Jméno větru

Jméno větru
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260205/mid_kronika-kralovraha-jmeno-vetru-kron-k6j-260205.jpg 5 1147 1147

Jmenuji se Kvothe. Unášel jsem spícím mohylovým králům ukradené princezny. Spálil jsem město Trebon. Strávil jsem noc s Felurian a odešel živý a při smyslech. Byl jsem vyloučen z Univerzity ve věku mladším, než na ni lidé obvykle vstupují. Mluvil jsem s bohy, miloval ženy a skládal písně, při kterých minstrelové vzlykali. Možná jste o mně slyšeli. Tak začíná Kvothův příběh – od jeho dětství strávené ve skupině potulných herců, přes léta prožitá jako polodivoký sirotek na ulicích zločinem prolezlého města až po drzý a nepřehlédnutelný vstup do obtížného a nebezpečného studia magie na slavné Univerzitě. Na samém počátku však Kvotha potkáváme již jako zkušeného mága, zručného zloděje, suverénního muzikanta a neblaze proslulého vraha. Ale ve Jménu větru se toho o něm skrývá mnohem víc, vždyť jde o pravdivé zobrazení událostí skrývajících se za legendou o Kvothovi Královrahovi.... celý text

Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: , Argo , Triton
Originální název:

The Name of the Wind, 2007


více info...

Přidat komentář

Rudla333
23.10.2019 3 z 5

Největší zklamání na jaké jsem ve fantasy žánru narazil za hodně dlouhou dobu.

Je to ale asi moje chyba. Věděl jsem, že tato série je všeobecně hodně vychvalovaná a že je přirovnávána například k Písni ledu a ohně, jejíž autor George R. R. Martin ji několikrát doporučil svým čtenářům. I kvůli tloušťce knih jsem tak věřil, že se jedná o komplikovaný příběh se zajímavými originálními postavami, drsným světem, mnoha nečekanými zvraty a tak dále a tak dále.

Bohužel, měl jsem se lépe informovat, protože jsem tvrdě narazil. Přirovnání k Písni ledu a ohně či jiným "temnějším" fantasy sériím tady vůbec není na místě. Jedná se o typický příběh jednoho hrdiny, který všechno umí nejlépe a svět je k němu hrozně krutý, ale on se z toho nakonec vždycky nějak dostane a pak prožívá další dobrodružství. První polovina alá Oliver Twist mě ještě vcelku bavila, protože ačkoliv byl příběh dost jednoduchý a nebyl ničím výjimečný, aspoň byl pořád v pohybu. Druhá polovina na Univerzitě se ale vyloženě táhla a nedokázala udržet mou pozornost. Nebylo to vysloveně špatné, ale tohle zkrátka už nějakou dobu není to, co si od tak chválené fantasy série slibuji.

Co mi ale vyloženě vadí je koncept knihy, který ji vlastně od začátku spoileruje. S tím že to Kvothe vypráví a má k tomu v přítomnosti průpovídky, čtenář nejenom ví, že Kvothe ze všeho vyvázne, ale často má spoustu kapitol vysloveně dopředu vyzrazených. To pak ubírá na napětí a mém zájmu o příběh.

Jak jsem ale již několikrát zmínil, kniha určitě není obecně špatná, jen to bohužel není nic pro mě. Jinak si ale myslím, že se objektivně dá říct, že je to poměrně příjemné poctění pro fanoušky knížek typu Harry Potter.

Pochválil bych i opravdu hodně čtivý a příjemný styl psaní - ačkoliv mě kniha moc nebavila, stránky se otáčely úplně sami a prolétl jsem ji za dva dny. A moc se mi líbil i zajímavě, až učebnicově popsaný systém magie.

Za mě tedy 3*, bohužel asi nejsem cílovým čtenářem této série. Druhému dílu ale stejně šanci dám, to bych zase nebyl já.

parxel
17.10.2019 5 z 5

Na Jméno větru jsem byl moc zvědavý. O knize jsem věděl pouze to, že má dobré reference, ale jinak nic víc. A musím říct, že i přes poměrně pomalé tempo se mi příběh Kvotha moc líbil.

Od prvních stran je totiž poznat, že styl Patricka Rothfusse je velmi barvitý a moc pěkný. Současně Kvoth není žádnou typickou černobílou fantasy postavou, ale prostě člověk z masa a kostí, který má své kladné i záporné vlastnosti. A život se s ním prostě moc napárá, ale jako správný hrdina si umí poradit.

