Království
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/465087/bmid_kralovstvi-F7T-465087.jpg
4
1454
1454
Kráľovstvo (SK) série
1. díl >
Do zapadlé vsi v norských horách se z ciziny vrací zdejší rodák Carl Opgard a přiváží s sebou návrh na výstavbu luxusního wellness hotelu. Jeho bratr Roy se těší, že v malém hospodářství, kde oba vyrůstali, bude konečně živěji. Jenže Carl s sebou přináší také velké problémy a jako vždy spoléhá na to, že starší sourozenec je za něj vyřeší. Udělá však Roy to, co po něm bratr žádá, zvlášť když se začíná ukazovat, co všechno mu Carl zatajil?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2020
,
Kniha Zlín
Originální název:
Kongeriket, 2020
více info...
Přidat komentář
K Jo Nesbovi hledám pořád nějakou cestičku ,aby mě začal bavit, protože série s Harrym Hollem, mě ,až nějaké výjimky zatím moc nechytla. Tak jsem sáhl po tomhle dílku a nemůžu jen lpět chválou. Naprosto skvělá kniha ,která mě bavila od začátku ,až do konce, je to takový společenský román, který se pomalu přesouvá do senzačního thrilleru. Za mě plný počet hvězdiček.
''Měsíc vystrčil trhlinou v mracích bledej rypák. Jako herec, kterej si před začátkem představení potají zpola opony prohlíží publikum''
Tohle mě hodně pobavilo, skvělé přirovnání.
Výborná sonda do duší obyvatel jedné horské vesnice v severním Norsku (především tedy do duše Roye, který příběh vypráví). Mám ráda sérii s Harry Holem, ale vždy jsem potěšena, když Jo Nesbo "zplodí" také něco mimo tuto sérii. A tato kniha (i když je poměrně obsáhlá) mě opravdu bavila a líbila se mi moc.
Začíná to jako obyčejný společenský román. Zhruba 100 prvních stránek si autor připravuje půdu, naťukává čtenáře.....a pak to rozbalí. Neuvěřitelná jízda do poslední stránky. Ze společenského románu se vyklube drama, thriller, detektivka, psycho thriller a to vše dohromady v krásné vývojové konstrukci se zajímavými dialogy, falešnými návnadami, překvapivými zvraty. Nastoluje otázky sexuálního zneužívání a vypořádání se s ním, pocity viny, lásky i sounáležitosti, hranice lidského myšlení. Není nouze o napětí. Žádné zbytečne popisné pasáže, žádná přemíra zbytečných postav, žádné zbytečné odbočky. Dlouhý přímý a nepředvídatelný tah na branku. Doporučuji!
Obyčejně žánr krimi nečtu. Považuji to za ztrátu času.
A tak se mnou fenomén Nesbø nic nedělá.
V minulosti jsem si od něj poslechl audioknihu Netopýr, později Lovci hlav. Neumím ohodnotit krimi příběh, ale řekl bych, že to bylo velmi slušný.
A tak jsem si po letech poslechl další jeho knihu. Království.
Království je studený a drsný příběh. Jde z něj mráz po zádech. Žádné spletitosti, žádná přetvářka. Kdo stojí v cestě, toho je třeba se zbavit.
Ten příběh vyvolává v člověku pocit, že za určitých okolností je morální a omluvitelné sáhnout i po takovém řešení, jako je vražda.
A přesně v tom je ten příběh zrůdný.
Ač nejsem obdivovatel žánru krimi, musím autorovi zatleskat a poklonit se. Napsal skvělou knihu.
První polovina se táhla "jak sopel", ale věděl jsem, že by se tam snad konečně mělo něco začít dít. Druhou půlku už jsem hltal, ale ne proto, že by mě to moc bavilo, spíš jsem chtěl vědět, jakým dějovým zvratem nás pan Nesbø překvapí. Čekal jsem leccos, ale toto tedy ne. Dávám 3,3 hvězdičky.
No co napsat... Knížky o Harrym Holem mám ráda, ale asi jsem nějak pozapomněla, jak Nesbo píše. Během celého čtení jsem měla pocit, že něco je špatně, že se něco zlého stane, a že to nemůže dobře dopadnout. Celé čtení doprovázel takový znepokojivý pocit...nevím jak to lépe popsat. Snažila jsem se číst rychle, abych už ty nepříjemné "zprávy" měla za sebou.
