Kristina Vavřincova II – Paní
Sigrid Undset
2.díl norské ságy ze 14. století líčí další osudy zemanské dcery, která se z lásky vzbouřila proti dobovým konvencím. Kristinin život se vyvzdorovaným sňatkem s krásným, ale lehkomyslným Erlendem Nikolaussønem změnil od základu. Z děvčete, vyrostlého v zapadlém horském údolí v klidu harmonické rodiny, stala se teď Kristina – paní na panském dvorci uprostřed otevřeného kraje při Nidarosu, středu tehdejšího duchovního i mocenského života. Ale Kristina přesto není šťastná. Trýzní se výčitkami jak hanebně se zachovala při svém zápasu o Erlenda k těm, kdo ji nejvíce milují. Třebaže svou pílí brzy změní zanedbané Husaby zase v kvetoucí hospodářství a vrátí Erlendovu rodovému sídlu jeho někdejší čest, třebaže porodí Erlendovi sedm krásných synků a třebaže si všude získává úctu a přízeň – i láskyplné odpuštění rodičů, nedovede Erlendovi, zapomenout příkoři, které jí kdysi připravil. Dochází proto často mez nimi k nevůli i k odcizení. Avšak kdykoli je osud rozloučí nebo jakmile některému z nich hrozí neštěstí, oba zase cítí, že náleží neoddělitelně k sobě...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1977 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Kristin Lavransdatter – Husfrue, 1921
více info...
Přidat komentář
Ještě lepší než první díl, tady už s výjimečným hodnocením neváhám. Velká hloubka. O Undsetové jsem četla poprvé u Čepa, což je pro mě silné doporučení. Sice jsem si na ni ještě několik roků počkala, ale nezklamala jsem se. A mám velkou radost, že jsem se nezklamala, takový objev se mi poštěstí vzácně.
uf, tak druhý díl byla síla !!! příběh graduje a autorka rozehrává silnou hru s emocemi, osudy...
!!! SPOILERY !!!
jednak sledujeme mnohem pestřejší život Kristiny, jako matka pržívá vše mnohem barvitěji, jak lásku k nově zrozeným životům - svým malým chlapečkům, tak její láska k Erlendovi se mění, vlastně čas jenom pro sebe měli pouze chvilku - když se stýkali "nezákonně" před svatbou, kradmé, hříšné chvilky...jakmile je po svatbě a čas by byl, Kristina už trpí nevolnostmi a obtížemi spojenými s těhotenstvím a také ji trápí pořád tak silné výčitky svědomí (v dnešní době až nepochopitelné...), do toho všeho musí jako mladá hospodyně převzít péči o velký dvůr, čeleď a konat...a jedná s úspěchem, získává si úctu lidí kolem..
Další část se týká jejich rodičů, zejména otce- těch několik desítek stran, kdy graduje Vavřincův čas na této zemi, zejména pak jeho odcházení - rituály, loučení se všech známých, okolí...Kristinino prozření že otec umírá a žal za vším, co nestihla vykonat, říct, žal nad svým sobectvím, teprve nyní poznaným...no, obrečela jsem to pořádně taky..bylo mi, jakoby odcházel můj příbuzný, můj otec... završuje se i vztah Ragnfridy a Vavřince, nádherně popsáno : "Ragnfrida cítila, že se jí tímto třetím prstenem znovu zasnubuje. Chce, aby věděla, až bude, snad už brzy, sedět u jeho mrtvého těla - že tento prsten je pojítkem mezi ní a mocnou, živoucí silou, která přebývá v tomto prachu a popelu.
Měla pocit, jako by se jí srdce v prsou rozskočilo a nepřestává prudce krvácet mladistvou krví - žalem nad ztrátou vřelé, živoucí milenecké lásky, kterou dosud oplakávala, a úzkostným štěstím z té bledé, skvoucí lásky, kteá ji unáší až k nejzažší hranici pozemského života. Skrze zlovětsnou tmu, která už brzy nastane, viděla záblesk jiného a laskavějšího slunce, cítila vůni bylin v zahradě na konci světa. "
graduje vztah Erlenda a Kristiny, kdy na konci druhé části se Erlend zaplétá do politiky, snaha o zvrhnutí krále se mu vymstí, prozrazen milenkou končí ve vězení...a div se světe, Kristininu lásku to je utuží, nevzdává boj o svého muže, kde nejsvětším jejím zastáncem je ve finále její bývalý snoubenec a nynější švagr - Šimon Andres...a společně se jim dílo podaří...
Kristina a Erlend..." ....A vyhrála. Hned od chvíle, kdy ji prvně políbil v háji na Hofvinu, až do dnešního políbení v sroubku na Husaby, než ho odvedli z vlastního domu jako bvězně, věděla, že ji Erlend miluje jako vlastní život. Nezacházel-li snad s ní dobře, věděla přece takřka od prvního okamžiku, kdy se s ním setkala, jak zacházel sám se sebou..."
těším se na další díl !!! p.s. v dnešní době se zdá až podivná ta silná a jednoduchá víra křesťanů v 14.století, síla zvyku, úcty...a zdá se až nepředstavtelné, jak se dobrovolně utápěli v něčem, co jim bylo odpouštěno...(vavřincova dilemata, Kristininy smutky, svízele ve vztahu s Erlendem...)
p.s.2 - a Vavřinec mi čím dál víc připomínal starého Daga Bjorndala z Gulbranssenovy trilogie...
Severská sága mě v průběhu už trošku nudila, až Erlendův závěr děj trochu rozdmýchal a hnal kupředu.
Dobře si pamatuji na ty pastelové knihy v knihovničce mé babičky, milovnice historických románů. Dostala jsem se k nim až nyní, ale je to jako bych svou babičku znovu potkala a ona mi jako kdysi vyprávěla příběhy z knih, které ráda četla. Doporučuji tedy všem milovníkům kvalitních historických románů. Nádherná sága.
Krásná kniha o ženském údělu, kterou postupem času vnímám pokaždé jinak, nebo spíš pokaždé se mě silně dotkne něčím úplně jiným, než minule.
Štítky knihy
Norsko 14. století norská literatura manželství manželská krize ságy historické romány
Autorovy další knížky
1977 | Kristina Vavřincova I – Věnec |
2000 | Jaro |
1977 | Kristina Vavřincova II – Paní |
1977 | Kristina Vavřincova III – Kříž |
1990 | Šťastné dny |
(SPOILER) Tento druhý díl se mi četl malinko hůře, hodně se řeší náboženství a politika. Kristinu sužují výčitky svědomí, ale snaží se žít, co ji take zbývá s tolika dětmi. Už se těším na 3.dil.