Krycí jméno Studentka
Milena Štráfeldová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525451/bmid_kryci-jmeno-studentka-6542793268115.png
5
183
183
„Plať pravidelně známky ROH a my ti dovolíme jezdit na nákupy do NDR. Drž hubu, a můžeš si koupit trabanta...“ I takovými pravidly se řídil náš každodenní život v předlistopadovém Československu. Odpudivá husákovská normalizace nás nutila k přetvářce, předstírané loajalitě, kompromisům a lhaní, jen abychom mohli vést jakžtakž normální život. Otevřeně se proti ní postavil jen málokdo. K těmto odvážným patřila i chartistka Lilian Landová, studentka jednoho z pražských gymnázií, kterou však StB v roce 1979 dohnala k sebevraždě. Její příběh se stal volnou inspirací pro román Krycí jméno Studentka. Život románové Lídy se od jejího reálného předobrazu v mnohém liší, obě se však staly obětí stejného režimu. Obě žily v době, o které jsme si možná naivně mysleli, že je už minulostí. Historie se ale ráda vrací a totalitní režimy, jak to dnes ukazuje putinovské Rusko, minulostí rozhodně nejsou. Osud Lilian či Lídy by tak měl být i varováním, abychom návrat totality nedopustili.... celý text
Přidat komentář
Zase musím poděkovat svým oblíbeným zde na DK, bez jejich hodnocení bych knihu úplně minula a byla by to velká škoda. Už jen proto, že se jedná o českou autorku a příběh z doby nedávno minulé, kterou je třeba si pořád připomínat, v této době je to více než aktuální čtení. Já v době normalizace dospívala, ani mí rodiče to neměli po tzv "prověrkách" jednoduché, zvláště maminka, učitelka, která se musela se svou milovanou prací na dlouhé roky rozloučit:-(. Knížka mi tuto dobu strachu, podezírání, donašečů ale i odvahy a víry v lepší svět, na osudech několika rodin, které se , v průběhu výborně napsaného příběhu, protnou, připomněla. Příběh autorka napsala na motivy skutečných událostí, volným předobrazem románové hrdinky Lídy je studentka Lilian Landová, o to silnější je to příběh. Kniha je velmi čtivě napsaná, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Kdo ještě nemá vybranou knihu do letošní čtenářské výzvy o boji za lidská práva, vřele doporučuji. A pro mladší generaci, která (naštěstí) tuto dobu nezažila, by měla být povinnou četbou. Skvělé čtení, prosím, přečtěte si ho. Abychom, přes všechny starosti a problémy, které dnes třeba máme, nezapomínali.
Další skvělá kniha od autorky, která mě zatím nikdy nezklamala. V příběhu se odvíjí hned několik dějových linií - Evy (matky Lídy), Mirky, Dany aj.. Lídě je vlastně věnovaná až druhá polovina knihy, ale to vůbec ničemu nevadilo, právě naopak. Na osudech celé řady postav je v románu perfektně vykreslené zejména celé období normalizace. Lídy mi bylo moc líto, nejen toho, že nakonec spáchala sebevraždu, ale celkově jejího života, který se s ní tedy rozhodně nemazlil. Neměla vlastně nikoho, o koho by se mohla v době svého nelehkého dospívání opřít. Asi to celé muselo vyústit v tragédii. Smutné je, že takových lidí jako Lída bylo určitě mnohem více, jen o nich mnoho nevíme. Děkuji autorce, že mě s další takovou seznámila.
Moje první knížka roku 2023 a zároveň jedna z nejlepších, co jsem kdy četla... Pokukovala jsem po ní v knihkupectvích snad od doby, kdy vyšla, jelikož mě zaujala už jen samotná anotace. Nepochybovala jsem o tom, že téma je velice zajímavé. Jen jsem měla obavy z toho, zda mi autorčin styl sedne, jelikož jsem od ní dříve nic nečetla. A upřímně, taky jsem si říkala, co se vlastně může odehrát na více než 300 stránkách, když konec je nám známý ještě dřív, než se do čtení vůbec pustíme.
Nicméně, byla jsem překvapená. Tím, kolik je zde postav, jak se jejich osudy postupně proplétají a ani jsem neměla problém začíst se. Četlo se to vlastně samo. Celý příběh, tak jak ho autorka odvyprávěla, mě zaujal a můžu říct, že i zasáhl a rozplakal, což se mi u knížek obvykle nestává. Je to zkrátka silný příběh jedné statečné dívky a nejen jí a myslím si, že ve mně bude rezonovat ještě nějaký čas...
Smutná ale čtivá knížka. Je až děsivé, co se v té době dělo, nás mladších se to už nedotklo a je těžké uvěřit. Dala bych ji jako povinnou četbu, možná by pak lidé pochopili co znamená ztrácet svobodu.
To snad ti mladí co si tuhle knihu přečtou ani neuvěří. Neskutečně skvěle napsaný román o šedi, zmaru a bojovnosti některých lidí. Jak vůbec se mohlo udavačství, pronásledování a teror zakořenit v našich lidech? Po válce? Totálně zblblá společnost plná strachu pod vedením soudruhů z východu. A takhle to ničilo životy a rodiny.Autorce skláním poklonu.
Tak a takhle se tu žilo...mlčící většina proplouvala v šedi a nudě, ubohosti a lži a ti, co chtěli víc a někdy ani nemuselo jít o změnu režimu, tak ti narazili a hodně tvrdě. Nedej bože vyjádřit občanský postoj. Hnus. Dnes jsou chartisté vysmíváni nebo dehonestováni.
