Květy zla
Charles Baudelaire
Tato básnická sbírka vznikala řadu let, její autor i vydavatel byli stíhání za urážku náboženské mravnosti i veřejné morálky, řada básní nesměla být uveřejněna vůbec, nakonec bylo zakázáno knihu vydávat. Kniha obsahuje celkem šest částí, celkem 145 básní. Vůbec nejslavnější a nejrozsáhlejší z nich je 1. oddíl nazvaný Splín a ideál, tyto básně vypovídají o poslání, umění nebo o postavení umělce, hovoří také o ženách, které autor současně miloval i nenáviděl, protože ho přitahovaly i odpuzovaly, tak se v básních střídá milostná touha a krutá bezcitnost.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1964 , Mladá frontaOriginální název:
Les Fleurs du mal, 1857
více info...
Přidat komentář
Co k tomu říct? Je to prostě skvost. Nadchla mě už na střední, chtěla jsem si vytáhnout "prokleté básníky" u maturity a jednoduše ve mně nechala mnoho pocitů, které jsem si musela zpracovat. Knihu doporučuji číst na podzim - zapálit svíčky, zabalit se do deky, uvařit dobrou kávu/čaj a užívat si...NÁDHERA!
Baudelaireo/Nezvalovo skutečné "neskutečno" mě doslova uchvátilo.
Ty, kterás vnikla jako nůž
do mého bolavého těla,
ty, jež jsi horší nežli muž,
tak zlá, tak šílená, tak skvělá ..
V minulých letech jsem četla "Květy zla", které byly přeloženy Vítězslavem Nezvalem, což bezpochyby toto dílo povzneslo na úplně jinou úroveň. Nyní jsem se rozhodla pro německou verzi tohoto díla, což mě utvrdilo v mém názoru. Německé zpracování je čitelné, nicméně Nezvalova stopa je čitelnější. Myslím si, že vliv drog a absinthu zanechla své stopy v díle Baudelaira- prokletého básníka. Ošklivost mění na krásu (Zdechlina).
Četbu Květů zla jsem si téměř vůbec neužil, činila mi velké obtíže. Většinu básní jsem vůbec nebyl s to pochopit, ke každému dalšímu otočení stránky byla potřeba silná vůle. Zatím uděluji 2* a někdy zkusím dát knize druhou šanci, třeba na ni změním názor.
Poezii jsem nikdy příliš nevyhledával. Básně, které zde Baudelaire napsal jsou odrazem jeho života. Byl vyhnancem francouzské společnosti, a tak jsou jeho básně oproti dílům z období romantismu velmi drsně reálné. Popsal realitu doby se všemi jeho znaky. Nevynechal ani drogy a alkohol. Na druhé straně jsou zde básně o lásce a kráse, k nímž byl většinou inspirován láskou k mulatce Jeanne Duvalové... Spolu E. A. Poem jediná poezie, která mne kdy oslovila...
Poezie není můj šálek kávy. Tato kniha se mi dostala do rukou náhodou a nebyla špatná, ale ani dobrá. Takže zlatý střed 3*.
Básně obvykle nečtu. K Baudelairovi jsem se dostala přes povinnou četbu a nelitovala jsem. Moc se mi tehdy libilo
„Člověk, chce-li být svrchovaně dobrý, musí mít silnou a bohatou obraznost; musí se umět vžít do druhého a do mnoha jiných. Strasti a slasti jeho bližních musí se stát jeho vlastními. Představivost je velkým nástrojem dobra; a poezie k tomu notně přispívá.“
Charles Baudelaire
Pro mě úžasné básně. Mistrovské dílo, které nelze kritizovat.
Nedočetla jsem. Bohužel se zřejmě musím smířit s faktem, že poezie není pro mě. Básně byly svým způsobem krásné, zvláštní, ale nesedlo mi to.
Těžké na pochopení a i přesto jsem si tuto sbírku básní oblíbila. Jsou odlišné a jsou krásné. Rozhodně nelituji toho, že jsme si mohla tuto sbírku půjčit a přečíst.
Láska na první sloku! Myslím, že u knih, které prověřil čas, je zbytečné pokoušet se o nějakou recenzi nebo hodnocení. Tady už je to jen o tom, zda člověku sedne, nebo ne. Mně sedla...uchvátila, pohltila a často se k ní vracím...
Baudelaire je mistr a žádná slova nestačí, aby popsala toto dílo. Skvost mezi skvosty, můj oblíbenec.
Četla jsem překlad od Nezvala a probudil ve mě touhu oprášit mou francouzštinu:)
kouzelné morbidnosti, spíše pro formu, ale Kterési madoně mi vyrazila dech... a pak básně o smrti
Možná ji lépe pochopím, až budu starší. Některé básně byly pěkné, ale jiné jsem moc nedávala. Mám ráda poezii, ale tahle mě tedy neoslovila.
Tyhle verše snad ani nejde nemít rád. Náměty bývají i morbidní, ale perfektně odráží svůj význam. Svým rozložením nakazí a naladí
Část díla
Puklý zvon
1857
Vodotrysk
1857
Zdechlina
Autorovy další knížky
1997 | Květy zla |
1999 | Báseň o hašiši |
1979 | Malé básně v próze |
1974 | Francouzský symbolismus |
2001 | Umělé ráje |
Další knížka z povinné četby. Na to, že mám různé básně opravdu ráda to nebylo nic moc, zaujala mě opravdu jenom menšina z nich a když přičtu depresivní a pochmurnou náladu během čtení... no, možná je to jen můj případ. Kytice je prostě lepší.