Jméno větru I.

Na každé stránce mě uchopila slova a já mohla vidět něco jiného než písmenka plující po papíře. Kolem ucha mi hvízdal vítr a šeptal mi nezřetelně své jméno. Cítila jsem vůni lesa, pach kůže. Viděla jsem rozlehlá města vzkvétající ve svém bohatství a následně mizející v plamenech. Zakusila jsem chudobu i bohatství, šílenství i chladný rozum, vztek, smutek, radost i exotický druh štěstí, který obchází hřející ohně obestřené zpěvem kočovníků. Kniha nebyla knihou. Stala se bránou do jiného světa, který mě doslova pohltil a vytrhl mě z mého světa natolik, že bych byla schopna při čtení o oroseném jitru uvěřit, že za okny mého pokoje nesvítí hvězdy, ale že mi do tváře vrhá paprsky vycházející slunce.
Příběh se ve mě usadil tak hluboko, že po dvou dnech strávených v přítomnosti Kvotha ze sebe pořád setřásám dějové linie a pocity, které Patrick Rothfuss vykreslil bravurně a svou knihu tím doslova vymrštil mezi mé nejoblíbenější. Přiznávám se, že jsem Jménu větru příliš nevěřila a téměř rok jsem dílo obcházela obloukem. Vděčím náhodě, že mi ji konečně podsunula a přinesla mi krásné dva dny exotických emocí. Ještě teď slyším loutnu hrající radost, smutek, rozbřesk a soumrak, praskající oheň, zpěv ptáků a všechny všední věci, které se stávají nevšedními.
P.S.- honem na druhý díl ;)

Už dlouho se mi nestalo, abych četla po nocích, protože není možné od příběhu se odtrhnout. Teď to ale jinak nešlo. Opět jsem jednou objevila skvělé fantasy. Knihu jsem dlouho odkládala, asi rok, teď ale vůbec netuším, proč vlastně. Mám trochu problém s hrdiny, kteří jsou geniální a mají pro vše nadání, často totiž mají tendence sklouzávat až k neuvěřitelnosti. Tady jsem ten pocit ale neměla - Kvothe byl naprosto skvěle vykreslený (lidský), a já jeho příběh hltala opravdu s chutí. Charaktery postav jsou tu obecně skvěle vykresleny. Kniha mě také učí trpělivosti - naskýtá se tu víc otázek než odpovědí. Autor má také zálibu v různých detailech, které pro příběh nejsou zase tak postatné, přesto mají své kouzlo, a kdyby tam nebyly, něco by mi asi chybělo. Přečtením určitě nemáte co ztratit, jen doporučuju mít po ruce i pokračování.

17.03.2015

Skvěle napsaná, děj rychle ubíhal, postavy hezky vykreslené a snadno zapamatovatelné. Taky je tam silné napětí, čtenář si musí na mnoho odpovědí počkat do dalšího dílu. Je tam tajemno, nový svět, svěží styl, zkrátka vše jak má být :)

Zajímavé Fantasy, dobře napsané, nenudil jsem se. Těším se na pokračování a uvidíme, co se z toho vyvrbí...

01.02.2015

Jako Harry Potter, ale na univerzitě:). Moc dobře se to čte. Ze začátku jsem měla pocit, že je škoda, že je kniha jen o Kvotheho vzpomínkách. Měla jsem pocit, kdyby se kniha věnovala jenom té Kvothově současnosti a sem tam vzpomínka, bylo by to lepší, ale pak mě děj vtáhnul do děje a já si už nestěžovala, a to je co říct:).

Zatím jsem ještě nedočetla tenhle první díl, ale už dopředu vím, že si určitě přečtu ten druhý. Hodně mě překvapuje to, že přestože Kvothe říká, jak je hrozně chytrý a tak, tak to vůbec nezní (nebo aspoň mně ne) jako vytahování, jako se mi to často stává u jiných knih. Zajímavý styl vyprávění.

stejně jako jsem si zamilovala Martina, nebo Sapkowského, i tohoto autora mám mezi nejoblíbenějšími...na tuhle fantasy jsem čekala dlouho a už teď se bojím chvíle, kdy dočtu poslední stránku série- bude mi chybět.

Dlouho mi trvalo než jsem se do toho začetla. Místy se knížka dobře čte, ale místy je poměrně nudná. Příběh mi připomínal trochu Harryho Pottera.

27.11.2014

Občas mi některé věci přišli nedovysvětlené a kdyby mi to někdo osobně vyprávěl zasypala bych ho množstvím otázek. Doufám, že ve druhém dílu se mi dostane odpovědí alespoň na některé z mých otázek.

Vyborne odvypravena fantasy...dlouho se mi nestalo, ze bych zactenej prejel zastavku

Ne moc známá, ale určitě vážně dobrá knížka. Je určitě velmi zajímavě zpracovaná, ale styl psaní mi nijak nevadil.

31.10.2014

Velmi poutavé, zajímavé, skvělé postavy.

25.09.2014

Od knihy jsem pravděpodobně očekával víc. Námět není špatný, ale autor příběh vyplňuje nekonečnou vatou, která knížce ubírá spád. Kdykoliv přišla nějaká zajímavější pasáž, od níž jsem se nemohl odtrhnout, autor zničehonic přepne do jiného módu a natahuje knihu vatou, která není nutná. U mě teda velké zklamání.

Jsou fantasy knížky, u kterých si řeknete - fajn, příběh je taková normálka, zapojené čáry máry mu ani tak nevadí - a jdete číst něco jiného. To ale rozhodně není případ Jména větru. Studentský život na uverzitě na vás trochu dýchne atmosféru Harryho Pottera, jen o něco dospělejšího rázu. Na knize jsou čitelné známky tvrdé a dlouhé práce, doufejme tedy, že Patrick vytrvá ve svém snažení a bude psát takováto díla dál.

28.07.2014

Patřím do skupiny " Hned Vás to chytne" nelituji koupi a nebýt potřeby spánku a dalších věcí,mám ji hotovou za pár hodin.
Kvothe je i můj hrdina od samého počátku a nejraději bych Čandrínům zakroutila krkem.Moc hezká kniha.

Na knihu jsem narazila čirou náhodou, ale tak nějak mě ponoukala, tak jsem se do ní začetla a celé mě to totálně strhlo... Tato kniha má všechno, co musí mít správně dobrodružné fantasy. Je zde propracovaný fantasy svět, neotřelé zápletky a velké cíle. Těším se, jak to dopadne... :-)

09.07.2014

Chtěla jsem to vzdát, ale něco mě přimělo pokračovat a jsem víc než nadšená. Skvělé!

Knížka mě nebavila.

24.01.2014

Moje srdcovka, jedna z nejkrásnějších fantasy, co jsem měla v ruce.