Kronika konce světa
Shigor Birdman (p)
Co budete dělat, když svět ze dne na den skončí a většina lidstva podlehne neznámé epidemii? Když všichni blízcí zemřou, v některých případech vám v náručí? Když s hrůzou zjistíte, že pro velkou část přeživších by bylo lepší, kdyby také umřeli… Někdo se zblázní, jiný po realistickém zhodnocení situace spolyká prášky na spaní. Hlavní hrdina tohoto příběhu si začal psát deník…... celý text
Přidat komentář
Moc jsem nedoufal, že se mi na přímce, protínající Den trifidů, Malevil, Pána much a Cestu, objeví další zářivý bod. Ale on se objevil, a to dokonce na domácí půdě. Díky několika spřáteleným členům místní komunity jsem nahlédl do jiné komunity – skupinky přeživších, kteří se protloukají našimi městy a proces jejich vývoje po záhadné katastrofě je popsán tak poutavě a přesvědčivě, že jsem se od knihy nedokázal odtrhnout. České reálie, ich forma, nadupaný děj – velké plusy. Forma kroniky s mnoha prázdnými časovými úseky autorovi zjednodušuje práci, ale k tomuto žánru patří.
85 % (zatím 144 hodnocení s průměrem 83 %).
…
„Ne,“ řekla bledá žena své první slovo. „Vrátím se s vámi.“
Mluvila chladným, skoro mrtvým tónem.
„To není nic pro ženskou…“
„Drž hubu,“ přerušila ho stejně klidně, jako předtím řekla své ‚ne‘. „Jedu s vámi. Chtěla jsem si to s nimi vyřídit hned, ale tys trval na tom, že zajedeme pro… posily.“
Poslední slovo řekla docela opovržlivě, přeletěla pohledem ze mne na Peggy, která byla nezvykle zticha.
Tohle je přesně ten typ knížky, od kterého vůbec nic nečekáte, chcete si ji jen tak prolistovat, ale hned na první stránce vás ozubená kolečka příběhu chytí za límec a už vás nepustí. Na česko-moravské poměry nečekaně milé překvapení. Takový brněnský Malevil napsaný svižným jazykem – fakt jsem to přečetl s chutí a respektem. Každý žánr má svá pravidla a limity – a Shigor Birdman se s nimi vypořádal se ctí. Vůbec bych nepohrdl pokračováním – jenže rok prvního vydání nebezpečně naznačuje, že s Johanem a Tryskáčem jsme se už asi rozloučili navždy. Škoda. Za mě plný počet bodů.
„Hele, střílel jsi nedávno v noci z bouchačky? Po tom, co jsem dělal velký ratatata? “
„Jo.“
„Fajn, takže tos byl ty. Zkoušel jsem přilákat něčí pozornost, vypustil jsem i nějakou tu raketu, co jsem sebral v obchodě s ptákovinama a pyrotechnikou, ale přišla akorát jedna zombice. Šla po mně nožem, což je špatný znamení, protože to znamená, že nejsou úplne mega vypatlaný.“
Ooo. Tak toto bolo teda niečo. Škoda, že pokračovanie pravdepodobne nebude. Apokalyptické príbehy sú moje srdcovky, hlavne keď sa v nich objaví chodiaci zombo. V kronike som si hlavne obľúbil Tryskáča. Hláška za hláškov, taký menší psychopat, ktorý v kútiku duše čakal na koniec sveta, ale strašný dobrák. Príbeh je písaný v tvare denníka, ale číta sa to prekvapivo dobre. Čakal som aj nejakú extra akciu, kde budú bojovať proti armáde nemrtvých, bohužial som sa nedočkal, kniha je súpis ako prežiť mor, ale autor to zvládol parádne a čitateľa dokázal vždy rozptýliť niečim zaujímavým. Z edície Pevnosť je to jeden z tých lepších príbehov.
Dost podařená kniha. Jednoduchá, ale poutavá. Výtkou budiž konec, kde bych se vůbec nebránil pokračování - dalším dílem.
