Království popela
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468930/bmid_kralovstvi-popela-mjf-468930.jpeg
5
1835
1835
Skleněný trůn série
< 7. díl
Aelin riskovala vše, aby zachránila svůj lid a lidi, které miluje. Zaplatila za to strašnou cenu a teď je uvězněna v kovové rakvi a mučena. Pouze vědomí, že na ní závisí osud všech, jí brání v tom, aby podlehla. Aedion a Lysandra zůstávají poslední, kteří brání Terrasen před naprostým zničením. Chaol, Manon a Dorian jsou roztroušeni po celém kontinentu a musí sami volit cestu k naději na spásu. Až se všechny cesty spojí, čeká je velká bitva.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
CooBoo
Originální název:
Kingdom of Ashes, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Na můj vkus tam až moc věcí nedávalo smysl...a opět by se kniha mohla zkrátit tak o minimálně 500 stran. Jo a vlastně jak tam Aelin jela, k poslední bitvě, na symbolu Terrasenu (bílém jelenovi s "věčným ohněm" mezi parohy), tak to byl pro mě kýč jak bič a vysloužilo si to u mě facepalm. Pro někoho možná dojemná scéna, pro mě docela hrůza. Jo a teď jsem si vzpomněla: Aelin pošle strýcovi od Jeřába dopis a on najednou vyhodí královnu Valgů z jejího království, kde každého podle libosti ovládá a každý si před ní málem nadělá do kalhot, na "ulici"..? Tak to musel být sakra dopis. Ten měl poslat Frodo Sauronovi a ušetřil by si cestu.
No teda, no teda, no to bylo stránek a pláče... uf... Tahle série byla skvělá a rozhodně se k ní za čas vrátím.
Po necelém roce jsem se posledním dílem vrátila do fantastického světa, který autorka vytvořila. Poslední setkání s hlavními i vedlejšími postavami, rozhodující bitvy, magie, přátelství a láska. Jediná výtka z mé strany je měkká vazba, která mi vzhledem k počtu stran přijde hodně nepraktická.
(SPOILER) Dlouho mi trvalo,než jsem vzala knihu do ruky. Věděla jsem,že to bude pro mě hodně emotivní. Nemám ráda loučení a tohle bylo jako loučit se se starými přátely. Myslím,že přiběhy od Sarah jsou jediné,které mají takovou hloubku a fantazii,která mě tolik veme za srdce,že tečou slzy. A rozhodně ne jen jednou. Smrt Gavriela mě dost dostala,myslím,že jeho smrt byla uplně zbytečná, zvlášť,když se konečně setkal se synem a takhle to promrhal. Obětování se Třináctky chápu,tam v té situaci neviděly jinou možnost. Ještě teď mám pocit ztráty ač mě samotné to přijde hloupé. Ještě že se mi ten příběh mladé princezny může vracet nepočitatelně. Za mě jedinečná série,kdy ze sebe autorka dala kus srdce
(SPOILER)
Dávám tentokráte 4 z 5.
Celou sérii mi přišlo, že smrt jednotlivých postav nebo jejich přežití bylo svým způsobem logické, v této knize se to mění. Zároveň spárování hlavních postav, které začalo v předchozí díle pokračuje i zde a je to stále stejně okaté. Proto strhávám hvězdu.
Závěrečná odhalení a ukončení dějové linky takovou formou, že na ni lze volně navázat kvituji s povděkem. Doufám tedy, že tento zajímavý svět neopouštíme navždy.
SPOILER!
Smrt třináctky dějově chápu, ale přišla mi dosti odfláknutá. Absentují pokusy dosáhnout cíle jinak. A celé se mi to zdá takové nedodělané.
Stejně tak smrt Gavriela totálně zbytečná. Aedion to popsal přesně, nebyl důvod k tomu, aby Gavriel nezůstal za branou.
A mým nejmilejším párem série se stávají: Elide a Lorcan.
A je konec. Poslední strhující díl celé neskutečné série a už teď mi všichni chybí. Byla to zábava. Napětí, láska, válka až do konce. To jakým způsobem byl příběh napsán, jak se vše četlo samo a s radostí. Jak se dalo zanořit do knihy a doslova s každou postavou prožívat vše, co je potkalo. Každému, kdo tento žánr má rád jen doporučuji.
Musím říct, že poslední díl se opravdu četl sám. Svižný dej, stále se něco dělo. No a na závěr happiend:)
(SPOILER)
Pokud nechcete spoilery a chcete si příběh užít, raději dál nečtěte.
Je konec. Na jednu stranu jsem rada na druhou ne. Jelikož je série určená pro "děti a mládež" dá se smířit s téměř dobrým koncem. Smrt Třináctky byla hrdinná a já jsem ji ořvala. Stejně tak smrt Lva. Jenže kromě nic nikdo významný neumřel. Čekala jsem, že pro Klíč se opravdu někdo obětuje. Tohle byl dost slabý odvar.
