Květy slunce
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470646/bmid_kvety-slunce-29r-470646.jpg
4
623
623
Rupi Kaur, autorka bestselleru #1 podle New York Times Mléko a med, přichází se svou dlouho očekávanou druhou sbírkou poezie. Živá a transcendentní cesta růstu a zahojení. Původ a vyjádření úcty ke svým kořenům. Vyhoštění a následné nalezení domova v sobě samém. Oslava lásky, mateřství a ženství rozdělená do pěti kapitol a ilustrována samotnou Rupi Kaur. Květy slunce jsou cestou chřadnutí, pádu, zakořenění, růstu a...... celý text
Literatura světová Poezie Citáty a přísloví
Vydáno:
2019
,
Omega
Originální název:
The Sun and Her Flowers, 2017
více info...
Přidat komentář
Mléko a med byla lepší, ale i tato se mi líbila. Ve spoustě básní se člověk najde.
Tak zatím se mi kniha Mléko a med líbila více. Ze začátku jsem si myslela že tahle pro mě bude lepší. Strašně mi to sedlo a našla jsem se v tom ale jen nějak ze začátku, čím víc to šlo dál a byla jiná témata, tak už to pro mě nebylo tak osobní. Ale i tak se mi sbírka Květy slunce velice líbila a už se těším až se pustím do té poslední. 3,5*
Tato sbírka básní je o něco více pozitivnější, než předchozí kniha Mléko a med. Některé básně pohladí po duši, některé naštvou, ale to je úděl těchto knih, vyvolat emoce. První kniha ve mně vyvolala úzkost, tato spíše pozitivní emoce. Obě stojí za přečtení a je možné, že se ke knihám někdy vrátím.
I když to běžně nedělám, tady musím - citace:
"abych usnula
musím si představovat
jak vedle mě ležíš
tiskneš se ke mně zezadu
v dokonalém souladu
dokud neuslyším tvůj dech
musím šeptat tvoje jméno
dokud neodpovíš a
nezačneš se mnou mluvit
dokud se má mysl neunaví
a nenechá mě usnout"
- představy
A ještě jedna životní pravda:
"toužím
po tobě
ale ty toužíš
po jiné
ty co mě chtějí
odmítám
protože chci někoho jiného"
- tak to chodí
Znovu je tu moderní básnířka Rupi Kaur se svými intimními sděleními ....
Jsou tu sdělení o lásce, smutku, úctě k vlastním kořenům i o vnitřní síle k obrodě ....
A proč květy slunce ?
.... i když vědí
že tu dlouho nebudou
stejně žijí
a září .....
/Slunečnice /
A znovu tu cítím ženskost :
co by měla každá žena vědět
že přichází na svět
vybavená vším nezbytným
ale svět ji donutí myslet si že tomu tak není
Od této autorky jsem v minulosti četl knihu MLÉKO A MED a kniha se mi líbila. Byl jsem zvědavý na knihu KVĚTY SLUNCE a líbila se mi naprosto stejně jako kniha Mléko a med. Knihu hodnotím na 100 %.
V této knize se nachází témata jako láska, ztráta, vypořádání se s prožitým traumatem a také migrace. Kniha je rozdělena do 5 kapitol – vadnutí, odumírání, klíčení, růst a rozkvět.
Autorka píše skvěle, a přestože nečtu příliš poezii, kniha se mi líbila a oslovila mě. Kniha mě vtáhla k sobě a zase jsem si připomněl události, které jsem v minulosti prožil. Ať se jedná o kamarádství nebo lásku, pokud dojde k jejich ukončení, většinou to bývá bolestné a člověk to nese velmi těžce. Člověk buduje vztah, dává do vztahu absolutně všechno, danému člověku důvěřuje, jenže v určitém okamžiku nastane zlom a je konec! Člověk předpokládá, že kamarádství nebo láska bude pokračovat po celý zbytek jeho života, ale není to pravidlem. Leckterý člověk se z dané události může sesypat, ať se jedná o muže nebo o ženu, ale neměl by zůstat stát na místě, určitě to není konec světa, i když na samotném počátku to tak může vypadat. Znám případ jednoho muže z okolí, který spáchal sebevraždu kvůli ženě, kterou z celého srdce miloval! Jenže tato žena mu byla nevěrná, nevážila si jeho lásky a muž neměl důvod dál zůstat na tomto světě. Jsou to smutné případy. Důležité je, a sama autorka se o tom zmiňuje, aby si člověk vážil sám sebe.
