Krev, pot a pixely - Příběhy vítězství a šílenství ze zákulisí vývoje videoher
Jason Schreier
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403587/bmid_krev-pot-a-pixely-pribehy-vitezstvi-dKa-403587.jpg
4
67
67
Dokončit hru je pro hráče výzva. Pro vývojáře peklo.Výroba dnešních herních blockbusterů si v ničem nezadá s jejich filmovými protějšky. Kromě stamilionových rozpočtů si vývoj videoher žádá především obrovské tvůrčí a technické nasazení vývojářů, kteří často pracují na hranici finančního i osobního zhroucení. A je lhostejné, zda jde o geniální jednotlivce někde v garáži, nebo stohlavé týmy.Novinář Jason Schreirer vyzpovídal stovky profesionálů z velkých studií, jako jsou Bioware, Blizzard nebo LucasArts, i malé nezávislé týmy. V Krvi, potu a pixelech bere čtenáře na výpravu do zákulisí videoherního světa. Během ní ukazuje, kolik dřiny stojí za každým napínavým questem, zábavným levelem a přiměřeně neporazitelným bossem. Kolik uměleckých výzev, technických překážek, tržních požadavků a korporátních výmyslů musí vývojáři překonat. A že za dobrou hru se často platí i zdravím a osobním životem.... celý text
Literatura naučná PC literatura
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Blood, Sweat, and Pixels: The Triumphant, Turbulent Stories Behind How Video Games Are Made, 2017
více info...
Přidat komentář
Pohled do zákulisí vývoje her se povedl parádně. Nacházejí se zde příběhy nejen velkých studií ale i jednotlivých vývojářů. Pro vášnivé hráče je tato kniha téměř povinností.
Docela dobrá kniha ze zákulisí vývoje her. Nejvíc mě zaujaly kapitoly o Zaklínači 3, Stardew Valley a hlavně Pillars of Eternity - i proto že v Kickstarterové kampani jsem byl jeden z prvních přispěvatelů. Kniha má bohužel pár velkých mínusů, prvním je nepříliš povedený překlad - hlavně mi vadily podivné/zbytečné překlady videoherních termínů. Dalším je stručnost jednotlivých kapitol - některé hry by si zasloužily výrazně více prostoru.
Dokončit hru je pro hráče výzva. Pro vývojáře peklo.
Videohry miluju. A proto jsem byla ráda, když jsem se o jejich vývoji mohla něco dozvědět. Hlavně o stinných stránkách a o věcech, o kterých se moc nemluví a díky nimž je práce vývojáře her idealizovaná.
Knížka popisuje různorodost her i přístupu vývojářů v různých firmách. Nabízí to tak paletu, ze které si každý vybere něco, co ho zajímá a ukáže odlišnosti přístupu k vývoji her. Díky tomu není zas tak moc pocítit, že jde vlastně o tu samou věc opakovanou pořád dokola (první nápad, cesta k začátku vývoje, problémy, beta testy, dokončování, ohlasy atd.).
Každý příběh má něco do sebe, mě však nejvíc zaujaly příběhy z vývoje Zaklínače 3, Unchartrad a Stardew Valley.
Ať už se o videohry zajímáte jen okrajově, nebo poctivě drtíte každý titul co vyjde, rozhodně doporučuji Krev, pot a pixely přečíst. Zpracování je skvělé, čte se velmi příjemně a nabízí pohled do herního průmyslu, a to i na jeho stinné stránky. Za mě mohu jen doporučit.
Výborná kniha, po pravdě i když sleduji občas herní weby, nevybavuji si, že bych někde zahlédl takhle podrobný náhled do herních studií. Nicméně celkově mě trochu vadí, že autor neuvádí k těm hrám, které chválí i pohled od fandů (třeba nejznámější herní streaměři), kde by mohla být zastoupena i negativa titulů. Jako zásadní výtku mám chybějící fotky ze hry, nevěřím, že můžou herní firmy zakázat toto uveřejnění, když jde o novinařinu ...
Kniha je ztělesněním něčeho, čemu se říká fakt nepovedená knížka.
Ten nápad je ale skvělý a škoda, že knížku nepsal někdo schopnější: nahlédnout do zákulisí vývoje her se tu nijak nenaplnilo, akorát něco ve smyslu "strávili jsme na vývoji hry mnoho bezesných nocí".
V tomto případě se to zredukovalo na poměrně nudný výklad, tak trochu napříč historií konkrétních společností a tak trochu nějakých těch konverzací.
Jinak jsem se tu nic extra zajímavého nedozvěděla. Tím jak je ten styl psaní poměrně nezáživný a celkově prázdný - úplně ztrácí smysl knížku vůbec začínat číst, pokud vás zajímá opravdu to zákulisí vývoje her, jak se to skutečně děje. Protože o nic takového tu zásadně nejde.
Celé se to může zredukovat na fakt, že vývoj hry je těžký kalibr a tečka. No nic, škoda. Taková pěkná obálka, pěkný nápad a celkově jedno velký špatný.
2 hvězdy s odřenýma ušima. Napsáno strašně suše a nezajímavě. Většinu her z knihy jsem hrál a občas ten vhled do zákulisí byl zajímavý, ale po nějaké době velmi repetitivní.
Pro zkušenějšího hráče či člověka, který jeví zájem o videoherní byznys, je tohle spíše zklamání a o překladu nemluvě...
