Kvantová noc
Robert J. Sawyer
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333250/bmid_kvantova-noc-Oyq-333250.jpg
4
144
144
Každý člověk balancuje na tenké hranici dobra a zla. Každý je schopen ji překročit… Dá se však tento krok předpokládat? Odvrátit? Nebo obrátit? A může v tom klíčovou roli sehrát kvantová fyzika? Odpovědi nabízí mistrovský filozofický psychothriller Kvantová noc. Experimentální psycholog Jim Marchuk pracuje na vývoji metody, která má spolehlivě odhalit psychopaty skrývající se ve společnosti. Pak však zcela náhodou zjistí, že mu z paměti zmizel půl rok života před dvaceti lety – a že to byl půl rok temný a klíčový. Kontaktuje proto Kaylu Huronovou, svou tehdejší přítelkyni, která se věnuje výzkumu lidského vědomí. A která učinila zásadní objev, jenž může lidstvo navždy zbavit chuti dopouštět se násilí… nebo ho naopak definitivně uvrhnout do temnoty.... celý text
Literatura světová Horory Sci-fi
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Quantum Night, 2016
více info...
Přidat komentář
Když po jistém soudním líčení James zjistil, že přišel o určitý časový úsek vzpomínek, zdálo se jako bych byl sám chvílemi mimo. V okamžiku každého z nás byly chvíle, které mohly být rušivé, přesto nijak narušující řád každodenního života, abychom nakonec na něj v poklidu pozapoměli. Jamesovi to i tak nedalo spát a uvrhl se do pátrání po své minulosti z roku 2001, za odhalením absentujíciho půl roku svého života.
Prvotní pátrání po důvodech amnézie nebylo nijak komplikované, ani plné konspirace, přesto odkrylo skrytou skutečnost o složení naší společnosti, která mohla vést k velkým sociálním změnám. Co James nemohl předvídat, byl pozdější souběh událostí; komplikovanějších a hrůznějšíh pro něj i jeho zemi javorového listu. Zcela nenápadně se knihou nesly společenské nerovnosti, které vyvrcholily zcela nemyslitelným způsobem. Bylo s podivem, jak zcela nesouvisející věci doznaly spojení s osobním prožitkem Jamese a jeho blízkých.
Postavu James Marchuka bylo možné každým coulem považovat za akademika. V knize se tento faktor odrážel na mnoha místech formou poznámek z oboru psychiatrie, neurovědy i kvantové fyziky. Na své si mohli přijít i znalci filmů a literatury, jelikož James rád užíval přirovnání a citátů právě z těchto odvětví kultury. Chtělo by se říci, že povětšinu času mě kniha bavila více svým "odborným" přesahem a náhledem do různých vědeckých odborností než příběhem. To změnila hrozba konfliktu mezi supervelmocemi, hrozící nabrat značných rozměrů, a ambiciózní plán Jamese na proměnu celého lidstva.
Kvantová noc je zajímavý titul podobného ražení jako Zhroucený čas nebo Temná hmota. Každý, kdo si kdy položil otázku, kde v našem mozku sídlí duše a čeho je naše mysl (teoreticky) schopná, zde najde možné odpovědi.
První polovina, možná i dvě třetiny knihy byly velmi zajímavé. Ale pak se to nějak začalo zamotávat. Když se objevila teze o skupinách (a nesnesitelně snadném a vlastně deterministickém přecházení mezi nimi), tak jsem zpozorněl. U postav jsem rozpoznal jakýsi meziskupinový rasismus. To asi není dobře, říkal jsem si. A dále postavy z jedné skupiny, která se považovala za "lepší" (snad se to tak dá říci), se cítily oprávněny rozhodovat o tom, co je pro koho lepší. Trochu totalitní, že? Nebo spasitelský blud? A začaly to naplňovat. Takže v závěru to vypadalo, že "psychopatem" je vlastně skoro každý, jen je každý vyšinutý jinak. Konec pak vyzněl do prázdna. Možná i sám autor pochopil, že se zamotal a neví, jak z toho ven.
Rozjíždí se to hezky. Fyzika, biologie, filozofie - mám ráda kombinaci vědy a beletrie. ALE - v půlce se to bohužel mění v chaos a autor to bohužel moc překombinoval. Docela zklamání.
Kniha byla pro mě zajímavá, vede k zamyšlení. Četla se mi velice dobře. Některé zvraty mě opravdu bavily. Přesto jsem malinko čekala větší provázanost nebo vysvětlení některých slepých uliček/stop. Mezi žánr sci-fi bych knihu opravdu neřadila a jestli jde opravdu o horor, také trochu pochybuji. Přesto doporučuji jako oddychovou četbu.
Téma mne opravdu hodně zajímá, čili jsem bez odkladu dočetla. Ovšem celkový dojem je neslaná nemastná aneb neurazí nepotěší. Druhá polovina je chaotická a nepřehledná, přičemž zároveň je i neskonale nudná.