Z knihy jsem cítil uvěřitelnost a prožitek autorky. Její slova na mě úplně dýchla. Hodně zajímavých myšlenek.
Od indických autorů jsem moc knih nečetl, ale RUPI KAUR je určitě autorka, od které budu číst další knihy, které napíše. Ženy v Indii to nemají jednoduché a jejich kultura je zcela odlišná od té naší kultury. Časem si od autorky přečtu její třetí knihu, která se jmenuje HOME BODY: Mé tělo, můj chrám.
Kniha má pěkné ilustrace. Ilustrátorkou je samotná autorka.
Citáty z knihy:
pokud nepůjdeme do sebe a nenaučíme se
mít se rádi nikdy nebudeme umět milovat druhé
ano
dá se
nenávidět a milovat
současně
zažívám to denně
sama na sobě
byl to ten nejúžasnější a zároveň nejtěžší rok
mého života. Naučila jsem se že nic netrvá věčně.
Okamžiky, pocity, lidé, květiny. Naučila jsem se
že milovat znamená rozdat se. celá. a nemyslet
na to jak to může bolet. Naučila jsem se že je lepší
naučit se přijímat rány a zatvrdit se. Protože tenhle
svět neodpouští žádnou slabost. Naučila jsem se že
každá mince má dvě strany. život a smrt. bolest a
radost. sůl a cukr. ty a já. to je to co drží vesmír
v rovnováze. zažila jsem mnoho bolesti. ale také
radosti..
Mléko a med jsem nečetla, toto bylo mé první ,,rande" s autorčinou tvorbou, která mě upřímně nadchla. Některé strany jsou doplněny i ilustracemi skrývajícími v jednoduchosti krásu. Na první seznámení s moderní poezií pro mě příjemné překvapení. Jednu hvězdu navíc si šetřím pro Mléko a med. :)
Sbírku jsem četla, jak v angličtině, tak v češtině a musím říct, že v angličtině je to mnohem lepší. Nějaké části byly dobré, jiné zase ne.
Má druhá kniha od Rupi Kaur čtená v originále. Ano, má pár dobrých myšlenek, ale tvorba této básnířky pro mne rozhodně není poezií v pravém slova smyslu. Stále mám pocit,že čtu rádoby životní moudra mladé instagramové holky, nic víc, bohužel. A ačkoliv se tato kniha zabývá i jinými tématy než rozchody a sebeláskou, o moc víc čtenáři ani tentokrát nepředává. To samé se dá říct i o ilustracích- minimalistické kresby, které knihu doplňují, avšak hřejivým dojmem nepůsobí.
Evidentě moderní poezie tohoto typu není můj šálek čehokoliv, ale uznávám, že se najde spousta čtenářů, které tato tvorba osloví.
(čteno v originále) Rupi Kaur nejspíš nebude autorka pro mě. Co se týče moderní poezie, raději si přečtu Atticuse. Tyto básně mě zkrátka nechávají chladnou - nelituji, že jsem nad touto sbírkou strávila čas, ale nic moc ve mně nevyvolala. 3/5
Květy slunce za mě lepší verze Mléka a medu od Rupi Kaur. Styl stále stejný. Krátké, moc krásné básně se kterými se rozhodně ztotožní kdejaká žena.