- ani trochu sa mi nepacil preklad, ako titulky z titulky.com
- popravde nic nove/zaujimave som sa nedozvedel
+ je to kratke, tj ta repetetivnost rychlo skonci s knihou
Skvělý vhled do vývoje videoher, který není vždy procházka růžovým sadem. Autor se povětšinou nesnaží kontroverzní postupy vývojářských studií nějak soudit (hlavně crunch a náhlé rušení projektů), ale jako novinář nezaujatě sledovat. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z prvních knih k danému tématu, tak se dá odpustit trochu patetické popisování vývojářského úsilí. Nehráči kniha moc neřekne, ale hráč bude ve svém živlu.
Kritický ale musím být k českému překladu. Vydavatelství Host patří obrovská pochvala, že se rozhodli vydat knihu z u nás velmi opomíjeného odvětví. Je ovšem vidět, že herní problematika není překladatelova parketa. Překlad často trpí kostrbatými větami, podivným skloňováním a překladem slov, které jsou v herní branži zažité v originálním znění (stačil by slovníček pojmů na konci knihy). Příště by to tedy chtělo k překladu přizvat konzultanta z branže a bylo by to dokonalé :)
Nápad vydat knihu o vývoji PC her je bezesporu originální. Realita je pak dle reportáže ještě horší, než čtenář předpokládá. Neplacené přesčasy, rozpad rodin, syndromy vyhoření, miliardy dolarů sem a tam...
Je škoda, že autor je zjevný fanda RPG, určitě by bylo zajímavé mrknout se i na pozadí vývoje nějaké first person střílečky či sportovního simulátoru.
Mínusem je určitý stereotyp jednotlivých reportáží, kdy herní studia v podstatě absolvují víceméně tentýž šílený kolotoč a příběhy jednotlivých PC her jsou si podobné jako vejce vejci.
Málokterá branže se v reálu tolik liší od představ, které o ní většina lidí má, jako je právě vývoj počítačových (či konzolových) her. Vývoj her je přeci zábava, hrajete si hry a ještě za to dostáváte zaplaceno, děláte něco, co lidi a vás baví, ne? Z části je to vše pravda, ale jak vám kniha ukáže, je s tím spojeno hodně krve a potu. Knihu by si měli přečíst nejen všichni naivní snílci o své vlastní hře, ale i lidé, kteří tímto odvětvím opovrhují jako o chudém příbuzném filmového průmyslu.
Každodenní těžkosti vývoje her kniha ukazuje na příkladech několika her od velkých studií se stovkami zaměstnanců až po příběhy jednotlivců, co vývoji své vysněné hry obětovali roky života. Navíc u celkem známých her pohlédnete pod pokličku tvorby a možná se na ně budete potom dívat trošku jinak než jako běžný hráč/zákazník.
Kniha je v mnoha ohledech zajímavá nejen pro lidi s hlubokým zájmem o herní průmysl, ale pro každého, co něco kreativního tvoří či vymýšlí něco z nuly. Jak těžké je plánovat, jak těžké je na začátku nějakého projektu dohlédnout na konec a jaké důsledky to může přinést. Také je kniha plná sebeobětování týmů a jednotlivců v rámci nějaké vize a dotažení celého projektu do konce. Nakonec až tato houževnatost a vytrvalost odděluje úspěšné společnosti (či v našem případě herní vývojáře) od průměrného zbytku a to nakonec platí ve všech odvětvích lidské činnosti.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Krev, pot a pixely - Příběhy vítězství a šílenství ze zákulisí vývoje videoher |
| 2023 |  Press Reset |
Jak tady čtu ty komentáře, tak jsem rád, že jsem to četl v originále. Neumím si představit, jak se překladatel popral s termíny jako crunch, sprint, release, alpha, early access atd. Tohle jsou pro tech lidi tak běžné termíny, že i když nemají mnohdy český překlad, ponechávají se v originále. Před pár lety jsem četl druhou knihu Press Reset a moc se mi líbila. Oproti ní je Schreierova prvotina pozitivnější. Neřeší ani tak jak vyřešit problémy herního průmyslu (i když malé náznaky tam už jsou), ale soustředí se na úspěchy (a jeden neúspěch) nejen herních velikánů. Asi jako všem se mi moc líbila kapitola o Stardew Valley, protože to je takový ten příběh o Davidovi mezi Goliáši. Když však čtete příběh třeba Diabla 3 nebo Dragon Age: Inquisition, tak si uvědomíte, že všichni začínali jako malá nezávislá studia. Někdo z toho vykřesal Blizzard, jinému to přineslo skoro smrt. Kniha mi navíc jasně říká: Nežeň se do herního průmyslu nebo se z toho zblázníš. Asi každý herní fanatik by si v životě přál pracovat v herním studiu. Rozvíjet svou oblíbenou hru, ale málokdo si uvědomuje, že se z toho taky může stát noční můra. Neumím si představit, že bych po půlročním crunchi sedl doma za počítač a s radostí si zahrál svou oblíbenou hru. Viděl bych tam příliš mnoho nedostatků a asi by mě to ani nebavilo. Nojo, ne nadarmo se říká, abychom si volili jiný pracovní obor než jsou naše koníčky. Takže závěrem – kniha je super, poslouží jako zajímavý vhled to světa "geeků" nejen herním fajnšmekrům. Vřele doporučuji.