Křižovatky české aristokracie
Vladimír Votýpka
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí. Těžkosti spojené s návratem z nucené vnitřní nebo zahraniční emigrace líčí příběhy Franzisky Diany Sternbergové, Pavlíny Bořek-Dohalské, Mathildy Nosticové, potomků rodů Kolowratů-Krakowských, Podstatských-Lichtenštejnů z Velkého Meziříčí, Valdštejnů na Třebíči a příběh ing. Jaroslava Cuhry, disidenta a porevolučního poslance, který stál u počátku restitucí šlechtického majetku.... celý text
Přidat komentář
Nikdy bych si nemyslela, že mě kniha tohoto typu zaujme, protože čtu převážně jiné žánry. Dostala jsem ji od kamarádky, protože měla omylem dvě. Pořád jsem čtení odkládala, až jsem se najednou ocitla v situaci pouze tato kniha a já, takže nebylo na výběr a přečteno bylo během pár dnů. Musím uznat, že příběhy jsou psané pro mě čtivou formou, některé jsou lepší některé horší, ale asi záleží na tom z jak obsáhlých podkladů mohl autor čerpat. Kniha mi pomohla doplnit si vzdělání, protože spousta příběhů se odehrávala v mém rodném kraji a dověděla jsem se informace z historie, o kterých jsem neměla ani tušení.
Forma rozhovoru působí občas poněkud rušivě a nepřehledně, ale jakmile text přejde do vyprávění, stává se poutavějším a mnohdy díky spletitým osudům jednotlivých osob i napínavým.
Nevím jak to hodnotit, připadá mi to vychytávky z předchozích knih Votypky. To co se četlo v předchozích knihách tak se něco opakuje,pozitivem je to, že je tam pár lidí ,, s modrou krví" který nebyli uvedeny v předchozích knihách. Předchozí komentář je pravdivý, taky než jsem pochopila kdo je Pavlínka, ale o Pavlínce sice pár časopisů psalo, ale na veřejnosti je dost neznámá.
Kniha vypráví o životních osudech některých příslušníků české šlechty v dobách druhé světové války, komunismu a současnosti. Narozdíl od jiných publikací si výrazně všímá i období porevolučního - tzn. strastí a slatí restitučních. Stylisticky se pohybuje na hranici vyprávění a rozhovoru. Občasné jsou i citace z deníků a zápisků. Na jednu stranu je publikace zajímavá a velmi svižně čtivá, na druhou však stylistická volnost občas znesnadňuje perfektní orientaci v textu. Často čtenář začíná číst novou kapitolu a až po několika stranách se dozví jméno člověka, jehož životní osudy právě sleduje. Občas autor jména blízkých příbuzných zapomíná sdělit úplně - tak například v kapitole o Pavlíně Bořek-Dohalské se mluví o 4 bratrech, jejichž jména nám autor sdělí a následně začne mluvit o Pavlíně, aniž by se čtenář dozvěděl, který z bratrů je její otec - neustále se o něm už mluví jen jako o tátovi. Tyto maličkosti, ač nesnižují zážitek z knihy a poutavost jejího obsahu, mírně iritují. Z tohoto důvodu dávám jen čtyři hvězdičky. Rozhodně ale jinak doporučuji ke čtení, je to velmi zajímavý příspěvek k dějinám šlechty u nás.
blíže viz: http://webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=14145
Autorovy další knížky
1995 | Příběhy české šlechty |
2002 | Návraty české šlechty |
2010 | Aristokrat |
2005 | Paradoxy české šlechty |
2014 | Křižovatky české aristokracie |
Nebylo to špatné, ale pár kapitol mě moc nebavilo. Ty předešlé tři knihy byly lepší.