Rupi Kaur je jedna z typických autorek poezie 21.století - nezávislá, silná žena, která se snaží skrz své básně rozšiřovat povědomí o ženství, rovnoprávnosti a vyjadřuje se k otázkám dříve spíše tabuizovaným.
Vyloženě četba vhodná pro tuto dobu. Motivující básně minimálně mě na konci těžkého dne jakoby pohladili na duši.
Květy slunce se i zdali povedenější možná z důvodu, že byli více zaměřené na nezávislost. Mléko a med byli za mě možná více o mužích, kteří jí ublížili, než o ní samotné. Asi mi vadila až přehnaná sebelítost. V tomto díle nám však autorka ukázala kus sebe. Ze spíše melancholických básní dokázala vybudovat básně plné motivace (je skvělé vidět její ať už životní tak spisovatelský růst). Část o uprchlictví, vztahu k matce a o strastích její cesty životem nám odhalující pravou autorčinu podstatu.
Rozhodně knihu moc doporučuji. Je fajn, dá se otevřít prakticky kdykoli, vybrat si jednu z pasáží a začíst se. Třeba i vás jako mnoho čtenářů vytáhne z vlastních problémů nebo pomůže na ně na chvíli můžete zapomenout.
Některé kousky se mi líbily moc - třeba poděkování/vyjádření obdivu mámě, která umožnila autorce žít ve světě, jehož jazyk sama neovládala a kde kvůli tomu zůstávala izolovaná na okraji. Tenhle kus mi pořad leží v hlavě.
Úžasné! Velmi se mi líbí jak přemýšlím nad knihami této autorky. Dělají mi příjemnou společnost, emotivní a oduševnělou. Kdybych knihu měla přirovnat, přirovnám ji ke kočce- velmi ojedinělá společnost.
Tato kniha mi přišla trochu horší než Mléko a med. Ne o moc a možná to bylo spíš překladem. I tak se mi některé pasáže hodně líbily.
Musím říct, že tohle miluji!
Květy slunce - druhá sbírka od Rupi Kaur byla pro mě o dost větším zážitkem než první sbírka Mléko a med. Sbírka mi přišla více propracovanější.
Nádherná kniha poezie a myšlenek, mířící přímo k srdci. Zároveň je to i skvělá inspirace pro duši. Musím ocenit i krásné kresby, které v knize jsou.
Autorka umí opravdu hezky a procítěně popisovat svoje pocity. Je velmi otevřená a jde hodně do hloubky.
Sbírka je opravdu zážitek, ke kterému bych se mohla vracet znovu a znovu!!
Poezii moc nečtu, ale rozhodla jsem se, že tuto sbírku zkusím. Ze začátku se mi to zdálo nijaké....přesto jsem se ve spoustě básní našla a velmi na mě zapůsobily.
Lehce depresivní, ale ze života. Některé básně na mě velmi emotivně zapůsobily, a to se mi líbilo, že pomocí slov dokáže autorka takto na lidi zapůsobit.
Páni, musím říct, že jakkoliv mě otrávilo Mléko a med, v tomhle jsem se našla o mnoho snáze. Moderní poezie vám asi vždy buď sedne nebo ne, nevím, zda je to u mně těmi pár lety odstupu, který mi přece jen dopřává trochu jiný pohled, než když jsem jako mladší četla první autorčinu sbírku, ale tohle ve mně dokázalo vyvolat všechny možné emoce, připadalo mi to fakt hezké a ačkoliv to není moje top z tohoto žánru, možná si ji pořídím i fyzicky. Ale rozhodně v originále, protože překlad od Omegy podporovat nechci.
Štítky knihy
láska muži rodina znásilnění potraty ze života básně mateřská láska básně v próze ženská práva
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Novodobá poezie co stojí za přečtení. Autorka zde promítá své zážitky ze života, především cestu rekonvalescence . Skvěle napasované na dnešní dobu a strasti či slasti dnešní mladé generaci. Z knihy přímo cákají emoce co vás chytí za srdce.