Ale vrátím se ještě na začátek a pokusím se shrnout pár věcí, co mě zarazilo. A bohužel v posledním díle jsem jich potkala tolik, že mi to celkem kazilo dojem z četby. Například. Do Doranelle měly přítup jen víly, jak to že Elide hned nevynesly v zubech? A zahladit to bláboly o tom, že jim dovoluje krátké návštěvy? Dřív to nedovolila Aelin (a jiným polovičním vílám) a musela se cvičit měsíce než jí dovolily vstoupit. Další věc co mi hlava nebrala bylo, že Chaolova žena, školená léčitelka znalá lektvarů proti početí se nechá zbouchnout během tažení do války. Která zodpovědná osoba tohle udělá, navíc s vědomím, že je u ní dvojnásobná šance na smrt (kvůli spojení s Chaolem).. Je to jako facka zodpovědnému přístupu. A dál - Aelin rozžhaví železné články řetězu pohrabáčem? Pokud byl ten "řetěz" tloušťky běžného řetízku na krk, tak dejme tomu, jinak je to blbost. Jasně teď si říkáte, že jsou to hovadiny. Jenže kazí to čtení a celkový dojem.
Celkově je celá série velice působivá. Možná bych až řekla mistrovské dílo v rámci žánru. Všechny hlavní postavy - Aelin, Chaol, Dorian, ale i Jeřáb, Manon, Aedion a další prošli neskutečným vývojem, hlavní první tři, z puberťáků, kteří možná moc viděli, se stali silné osobnosti a celý ten vývoj bylo působivé sledovat.
V knihách bylo mnoho pozitivního i negativního. Jednou se k ní určitě ještě vrátím, ale mezi mé TOP nikdy patřit nebude. Na to už jsem moc stará:o) 4*
Když jsem tuhle knížku poprvé držela v ruce, zdálo se mi až neskutečné, že po tolika letech se konečně dočkám završení příběhu Aelin a celého tohoto světa. Knížka se soustředila co kapitolu na všechny námi známé a milované postavy a postupně je všechny sváděla dohromady, až se konečně všechny osudy protnuly v závěrečné bitvě.
Tahle knížka se prostě četla sama. Snad jediné kapitoly, které mě v knížce vyloženě nebavili byli Aedion a Lysandra (ačkoliv postavy miluju, tak v této knížce mi to prostě nesedlo). Některým postavám jsem nedokázala přijít na chuť ani v závěrečné knížce, ale takový už je život.
Ovšem nemůžu si pomoct, ale čekala jsem trošku epičtější konec a možná ne, až takový happy ending, protože ve válce lidi umírají, s tím jsem počítala, když jsem do téhle knížky šla. Ale zdálo se mi, že se autorka držela velmi zkrátka a nabídla až překvapivě málo velkých úmrtí. Defakto jen jedno a ač mě hodně vzalo za srdce, ve výsledku mě to vlastně spíš mrzelo za tu postavu, která tím byla nejvíc zasáhnutá, protože se mi zdálo, že tím vlastně jako jediná nedostala ten happyend, který měli ostatní a to si prostě nezasloužila.
Miluji ten konec, pro někoho možná moc pohádkovské, ale já jsem si takový konec hrozně moc přála!! Těžko se mi loučí s hlavními hrdiny, klidně bych uvítala i nějaké pokračování jedné nejmenované čarodějnice.. :D Tato série se řadí k mým nejoblíbenějším a určitě si ji v budoucnu znovu přečtu. :) Nádherné, emotivní, dechberoucí! Ani mi nepřišlo, že má kniha téměř 1000 stran.
(SPOILER)
Povedené zakončení skvělé série, která mi bude chybět. Chvílemi trochu zdlouhavé, ovšem nahrazeno velkým množstvím plot twistů. Záležitost s Třináctkou a Lvem (lépe řečeno Aedionovým žalem, protože to mě dostalo více, než samotná smrt) mě naprosto dostala a pěkně jsem se vybrečela :D
Téměř všechny postavy našly své druhy či partnery, což mi přijde poněkud utopické, ale 99% z nich jsem si oblíbila, tudíž jim to přeji :)
Samotný konec nezanechává nezodpovězené otázky, vše se vyřeší .. prostě happy end, za což jsem ráda, protože se SJM na mém duševním zdraví podepsala už víc než dost (už mám koupenou celou sérii ACOTAR :D)
Vážně série, kterou jsem četla snad úplně nejdéle. :D Mám ji hodně ráda a určitě si ji jednou přečtu znovu a s tím obrovským množstvím plottwistů. :DD Tahle knížka mi připomněla, proč mám Skleněný trůn tak ráda a mám radost, že jsem tuto sérii konečně přečetla. Konec se mi hodně líbil a mám radost, že moje oblíbené postavy dostaly dobrý konec. Dokonce jsem se konečně začala zase zajímat o Aelin s Rowanem. :D (Každopádně Jeřáb je pořád strašnej překlad. xD)
Byla to jízda...i slza ukápla. Tohle byla zatím moje nejdelší série, co jsem kdy četla. každá postava měla něco do sebe, každá měla podíl na závěru. Ať boje, ať únavy, myšlenky jednotlivých postav, strašně se mi líbilo. Určitě se někdy návratim k přečtení znovu.
