Krylogie
Karel Kryl
Krylogie, jež nyní vychází ve druhém samostatném knižním vydání, patří k nejpozoruhodnějším dílům v dějinách české populární hudby, ale stejně tak je i významným dílem literárním. Po roce 1989 to byla právě její knižní podoba, jež našla svou cestu k české veřejnosti, ať už ve vydání samostatném (1994) či v rámci třetího svazku Krylových Spisů (Torst 2000). Původní rozhlasová podoba díla byla známa jen těm posluchačům Svobodné Evropy, kteří měli to štěstí slyšet všech čtrnáct padesátiminutových pořadů tvořících Krylogii – naposledy v roce 1989 –, případně těm, kterým se do rukou dostaly amatérské nahrávky tohoto rozhlasového cyklu. Krylogie obsahuje vedle unikátního Krylova vzpomínání i většinu textů jeho písní z let 1960 až 1986, a také mnoho ukázek z jeho poezie.... celý text
Přidat komentář
Jakýsi chronologický přehled písňových textů, sem tam úryvek básně, s osobitými komentáři Karla Kryla. Pana Kryla mám rád a jeho komentáře jsem si se zájmem přečetl, ovšem u textů jsem si vždy broukal v duchu melodii dané písně. Přece jenom v psané podobě to není úplně ono. Jdu si pustit nějakou jeho desku.
Uspokojivé.
přepis rozhlasových povídání Karla Kryla. V Krylogii jsou přítomné jeho písně i básně s krátkými autobiografickými vysvětlivkami jejich geneze. A jako ve veškeré autorově poezii, i jeho povídání je krátké, úderné, mnohdy mrazivé.
Kryla beru hlavně jako písničkáře, kterého si ráda poslechnu. Písničkáře zpívajícího příjemným, naléhavým hlasem, zvláštní, melodické písničky. A člověk si rád poslechne kromě líbivé melodie i obsah textů. Aby ne, když je psal básník. A proto mě zaujala tahle knížka, na kterou jsem náhodou natrefila. Pro mě je to taková ta knížka ve stylu - co tím chtěl básník říci :-). Vyprávění, proložené texty jeho básní a písní, u kterých je vždycky napsáno, co tím vlastně myslel a co ho k napsání inspirovalo. Jak se píše v anotaci, původně to byly pořady vysílané na pokračování v rádiu Svobodná Evropa. Vyprávění je to zajímavé a sympaticky podané. Doporučuji všem, co mají rádi Krylovy písničky.
Největší a nejvíce opomíjený z Čechů (Čechoslováků), jež se nehodil žádnému režimu. Psal básně, které také zpíval. Básně hořké, občas veselé, často smutné jsou doprovázeny autobiografickým textem ze života a o životě. Tyto Básně zná dneska každý neboť Anděla zpíváme od základní školy ačkoliv uvažovat o ní začneme později (pokud vůbec). Redaktor ze Svobodné Evropy jež sám byl hlasem opravdové svobody, touhy po ní a péčí o ní. A nerad (ač rád) mu musím sdělit že v dnešní době jsou jeho básně potřeba stejně jako za bolševika.
Autorovy další knížky
1990 | Kníška Karla Kryla |
2012 | Země Lhostejnost |
1997 | Básně - Spisy II |
1994 | Půlkacíř |
1994 | Krylogie |
V roce 1990 mi bylo 10 let a rodiče mě vzali na koncert nějakého chlápka s kytarou. Vůbec jsem netušila, kdo to je, žádnou z jeho písniček jsem do té doby neslyšela, a ani pak mi, pokud vím, nikdo nic nevysvětlil. Přesto mi ten koncert nějak utkvěl v paměti. Až po mnoha letech jsem zjistila, že jsem tehdy byla na Krylovi. Toť osobní vzpomínka...
Přejdu ke knížce. Obsahuje desítky chronologicky seřazených Krylových písní a básní, které provází Krylův vlastní komentář, tak jak jej vytvořil pro Svobodnou Evropu. Zjistíme, kdy která písnička vznikla, co bylo inspirací, případně nějaké další související okolnosti. O Krylově životě se dozvíme jen různé střípky, v knize jde v první řadě o jeho tvorbu.
Tak se dozvíme třeba to, že notoricky známá píseň Anděl byla inspirována reálným stavem kostelů v pohraničí („Projížděli jsme… krajinami se zničenými, zplundrovanými kostely. Rozšlapané dřevěné varhany…, zlámané krucifixy a andělé s ulámanými křídly.“). Píseň Král a Klaun vznikla poté, co se Karel vsadil se svým otcem, že dokáže napsat beatovou písničku se závažným textem. Úsměvná je historka o tom, jak Kryl v době, kdy už přituhovalo a kontrolovalo se, co kdo bude hrát, vpašoval do jednoho koncertu píseň Bílá hora, jejíž text soudruzi neznali, a píseň s historickým tématem mu tudíž povolili. Jak se asi museli tvářit, když slyšeli text („rudý kohout na obzoru roztahuje spáry“ apod.) a obrovský potlesk diváků, kterým byla píseň odměněna.
Zajímavé bylo, jakým způsobem se režim Kryla zbavil. Úplně jednoduše a nenápadně. Prostě mu postupně přestaly chodit nabídky na vystoupení a dříve přeplněný diář najednou zel prázdnotou.
Některé písně psané v emigraci byly inspirovány dopisy posluchačů Svobodné Evropy. Třeba píseň Martině byla odpovědí na dotaz posluchačky napsaný na pohlednici s květinami ve džbánku („V obálce džbán a květina a list, v němž ptá se Martina…“). Kryl odpověděl důkladně, doslova ve všech sedmi pádech.
Ale ani s tímto Krylovým komentářem není ohromné bohatství jeho poezie vyčerpáno, je to spíš jen malá nápověda, co v kterém textu hledat, a rozhodně se není třeba bát, že čtenář/posluchač pochopí všechno. Hloubka textů tohoto geniálního básníka je obrovská a člověk v nich může stále nacházet něco nového.