Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235607/bmid_kvitek-karminovy-a-bily-iuf-235607.png
4
845
845
Kvítek karmínový a bílý série
1. díl >
„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2014
,
Argo
Originální název:
The Crimson Petal and the White, 2002
více info...
Přidat komentář
Ale jó, zaslouží si to "plnou palbu", protože to prostě bylo strhující... i když na konci jsem se neubránil dojmu, že autor neví, jak ten zatraceně rozjetý vlak zabrzdit a že by mohl klidně pokračovat na dalších pěti tisíci stranách – ale to už by z toho asi byla jakási Ordinace v Kensingtonských zahradách, že?
Možno ide o nejaký môj predsudok, ale celý čas som si hovoril, že ten príbeh nestojí za toľko môjho času. Vlastne ma tá myšlienka stále úplne neopustila (preto 4*), aj keď forma to bohate kompenzuje. Pri Kvítku nejde o to čo, ale o ako. Páčila sa mi cesta stále viac do vnútra postáv, v tom je kniha päťhviezdičková. Tiež mi prišla takmer až prehnane zábavná (v dobrom) - nie som zvyknutý na tento druh literatúry. Skoro ma napadalo slovo hygge. Najviac sa mi páčila kapitola o Vianociach, to už bola čistá radosť. Teším sa na Jablko, aj na filmovú adaptáciu. Možno to potom ešte dvihnem.
Dočteno. Knihy, které mají hodně stran mám ráda. Miluji, když s hrdiny trávím co nejvíce času. Ale tady je asi něco špatně. Nevím, zda je to špatným načasováním čtení, mým aktuálním rozpoložením a nebo knihou samotnou. Někde se stala chyba.
Nejprve jsem se nemohla začíst, když už jsem si zvykla na styl vyprávění, tak mi toho přišlo nějak moc. Příběh není špatný, ale dal by se shrnout minimálně na polovinu stran. Chvíli to byla klasická červená knihovna a potom x stran popisu viktoriánského Londýna.
Takže za mě ne, nemohu ani doporučit.
(19. 8. 22 - 19 184 - 39)
Příběh z viktoriánského Londýna je zajímavý, dobře napsáno, dobře přeloženo. Ale hlavní hrdinka mi nebyla svými postoji a přístupem k životu sympatická, a nepomohl tomu ani ten závěr. A sympatie či nesympatie k hlavní hrdince či hrdinovi jsou bohužel důležité, zvlášť u knihy s takovým počtem stran...
Sugar....Sugar Sugar. 900 stran svižného čtení románu z Viktoriánské doby. Žádná červená knihovna, ale spisovatel nám přiblížil život tehdejšího Londýna, život spodiny. Život prostitutky, která je intelektem úplně někde jinde, než její spoluležnice v bordelu její matky. V románu se prolíná několik životních příběhů. Dozvíme se i to, jaké tabu bylo ženské tělo pro ženy z vyšších kruhů, které nepoučené vstupovaly do života, jak to chodilo v domech vyšší třídy, co se dělo v temných zákoutích nočního Londýna. Jak se vedla kosmetická továra. A mnoho dalšího. Ta knížka byla naprosto úžasná a kdyby měla víc stránek než těch 918, vůbec by mi to nevadilo.
Kniha je dost nevyrovnaná, některé pasáže mi přijdou buď blbě napsané, nebo blbě přeložené nebo obojí, jiné skoro hraničí s genialitou... Hezky se to čte, myslet se u toho kdo ví jak nemusí a vůbec to hezký odsejpá. Nebýt to takový špalek, doporučím do MHD, takto pouze jen do vlaku a autobusu. ... Po krátké výměně názorů s personou zainteresovanou na českém vydání, měním hodnocení. Trochu jsem se zamyslel. Kvítek je moderní jazykem a některými postupy/řešeními, jinak to je konvenční devatenáctka opepřená sexíkem a sajrajtem ulic.
Plnokrevný román, který bují životem. Leckoho může nasrat, ale pokud máte rádi spíš květnatou a na zážitky bohatou cestu a ne nutně velkolepý cíl, tak do toho jděte.
Přemýšlím jak knihu co nejlépe popsat... Velmi emotivní příběh s úžasnou hlavní hrdinkou. Sugar je díky své pověsti vyhledávanou kurtizanou a přesto to spodiny společnosti vůbec nezapadá,... Nejenom v jejím románu, který tajně píše a s jehož pomocí se vyrovnává se svým osudem, ale v celém jejím býtí, je velký smutek...a ikdyž se pak díky Williemovi ocitne v lepším světě, tak ji přesto není přáno. Mrzí mě trochu ten otevřený konec. Můžu si jen představovat, jak to s ní asi celé dopadlo, ale i přesto si říkám jestli únos dítěte byl zrovna tou nejlepší cestou... Knížka se mi moc líbila a jsem ráda, že byla tak obsáhlá. Četla se mi jedna báseň :-)
Neuvěřitelně poutavý historický příběh z konce 19.století napsaný tak otevřeně a realisticky, že dokonce i časté vulgarity tam měly své opodstatněné místo. Velice výstižně vylíčená ponurá atmosféra plná beznaděje, smutku a zoufalství. A samotný příběh prostitutky Sugar, která se snaží dostat ze spodiny společnosti, je velice zajímavý, a po celý čas jsem ji držela pěsti.
