Krysař
Viktor Dyk
Novela Krysař Viktora Dyka nejdříve vycházela v časopisu Lumír pod názvem Pravdivý příběh (1911–1912). Pod názvem Krysař byla vydána poprvé v roce 1915. Inspirací byla Dykovi stará německá pověst o krysařovi, který pomohl městu Hameln vyčistit město od krys. Když poté za svoji práci nedostal zaplaceno, odvedl za trest obyvatelům města jejich děti. V Dykově ztvárnění se z pověsti stal romantický příběh osudové lásky a vzpoury proti měšťácké zkaženosti. Jeho krysař je tajemná postava, která osaměle putuje městy a dokáže svou píšťalou ovládat kromě krys i všechno živé. Pak se však zamiluje do Agnes a ta jeho lásku opětuje. Ve městě žije také rybář Sepp Jörgen, který je kvůli svému pomalému myšlení celým městem, stejně jako krysař, opovrhován. Krysař svoji zakázku pro město splní, ale měšťané se zdráhají vyplatit mu odměnu. A pak se dozví, že Agnes čeká díte s bývalým milencem. Zoufalý nad zklamaním z lásky i z obyvatel města se krysař rozhodne pro pomstu. Mámení jeho píšťaly odolává jen Sepp Jörgen…... celý text
Přidat komentář
Příběh zajímavý , stále má co říci , ale styl psaní (zřejmě ve své době populární) mě nějak neoslovil.
Kniha je z povinné četby jedna z těch záživnějších, ale stejně není tak dobrá, že bych si jí přečetl znovu... je tam mnoho nezáživných momentů, přesto, že děj má zajímavý, často se uchyluje k nudným částem.
Úžasná kniha,strhující děj,který mne moc bavil.Skvělá atmosféra a postavy.Jsem nadšená a asi i trochu divná,protože Krysař mi připomínal Snapa s Harryho Pottera :) :'(
Knihu jsem si vybrala k maturitní četbě, ale moc mě nezaujala. Kniha je sice krátká, ale nebavila mě. Možná je to tím, že jsem ji četla spíše z povinnosti a ne proto, že bych chtěla sama od sebe.
Za mě opravdu povedená klasika. Já ji sice v poviné četbě nemám, ale bavili jsme se o ní ve škole a tak jsem se rozhodla, že si příběh o krysařovi taky přečtu...
A jsem za to ráda, mě Krysař opravdu bavil, sice mě úplně nenadchnul, ale jeho četbu jsem si užívala. Rozhodně ji doporučuji!
Knížku jsem četla jako maturitní četbu a docela mě bavila. Četla se rychle a příjemně. Líbila se mi konečná pointa, která člověka donutí se nad příběhem zamyslet.
Musím říct, že jsem ráda, že jsem nedala na názor svého přítele a knížku si přečetla. Krysař pro mě byl jen "další knížka k maturitě", ale chytlo mě to hned od začátku. Není to nijak těžké ke čtení, autor krásně popisuje okolí a děj. Postavu Krysaře jsem si ihned oblíbila.
Znám příběh, znám muzikálového zpracování, ale díky Čtenářské výzvě 2017 jsem se dostala ke knižní předloze, splnila jsem bod ♡kniha začínající otázkou.
A VAŠE JMÉNO?
NEJMENUJI SE, JSEM NIKDO. JSEM HŮŘ NEŽ NIKDO, JSEM KRYSAŘ.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Má své kouzlo, které přiměje člověka k zamyšlení. Je velice čtivá, proto můžu tuto knihu jen doporučit.
Dílo, která má sílu, krásná legenda, obsahující spoustu moudrosti. A postava Krysaře je fascinující. Dříve než knihu jsem znal skvělý muzikál Daniela Landy, který se sice od předlohy liší, ale zároveň jí dává ještě další rozměr. V obou dílech (byť v Landově podání poněkud rozšířeném), je krásné sledovat, kterak postupné náhody, náznaky a podzemní proudy uvolňují kamínky, které nakonec vyústí v tragédii pro celé město.
"A vaše jméno?"
Legenda jako taková se mi líbí, Dykovo zpracování už méně - je to dané těžkopádnou češtinou, u které se musí člověk hodně soustředit a pak uniká požitek z děje a příběhu jako takového.
Jedna z těch opravdu dobrých knížek v maturitní četbě. Postava krysaře se mi strašně líbí. Příběh je pěkný, plynulý, konec mě i překvapil. A musím vychválit jazyk, autor si krásně pohrává se skladbou vět.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno pověsti romantismus pomsta tragédie rozhlasové zpracování krysy klasická literatura
Autorovy další knížky
1972 | Krysař |
2002 | Milá sedmi loupežníků |
2002 | Devátá vlna |
1937 | Zmoudření Dona Quijota |
1989 | Vteřiny duše |
Myslím si, že je to obrovský skvost české literatury. Čím dál více si uvědomuji, jak je ta "naše" literatura krásná! :)