Co mi na knize naopak nesedělo byl poněkud ukvapený závěr. Přišlo mi totiž, že autor skvěle rozpracoval prostředí na univerzitě a pak najednou rychle přesunul děj jinam. A to mi moc nesedlo. Čekal jsem mnohem větší vygradování příběhu někde jinde.

Nicméně to je pouze malé mínus, které neubírá nic na kladném hodnocení knihy jako celku. Těším se na druhý díl a jenom bych si přál, aby to nebyla taková bichle. Kdo se s tím má sakra tahat v báglu! Dávám plný počet hvězd.


Jordyz
15.10.2019 4 z 5

Musím se připojit k názorům, že na tolik stran je tam málo děje, ALE vůbec mi to nevadilo. Příběh krásně plynul, vůbec se mi od něj nechtělo odcházet. Těším se na další díl!

Steew
07.09.2019 5 z 5

Tak tohle jsem nečekal. Vyprávění Kvotha mne zcela pohltilo. Naprosto chápu některé výtky, že se tam nic neděje a podobně. Mě to ale sakra bavilo a mučí mě představa, že den třetí stále není napsaný a jestli vůbec někdy bude.

Co k tomu dodat. Čte se to velice svižně, dle mého je vyprávění poutavé, postavy zajímavé, okolí fascinující. Není moc informací? Vždyť informací máte dost, stačí použít představivost.

Mimochodem, Denna a Fela... Mhmmmm

Nel.K.
04.09.2019 5 z 5

Parádně jsem se bavila! Dlouho jsem nebyla tak začtená do knihy, jako do této a každý den jsem se těšila, až se vrátím z práce ke Kvothemu. V Kvotheho světě nechybí kouzla, záporáci, láska, hudba, překvapení a mnoho dalšího.
Taky se mi líbila část, kdy se jako malý stal sirotkem a potýkal se s chudobou a existenciálními problémy. Kdyby tam podobné části nebyly, byl by asi s tím svým vším nadáním až příliš velký lucker.
Dnes už na mě čeká další díl a já se moc těším, kolik dalších dobrodružství, prekérních situací a pletek s Ambrosem ještě zažije.. Jo a taky pořád čekám, na jakém místě činu zapomene tu svoji personalizovanou sympatickou lampu, z té prostě čouhá průser :).

Alex.Barunka
30.08.2019 3 z 5

Uffff, tohle bylo velké překvapení, protože jsem ani na minutu nepředpokládala, že by se mi to mohlo nelíbit. A ano, beru v potaz, že si autor pouze připravoval půdu pro druhý díl. Ale 640 stránkový prolog je ... no hromada stran, hromada papíru a hromada písmenek. Popravdě je kniha psána opravdu nádherným jazykem a autor si dává neskutečně záležet na psychologii hlavního hrdiny, ale to je tak vše, na co se zaměřuje.

Části, které se vypravují v mezičase jsou mnohdy zajímavější než nudná místa, které si uzurpuje pobyt na Univerzitě. Příběh, kniha, postavy, je krásné, když se tyto aspekty nechají hezky vyzrát. Ale s přítomností akčnějších momentů nebo zajímavějšího děje si to neodporuje. Ano říkám zajímavějšího děje, protože zde se skoro nic nedělo, což je velký paradox. Bylo to, jako by čtenář pořád čekal na něco, co bylo skoro za rohem, jen si teda nejsem jistá za kterým. A to, co mělo být zřejmě velké, bylo nakonec malé, klidné, stereotypní a monotónní.

Druhý problém? Svět! V knize tak rozsáhlé je minimum informací o světě zkrátka mrhání potenciálem. Tento svět je omezen jen na nejzákladnější informace a dvě úplná místa, jinak prostě nic. Bohužel je to svět srovnatelný s úrovní YA knih. Chtělo toho prostě víc, a pevně doufám, že to má autor všechno ještě v rukávu.