Četla jsem před lety. Příběh ve mně zanechal velký dojem. Byla to první kniha od tohoto autora, byla jsem překvapená, jak mě chytla. Příběhy z viktoriánského období mám ráda.
Pro některé čtenáře může být toto dílo, jaksi kontroverzní, objemnější, šokující, vulgární... Každopádně mi autor, i s překladem od pana Janiše sedl, jako ,,poklice na hrnec." Prostě perfektní.
Přímočarý děj knihy, i s jeho ,,hrdiny," ke kterým styl chovaní, i vyjadřovaní s ohledem k době a prostředí ve kterém žili..., patří.
Čtení této knihy jsem si fakt užila. ; )
(SPOILER)
Hmm, tak takhle se píše, až na ty píčy, fuj, nemám ráda vulgarismy. A co je čmíra? Menstruace? Hm?
V půlce jsem měla krizy a přestalo mě to bavit, protože to bylo pořád stejný, přeskakovalo se od jedné postavy k druhé, Sugar mi nepřišla nijak zajímavá atd. No a pak umřel Henry a já byla úplně v šoku, protože on a Emmelína mě nakonec bavili nejvíc (A Emmelína je moje nejoblíbenější postava, ta ženská má kuráž a je sama sebou). Takže jsem se zase začetla a když me to zase přestávalo bavit, tak se zase něco stalo, jako Sugar guvernantkou a ten konec. Prostě otočím stránku a konec? WTF? Doufám, že Sugar žila někde šťastně se Sofíí, fakt jim to přeju a Williama mi není ani líto, i když to byl dobrák, ale jak se zachoval k Sugar nakonci, fuj, zasloužil si to. A to s tím Cheesmanem? Bylo to nutné? Nakonec jsem měla Sugar ráda, ale jak se přizpůsobovala, to muselo být šíleně únavné, hrát někoho jiného. A Caroline byla taky úžasná, tu jsem měla ráda hned od začátku, doufám, že se má dobře. Docela by jim to s Henrym slušelo:).
Nečekalo jsem to, vůbec jak se kniha vyvíjela a Agnes byla taky úžasná, vůbec všechny charaktery byly takový svý a ne klasický, jak bych očekávala, samotná Sugar už, vlastně co o ní vím? Co si přeje? Vůbec nevím...
Takže za mě určitě dobrý, ne plný počet, ale čtyři hvězdy, přece jen mě to místy nudilo:).
Mám ráda tlusťochy a tenhle kousek fakt není úplně kabelkové vydání. Mám je ráda pro ten pocit, že toho dostanu o hodně víc, než když je knížka hubená. Ale tentokrát se ten (samozřejmě že iracionální) pocit nějak ne a ne dostavit v plném rozsahu. Nechci tím naznačit, že by to snad bylo devětset stran nudy, ale tak jak se jindy nemůžu odtrhnout, tak tentokrát jsem se odtrhávala bez problémů. A to i přesto, že životní příběh prostitutky v 19. století obsahoval celkem všechno co je třeba, včetně pikantních popisů náplně práce hlavní hrdinky. Tak nevím, kde se stala chyba....
"Popravdě řečeno, při své práci jsem potkala pěkných pár nebožáků, podle nichž je jeden život nesnesitelně dlouhý...."
Knihu jsem plánovala číst čistě kvůli popisům viktoriánského Londýna. Když ke mně bichle doputovala, docela jsem se lekla a myslela si, že mě bude kniha k smrti nudit. A hele, ono vůbec. Popisy seděly, člověk si dokázal krásně představit společnost - ať už tu nižší, tak tu vyšší. Postavy jsou vykreslené skvěle, nikdo není ani dobrý, ani zlý, i když za jejich rozhodnutí jsem měla chuť je občas zaškrtit. Otevřený konec je trochu nešťastný, ale příběh prostě nekončí.
Popis Londýna 70. let 19 století byl skvělý, člověk měl pocit, že tam opravdu je. Ale jinak docela zklamání. Natáhnout na 900 stran takovýto "děj" bylo zbytečné, spousta vaty okolo. Otevřené konce mi obecně nevadí, ale tohle nebyl ani otevřený konec, to nebyl žádný konec... jakoby autor prostě v půlce zahodil pero a přestal psát.
