Krvavá dedička
Amélie Wen Zhao
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460575/mid_krvava-dedicka-Cku-460575.jpg
4
417
417
Dědictví krve / Krvavá dedička série
1. díl >
V Cyrilskej ríši je mágia považovaná za podradnú a nevítanú. Kto ňou vládne, je zotročený. Nik nesmie zistiť, že korunná princezná Ana ovláda krv v živých bytostiach. Ak sa chce pomstiť za vraždu otca a očistiť svoje meno, potrebuje mocného spojenca. A len jediný človek je dostatočne šialený, aby sa k nej pridal – pán podsvetia Ramson. Aj ten však hľadí najmä na svoje vlastné plány. Dokáže Ana odolať mámeniu temného podsvetia alebo v nej zvíťazí kráľovská krv, ktorá túži po spravodlivosti?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Blood Heir, 2019
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem koupila čistě náhodou a čtení odkladala a vůbec nebylo proč. Napínavé, čtivé a romantika na obzoru. Takže už mám doma další dva díly a jdu na to. Rozhodně doporučuji.
Přišlo mi to trochu umělé, účelové, neosobní, vykalkulované. Přesto jsem musela dočíst, i když ke konci už jsem trochu přeskakovala. Nemám ráda utlačování a vykořisťování, o kterém tu je řeč, ale tady mi to přišlo, jak kdyby autorka dostala grant od neziskovky: "A teď napiš něco o nevýhodných smlouvách pro migranty, kteří jsou zotročovaní." Problém je, že jsem se s tímto vykalkulovaným světem nedokázala ztotožnit, řeklaa bych, že autorka nemá problém, o kterém píše, osobně zažitý. Příběh nežil, šustilo to papírem, v celé knize dvě tři banální myšlenky a pak nastal konec 1.dílu. Zklamání, nicméně 2.dílu, který mám ještě doma, dám šanci.
"Za to, jaká si se narodila a jaké máš dispozice, nemůžeš. Důležité je, jak s tím naložíš."
"Soustřeď se na věci, které ovlivnit můžeš."
P.S. ze 17.4.2024: 2.díl jsem nedotčetla. Je to pokus o nepovedenou socialistickou literaturu či k čemu to přirovnat, samé Rudé pláště, armáda, revoluce, chtějí ustanovit nový politický řád, pronásledují obyčejné lidi, někdo zase nemá rád aristokracii, všichni lidi by si měli být rovni, nikdo upřednostněn (nic proti této utopistické myšlence, ale napsat jiným stylem) bohužel je to stylem suchopárným, povrchním až parodickým, tímhle stylem tento námět prosím ne. Oproti tomuto zlatá 1.část! Přečetla jsem jenom menší část a ještě přeskakovala, 2.díl už nešel vůbec, četla jsem to letem světem, tak možná drobné nepřesnosti. Autorce se příště vyhnu, moc dobře psát neumí, povedou se jí jen někdy určité pasáže.
Bavilo mě to prvních sto stran. A pak nevím vůbec jak finiš, nazdar, adios...Nevím jestli to bylo tím, že mě žádná z postav vlastně nenadchla, nebo, že mi to připadalo jako líčení neosobních postav, kterým se dějí tragédie, opět nějak neosobně, při velké scéně v divadle mě to vlastně nechalo úplně chladnou...prostě, asi jsme si nesedli já a příběh. Takže určitě to stojí za to pro někoho komu záleží hlavně na ději a ne tolik na postavách a bude to nejspíš supr. Za mě určitě ne.
Mam z toho uplne vibez GrishaVerse. Ramson neuveritelne mi pripomina Kaze ze Sesti vran. Podrazak a podfukar, ktery ma hlavu plnou ruznych planu a vzdycky je dva kroky pred tebou. I to ze Spriznenci byli jako grisove a proste to cele mi prijde strasne podobne ale odlisne.
presto se mi dedictvi krve moc libilo a tesim se na dalsi dily. ramsona i anu jsem si oblibila a vybudovala jsem si k nim pouto. u ramsona bylo vetsi protoze moje srdce asi patri podfukarum a zlodejum ( Neboj se! stale te miluju vic Kazi Brekkere!). podle me stoji za precteni, urcite jsem necetla naposledy
(SPOILER)
Tohle mě bavilo. Opravdu zajímavé prostředí, moc se mi líbilo jak fungují Přízně. Ana byla celkem sympatická, byť v několika případech jednala jako blbka, ale vzhledem k tomu kolik jí je v příběhu let se to dá celkem pochopit. A Ramson je prostě boží, skvělý, cool a totálně ho žeru. :) Jsem zvědavá na další díl.
Jen mě na konci zklamalo, jak jedna postava dopadla. :( Doufala jsem, že se s ní lépe poznáme a ono nic. Ale chápu, že to bylo nutné, aby se to mohlo rozvinout tak jak autorka měla v úmyslu.
