Krev, monstra a cukroví
* antologie , Petr Brožovský , Michaela Merglová
SBORNÍK FANTASTICKÝCH VÁNOČNÍCH POVÍDEK Vánoce jsou to nejkouzelnější období z celého roku. Doba zázraků, radosti a dárečků. Jenže za hranicemi krbového světla se nocí plíží věci, ze kterých vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Stíny. Monstra. Ježíšek. Mají chuť na cukroví, a často také na krev... Sbírka zbrusu nových povídek, ve kterých hrají hlavní úlohu nadpřirozeno a vánoční svátky, vám naservíruje výbornou štědrovečerní večeři z české fantastiky. Čeká vás akční nářez, přemýšlivé kousky nositelů ocenění Magnesia Litera i příběhy, které pohladí duši. To nejvánočnější čtení a nejlepší dárek pod stromečkem. Tak šťastné a veselé!... celý text
Povídky Literatura česká Fantasy
Vydáno: 2024 , Audioteka , Epocha (ČR)Interpreti: Jakub Saic
více info...
Přidat komentář
Jako teda vánoční atmosféru mi to nenaladilo, na to tam bylo trochu moc krve, střev a dalších drobností... ale pobavil jsem se. Jednu nebo dvě povídky jsem nedočetl, ale pár dalších mě zase nadchlo. Tak už to u povídkových knih bývá.
Přečíst bichli vánočních povídek českých autorů během pár tropických dnů? Ano, proč ne? A překvapivě to vůbec nevadilo, naopak, bylo to vítané osvěžení na konci letních prázdnin s denními teplotami přes třicítku. Vyrovnaná kvalita jednotlivých povídek, užíval jsem si to neskutečně. Lahůdka. Víc takovýchto povídkových sbírek.
Tak tohle mě moc bavilo! Jakožto zdravotní sestra, která každoročně tráví svátky v práci, nebo sama na bytě odloučená od rodiny, jsem toto čtení opravdu velice ocenila.
Odpoutala se pozornost od toho všeho šílenství v obchodech a přeslazenych přání všude kolem. Tak příští rok znovu.
Knihu uvádí rozverná předmluva Martina Fajkuse, takže než se dostanete k první povídce, tak jste patřičně natěšení jako po první skleničce punče nebo svařáku. Každá povídka je vtipně uvozena variantou vánoční koledy a nebo písně (třeba Dopis Ježíškovi od Ondřeje Neffa: "Jak jsi krásné, Neffiňátko, vprostřed bídy roboťátko!") a na závěr jako bonus dostanete pár receptů na vánoční cukroví s ingrediencemi, kde kromě moučkového cukru, vajec a citronové šťávy budete potřebovat i mleté kosti, šváby a podkožní tuk... Tak tohle všechno obsahuje antologie s 19 povídkami, jejichž společným tématem jsou Vánoce. Každý autor přispěl povídkou, která reprezentuje jeho styl. V mnohých jsou monstra i krev, ale hlavně je to pestrá nabídka jako podnos s nejrůznějšími druhy cukroví. Smlsla jsem si!
Krev, monstra a cukroví je jak brutální bonboniéra, pytlík lékořicovejch křupek, který vás sice pokoušou, ale vlastně zabaví a zbystří pozornost, flákota skvěle prorostlýho vepřovýho.
Každá z těch povídek je unikátní, což je vzhledem k pestré škále autorů celkem jasná věc. Každý z nich přichází s vlastním stylem vyprávění, vlastním jazykem, vlastními myšlenkami a monstrózními prvky, které do svých příběhů vkládají. A každý z nich odvedl skvělou práci.
Sbírka přináší 19 povídek, v nichž větší či okrajovou roli hraje období Vánoc nebo vánoční zvyky a tradice a samozřejmě Ježíšek. Máme zde pět sci-fi povídek, dvě z alternativní historie, jeden horor, dvě z postapokalyptického světa a zbytek jsou fantasy povídky odehrávající se v našem světě. Každý si vybere podle svého vkusu. Zaujaly mě tyto práce (řazeno abecedně) Dromův syn, Jednou se to stane, Krámek snů a nočních můr, Náhradník, Půjdem spolu do Betléma, Vánoce v srpnu.