Takže jak říkám, nádherný, výživný styl psaní, za který bych autorovi klidně dala pět z pěti, naneštěstí pro něj to prostě nejde. A je to velká škoda, protože ta stavba hlavní postavy je náramná a hrát umí i na city. Dvojku si rozhodně přečtu, tak ať za to stojí.

replix
23.08.2019 2 z 5

Po dlouhé době po přečtení jsem se podíval na komentáře zdejších čtenářů. Po pravdě řečeno, jsem trošku zděšen. Kniha nemá spád, nemá zajímavý svět, nemá ani pořádný příběh. V dnešní době přiblblých young adult pro náctileté je to možná něco neokoukaného, ale kvalitativně je to vážně hluboko pod průměrem fantasy. Přečetl jsem i druhý díl, doufajíc, že se začne něco dít a že se konečně dostaví i příběh, ale nestalo se. Slaboučké a ve srovnání s desítkami fantasy, co jsem četl je to neskutečně plytký brak. K tomuhle se opravdu nikdy nevrátím a rozhodně nikomu nemohu doporučit. Za doporučení tohodle bych pravděpodobně přišel o pár přátel.

Yokolobuna
14.08.2019 5 z 5

Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2019 – "3. Kniha, ve které hraje důležitou roli hudební nástroj"

Konečně. Konečně něco splnilo velká očekávání a to do písmenka. Jméno větru je krásně napsaná fantasy kniha a Rothfuss zde sází slova tak jako jeho hrdina Kvothe vybrnkává své tóny loutnu – dokonale.

Jméno větru je bravurní koncert slov, které do vět Rothfuss řetězí s pečlivostí švýcarských hodinářů. Tady skutečně nic nepůsobí jako výplň, zbytečně ani nemístně.

Zpětně vyprávěný příběh není v první knize vyloženě epický, o to více však vyniklo autorovo umění (je až k neuvěření, že ho s textem na mnoha místech posílali k šípku). Velkou pochvalu si zaslouží i citlivý překlad Jany Rečkové (R.I.P. :(), které jsem jinak jakožto autorce bohužel příliš na chuť nepřišel.

Kvothe je prvotřídní hrdina, jež v zapadlém hostinci U pocestného kamene postupně poodkrývá své kostlivce ze skříně. Jméno větru však přetéká dalšími nezapomenutelnými postavami. Ať už jde o zdánlivě pomateného mistra jmenovače Elodina, bodrého mistra řemesel Kilvina, lichvářka Devi či rivala Ambrose, vždy jde o charaktery, které díky autorovu mistrovství na stránkách knih ožívají. Místy mne malinko štvala akorát Denna, ale i ta je spíše komplikovaná než špatně napsaná a Kvothova poloslepá láska k ní je vlastně až bolestně reálná.

Z Jména větru je cítit, že jde o jakýsi odrazový můstek pro epičtější dobrodružství. Civilnější přístup a poklidnější tempo vyprávění, jsou však aspekty jedinečného kouzla prvního dne Kroniky Královraha.

Mohl bych tu o Jménu větru básnit dál. Rozplývat se nad jedinečným a promyšleným systémem magie, vyzdvihovat obsažená témata, chválit autorův popis draka obecného, nebo velebit lehkost, s jakou se autor vyhnul většině klišé, ale tohle by si měl každý fanoušek fantastické literatury zažít sám!

Kniha byla fantastickým dárkem k narozeninám v roce 2019 od sestry (na DK jako Zuzuparu), které tímto děkuji.

Zkráceně? Úžasný úvod fantastického příběhu, ve kterém je každá z cca 650 stran svébytným zážitkem. Jednoduše kniha, která je zde i při svých 93 % pořád podhodnocená.

Hodnocení na DK v době přečtení: 93 %; Moje hodnocení: plných 100 %

mitsucz
02.08.2019 5 z 5

Skvěle odvyprávěný příběh, přišlo mi, že děj postupně ztrácel tempo, ale i tak je to jasných 5* Jsem zvědav na pokračování, spousta otázek zůstalo nezodpovězených.