AVŠAK!!! Ta myšlenka možné existence kvantových skupin, mne asi jen tak neopustí! A za to 3⭐️
Sci-fi, které se zakládá na vědeckých poznatcích a dává dohromady mnoho z filosofických i fyzikálních teorií. Přesně o tom je Kvantová noc. Na pozadí tohoto románu se odehrává působivé drama. Světu zbývá pár hodin do jeho konce a záleží jen na rozhodnutí 3 lidí, zda lidstvo přežije nebo ne.
Musím říci, že místy jsem měla opravdu problém chápat ty části knihy, které se týkaly vědy. Naštěstí jich ale nebylo tolik a ke konci už jsem si na používaný jazyk poměrně zvykla. Ovšem já a fyzika jsme nikdy nebyly kamarádky a asi to tak zůstane i nadále. Nicméně i tak mě tahle kniha tak nějak přivedla k tomu, abych si o některých věcech vyhledala něco víc... Takže jsem si přečetla něco o Chalmersovi, o mikrosakadach apod.
Sawyer píše opravdu poutavě a nevadilo by mi, kdyby příběh trochu víc prodloužil a mnohé z problémů prohloubil. Nemůžu říct, že bych se u knihy nudila, ale ten konec mi přišel až příliš uspěchaný. Jako kdyby už už chtěl mít dopsáno a tak na posledních pár stránkách vše ukončil a měl klid.
Oceňuji ale to, že nám na konci předložil v podstatě zdroje informací, které mu byly nápomocné při psaní románu. S tím jsem se zatím snad ještě nesetkala. A zase mám nad čím přemýšlet a myslím, že si budu chtít sama přečíst něco o těch, o kterých se Sawyer zmiňuje jako o vědcích, filosofech apod.
Musím říct, že tato kniha ve člověku určitě nechá spoustu věci k zamyšlení. Kniha je okrajově sci-fi, ale hlavně se jedná o psychologickou hru, která je popsána opravdu čtivě a poutavě. Celkově se čtenář určitě dozví věcí z okruhu psychologie, rozdělení jedinců na tři skupiny a další informace.
Příběh jako takový se točí kolem pár postav, ve výsledku se děj rozroste do globálního rozsahu, což mi bohužel tolik nesedlo.
Ve výsledku mě kniha bavila, ale bohužel mně nedostala žádných wow efektem či nějakou zásadní událostí.
Ale co se mi hodně líbilo je tato část:
"Víš, Jime, máme právo to udělat? Hráli bychom si na boha."
Naklonil jsem se dopředu. "Role boha už je dost dlouho neobsazená," odpověděl jsem. "Je nejvyšší čas, aby se jí někdo ujal."
Celkové hodnocení 60%
Takhle chytlavou a zajímavou knihu jsem už v rukou dlouho nedržela. Začátek byl skvělý, všechny informace jsou na vás doslova vychrleny a vy máte pocit, že prostě musíte číst dál. V průběhu knihy se děj trochu zklidní a konec? Ten mě opravdu překvapil. V dobrém slova smyslu.
Způsob vyprávění mi vyhovoval a určitě někdy v budoucnu sáhnu po knihách od stejného autora.
Promo z obálky, které praví „Svět ovládaný psychopaty může zachránit jen šílený nápad…“ je skutečně trefné a o šílených a geniálních nápadech je celá kniha. Sawyer mistrně fabuluje nad Chalmersovými filozofickými koncepty lidské zombie a Penroseho kvantově mechanickou povahou vědomí, aby z nich upředl skutečně působivý, barvitý a nudě na hony vzdálený příběh o hledání ztracených vzpomínek a nadějí v největší dobro pro co největší počet lidí. Utilitarismus, myšlenkové experimenty, psychopatie, sociopatie, etika a svobodná vůle člověka, to je jen několik témat, které autor zahrnul do své společenské vize, kterou nám v Kvantové noci představuje. Vyprávění má tempo a švih, takže běží rychle a hladce jak na pohyblivém pásu v montážní robotické hale. Samořídící automaty přidávají jednu komponentu za druhou, příběh košatí, rozvíjí se a sem tam i trochu zakličkuje, abychom nezpohodlněli. Čtenář je stále v očekávání, kam se to celé posune a pak v pravou chvíli, ani brzo ani pozdě, tu máme smysluplný konec. Je to dobrý příběh, fantaskní, přemýšlivý a originální…
Jedná hviezdička za nápad. Príbeh zúfalo nudný s nesympatickými a plochými postavami, a sorry, akoby to písalo efzetko. Veľké sklamanie.
Námět mě hodně zaujal, takže hodnotím kladně a asi trochu přilepšuji. Napíšu sem ovšem spíš výhrady.
Tři skupiny skupiny lidí, které jsou v knížce zmíněny, určitě existují. Také je možné, že kvantové jevy ovlivňují nebo dokonce určují naši osobnost. nevím, nejsem psycholog ani kvantový fyzik.
