Květy slunce
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470646/bmid_kvety-slunce-29r-470646.jpg
4
623
623
Rupi Kaur, autorka bestselleru #1 podle New York Times Mléko a med, přichází se svou dlouho očekávanou druhou sbírkou poezie. Živá a transcendentní cesta růstu a zahojení. Původ a vyjádření úcty ke svým kořenům. Vyhoštění a následné nalezení domova v sobě samém. Oslava lásky, mateřství a ženství rozdělená do pěti kapitol a ilustrována samotnou Rupi Kaur. Květy slunce jsou cestou chřadnutí, pádu, zakořenění, růstu a...... celý text
Literatura světová Poezie Citáty a přísloví
Vydáno:
2019
,
Omega
Originální název:
The Sun and Her Flowers, 2017
více info...
Přidat komentář
Zpočátku jsem ze sbírky byla zklamaná a během četby jsem uznala, že můj počáteční přístup k této autorce byl zcela špatný. Postupně mi totiž docházelo, že ji nelze postavit před laťku nastavenou klasickými básníky a očekávat, že toto dílo bude mít podobnou jazykovou či hloubkovou úroveň. Pokud bych na to pohlížela takto, sbírku bych nevrle odsoudila a odložila. Došlo mi ale, že je to jakási autorčina sebeterapie formou "deníku", ve kterém se vyrovnává, vyvíjí a posouvá v životě ke světlu a pokud jí psaní pomáhalo, pak tato sbírka význam a hodnotu má, největší pro ni samotnou. I tak se ale trochu podivuji, jaký úspěch dokázala sklidit. Abych ale nebyla jen skeptická, dotýká se zde závažných témat, která stojí za pozornost.
O něco horší než Mléko a med, ale pořád se můžeme od Rupi Kaur něčemu přiučit. A samozřejmě stále platí, že největší poklad najdou v této knize ti, kteří si prožili to samé, nebo alespoň něco podobného, co lyrický subjekt. Rupi Kaur má totiž dar emoce a city velice dobře uchopit a přenést je na papír. Jak ve formě slov, tak ve formě ilustrací.
Poezii nečtu a tak jsem si řekla, že to zkusím. Možná proto a taky, že jsem četla v originále mě to až tolik nezasáhlo, ale zároveň mě to namotivovalo dát šanci dalším autorům poezie. Takže obecně za mě jo. A dost se mi líbily ilustrace, které mě asi "vzaly" víc než samotný obsah.
Tým, čím si prešla Rupi, som si do istej miery prešla tiež, a aj to, čo som nezažila, poznám aspoň zo skúseností mne blízkych osôb. Možno preto sa mi jej poézia (?) zdala blízka, dôverná, autentická. A tak miléniovo moderná, šarmantne bezočivá a citlivá zároveň. Tá mladá žena akoby skrátka písala denník jednej dávnej (a už zahojenej) časti môjho ja. Akurát som ľutovala, že zatiaľ nespoznala Lásku, ktorá dala zmysel, smer a uzdravenie môjmu životu.
Ďalší podarený počin autorky, i keď o niečo slabší než Milk and Honey (obe knihy čítané v anglickom originále). Niektoré kúsky sa mi zaryli až pod kožu, bohužiaľ je tu i dosť takých, ktoré ma vcelku minuli. Obecne ale štýl autorky milujem, tak snáď má Rupi Kaur ešte čo povedať.
Kniha prečítaná v anglickom jazyku, dostala som sa k nej vďaka výzve 2020. U mňa jedno veľké nie... Možno nie som cieľová veková skupina. Básne na mňa pôsobili ako spleť náhodných slov, žiaľ žiadny hlbší význam, nič to vo mne nezanechalo...
Dala jsem Rupi kaur druhou šanci a vůbec se mi to nevyplatilo. Po Mléku a med jsem čekala aspoň podobnou kvalitu, ale tohle fakt ne. Knížku jsem četla na etapy, ale i přes to mě nebavila, musela jsem se do ní nutit, nic ve mně nenechala a neměla jsem touhu lepíkovat. Bohužel, do dalších knížek od Rupi Kaur už se pouštět nebudu.
