Krysař
Viktor Dyk
Útlá knížka, jejímž jádrem je staroněmecká pověst, je vrcholem autorova prozaického díla, jakousi rekapitulací jeho myšlenek a postulátů. Věčným tématem je zde svár reality s ideálem, kterého je ale třeba se nikdy nevzdat.
Přidat komentář
Mé zklamání pramení asi především z nenaplněných očekávání... od takto profláknutého díla jsem čekala více. Chápu záměr autora ve specifickém, poetickém způsobu vyjadřování se, ale mě osobně zde absolutně nesedl.
Jak se tato kniha může někomu nelíbit? Mně ta stará čeština nevadila, právě naopak! Je to takové libozvučné, krásné. Sám příběh je poněkud tragický a snaží se nám poslat jisté poselství. Každý by se měl zamyslet nad svými skutky a slovy. Za mě jednoznačně fenomenální dílo, které se právem nachází v povinné četbě.
Moje nejoblíbenější postava: rybář Sepp Jörgen.
Krásná kniha s poutavým příběhem z doby symbolismu, kterou opravdu doporučuji. Neodtrhla jsem od ní oči. Příjemné počtení s přemýšlením po dočtení posledních slov.
Já jsem se do této knihy prostě nemohla začíst. Nejvíce mi v tom asi bránila ta stará čeština, kterou je příběh psán. Díky ní, nebo spíše kvůli ní jsem tak kraťoučkou knížku četla poměrně dlouho. Často jsem se musela ve větách vracet zpět, jestli to správně čtu a správně tomu rozumím... No a děj? Jelikož znám Krysaře jako muzikál od Daniela Landy a ten má stejný pouze základ a příběh se poté rozvíjí jinak i s jinými postavami, tak musím říct, že Landovi pan Dyk sahá tak ke kolenům...
Velmi hezká čeština a poutavý příběh na pár stránkách, i to jsou důvody, proč se mi Krysař četl tak dobře.
Vybrala jsem si jí jako povinnou četbu. Těšila jsem se na ní, protože jsem u ní četla kladné recenze, ale mě osobně celkem zklamala....
Moje nejoblíbenější kniha. Četla jsem několikrát. Úžasný příběh o lidských vlastnostech. Ne nadarmo v povinné četbě!!
Tuto knihu naprosto zbožnuju. Ten příběh, ty postavy, ta atmosféra, ten fantastický styl psaní! Naprosto skvostné!
Úžasná kniha. Moje nej. Doporučuji přečíst, je tenká, takže to zvládnete za jeden den.
Jak vanul chvílemi vítr, chvělo se listí.
A krysař se domníval, že rozumí šelestu listí.
Tuhle knížku jsem se rozhodla si přečíst kvůli maturitě... Nejsem zvyklá číst tak krátké knížky, proto byl pro mne nezvyk, že se všechno dělo tak náhle a tak rychle... Ale člověk si po pár stránkách zvykne a nechá se unášet Dykovými slovy... Mám pocit, že má tato kniha nějakou skrytou zprávu, něco se čtenáři snaží říct... Bohužel mi tato slova mezi řádky unikají, přesto se mi však kniha líbí, dobře se čte, takovýhle příběh jsem nepředvídala - zkrátka a dobře, tato knižní „jednohubka" je pro mne příjemným překvapením, ačkoliv z ní mám pocit, že mi stále něco uniká...
Příběh byl místy poutavý ale přesto mě moc nezaujal. Vyzdvihl bych pouze závěr knihy a zajímavý styl, kterým je Krysař napsán. Jsem rád, že kniha měla pouze něco kolem 80 stránek, neboť se obávám, že bych další strany navíc nezvládl. Navíc pořádek slov a jazyk, kterým je to napsané mi nesedl. Ztrácel jsem se v tomto díle a chvílemi mi připadalo, že jsem musel více přemýšlet nad smyslem věty, než nad příběhem samotným.
Krásná poeticky napsaná pověst doplněná nádhernými ilustracemi. (vydání: Vyšehrad, 2016)
Krysař mi ukradl srdce. Půjdu za ním do země Sedmihradské, jen abych mohla dál naslouchat Dykově nádherné češtině, která zpívá jako zvuk záhadné píšťaly. Abych mohla dál vnímat rozbušená srdce i jed zlých jazyků, chechtání ďábla v oblacích, vábení propasti na hoře Koppel. Abych mohla pohoršit konšely u Žíznivého člověka nebo utrhnout tu nejkrásnější růži v Hameln. Veď mě, krysaři...
Knihu, jsem si vybrala hlavně z důvodu, abych splnila povinný počet knih k maturitě. A rozhodně nelituji, že jsem si jí vybrala. Knížka je čtivá, čte se skoro sama. Určitě jsem četla plno knížek, které byly lepší a veselejší ale takhle kniha má něco do sebe. Takže hodnotím kladně a doporučuji všem co maturují aby si tento zajímavý příběh přečetli, už jenom z toho důvodu, že má méně jak 100 stránek a nezabere Vám moc času na zpracování :-)
Nemohl jsem v teto knize najit to kouzlo. Jsem rad, ze jsem si knihu precetl a mohl si udelat svuj nazor, ale na tak kratke dilo jsem ji cetl opravdu dlouho a musel jsem se doslova premahat cist dal.
Jak jsem si četla o téhle pověsti, chtěla jsem si to hned přečíst.
Ale, když už to máme v povinné četbě, tak jsem si ji půjčila. Čekala jsem od toho víc, i když byla extra krátká a zklamala mě. Byla to slabota.
Když jsem ji poprvé otevřela a viděla krátké kapitoly, říkala jsem si, že to bude určitě fajn a během několika dnů ji budu mít přečetnou. Ale nějak se mi nešlo do knihy začíst. Nechápala jsem příběh, stará čeština k tomu také nepomohla, a tak jsem knihu jednoho dne odložila na stůl. Dnes jsem si řekla, že posledních pár kapitol přelouskám, tak jsem knihu po měsíci a půl opět vzala do ruky a s nechutí a otráveností knihu dočetla. Kdyby to nebyl povinná četba, úplně se na knihu vykašlu.
Krysař se mi líbil.. Příběh měl něco do sebe, ovšem mi tam pár věcí vadilo.. Místy celkem matoucí, opravdu mi vadilo časté opakování některých slov a slovních spojení.. Popravdě ale musím říci, že je dost možné, že po této knize ještě někdy sáhnu..
Líbil se mi příběh Krysaře a Agnes.. Nešťastná láska.. celá ta tragédie a druhý jediný přeživší Sepp..
Vaše Rosalie.. :)
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1972 |  Krysař |
| 2002 | Milá sedmi loupežníků |
| 2002 |  Devátá vlna |
| 1937 | Zmoudření Dona Quijota |
| 1989 | Vteřiny duše |
Nádherný příběh s působivým dramatickým vyvrcholením, kterému čas nijak neubírá na čtivosti a přesvědčivosti. Dokonce i onen archaický, prozaicko-básnický styl sem pasuje jak poklice na hrnec a přidává k již zmíněnému další rozměr. Měl jsem tu čest s vydáním z roku 2016 z nakladatelství Vyšehrad, které vybavil ilustracemi Jaroslav Šerých, a to je další nezanedbatelné plus, protože ty ilustrace jsou jednoduše úchvatné. Za mě bez váhání plný počet bodů. Krása…!!!