Vánoce jsou pro většinu z nás to nejkouzelnější období v celém roce. Doba zázraků, naděje, radosti a dárků.
Jenže co když se nocí plíží věci, ze kterých vstávají vlasy hrůzou? Stíny, monstra. Nechcou jen cukroví, ale
i krev. Tahle sbírka povídek se odehrává v období vánočních svátků, ale poklidné svátky tedy nečekejte.
Vezmete knihu do ruky a začtete se do první povídky. Pranostiky od Martina Paytoka nás spolu s partou zlodějů zavedou na opuštěnou chatu. Překvapí je Přemek, který zde provádí neúspěšně rituál na ochranu před vánočníma démonama. Jenže pak se objeví Lucinky, vánoční kozel a mrtvý kůň. Osazenstvo chaty se pomalu tenčí a opravdu nechcete být v jejich kůži.
V dalších povídkách nás energetická sonda zanese za Ježíšem Nazaretským, seznámíme se s náhradníkem, ocitneme se na letadlové lodi Blaník, čarodějnice Imala nám uvaří tajemné lektvary, napíšeme dopis Ježíškovi spolu s robotem Dodem, v dublinské hospodě se setkáme s lovci, které čeká boj se zrůdami a Střízlíkem, Štědrý den strávíme bojem se zombie, uřízneme stromek spolu s postarší dvojicí manželů a uschneme společně se stromkem, budeme sledovat boj Lesních s Kovovými a necháme se proklít bosorkou Eržou.
Oslava Vánoc v srpnu od Dalibora Váchy je nadupaná pořádnou střílečkou po ruské armádě, takže mě autor vůbec nezklamal. Tu jízdu jsem si užila.
Následuje povídka co nás zavede na konec světa a dál do nebe. Petr Staněk nám vykreslí netradiční příběh lásky.
Jak to bylo ve skutečnosti s Marií
a Josefem nám prozradí Štěpán Kopřiva. A nee, takhle to nemohlo být.
Pak nám bude nadělovat pan Au podle Jiřího Pavlovského. Ježiši a tohle byla fakt nejbrutálnější nadílka z celé knihy.
Díky autorovi se snad nikdy nedovolím svým dětem si něco přát. Tohle byl tedy nářez.
Doufala jsem, že Zvířátka, která šla spát příliš brzy od Lukáše Vavrečky uklidní mou rozjitřenou mysl. Ale hledání malé Aničky bylo hodně dramatické.
Šťastné a veselé od Petra Heteši nás zavede na kosmickou loď Sintra. Americká a ruská posádka si chce udělat virtuální Vánoce. Bohužel se ocitají ve zlém snu a do poklidných Vánoc se jim promítají bojující hrdinové oblíbených filmů. Takže se setkává třeba odstřelovačka Pavlišenková s Mc Clanem ze Smrtonosné pasti, Trestný prapor
s Bratrstvem neohroženým a nechybí Superman, Terminátor nebo Drtivý dopad.
Pak Půjdeme spolu do Betléma
s Petrem Brožovským. Procházka to nebude růžová, protože s partou čtyř vyvolených půjdeme po krku Ježíšovi. Kosit jeho ochranku podle druhů vánočního cukroví mě tedy dostalo.
To už jsem si říkala, že to snad není ani možné a zalykala jsem se smíchy.
Poslední povídka Dromův syn od Michaely Merglové je sice plná temnoty, smutku a stínů, ale nakonec dává naději.
Za mně tedy netradiční, originální čtení, které se Petru Brožovskému
a Michaele Merglové povedlo nejen výběrem autorů.