Rychle se zapomnělo, estébáci drze vykřikují o svobodě a právu. Je mi z toho nanic. Kniha by stála alespoň za četbu na pokračování.
Moc pěkná kniha, jen jsem nikde nevyčetla, kdo byla ta blízká osoba, která donášela STB.
To nejlepší co jsem letos četla,hlavně musím ocenit rozdílné pohledy na problematiku. V jednu chvíli tam píše příslušník StB, disident, členka KSČ, což přidává na objektivitě.
Výborné. U mnohých postav jsem si říkala: vždyť já jsem je či alespoň jejich prototypy znala. A moc si přeji, aby mé děti ani vnoučata nemusely už nikdy něčím takovým procházet.
Velmi čtivá kniha, poutavá.
Jen bohužel také až přespříliš v laskavém tónu, spíš to vyznělo jako smutná pohádka.
A až moc mě iritovalo neustálé vysvětlování každého faktu, každé situace, každého pojmu.
Fakt už jsme jako národ tak moc zblbli, že si musíme vysvětlovat jasná fakta?
Velmi povedená kniha, která bezvadně zachycuje atmosféru šedivého husákovského státu. Zaujal mě autorčin výběr hlavních postav i její vzorování mezi skutečnými postavami (Patočka, Hutka...). Popis některých událostí klouzal po povrchu, možná by stálo za to přidat hlubší sondu do charakteru osob. Ale toto vše je jen malý povzdech tehdejšího pamětníka a nijak to neubírá čtivosti. Cílová skupina je spíš mezi mladšími čtenáři, na které, věřím, dokáže citově zapůsobit. A doufejme, že tehdejší doba se již nevrátí.
Nelehké čtení, které opravdu stálo za to.. střídání spíše negativních emocí.. slzy tekly.. hodně těžko na duši.. ale velké díky za tuto knihu, doporučuji ji dalším a dalším čtenářům.. někdy mám pocit, že někteří zapomněli, ale doufám, že je to jen špatný pocit..
jak je uvedeno níže (Ristridin), tahle kniha by měla být povinnou četbou. V průběhu čtení popisu života v době normalizace mě zahlcovala důvěrně známá šedá - na domech, na oblečení, na pocitech, na nemožnosti prezentovat některé názory, nevyčnívat ... a tak mě tak napadá, jací hrdinové byli i ti běžní lidé, že nás nenechali tou ideologií zmrzačit, zotročit a zničit. Jak to vůbec udýchali. Díky za tu vzpomínku, knihy tohohle druhu mě vrací do pokory.
Tahle kniha se paní Štráfeldové velmi povedla a nevím, zda podobného typu je u nás vydaných knížek více, ale silně bych ji doporučoval každému a snažil se ji procpat i mezi dnešní studenty.
Jako dítě 90. let už nemám s totáčem žádnou zkušenost, pouze slyším kusé příběhy v rodině a od ostatních lidí. Ve škole na dějepisu se samozřejmě nic z moderních dějin 20. století neprobralo (jako na většině škol) a pokud se stihla probrat alespoň 1. světová válka, bylo to považováno za obdivuhodný výkon učitele. Něco tedy sice spíše z vlastního zájmu o událostech 20. století vím, ale rozhodně bych potřeboval lepší souvislosti.
Tato kniha mě skvěle navedla a donutila si některé další informace cíleně hledat. Popis doby, životního stylu a mocenských praktik je strašný a těžko představitelný, přestože od samotného roku ‘89 neuběhlo tolik času.
Pro nás mladší podnětná beletrie a zároveň literatura faktu. Skvělé a nejradši bych dal ještě více hvězdiček.
(V úplném závěru jsou zřejmě dvě chybky - Lilian nezemřela dle zprávy STB v dubnu a podle jiných zdrojů nespáchala sebevraždu ihned druhý den po propuštění, ale až následující měsíc, tedy v červnu)
Děkuji za tuto dokonalou a jedinečnou knihu, která se jen těžko odkládala a velmi mě zasáhla. Zaslouží si 2x pět hvězdiček. Četla jsem ji vypůjčenou, ale rozhodně nebude chybět v mé knihovně. Tato hrozná doba strachu, budiž už vždy, jen minulostí.
"V životě jsou situace, kdy člověk za svou pravdu ručí vlastním životem."
Moc bych si přála, aby si knihu přečetlo co nejvíce lidí, protože to je rozhodně kniha, která by měla být čtena, aby se nezapomínalo na to, co se u nás, v ne až tak dávné minulosti, dělo...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Tak tohle bylo fakt něco.Knihu jsem zhltla za dvě odpůlde,páč jsem se prostě nedokázala odtrhnout.
Neuvěřitelně čtivý příběh.
Lídy mi bylo moc líto a také mě by zajímalo kdo na ní donášel,musel to být někdo hodně blízký,že ji to tak zlomilo.
Štítky knihy
studenti normalizace (1969-1989) socialismus Státní bezpečnost (StB) osudy žen udavačství české romány
Autorovy další knížky
| 2021 |  To je on!: O té, co si říkala Toyen |
| 2022 | Krycí jméno Studentka |
| 2016 | Trestankyně: Příběh Růženy Vackové |
| 2016 | Sestry B. |
| 2014 |  Guláš pro Masaryka |
Paní Štráfeldová umí. Knížka je čtivá, jednotlivé linie přehledné a nepletou se. Doba to byla hrozná, ač mnozí rádi zapomínají.
Jediné, co bych ještě navíc ocenila, by bylo více kapitol přímo k Lídě. Protože Lída všechno zvládá, je přesvědčená o své pravdě a najednou to vzdá. Ano, něco je naznačeno. Ale chtěla bych ji znát víc :)