Polinius
24.07.2019 5 z 5

První díl této ságy je prostě skvělé čtení, každý miluje knihy o knihovnách a o školách, protože jsme tak trochu šprti ačkoliv jsme třeba domů nosili samé pětky.
Druhý díl o 1000 stranách jsem prostě už ale vzdal. :(

TomTomis
15.07.2019 4 z 5

Po prvních 70 stranách jsem knihu odložil. Když jsem se k ní vrátil, musel jsem si je přečíst znovu, abych se orientoval. Opravdu velmi pozvolné vyprávění, dějových akcí není zase tolik, ale kniha i tak má svoje kouzlo. Do toho se dozvídáme něco o pohádkách, co pohádky moc nejsou a o magii, která působí tak zvláštně. Tedy ten kronikář musel umět psát sakra rychle, i když psal něčím jako těsnopisem:) Do dalšího dílu se pustím až někdy později, když jsem ho po čase vytáhl z knihovny a viděl, že je ještě tlustší, tak mě to trochu odradilo. Neví někdo, zda se sága chystá ku svému konci, nebo je spisovatel druhý G.R.R. Martin? :) (No koukám, že je aspoň o dost mladší:)))

*Pájuše*
16.06.2019 5 z 5

Úžasné. Jedinečný vypravěčský styl. Nechybí tomu spád - někdy kniha utíká mílovými kroky, jindy se děj sotva vleče. Rothfuss Vás ale chytne za srdce, stáhne Vás hluboko do svého příběhu, dokud Vás nevyplivne na jeho konci totálně bez dechu! Je to diamant mezi světovou literaturou.

Skawin
04.06.2019 5 z 5

Krásně zpracovaný fantasy román trochu připomínající Hraničářova učně.

casoprostor
02.06.2019 5 z 5

Doživotní láska. Rothfussův styl je nezapomenutelný, a děj Vás chytne a nepustí. Doporučuju.

LadinSt
28.05.2019 4 z 5

Některé části jsou na 5* některé jsou spíš dost slabé. Celkově to není špatné, ale zdejší hodnocení mi přijde přestřelené, zas takové veledílo to není.

pafčaodřeky
28.05.2019 4 z 5

Dostala jsem tip od důvěryhodného jedince, že tohle je do-ko-na-lá fantazy trilogie.
Je.
Až na to, že není dokončená.
A čeká se .... první díl vyšel 2007, druhý 2012 a sakra, žádné zprávy o třetím.
Takže ano, doporučuji, ale čtěte, až budou všechny díly, ušetříte si okousané nehty a brouka v hlavě.

ziriant
08.05.2019 5 z 5

Ač objem není zárukou kvality, mám ráda, když je knihu za co chytit. A mám také ráda, když hned první stránka knihy přivábí a příběh vás v podstatě nepustí až do konce, krom skromných přestávek na jídlo či spánek. Ráda si s knihou zalezu za deštivého víkendu do postele a v útulných kulisách šustivých kapek na okenní římse, kdy je vše ostatní v útlumu, jen čtu, čtu a čtu. Jméno větru je učebnicovým příkladem pro všechny tyto situace. Přečteno za dva dny, v naprostém pohlcení, uchvácení, zamilování, okouzlení a ve stavu mnoha dalších synonymních vyjádření. K této knize bych se nedostala, kdyby nezasáhla prozřetelnost náhody, proto musím poděkovat za jedno z nejlepších doporučení, kterých se mi kdy ke knihám dostalo. Ano, sice zde spatřuji v mírných záblescích kousky inspirací či asociací s takovými díly jako je např. Harry Potter nebo Eragon, ale to jen v nepatrném a statisticky bezvýznamném procentu. Jinak je Jméno větru originálem po stránce příběhu i jazyka. A to je něco, co bych chtěla vyzdvihnout a ocenit. Jazyk, opravdu bohatý, netypicky na tento žánr, a s jazykem související i jakýsi hudební, potažmo celkově poetický a tvořivý cit, zdaleka nad rámec klasických fantasy knih a přesahující navíc i Fantazii jako takovou. Zvědavost lační po dalším díle a básník uvnitř po dalších pokrmech pro nasycení představivosti. Pokud jde o nadšence fantasy, doporučuji bez výhrad (a doporučuji samozřejmě i komukoli jinému). V tomto žánru bych jistě zařadila mezi svých top 5.

HANNDY
01.05.2019 5 z 5

je o prostě boziiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii a mega propracované

Majkrofon
07.04.2019 5 z 5

Povedal by som až, že melódiu, ktorú táto kniha vydáva by ste priam mohli počuť. Veľmi originálne a prijemne čítanie pre všetkých fanúšikov fantasy.

pink_unicorn
28.02.2019 5 z 5

Tohle si prostě chcete přečíst, když milujete fantasy...
Jen škoda, že není sága dopsaná.