Moc a moc jsem se pobavila. Úžasná antalogie. Díky mé špatné paměti se těším na příští vánoce až si to užiju znovu :)
Krev, monstra a cukroví je suveréně nejlepší vánoční antologie, kterou jsem kdy četl, s mnoha mými oblíbenými autory, kteří vůbec nezklamali.
Největší překvapení pro mě byla Vilma Kadlečková. Její série Mycelium mě moc nebavila, takže jsem od povídky toho tolik neočekával. Ale její povídka "Jednou se to stane" byla úplně nejlepší z celé antologie. Skvělý nápad, zpracování a ten jazyk.
Dále musím vyzdvihnout povídku "Co pro mě znamenají vánoce" od Štepána Kopřivy, "Krámek snů a nočních můr" od Zuzany Hartmanové a samozřejmě "Dromův syn" od Míši Merglové, jejíž povídka byla tou nejsmutnější z celé antologie (teda jen ze dvou třetin, pak už to nabralo veselejší náladu). Všechny tyhle povídky jsou top.
Samozřejmě výborné povídky dodali i Petr Heteša (camelky a jack nesměl chybět), Jan Kotouč, Jiří Pavlovský, Dalibor Vácha, Petr Stančík a další...
Prostě nejlepší antologie ke čtení právě v takových mrazech, které v těchto dnech panují (-18°C).
19 povídek od českých autorů .. neřekla bych, ale knihu jsem měla do dvou dnů přečtenou... skvělé hororové povídky z období Vánoc ...
Taková krvavá nadílka, u které jsem si mezi svátky pěkně odreagovával tu přeslazenou vánoční atmosféru. Je tam pár hodně povedených povídek, potěšili zejména Ondřej Neff, Michaela Merglová, Vilma Kadlečková, Zuzana Hartmanová, Jiří Pavlovský nebo Lucie Lukačovičová. Čekejte hodně krve i magie, naštěstí se ale občas najde i pořádná dávka humoru. Takže třeba se i dovíte, jak to vypadá, když si to na férovku rozdá Santa Claus a Dědou Mrázem.
Tak si to užijte a nezlobte, nebo vás příští vánoce navštíví Pan Au!
Vánoční dárek, který jsem opravdu nečekal. Nemám rád Vánoce a tak mi tato sbírka přišla jako čtení velmi příhodné. Moc jsem se bavil. Díky medailonkům jednotlivých autorů jsem objevil mnoho inspirace pro další čtení. Jakkoliv je nectím, tak bych se vůbec nezlobil, kdyby se z vydání antologie stala každoroční tradice.
O knížku jsem si psala Ježíškovi, vybrala jsem si červený přebal, přišel mi morbidně vánoční. Některé autory jsem znala, některé jsem četla prvně (určitě si od některých chci přečíst i něco dalšího).
Některé povídky se mi opravdu hodně líbily - Jednou se to stane, Šťastné a veselé a Půjdem spolu do Betléma.
Bomba byla Co pro mě znamenají vánoce - dokonale se mi to trefilo do mého smyslu pro humor! Skvělé!!!
Pokud mě příběh do 10 minut nezaujme, knihu odkládám - což se mi stalo u povídek Veselé vánoční hody, Ozdoby a Vánoce v srpnu.
Povídka, o které jsem dost přemýšlela, byla Erža. O cikánské kultuře téměř nic nevím, bylo to pro mě zajímavé. Jen nevím, nakolik příběh odpovídal skutečné víře a kolik v tom bylo prvků fantazy.
Celkově hodnotím knížku kladně, čas strávený četbou jsem si opravdu užila.
Po delší době jsem šlápnul do neznáma. České a slovenské autory čtu pomálu a proto jsem se rozhodl prozkoumat náš rybníček podrobněji sbírkou Krev, monstra a cukroví.
Co mě na první pohled upoutalo byl přebal - jak limitovaná edice, kterou vlastním, tak červený přebal s monstry a vánočními motivy. A rozhodně nekončíme, velmi pěkným detailem jsou padající vločky uvnitř knihy na kraji stránek. Od první povídky se pomalu “rozsněžuje, přechází do chumelenice až k posledním vločkám na stránkách.