Pribeh o vztahu dvou bratru neni neco, co by me nejak zvlast lakalo. Presto jsem tenhle roman precetla za par dnu. Dej plyne linearne, zadne velke zvraty se tu nekonaji, presto je knizka velmi chytlava, uveritelna a ma skvelou atmosferu. Vytkla bych nekdy nerealisticke dialogy, kdy mluvci ucitelsky poucoval ostatni postavy, ale sunadat za ne hvezdicku by bylo moc prisne. Gratuluji autorovi k uzasnemu romanu.
Mám ráda autorovu sérií s Harry Holem a za nejlepší díl, kromě filmově a thrillerově střiženého Sněhuláka považuju SPASITELE. Jeho čtení bylo jak návštěva chrámu. Bojíte se dýchat, sáhnout na cokoliv, jen tiše žasnete.
Jenže pak se mi dostal do čtečky tento autorův standalone a to už je úplně jiný šálek kávy. Donutil mě před autorem smeknout.
Absolutně jednoduchá zápletka vyprávějící příběh dvou bratrů, kdesi na konci světa na severu Norska, vás obejme jak laskavá náruč hned při prvních řádcích a nepustí vás až do konce. Jednoduchý děj odsýpá slušným tempem a nemá hluchých míst. Příběh má všechno, co byste od hutného románu mohli čekat a taky to vrchovatě dostanete. Perfektně vystavěný příběh ze současnosti se prolíná s flashbacky bratrů a vedlejších postav, kterých není mnoho, hlavní postavy nejsou černobílé, ale jsou brilantně vykresleny tím co dělají, jak se chovají a přemýšlí. Nebudete vědět, co od nich čekat. Jsou rozpoznatelné, stejně i jejich motivace a vývoj vzájemných vztahů.
Budete s postavami dýchat, držet jim palce, bát se a modlit za ně.
Masterpiece. 5 hvězd je málo.
Tahle knížka se JN moc povedla. Postavy byly skvěle propracované, prostředí a celková atmosféra stejně tak. Bylo to takové vzrušující a znepokojivé. A na to já slyším.
Závěr mě trochu nemile překvapil, ale zpětně v kontextu celého příběhu jsem musela uznat, že to do sebe skvěle zapadalo.
Občas jsem děsnej pokrytec, takže třeba 10 let v kuse tvrdím, že Jo Nesbø není nic pro mě, protože jsem kdysi dávno něco od něj četla (Sněhuláka?) a vůbec mi to nesedlo, vlastně jsem to možná ani nečetla. A tak jsem teda chtěla sama pro sebe vědět, jestli ten Jo Nesbø vážně není nic pro mě? Ještě si musim vygooglit, jak se Jo Nesbø čte, protože zcela vážně to mezi lidma vyslovuju jako JO NEZBO.
A Království bylo jako návrat domů. Do teplé náruče někoho, kdo mě má rád a kdo to se mnou umí. Fakt. S oběma klukama od začátku neuvěřitelná chemie, s jejich vesnicí i benzinkou taky. Nechtějte po mně, abych musela říct, kdo tu vlastně byl záporák. Sofiina volba! Ne, teď vážně. Popravdě jsem nečekala, že se mi to bude tak dobře číst. Perfektně vystavěný příběh, skvělá depresivní atmosféra severské vesnice na kraji světa, a to včetně jejích postaviček. Konec příšernej, lapala jsem po dechu. Při flashbacích do kluků dětství jsem měla celou dobu pocit, že jsem na těch zábavách a při potápění s nima.
Při čtení dnešních thrillerů se často nemůžu ubránit pochechtávání, pocitů trapna a absurdna. Tady ne. Tohle byla absolutně uvěřitelná realita dnešních dnů. I těch minulých vlastně. A já se teda vrhnu v co nejbližší době na toho Harryho Holea.
Posloucháno jako audiokniha. Profesionální přednes (aby taky ne vždyť je to Filip Švarc), profesionálně napsané (aby taky ne vždyť je to Jo Nesbo), ale přes to nemohu dát plný počet. Hlavní "hrdina" mi byl od začátku nesympatický, stejně jako jeho rodina a jak se v knize ukáže, tak právem. Proti těm degenerovaným vidlákům je alkoholik HH sympaťák každým coulem.
Království je atypický Nesbův počin. A dle některých recenzí to ne každý skousnul. I když i zde je pár vražd. Já jsem ale byla nadšená.
“Rodina je jediný princip. A z toho vychází i vnímání toho, co je a není správné, všechno ostatní je vedlejší.
Román z prostředí zapadlé norské vesnice z pohledu Roye. Náhled do duše syna, bratra, švagra, milence ale taky vraha. Co všechno je člověk schopný udělat pro záchranu svých bližních? Jak moc je vinen ten, kdo byl kdysi dávno obětí?
"Udělej, co je třeba, a udělej to teď."
