Kulička (3 povídky)
Guy de Maupassant
Výbor z povídek jednoho z nejlepších francouzských novelistů druhé poloviny 19. století zahrnuje tři námětově příbuzná díla: Kuličku, Slečnu Fifi a U Tellierů. Autorova novelistická prvotina Kulička, o níž francouzský kritik Albert Thibaudet výstižně poznamenal, že Maupassant „nenapsal už nikdy nic lepšího jenom proto, že dokonalost se nedá překonat“, líčí příběh nevěstky, která svou lidskostí a nefalšovaným vlastenectvím zahanbí licoměrné, sobecké měšťáky. Námět je čerpán z doby války prusko-francouzské, stejně jako děj povídky Slečna Fifi, jež rovněž oslavuje vlastenectví a statečnost ženy, vyřazené z „počestné“ měšťácké společnosti. Povídka U Tellierů ostře odsuzuje honoraci provinčního města.... celý text
Přidat komentář
Návrat do povinné četby střední školy byl fajn, je zajímavé, že něco jsem vnímala jinak, ale většinou jsem měla podobné dojmy, jako před těmi asi sedmatřiceti lety. :)
Nějak mě to ke Kuličce táhlo už delší dobu, tak jsem se rozhodla svou nepochopitelnou touhu naplnit. Musím pochválit svoji intuici, nemýlila se. Kuličku vnímám jako významnou povídku s hlubokým morálním přesahem. Oceňuji odvážnou volbu profese hlavní postavy - prostitutka (dodnes stigmatizované povolání). Ach, jak já ten naturalismus zbožňuji!
Kniha začíná asi jedním z nejslavnějších děl. Skupina lidí utíká ze země okupovanou válkou. V kočáru kromě dvou jeptišek a bohatých lidí sedí také Alžběta Roussetová, které se pro její obézní postavu říká Kulička. Žádný z cestujících si s sebou nevzal jídlo a Kulicka se rozdělí- nabízí jim něco k zakousnutí z velkého koše. Příběh pokračuje ne zrovna dobře a končí také špatně. Kniha pokračuje několika povídkami, které jsou stejně slavné, ale už třeba málo známé.
Zajímavost o autorovi : zemřel na syfilis ve 43 letech, ale i když umřel celkem mladý tak jeho tvorba se tak stala dodnes nesmrtelnou.
Edice - světová literatura
Knižní výzva 2021- kniha se špatným koncem (fb- jedovaté čtení, Čteme to, co nás baví )
Nikdo Kuličku nebral a dívali se na ni všichni přes prsty. A proč? Protože byla prostitutka, ale když všichni potřebovali, aby se někdo vyspal s generálem tak se všichni kamrádili.
Jedna z mých nejoblíbenějších knížek z maturitní četby. Velmi smutný a pravdivý příběh.
Krátká povídka do školy, kterou jsem během hodinky přečetla. A jak to tak vypadá, dokonce se dostala i do maturitního seznamu. Jazyk nebyl vůbec zastaralí, připadal mi i moderní - možná jen nový překlad. Stoprocentně doporučuji, čtivá povinná četba je přímo zázrak a každý ji by měl tím pádem přečíst!????
Pokud bych měl tuto knihu popsat jedním slovem, řekl bych nadčasovost. Všechny povídky pojednávají o lidech, konkrétně o tom, jací občas dokážou být povýšení pokrytci, jak se umí přetvařovat a jak hledí pouze na své zájmy. A navzdory tomu, že se autor prostřednictvím tohoto díla snažil vykreslit tehdejší společnost, ve které žil, bohužel dost vypovídá i o dnešní době a společnosti, ve které žijeme dnes.
Tady by to šlo jedním slovem - pokrytectví. Tohle je učebnicový příklad lidského pokrytectví. Nejdřív nad ní ohrnují nos, potom jí sežerou všechno jídlo, začnou se s ní z nutnosti trochu bavit, pak ji dotlačí k "něčemu", aby se pak zas na ni mohli dívat přes prsty a připadat si lepší. Tohle je naprosto aktuální a mohlo by to být přeneseno do jakékoli doby. I dnes okolo sebe přesně vím o lidech, kteří by se chovali stejně jako ti zmrdi v dostavníku.