Sbírka mi rozhodně rozšířila obzory o pár (pro mě) neznámých autorů. Jejich knihy se objevili v mém hledáčku a plánuji si určitě něco přečíst (například Paytok, Vavrečka nebo Lukačovičová). Naopak jsem poznal styl psaní Vilmy Kadlečkové a Ondřeje Neffa, kdy jsem se utvrdil v tom, že tohle není můj šálek kávy. Jediným autorem, od kterého jsem něco četl byl Jiří Pavloský a potěšilo mě návrat do univerza Kladiva na čaroděje.
Každá z povídek je jiná a odehrává se během adventu, na Štědrý den nebo těsně po Vánocích. Současně se sborníkem prolínají různé žánry, takže si přijde na své každý čtenář.
Celkově sbírku hodnotím velmi kladně. Rozšířila mi obzory, příjemně jsem u ní strávil čas a po přečtení už Vánoce nebudou jako dřív.
Ďalšia nadupaná Antológia, CZ autorov!
Tentokrát sa s nami podelili o vianočné poviedky, ktoré stoja určite za prečítanie - ani si netrúfam povedať, že niektorá z nich bola slabá, alebo by ma nebavila - užila som si naozaj všetky - možno to bolo aj tým Vianočným obdobím :-)
Ak máte v obľube Antológiu, tak vám ju určite odporúčam - fantasy ma snáď nikdy nesklame !
A keby si mám vybrať jednu poviedku, ktorá bola za mňa úplne najlepšia , tak je to Filip Koryta - Veselé Vánoční hody ...
Hlavne, som spoznala ďalších českých autorov, od ktorých si budem chcieť knižky prečítať !
Knihu určite odporúčam všetkými desiatimi , verím , že si ju zamilujete tak, ako som si ju zamilovala aj ja :-)
Děkuji všem autorům i editorům této mimořádné antologie. Nejenže jsem nad ní strávila příjemné chvíle v čase vánočním, ale zároveň jsem zase přišla na chuť fantasy! Objevila jsem pár dalších českých spisovatelů, jejichž knihy si chci určitě přečíst. Já povídky můžu, na nich se totiž ukazuje spisovatelský um, a čeští pisatelé opravdu tento literární útvar tvořit umí. K jednotlivým povídkám jsem se vyjadřovala individuálně. Jako celek si sbírka jednoznačně zasluhuje 100 %.
Každý zkušený editor moc dobře ví, že vánoční sborník má být pestřejší než štědrovečerní tabule a že musí obsahovat více povídek než babiččina spíž druhů vánočního cukroví.
Proto se ve více než šestisetstránkové knize sešlo hned devatenáct povídek, jejichž autory spojuje láska k fantastice pevněji než papírový řetěz na vánočním stromku. Jejich povídky září všemi odstíny fantastiky, takže tabule je to více než bohatá. Editoři si se sborníkem opravdu vyhráli, proto v něm nechybí medailonky autorů, z nichž se čtenáři dozvědí nejen to, které z jejich dosud vydaných knih by si mohli nechat nadělit pod stromeček, ale také to, jaký mají autoři vztah k svátkům míru a pokoje. Případně jakým způsobem tráví vánoční čas. Každý medailonek je navíc okořeněn úryvkem z některé známé vánoční koledy. Ty však doznaly značných změn. Zkrátka a dobře, i díky takové drobnosti je radost tuto jinak hojně opomíjenou část sborníků a antologií číst.
Hezká je také trojice receptů z Kuchařky pro monstra a příšery. Pomyslnou poslední sladkou tečkou této opulentní hostiny je však procítěná předmluva šéfredaktora časopisu Pevnost Martina Fajkuse.
Vánoční sborník Krev, monstra a cukroví strčí hravě všechny jiné antologie do chlívku s oslíkem a kravičkou.