Příběh jako takový byl fajn, i když na můj vkus až moc krvavý. Jen to byl zase podobný styl jako mraky jiných knih a (klasika) ke konci když už je završení nadosah, tak se všechno pohnoji a kniha se o dalších 100 stran natáhne. A asi mě už i trosku otravuje, když je v knize pro mládez v pořádku, ze Kladna postava pod náporem emocí sem tam někoho zabije. Nevím. Nepřipadá mi to jako vzorové chování, ani v drsném světě fantasy. Nejspíš jsem už z podobných knih proste moc vyrostla :)
Knížku jsem si moc užila. Nabité akcí od začátku do konce. Žádná hluchá místa... Dějové zvraty, které mě nechávaly bez dechu. Super, super, super.
Knížka ze série, na kterou jsem si počkala a neudělala jsem chybu. To čekání bylo dlouhé, ale vyplatilo se. V prvním díle se seznámíte s částí hlavních postav a knížka je plná těžkých rozhodnutí a dějových zvratů.
Za mě je to úžasný příběh z maličko jiného prostředí, což knížku taky dělá zajímavější, protože slovanská mytologie se tolik v knížkách nevyskytuje.
Děj z prostředí ruského carství s lidmi obdařenými magickými schopnostmi je dobrý námět. Ale něco mě tam vadilo. Místy nudné vysvětlování, cestování, minulost. Bitvy byly dobré, ale někdy to úplně nebylo ono - jestli chybou v překladu. Ale co mě štvalo, tak hlavní hrdinka, která si po smrti malé holky oblíkla krásné šaty i nalíčila se, i když nemusela, protože měla masku (copak nebrečela?). Celkově všichni umřeli a ona za první díl nic nevyřešila. Tak nevím, jestli se pouštět do 2. :-(
(SPOILER)
"Jsi šlechtična. Jsi neskutečně vzdělaná. Občas mám pocit, jako bys uměla nazpaměť snad celou knihovnu. Taky se mnou jednáš, jako bych ti patřil. Pořád mi poroučíš a naprázdno vyhrožuješ a..."
"To nejsou prázdné výhružky."
"Vždycky zvedneš bradu, když se na něco díváš s pohrdáním. S tím pohledem mám bohaté osobní zkušenosti."
Dědictví krve mě jako první díl série mile překvapilo velkou dávkou akce a zvratů.. Téma Spřízněnců, syrovost přežívání, otroctví, císařství a vlastně i nedokonalé a chybující postavy hodnotím velmi pozitivně. Dialogy Any a Ramsona jsou takové štiplavé a dobře jsem se u nich bavila.
Když se odpoutám od očividné inspirace jinými autory (Bardugo, Maas), tak stále nemůžu nezmínit dvě věci, které mi vyloženě vadily: akční scény jsou nesmyslně propojovány s dlouhými flashbacky a ačkoliv se mi popisy tajgy líbily, přežívání v tomto prostředí (často v promočeném stavu) působí až příliš jednoduše.
Něco mezi 3/5 a 4/5. Moje druhá kniha od Wen Zhao a v podstatě dopadla úplně stejně - je to kreativní, není to vždycky jen černobílé, ale zároveň... je to občas takové nijaké.
Upřímně, moc se mi nelíbí to popření komunistické historie a variace na ruskou kulturu; worldbuilding, který probíhá hlavně stylem, že všemu dáme názvy velmi podobné určitému jazyku, zrovna v lásce nemám. Ale budiž. Hlavní postavy jsou skutečně na stupních šedi, jak se i samy popisují, a to je fajn, ale Ana mi lezla na nervy. Že je postava cíleně hloupá, aby prošla vývojem, to je jasný, a říkala jsem si, že když jde o trilogii, třeba jí to prostě bude trvat déle, ale autorka opakuje v podstatě stejné scény a Ana se pořád chová úplně stejně. A co mi lezlo krkem maximálně, byla deus ex machina zjevení, která absolutně nedávala smysl a byla tam jenom proto, aby se děj posunul. Uf.
Celkově jsem od toho čekala krapet víc, ale do pokračování určitě půjdu.
Prostředí ruského carství, avšak spíš okopírované Ravky, je uspokojivé. CO musím rozhodně a hodně vysoko ocenit je téma zněužívání dětí, dětské práce a otroctví. Hrdinka je sice trochu přesílená (aspoň, že tam má nějaký kryptonit), ale její moc je neskutečně cool - cokoli s krví má neskutečný potenciál - snad to bude v dalším díle rozvinuto víc.
Postavy jsou naivní, ale ono to zase tak nevadí, protože jsou tam horší přešlapy...čeho si všimli všichni a shoduje se na tom většina komentářů - 1. přežití v ruské tajze se vlastně zdá být jako procházka trnitým sadem - ano, trnitým sadem, protože zase tak jednoduché to není (a to nejenom jednou), 2. Ramson - chudák, měl to být takový jemnější odvar Kaze Brekkera, no ale přitom je to trochu naivní chlapeček, 3. asi můj osobní problém, ale zběsilé tempo a vyšpónované napětí je přerušované nudnými a dlouhými vzpomínkami, které jsem musela tak trochu přeskakovat, protože se tam úplně nehodily...stačily by náznaky, 4. proč to má štítek "romantika"? To mi bude muset někdo vysvětlit, protože jakákoli možnost, aby se romantika rozvinula - byla skipnutá. A to přitom enemies to lovers je skoro nevyčerpatelné téma.
