh díky tomu neuvěřitelně vlekl.
Také jsem myslela, že hlavní náplní budou zkoušky, ale ty mi přišly spíš jen jako výplň, aby to nebyl jen popis života ve věznici.
A co se týče zvratu na konci, ten mě hodně zklamal. Celou dobu sledujeme vše, co se děje včetně pocitů hrdinky a následně se dozvíme něco, co bychom měli tím pádem vědět už mnohem, mnohem dřív.
No nevím. Dám tomu ještě šanci a zkusím to dočíst. Snad další díl bude lepší.
(SPOILER)
Začátek se mi líbil. Ve světě Zalindova se mísí reálie koncentračního tábora s prvky podobnými příběhům v knihách Naslouchač či Skleněný trůn. Obraz je místy rozpitý, technikálie většinou dost vágní. A postavy... řekněme nevšední. Žhářka, lékárník posedlý smrtí, zloději, vrahové, násilníci, rebelové... A zcela nepochopitelně Kiva, která do tábora přišla se svým otcem, když jí bylo 7... Nevinná, ale přesto je tu už 10 let a na ruce má do kůže vyřezané Z jako každý vězeň. Stejně tak Tipp. Tuhle věc jsem nebyla schopna pochopit - proč tam vlastně byli a když už tam byli, proč s nimi zacházeli, jako se zločinci?
Kiva je poslušná, spolupracuje, donáší - chce prostě přežít. Sporadicky jí zvenku přijde moták od její rodiny. Čeká, že si pro ni přijdou. A pořád nic.
Ona "královna rebelů" je politováníhodná slepá, na smrt nemocná troska, víc v bezvědomí, než při smyslech. Kiva se stane její šampionkou při zkouškách, protože jí vyhrožují. Všechno nakonec přežije díky magické pomoci. Jeden z vězňů má pro ni slabost a k tomu zvláštní schopnosti.
Vadilo mi, že tak od začátku druhé třetiny je to sáhodlouhý lament plný strachu a pochybností. Akce jen poskrovnu. A závěr, který vůbec neseděl na předchozí děj, zejména proto, že čtenář Kivě celou dobu vidí do hlavy. To se prostě nepovedlo.
Mělo by to být trochu kratší, akčnější, s rychlejším tempem a promyšlenější v návaznostech, ale četlo se to fajn.
Autorovy další knížky
| 2022 |  Královna rebelů |
| 2022 | Zlatá klec |
| 2023 | Zrádci krve |
| 2023 | Tři bonusové kapitoly k sérii Ranhojička |
| 2025 |  Akarnae |
Občas mi to přišlo takové nedotažené a nedovymyšlené. Třeba jsem nějak nepochopila ty zkoušky utrpením, když to byl jen jiný název pro popravu, tak proč se něco takového vůbec dělá? A navíc ty samostatné zkoušky nebyly nějak zvlášť promyšlené nebo zajímavé.
Co mě teda celkem dost zarazilo je to, že si všichni pořád stěžují, že ve vězení smrti, je to tak hrozné, že musí pracovat a dostávají málo jídla, atd. Kdyby to vězení nebylo vězení, ale třeba něco jako pracovní tábor asi by mi to dávalo větší smysl. A taky si nemyslím, že by tam Kiva vůbec měla skončit, protože to, co provedl její otec neodpovídá tomu, aby se s nimi namáhli a táhli ho až do Zalindova, zvlášť když tam mají jen omezenou kapacitu.
Jinak se to četlo příjemně, nic mě v textu nerušilo.
Ale ten konec… začínám si myslet, že v dalších dílech se budou dít zajímavé věci. Stejně mi to, co se dozvíme nepřipadá moc realistické, vzhledem k tomu, jak se Kiva celou dobu chovala (jsem takhle neurčitá, abych nespoilerovala :)), ale tak uvidím, jak se to bude vyvíjet.