Málokdy mě knížečky z edice Pevnost přivedou do stavu spokojeného pochrochtávání, většinou jde o průměrné čtení, proto jsem nečekala nic extra ani od "Kroniky konce světa". Ztíženou startovní pozici měla i díky faktu, že se mi v době četby vlivem přemíry všedních starostí na veškeré texty špatně soustředilo. Autor naštěstí popsal apokalypsu, při které záhadná nemoc zkosila většinu lidské populace, dostatečně čtivým způsobem, abych dokázala starosti hodit za hlavu a děj si naplno prožila. Tak nějak by to klidně mohlo proběhnout, jen málo věcí mi přišlo přemrštěných, nevěrohodných nebo nelogických.
Příběh má své chyby; občas by nezaškodil detailnější popis, prohloubení atmosféry nebo naopak mírné zrychlení několika pasáží, styl psaní neodpovídá deníkové formě (to je pouze formální výtka). Kladem je hlavní hrdina - úplně normální chlap, co brečí, zmatkuje a dělá chyby, žádný vyrovnaný, chladný superman likvidující jednu hrozbu za druhou a mimoděk trousící sarkastické hlášky.
Rozporuplně na mě zapůsobil závěr, snad ten příliš rychlý sešup zapříčinil omezený počet stran, možná autorovi došly nápady, nevím... Zůstal značný manévrovací prostor pro pokračování a já bych se mu rozhodně nijak nebránila, ráda bych si o životě v novém, nebezpečném světě přečetla víc, lépe poznala některé postavy, poodhalila příčiny zhouby lidstva. Ale i tak: kapuci dolů a čtyřikrát spokojeně zachrochtám.
Knihy s postapo tematikou se mi nikdy neomrzí, tudíž jsem začínala číst s velikým nadšením, které bylo zprvu oprávněné, ale ke konci opadalo...Je to dobrá kniha, to beze sporu, ale něco prostě chybělo..díky nízkému počtu stran pro mě byla jednohubkou zdolanou na jeden zátah.. 4 hvězdy si zaslouží jen tak tak, 5 je pro nádhery typu v knize zmiňovaného Dne trifidů nebo např Psí hvězdy, které jsou pro mne top v tomto žánru
Keďže v tomto žánri moc neobľubujem českú/slovenskú tvorbu, neočakával som veľa od tohto neznámeho autora, no milo ma prekvapil. Vcelku napínavé čítaničko na 1-2 cesty vlakom. A konečne sa zombie apkalypsa odohrávala na "domácom" území a nie niekde v donekonečnaopakujúcej Amerike.
Kronika konce světa je velmi čtivou knihnou od které jsem nevěděl co očekávat. Přeci jenom téma zombie apokalypsy z českých luhů a hájů? Proč ne. Nakonec mě kniha zajímala po celou dobu a musím uznat, že české prostředí bylo příjemným zpestřením tématu apokalypsy. Člověk je přeci jenom zvyklý na americkou tvorbu. Autor se s tím vypořádal skvěle. Začátek nepostrádá akci a napětí, ale v určité části sklouzávala do určité rutiny, kdy se naši hrdinové apokalypsou protloukali na můj vkus až moc jednoduše a pohodově a jenom se bavili, ale poslední třetina opět dostala náboj ze začátku a tím mě utvrdila v pěti hvězdičkách. Co se týče hlavních postav, všichni byli sympaťáci, ač se třeba ze začátku tak vůbec nejevili. Tryskáč, Johan a také Peggy byli mými nejoblíbenějšími. Knihu bych shrnul jako autorovu osobitou představu apokalypsy a zombíků v našem prostředí.
Je to taková postapo rychlovka, propracování charakterů a detailní vykreslení jejich vnitřního boje nad úpadkem civilizace a vlastních morálních hodnot hlavního hrdinu tak nějak jen zběžně štrejchlo. Z četby plyne poznání - pokud si připravíte manuál přežití s připravenými checkpointy a seznamem toho, co je potřeba zrekvírovat, máte šanci to přežít....nebo aspoň zkuste potkat někoho kdo takový manuál vlastní. Znalosti aviatiky, airsoftu a zkušenosti se strategiemi na PC výhodou....jo...a nebojte se ochočit zdivočelou zombie. Suma sumárum, přečtete rychle, neurazí a na konci možná zbyde pocit, že to chtělo trochu víc propracovat.