Za mne stejně přeceňováno jako například Sofiina volba. Dvacet tisíc stran a děj žádný.
Michel Faber společně s překladatelem Viktorem Janišem mi nabídli opravdu skvělý čtenářský zážitek. Kniha mě oslovila svým strhujícím příběhem, který byl převypřávěn vskutku mistrovským způsobem.
Prostředí, ve kterém se tento dramatický epos odehrává, je popsáno velmi hodnověrně, s důrazem na každičký detail. Čtenář je přímo vtažen do londýnských chudinských čtvrtí a ulic, cítí dokonce i ten pach všudypřítomných kobylinců.
I přes svůj značný rozsah kniha neztrácí tempo a nenudí. Právě naopak - nabízí zábavu na několik dnů. Doporučuji!
Tak tohle jsem začal číst na valentýna, jakože si vezmu ke čtení něco tématického. A už to bude nějaký ten měsíc možná dva co mám dočteno. Musel jsem to ale trochu vydejchat a uklidnit nerva, protože když píšu s tou cholerickou žilkou na čele, bývám sprostý a dokonce se obávám, že bych mohl psát jako nějaký troll se zapnutým capslockem. Takže abych se za sebe nemusel stydět (víc než obvykle), tak píšu až takhle opožděný report. A co mě tak nasr...nakrklo? Začnu tím pozitivním. Tohle není úplně špatná kniha, příběh ve stylu pretty woman (zbohatlík se poblázní do prostitutky) odehrávající v Londýně někdy okolo roku 1870. Tehdy pánové nosili klobouky a ženy takovou vycpávku na prdel, řeklo by se divná móda, ale když se podívám na dnešní holky, co nosí ty příšerný mamadžíny, co se zapínají pod hrudníkem, tak si říkám, že na tom tehdy nebyli až tak zle. Ten popis doby a místa je to v čem je tato kniha opravdu dobrá, bohužel mě šlo spíš o příběh. V té délce by nebyl až takový problém, kdyby to někam směřovalo. A i když jsem již někde za púlkou pochopil, že existence vedlejších postav v knize je sice obsáhlá, ale asi spíše jen dekorativní, pořád jsem doufal, že alespoň hlavní dějová linka nějak dopadne. A tady, DO ČÍČI!, nejde o to, že by to nedopadlo podle mých představ, tady jde o to že to nedopadlo VÚBEC! Děj je v podstatě v plným proudu, nedořešené otázky a příběhy snad VŠECH postav a PAN SPISOVATEL to zakončí stylem, no tak už toho bylo dost KUDLA, bolí mě ze psaní ruka a TY čtenáři mi polib ZADEL. S tak zpraseným koncem knihy jsem se ještě nesetkal.
Po mnoha přečtených detektivkách a thrillerech, opravdu velmi příjemná změna. Ani těch přes 900 stran nebyl problém, autor mě nenudil, naopak. Líbily se mi i rozsáhlejší popisy, které většinou přeskakuji, ale tady ne, tady jsem si to užívala. Jedná hvězda dolů za otevřený konec, to nemám ráda.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura prostituce viktoriánská doba historické rományAutorovy další knížky
| 2014 |  Kvítek karmínový a bílý |
| 2016 | Kniha zvláštních nových věcí |
| 2002 |  Pod kůží |
| 2015 | Jablko |
| 2008 | Fahrenheitova dvojčata |
(SPOILER) O této knize jsem slyšela hodně, hlavně, že je to porno a tomu se vyhýbám. Přesto jsem ji dostala k Vánocům a po asi 300 stránkách z tisíce jsem se začetla. A začetla tak, že jsem nemohla přestat. No, porno. Hlavní hrdinka je nesmírně inteligentní prostitutka, Sugar, která je dcerou bordelmamá a ta ji nešetří - od třinácti let jí našla pány, kteří ji zahřejí. Dovíme se, jak prostitutky řeší problém, jak neotěhotnět - je to nechutné, ale jak si ty holky mohly pomoct. Dovíme se, že za dvacet minut si holka vydělá víc, než za 20 hodin v továrně, která jí zničí zdraví do 25 let. Nicméně Sugar je inteligentní a přimkne se k bohatému blbečkovi, který jí zaručí spokojenější život, dokonce ho se svou inteligencí dotáhne na mnohem bohatší život. Jak to dopadne už nechám na vás.
Skoro každý neo-viktoriánský román má své vzory třeba v Dickensovi, či sestrách Bronteových, ale v té době by si žádný z nich nedovolil slovník, jaký používá autor. Nicméně, je to mnohem autentičtější. 19. století bylo v mnoha ohledech hnusné.
Na databázi knih si lidi stěžují, že má knížka otevřený konec, ale pokud čtete pořádně, víte, jak asi každá postava dopadne. Nakonec, žádný není bez viny.