Ke škodě je, že je to moc zjednodušené, pouhé tři skupiny a tak schematické charakteristiky (zejména Q1), dál počty lidí ve skupinách a také způsob, jak se jedinec může změnit a "přejít" do jiné skupiny. Tak jednoduché bych to čekala spíš v nějaké YA dystopii či fantazy. Mně by víc sedlo víc skupin a nebo něco jako různé kombinace, uznávám, to by moc neladilo s kvantovým principem. A vadí mi ta predestinace, zejména u Q2, výchova, prostředí, ale i vůle, to vše nic neznamená? Samozřejmě, jsou případy (pozitivní i negativní) kdy výchova a vnější prostředí s geny nic nenadělají. Ale neplatí to vždy.
Zajímavá myšlenka je blaho jednoho versus blaho mnoha. Ano, peníze, které dáme třeba za nový mobil by možná mohly zachránit i několik životů. Dokonce i smrt jednoho může být akceptovatelná cena za záchranu desítek či stovek životů. Ovšem opatrně, z historie víme, jak se dá myšlenka obecného blaha zneužít.
Proč dávám tak vysoké hodnocení? Je to zajímavé téma a řadu jevů ve světě kolem nás bychom nejspíš opravdu mohli vysvětlit i působením Q2 či Q3 na Q1.
Šťastnou shodou náhod jsem tuhle knížku četla hned po Atlasově vzpouře, docela dobrá kombinace.
A teď jen přemýšlím, jak je to se superpozicí a tedy vědomím a svědomím u mě.
Naprostý odpad. Autor se naučil tři cizí termity, pardon, termíny a bez ladu, skladu, děje a čehokoliv dalšího je motá znova dokola a dokola.
Četba až fyzicky bolí. 0/10
Chválím napětí a hlavně zpracování, kniha nenechá šedé buňky zahálet, není to oddechové čtení, ale jakmile vás zaujme, dostanete chuť prozkoumat z uvedených myšlenek a výzkumů víc. A možná, jen možná autorovi odpustíte ten konec. Uvidíte sami.
P.S. (spoiler!) Škoda jen, že nerozvádí, jaká to náhoda, že všechny hlavní kladné postavy jsou uvědomělí Q-trojkoví hrdinové... Kteří jednají v zájmu dobra a ochrany Q-1, ale do party si nikoho s "jednou vlnou" nepustí (chudák přítel Victorie). Třeba i to má podnítit k přemýšlení - viz komentář od a.r.nicka
Dobře zpracovaný zajímavý námět. Knížka měla spád a chvilkami jsem se přistihla u toho, že porovnávám teorie z knihy se současným děním ve společnosti... Můžu doporučit.
Docela pojmů z fyziky ale hlavně psychologie. Kniha mi přišla až od druhý poloviny fakt zajímavá. Až jsem začala uvažovat do které skupiny patřím. Za mně fajn čtení.
Solidní a zpočátku hodně napínavá scifi. Jen to dobroserství hlavního hrdiny, zejména ke konci, mě dost iritovalo.
První půlka knihy mě opravdu bavila, téma je originální a příběh nabral na tempu. Bohužel v druhé půlce se tempo lehce vytrácí, jednání hlavního hrdiny začíná být nepochopitelné a vůbec celý závěr mi přišel opravdu podivný a nesmyslný. Na druhou stranu jsem si rozšířila obzory, ještě něco jsem si o tom přečetla a čtení knihy mě nenudilo.
Román hodnotím jako originální díky tomu, že čtivě propojil poznatky z oblasti fyziky s poznatky z oblasti psychologie. Vzhledem k velice obsáhlému seznamu použité literatury, ze které autor čerpal, mi došlo, že se nejedná jenom o fantasmagorické výmysly autora, ale že má všechny své úvahy podepřené nějakými výzkumy a bádáním - to pro mě kvalitu románu ještě o hvězdičku zvedlo... Román byl navíc čtivý (až na několik "vědecky složitějších" pasáží) a dokonce i napínavý - v tom smyslu, že hned několikrát jsem byl překvapen tím, jaký děj nabral nečekaný směr... No a závěr byl svým způsobem varováním: že prostě z ničeho nic se zase odněkud může vyrojit nějaká "menšina" (v tomto případě "menšina vědců, kteří ví víc než ostatní), která se rozhodne "pro dobro lidstva" změnit osudy a životy všech lidí na planetě a ještě si to v klídku a pohodě obhájí jako jediné možné řešení...
Kvantová noc
Četla jsem po Upgrade od B. Crouche. Podobné téma, hra na bohy ve jménu záchrany lidstva a vyššího dobra. Literárně průměr, obě knihy. Kvantové záležitosti nejsem schopna se svou mentální kapacitou zhodnotit... Nicméně zde mě neskutečně překvapil a potěšil nevídaně obsáhlý seznam zdrojů, ze kterých autor čerpal, díky! To si zaslouží plný počet hvězd. Souhlasím s LenysekC, že na rozdělení 4:2:1 něco bude. Jsem na světě už dlouho a má pozorování mi to jen potvrzují; důkaz vidím i v případě Covid-19, tam se to ukázalo v celé své nahotě. Nebezpečnější než psychopaté jsou davy slepých následovníků, tak to je co svět světem stojí. V blízkém okolí mám dvě zaručené super Q1, už nevím komu jsem o nich vyprávěla, ten člověk mi tehdy řekl, že jim říká lidi bez duše...