"Postapo obohacená hororovými prvky"? To jako vážně? Přemýšlím, jestli si dělá srandu autor nebo autor synopse... Tohle fakt ne (přečteno 50 stran, zbytek prolistován, na tohle nemám čas).
No paráda. Od knížky jsem nic moc nečekal, ale o to více dostal. Původní pochybnosti nad tím, že se jedná o českého autora vzaly rychle za své, naopak české reálie byly příjemným oživením. Vyprávění mělo spád, stále se něco dělo, i když, pravda, závěr spíš působil jako konec prvního dílu. Bohužel, pokud vím, pokračování neexistuje. Škoda, určitě bych si ho přečetl. Kromě příjemného zážitku z četby si beru ještě ponaučení - přestat podceňovat české autory. Mohou být lepší než věhlasní zahraniční hitmakeři.
Na knihu jsem narazila náhodou při hledání knihy odehrávající se v Brně pro čtenářskou výzvu. A jsem za to ráda, bez výzvy bych ji nejspíš úplně přehlédla. Začetla jsem se už od začátku, bez problémů jsem se vžila do pocitů hlavního hrdiny, který mi svými názory, chováním a vtipnými postřehy (často na svůj vrub) hodně sedl. Možná autor nepřišel s ničím úplně inovativním (kromě chování zombíků) v postapokalyptickém žánru, ale jeho počin je čtivý, napínavý, občas humorný (dlouho jsem se u čtení nahlas nepochechtávala) a také emotivní. Konec je nenadálý ve stylu ať si to každý přebere po svém. Svým způsobem je tak dokonalý. Přečteno jedním zatajeným dechem. Pro milovníky žánru dle mého nutnost.
Přišla jsem k tomu, jak slepý k houslím. České autory nevyhledávám a už vůbec ne v odvětví fantasy, kde jsem věrná zahraniční tvorbě. Ale zjevně dělám chybu. Tohle postapokalyptické brněnské dostaveníčko si mě celkem získalo. Stojí za přečtení.
O knihovničce Pevnosti nemám příliš valné mínění. To, co se mi dostalo zatím do rukou za moc nestálo - ale bylo to jen pár kousků a třeba jsem měl smůlu na ty slabé. Ovšem toto bylo vysoko nad rámec očekávání. Dávám plnou palbu, je to dobře napsané a dobrých postapo příběhů je jako šafránu. Mimoto, Tryskáč mi byl hodně sympatický.
Co na tom, že tomu úplně chybí nějaká hlubší zápletka. Je to velmi čtivé, postavy jsou sympatické a celé jsem to přečetl s nesmírnou chutí.
Ke knížce jsem se dostal úplnou náhodou, když na mě vykoukla někde tady na databázi. Přečetl jsem jí téměř na jeden zátah. Strhující děj, výborně napsaný formou deníku. Drsný příběh, ale ne přitažený za vlasy. Konec podle mě skvělý - žádný happy end, prostě z ničeho nic konec a nazdar :-)
Od knihy jsem temer nic necekala. A jaka to chyba! Vyborna knizka. Takova ceska lepsi verze The walking dead. Urcite doporucuji.
Autorovy další knížky
2009 | Kronika konce světa |
2005 | Mise, která musela selhat |
2023 | Stará béčková legenda |
2023 | Brutální béčkový masakr |
2024 | Pekelná béčková jízda |
(SPOILER) Já tuto knihu vysoce nehodnotím. Podle mě autor nepřišel s ničím novým. Epidemie, která vyhladí skoro celé lidstvo. Pár lidí přežije, dají se dohromady. Jeden z nich se na podobnou situaci připravoval. Ví co dělat - najít útočiště, zajistit zásoby, zbraně ... A z některých lidí, kteří nemoci nepodlehli, se stali překvapivě zombíci. Autor příběh ani postavy nerozpracoval do hloubky. Takové rychlé počtení bez překvapení.