Snad poprvé u klasické literatury dávám méně než plný počet hvězd.
Kniha se mi četla velmi špatně, a to jsem zvyklá na čtení knih z renesančního období (Shakespeare,..) a složité poezie. Příběh je jednoduchý...až moc.
Jediné, co povídku zachránilo v hodnocení, byla její aktuálnost a krásné zobrazení opovrhování vyšší společnosti obyčejnou lehkou dívkou.
Rozhodně si ji do maturitního seznamu nedám a pouvažuji, jestli vůbec ještě něco od tohoto autora budu číst.
Příběh mě zklamal, a proto ho nemůžu doporučit...mrzí mě, že to musím napsat.
Takové jednoduché čtení na jeden večer. Knihu jsem si přečetla kvůli povinné četbě, ale není to zrovna druh knihy, který by jsem běžné četla. Z klasické literatury si raději přečtu jiné knihy.
Kulička je klasické dílo ukazující na vrstvy ve společnosti, co s námi udělá touha po vlastním pohodlí a kam až lidská povrchnost může zajít. Vyšší vrstva je povýšená nad tou nižší vrstvou a přitom ti z vyšší vrstvy nesahají svými charaktery ani po kotníky některým v té nízké vrstvě. Smutné to tenkrát bylo. A ještě smutnější je, že společnost se vlastně od té doby příliš nezměnila.
Blesk z čistého nebe. Tak na mne toto dílo působilo. Jasnější výpověď o hodnotách asi neexistuje.
Povedené povídky a musím speciálně poděkovat kamarádovi,který mi tohoto autora našel na půdě a já se s ním v práci několik dní proċítal.Díky štěpánku!75%.
Tři povídky, který spojujou dvě témata, a to korpulentní kurvičky se stehnama jako hroch a prušáci ve francii.
V první se tý pani přezdívá dokonce kulička a už šla údajně do výslužby, ale pruskej oficír na to neslyší a chce stůj co stůj kouknout mezi ty její stehna a vezme si jako rukojmí celou společnost z kočáru. Trolejbusy v tý době ještě nebyly. Ani tak tam nejde o to, jestli je něco špatnýho vlízt s někym do duchen, ale spíš o chování vašnostů z kočáru. Ty si myslej že jsou honorace, ale z jejich chování by se jeden poblil. Kulička je docela chudák.
Druhá povídka vysvětlí fakt, že v jednom městečku to, co spojuje společnost a je to mnohem důležitější než třeba kostel, je jeden pořádnej hampejs. Když vrchní bába na čas zavře a odjede i se svejma holkama, ženatý chlapi choděj po městě jako duše bez těla a nevědí, jestli jejich život má dál smysl. Snad se to nějak brzo vyřeší...
V tý třetí jsem si původně myslel, že tam o kurvičku nepůjde. Prušáci se v zámku chovali jako bohatý rusové na pařbě na venkovskym sídle, ale nakonec dostanou laskominy na kus čerstvýho macatýho masa. Jedna židovská kulička jim ale udělá čáru přes rozpočet a převeze s farářem celej pruskej oddíl. Docela by mě zajímalo, jestli si farář štrejchnul.
Povídám, že se mi to líbilo, nebo mě to bavilo?
Jako maturitní četba úžasné, ale jinak bych si to asi nevybrala. Bylo to čtivé, ale chyběla mi tam trocha akce.
Na popud učitelky jsem to přečetla a musím říct, že se to četlo dobře. Nebyla jsem z toho úplně nadšená, ale zase jsem se úplně nenudila.
Štítky knihy
vlastenectví francouzská literatura prostituce výbor z díla maloměšťáctví společenské chování prusko-rakouská válka (1866) problémy společnosti francouzské povídky
Část díla
- Kulička 1880
- Salon Madam Tellierové / Podnik paní Tellierové / Salón paní Tellierové / U Tellierů 1881
- Slečna Fifi 1882
Autorovy další knížky
1972 | Miláček |
1968 | Kulička |
2014 | Kulička (19 povídek) |
1990 | Neteře paní plukovníkové |
1967 | Mont-Oriol |
Perfektní kniha.