Kniha se mi velmi líbila, hlavně díky krásným popisům prostředí. Postavy jsou sympatické, Trochu neuvěřitelné je, že naši hlavní hrdinové jsou schopni přežít promočení na kost ve zmrzlé tajze. Asi jsou z jiného těsta. Příběh je nabitý akcí, nechybí napětí a samozřejmě zvraty. Anina krvavá magie je zajímavá, trochu mě ale mrzí, že se s ní Ana nenaučila pořádně zacházet a skoro po každém použití je tak vyčerpaná, že upadne do bezvědomí. Snad se to v dalším díle zlepší.
Tak tohle mě neskutečně bavilo. Zamilovala jsem se do prostředí, kde se příběh odehrává, zamilovala jsem se do postav. Je to tak dobře napsané, že se to četlo prostře samo. Plno akce, dobrodružství, atmosféra. Další plus patří romantické lince, která není psaná na sílu, ale je jen lehká, otevřená. Ani vlastně nemám žádné mínus, které bych potřebovala vytknout.
Úžasný příběh odehrávající se v zajímavém prostředí. Ramsona i Anu jsem si zamilovala a snad ani jednou jsem se nenudila a nemůžu se dočkat až si přečtu druhý díl.
Začnu tím, co mě na knize oslovilo. Nejhezčí je to prostředí, nekonečná tajga, sníh, mráz, takové to kouzlo ruského folkloru a pohádek, které je zjevně zdrojem inspirace pro království, v němž hlavní hrdinka žije. Tohle prostředí má ale svá úskalí, jelikož je pak dost těžko uvěřitelné, že jsou v něm hrdinové schopni přežít to,co pro ně autorka připravila. No a kromě toho je tam trochu zmatek v tom, kdy už sníh je, kdy asi není, protože ten první má teprve začít padat, kdy něco kvete... Takže je to takové nedotažené. Magie se povedla, i když se o ní v prvním díle dozvíme jen málo (a doufám, že se s ní v dalších dílech Ana naučí pracovat a dozvíme se o ní víc). No a co mě paradoxně rušilo nejvíc bylo to, že je celý příběh tak plný akce, že není ani chvilka si vydechnout. Když už je prostor a hrdinové pár dní někam cestují, tak se to jednoduše vynechá - pak není divu, že se vztah Anny a Ramsona zdá poněkud podivný a slow burn. Hrdinové jednají hodně naivně, což je u Any uvěřitelné, u Ramsona ale spíš ne. V textu je taky plno překlepů. Závěrečný zvrat je ale fajn. Takže sečteno a podtrženo: má to nesporné klady, ale i nedostatky.
Naprosto surově napsany příběh, který se četl v podstatě sám. Snad druhý díl bude ještě lepší, než byl tento první.
Opravdu zajímavá knížka. Jak autorka popsala to prostředí..myslím si, že ideální podnět k představivosti. Dále se mi líbily vymyšlené názvy pro věci, svátky, atd. A příběh je to moc krásný. Za mě skvělá knížka. ;)
Jako první počin autorky je to velmi slušné. Autorka si velmi krásně pohrává se slovy, díky čemuž je spousta vět opravdu pastva pro oči. Stejně tak dialogy mají říz a nejedná se o nevýrazné tlachání. Zaujalo mě prostředí, kde se příběh odehrává. Je na něm vidět, že si autorka svět promyslela a značně propracovala.
Avšak jak to už u prvotin bývá, i tady se vyskytují poněkud nejasnosti/nelogičnosti. Nejvíc mi vadilo plavání ve vodě. Jsem si téměř jistá, že ve většině případů by určitě umrzli. Obzvlášť hned na začátku. Taky mi úplně nesedělo, že se Ana nijak nezlepšila se svou Přízní, případně se nenaučila klasicky bojovat, když hledala vraha svého otce (než došlo na setkání s Ramsonem).
Kromě toho mi občas přišlo, že akce bylo místy až moc, ale to mi zas tak nevadilo. Jako poslední bych asi zmínila, že mě úplně neoslovila romantická linka mezi hl. hrdiny. Na můj vkus je to příliš nevýrazné, ploché. Myslím, že to šlo zpracovat lépe, obzvlášť když je vidět, že autorka si se slovy a celkově popisy umí dost vyhrát.
Rozhodně plánuji přečíst druhý díl. Má to dobrý potenciál a jsem zvědavá, jak to dopadne.
Štítky knihy
magie pro dívky romantika pro mládež
Byla to jízda. Z počátku jsem z toho byla nějaká rozpačitá, ale jak se dal příběh do pohybu, nemohla jsem se odtrhnout.