Bože můj :D v životě jsem u žádný knížky nebrečela víc jak u téhle. Hltala jsem každou stránku. Celá série byla skvělá a litovala jsem, že už končí. Nejvíc mě dostalo, když se ke konci na pár řádků objevil Rhys...přenesla jsem se hned do světa dvorů a byla jsem uplně mimo :D ale to je můj problém :D Každopádně si budu muset dát chvilku pauzu, než půjdu na další knížky, abych vstřebala všechny emoce :D Maas jsem si hodně oblíbila a určitě se k Aelin a tlupě někdy vrátím :)
Autorka co díl, tím víc stran a posledního dílu jsem vydržela do cca 800 stran a pak jsem přeskočila na konec. Za mě to bylo zdlouhavé a zbytečně některé pasáže rozepsané. Mělo to pár světlých chvil, ale opravdu málo.
Paradni zaver serie, nekde byly trochu hlussi pasaze, ale vetsinou to byla jizda:) Vsechny volne konce se krasne uzavrely, parada. Sice me mrzi, ze to skoncilo, nastesti ale bez cehokoliv co by ctenare nenechalo spat.
Musím říci, že jsem nikdy u knihy, tak moc nebrečela jako tady u Království popela. Knihu jsem přečetla jedním dechem a musím říci, že patří k mým nejoblíbenějším, ať už ze série Skleněného trůnu či celkově.
Líbilo se mi tam množství boje a akce, které byli krásně napsané. Jako bych tam byla a bojovala po boku Aelin a ostatních. Začátek knihy nebyl vůbec zpomalený a dobře se četl, narozdíl od ostatních dílů.
Byla jsem překvapená a stále jsem, jak to vše dopadlo. Mrzí mě ztráta jedné určité postavy, kterou jsem též probrečela.
V tomto díle bylo spustu emotivních častí, kde se buď radujete nebo pláčete. Tolik emocí v jedné knize, nikdy by mě to nenapadlo.
Maeve jsem přála smrt od prvního okamžiku, kdy se v knihách objevila, též i Erawanovi. Nenávist k těmto postavám je opodstatněná, určitě se mnou bude souhlasit spoustu lidí.
Vztah Aelin a Jeřába, je dehberoucí, plný emocí, nádherný a též smutný. Prošli si oba peklem, ale to je nezastavilo, ani na minutu. Díky autorce, že tyto dva dala dohromady! Miluju je a nepřestanu je milovat.
Lorcan a Elide patří mezi mé oblíbené páry, za které jsem též autorce vděčná! Lorcan jako bad boy...ach...prostě je dokonalej! :D
O milostné chvilky v této knize nepřijdete, za což jsem též vděčná autorce. Nebojte nejsou tu jen akční a smutné chvíle!
Další díky autorce, náleží ke spojení Manon Želozubé a krále Doriana! Jejich vztah je plný zvratů a vášně. Líbilo se mi zakončení autorky k jejich vztahu. Hrozně mě to pobavilo! :D
Království popela proto patří mezi mou nejoblíbenější knihu Skleněného trůnu! Doporučuji všema deseti! Tohoto dílu nebudete litovat.
Jsem ráda, že jsem přelouskala Věž úsvitu, kterou řadím k nejméně záživnou a dostala jsem se ke Království popela.
Chaolova cesta na jižní světadíl byla velice důležitá, ale mohla se zkrátit aspoň o dvě stě stránek. Yrene pro knihu Království popela byla klíčovou postavou a moc jsem si jí oblíbila.
Nesryn a Sartaq tu měli mít možná více prostoru.
Pokud máte rádi Lysandru je v knize velmi často. Aedion mě vytáčel k nepříčetnosti, ale nakonec dostal rozum :D.
Za mě pět hvězdiček z pěti. Nádherné a dehberoucí zakončení série Skleněného trůnu! Doporučuji všem milovníkům young adults a fantasy!
Štítky knihy
láska magie pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy napětí a spádAutorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) No ... Za mě jeden ze slabších dílů celé série. Souhlas s komentářem Cacolinka že by se kniha dala rozhodně zkrátit. Nejlepší byla poslední třetina knihy.
Spoiler: Všichni došli šťastného konce, až teda na Manon a Doriana, ale tam to taky klapne, možná v jejich vlastní knize :D:D. Co mě opravdu zamrzelo byla smrt Třináctky to mě vzalo. A co mi přišlo vyloženě červenoknihovské jsou ta slzavá údolí na konci tam snad brečí pořád úplně každý snad klika od dveří. Chápu vypjaté emoce, ale todle bylo fakt už hodně.