Za vším hledej DNA. Snad jediná Nesbova úvaha v této knize, se kterou nemohu souhlasit. Ale asi taky jediná z mého pohledu droboučká kaňka na jinak vynikajícím románu. A já objevila někoho, s kým bych si moc ráda popovídala o životě. Moje první setkání s tímto již notoricky známým norským spisovatelem se pro mě vyvinulo v nečekaně příjemný čtenářský zážitek. A nebýt onoho tak trochu zavádějícího titulu, pro který jsem si knihu vybrala, asi bych se mu cíleně vyhýbala i nadále. Přece se nepustím do další nekonečné série detektivek... Jenže Království mě nadchlo. A to se stále jedná o typicky seversky brutální příběh, tady dvou sourozenců Roye a Carla. Sympaťák je jen jeden z nich, svatoušek však ani jeden. On tady totiž žádná postava není černobílá, ať vrah, žhář, policajt nebo máma s tátou. I když u nich to bolí asi nejvíc. A tomu odpovídá i závěr knihy. Život jde přece dál. Co mě především bavilo, byly myšlenkové pochody hlavního hrdiny a vypravěče příběhu, i když je to jen vedoucí zaměstnance benzinky. Nesbo jej obdařil mimořádnými psychologickými znalostmi, pozorovatelským talentem, rancem vědomostí a zajímavým morálním nadhledem. Už přemýšlím, kterou Nesbovu knihu vezmu do ruky teď.
Bylo to takové vleklé, pomalé, nenapínavé, ale přesto svým způsobem lákavé. Knihu jsem odložila nejmíň 3x a vždycky jsem se k ní vrátila. Musela jsem ji dočíst, i když je mi jasné, že jí nikdy nebudu číst znovu. Opravdu zvláštní zážitek.
Jsem u druhé kapitoly a knihu znechuceně odkládám. Nemám nejmenší chuť poslouchat osudy vraždících zrůdiček z prostředí, které mi je naprosto cizí a nic mi neříká. Pro mě ztráta času.
Myslím, že Nesbo už jen těží ze svého jména, které prodává a snaží se dalšími knihami si vylepšit svůj finanční profil. Rovněž ho nepokládám ze předního světového autora. Jeho serie HH byla sice čtivá, ale spíše pohádka. Kniha Macbat byla ubohý blábol. Jsou autoři, k jejichž dílům se budu vracet, ale JO NESBO mezi nimi nebude. Ze slušnosti dávám jednu hvězdu.
(SPOILER) Tak nevím čím začít. Troufnu si říct ze asi nejlepší kniha od nesbo. Je to od série hole dost odlišný hororový nebo jak bych napsal. Taková sourozenecká romance uprostřed hor s vraždícím důmyslným zabíjením. Vše do sebe do detailu zapadalo. Smutný konec pro sharonn té mi bylo líto nejvíce
s počátku jsem se nemohla do knihy začíst, pak přišli napjaté chvíle. Je to komplexní a smutný příběh ze strany pachatele. Nebylo to špatné, ale začátek knihy mě nudil
Mno. Série s HH mě vůbec neoslovila a Nesbo se zařadil mezi autory, o kterých i můj muž (nečtenář) ví, že mi je nemá pořizovat k Vánocům. Jediné knížky, které si od Nesba hýčkám v knihovně, je Přízrak a Lovci hlav. Vím, že nejsem Nesbova cílovka, pokaždé se zklamu, takže ho nechávám ladem a nijak aktivně ho nevyhledávám. Království se ke mně dostalo oklikou přes kamarádku, a já si řekla, že když nejde o HH, že bych mohla aspoň nakouknout. Nakonec jsem přelouskala 80stran, chvílemi si lebedila (hezká přirovnání, příjemně popsaná atmosféra, děj i myšlenky), chvílemi zvedala oči v sloup (och ty filozofické úvahy o vesmíru, ptactvu a teoriích bodu mrazu), chvílemi odkládala pro nudu (blížím se k první stovce a vůbec nic se tam zatím neděje?), chvílemi skřípala zuby (ovšemže zase traumata z dětství, trpící sourozenci, nepříjemné vzpomínky), až jsem dospěla k názoru, že to opět nebude nic pro mě. Nedisponuju tak velkorysou zásobou volného času, abych ho věnovala něčemu, co mě nebaví. A jak tak listuju komentáři, jsem se svou volbou víc než spokojená. Takže i ostříleným kolegům vadila brutalita, psychopati, vraždy, sexuální násilí, zneužívání, domácí násilí, deprese, hnus. A navíc blbej konec? Děkuji, nechci a odkládám.