Velmi se rozhoduji mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Zprvu bych o této knize úplně netvrdila, že to je sbírka básní. Opravdu se mezi básně řadí "deníkový zápis ze sezení s terapeutem"? Jestli ano, tak se moje veškeré představy o básních zhroutily. Kniha je prostoupena pocity, je to taková horská dráha emocí. V jedné chvíli autorka oslavuje krásu, svou přirozenost, hrdost a mohla by mít v posteli každého druhého a na další stránce je z ní uzlíček nervů, co si stýská po bývalém příteli a absolutně si nevěří. Ano, občas je to tak i ve skutečném životě, jen nevím, zda tenhle emocionální kolotoč chci zažívat a připomínat si ho znovu. Na druhou stranu některé myšlenky a citáty se mi líbily natolik, že jsem si je zapsala a budu se k nim ráda vracet. Nejvíc se mi líbila část věnovaná rodičům a migraci, mohla být delší. Docela mě dostala metafora s domem. U této knížky si na styl a obsah časem zvyknete, takže ke konci se vám líbi ať chcete, nebo ne. Líbilo se mi to víc než Mléko a med. Také se mi líbí, že autorka i přes ten patetický způsob chce dát naději, sebedůvěru, sebevědomí, sebelásku všem svým čtenářkám. A musím uznat, že tato knížka je autorčinou osobní zpovědí, otevřela se nám všem jako květ slunečnice, a to pro nás mnohé není lehké ani před vlastní rodinou. Tak dobrá, tu čtvrtou si, holka, zasloužíš.
Nejsem fanda básnických sbírek a tak to asi i zůstane. Některé básně měly něco do sebe a našla jsem v nich nějaký hlubší význam. V některých jsem se zase jen plácala. Musím ale pochválit krásné ilustrace, které knihu doplňují.
Poezii vůbec nevyhledávám, ke knize jsem se dostala jen díky čtenářské výzvě 2020. Trochu mě děsilo, že kniha má přes 200 stran. Nakonec jsem byla mile překvapená, protože kniha je prokládaná ilustracemi a na některých strankách je napsáno jen pár řádků, takže jsem knihu přečetla za jeden den. No a některé básně mě přeci jen chytly za srdce.
Bohužel nedočteno. Oproti Milk and honey velmi slabé. Čekala jsem od toho víc, vůbec mě to nezaujalo.
Pusobivost ve strucnosti, citova vyjadreni v par radcich. Poezie si me velmi rychle ziskala.
Věřím, že některé knihy se mi do ruky nedostanou náhodou, ale nějakým řízením osudu. A stejně tak vnímám tuto sbírku, která mi zabrnkala na nedávno prožité city a oživila některé pocity, především tedy první část.
Celkově se mi líbily hlavně kratší básně, v těch rozsáhlých jsem se ztrácela. Nevadí mi moderní poezie a oceňuji autorčinu schopnost jasně, jednoduše a přímočaře vyjádřit to podstatné na pár řádcích, málokdo to umí, pokud se jedná o pocity.
Nevím, jestli se ke sbírce vrátím, i když právě k básním se člověk vrací, protože v každé etapě života je vidí z jiného úhlu a přinášejí mu nové porozumění. Ale několik veršů jsem si vypsala už nyní.
Některé básně mě chytily za srdce a moc se mi líbily, především v první části, jiné mě zaujaly méně, i tak to byla krásná básnická sbírka, která má co říct.
Sun and Her Flowers ukrývala pár básní, které mě oslovily, ale mezi tím počtem ne tolik zajimavých básní, se lehce ztratily. Hodně z nich bylo také dost depresivních, např. o znásilnění - o tom mi bylo velmi nepříjemné číst, následující feministické básně zase pak přišly vhod. Co mě zaujalo, byly básně přibližující indickou kulturu a místo žen v ní. Celkově mi přišlo, že sbírka Sun and Her Flowers nabídla pár zajímavých témat, ale způsob poetického zpracování, oproti Milk and Honey, hodně pokulhával.
Nejradši bych dala 3, 5 hvězdičky, ale to bohužel nejde. První část se mi opravdu líbila, bohužel, ty další mi přišly mnohem slabší. Měla jsem to spíš jako oddechovku k thrillerům.
Pravděpodobně si časem přečtu i Mléko a med, třeba mě příjemně překvapí.
Autorce lze jen závidět. Co? Její naivitu a nekomplikovaný pohled na svět, jednoznačné dobro, jednoznačné zlo, jednoduchou feministickou hrdost. Podobně píše leckteré pubertální dítě, jen bez přidané hodnoty indického původu.
Štítky knihy
láska muži rodina znásilnění potraty ze života básně mateřská láska básně v próze ženská práva
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Knihu jsem stejně jako autorčinu první knihu, Milk and honey, četla v originále.
Některé pasáže mě až tak moc nezaujali, ovšem v některých textech jsem se našla tak moc, jako by mi autorka mluvila z duše.
Kniha je založená na autorčiných myšlenkách a zkušenostech. Občas mi běhal mráz po zádech, když jsem si představila, čím vším si Rupi Kaur musela projít a proto ji přeji už jen to nejkrásnější a aby byla šťastná.
Autorčiny ilustrace/kresby v této knize jsou naprosto dokonalé a neskutečně se mi líbily a zároveň se do takové knihy opravdu hodí a líbilo se mi, že daná kresba odpovídá tomu, co člověk zrovna čte.
Knihu můžu doporučit, ovšem je za mě potřeba, aby šel čtenář trochu do hloubky toho textu a zamýšlel se nad tím. Ne aby jej jen bezpointně četl.