Kyselé třešně
Lenka Chalupová
Kyselé třešně série
1. díl >
Na jaře roku 1944 přichází do malotřídky v Lověšicích, malé železničářské vesničce u Přerova, nový učitel. Venkovská škola znamená pro Petra Skálu seznámení nejen s dětmi, ale také s jejich rodiči – zejména pak s vdovou Lotou Kiliánovou, maminkou osmileté Helenky. Jejich rodící se vztah, ale také Helenčin něžný dětský svět a láskyplné prostředí domova, se střetávají s krutou realitou válečných a poválečných dnů.... celý text
Přidat komentář
Wow tohle jsem necekala! Kam se na ni hrabe takova Cyklistka od Poncarove, kterou jsem cetla pred tim. Kdo ma rad ceske autory a knihy typu Hermankove udoli, Hana, Zuzanin dech, tak urcite nesahne vedle!
Strašně krásná ale strašně smutná kniha. Myslím že ve mě tento příběh dlouho zůstane.
Vřele doporučuji
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy vůbec četla... Tragický konec kterému přecházel krásný příběh.
Zpočátku jsem se do příběhu nějak nemohla začíst, ale zhruba od čtvrtiny knížky jsem pak četla téměř jedním dechem. Moc se mi líbilo, jak příběh v závěru gradoval. Spousta jiných knih mne k závěru zklame, neodpoví všechny mé otázky, což se tady rozhodně nestalo.
Moc krásně a čtivě napsáno, navíc poučilo o historii. Pestrá mozaika postav a charakterů. Za mě na úrovni Mornštajnové úplně s přehledem.
Strhující příběh jedné malé vesničky a jejich obyvatel odehrávající se koncem války. Nelehké osudy venkovských lidí, jejich touha po obyčejném, svobodném životě.....Kniha je poutavá a napínavá až do konce. Doporučuji!!!
Nevím čím to je, ale klasická románová tvorba v české literatuře posledních 10 let je zcela feminizována. Máme sice Vondrušku v oblasti historie a pár dobrých sci/fantasy/detektivních autorů, ale jinak mě napadá jen Vaněčkův Mlýn. To je proti těm Mornštajnovým, Hanišovým, Dvořákovým apod. sakramentsky málo. A teď jsem si k nim přidal i Chalupovou. Nádherně napsáno, nevím co chválit víc. Snad jen decentní popis událostí, které bývají často zpolitizovány až k omluvám. A pak perfektní gradování k překvapivému finále. To moc i slavnějších autorů neumí.
Historicke drama odehrávající se koncem druhé světové války okolo Přerova.Kniha se dobře četla,pro mě přibližovala kraj mého dětství,mrzí mě,že už se nemůžu zeptat prarodičů , protože už nejsou naživu.
(SPOILER)
Nějak mi došla slova.....už ten název kyselé ! , tak jsem trochu tušila......, ale, že to bude takový masakr ......
Hodně silný příběh založený na skutečných událostech na konci války, který se stal v nedalekých Lověšicích u Přerova.
Doporučuji
Nádherná a čtivá kniha. Příběh rychle utíkal, až najednou jste na konci a jen nechápete, co se to mohlo stát. V hlavě Vám zní celý příběh a snad každý Lotce, po těžkém životě, přeje ať jim to s Petrem klapne a jsou rodina. A najednou je všechno jinak... Silný příběh se špatným koncem.. Bohužel to je život.
Knížku jsem si tak nějak úplně náhodou vybrala do ČV. Tragický milostný příběh na pozadí historických událostí na konci 2. světové války, v závěru se dočteme o jedné z mnoha odplat na civilním obyvatelstvu a jaké měla následky i pro hlavního hrdinu a jeho blízké.
Díky tomuto příběhu jsem se dostala k paní autorce, kterou jsem vůbec neznala, určitě plánuju přečíst další její knihy.
Knihu jsem si vybrala spíše ze zvědavosti kvůli názvu. O čem by mohly být Kyselé třešně a ještě tak vysoko hodnocené?... Ještě teď hledám slova. Je to krásný, hluboce dojemný a přesto nesmírně krutý příběh, odehrávající se v době druhé světové války. Je plný milých venkovských lidí, vztahů, lásky, naděje, víry v krásnou budoucnost, ale jen do závěrečných kapitol. Na ty jsem nebyla připravená a nejraději bych je vymazala z povrchu zemského. Postavy tohoto románu jsem si moc oblíbila a vy si je určitě oblíbíte také. Doporučuji.
Autorka této knihy mě zaujala, jak nádherně a nenásilně popsala životy lidí z vesnice Lověšice blízko Přerova z období posledního roku 2. sv. války . Umocnění je, že děj knihy čerpá ze skutečných událostí . Kniha je psána formou úvodu kapitol dle datumu a místa začíná ve středu 21.června 1944 na kopci Švédské šance u Přerova. Nový učitel Petr zde dětem ukazuje okolí a malé Helence pomůže natrhat sladké zralé třešně. Proč tedy ten název "Kyselé třešně"? Než se to dovím, tak poznám obyvatele této vesnice, jejich rodiny, radosti, starosti, útrapy, jak lidské, tak i ty spojené s válkou. Jsou zde popsány city, křivdy, provinění, zrada, bolest i ztráta blízkého. Až se mi postavy dostanou tzv. pod kůži, najednou je tu vysvětlení, proč takový název knihy. Pro někoho sladké - kyselé, je jenom jeden ze smyslů člověka. Tady má však velmi hluboký význam.
Konec oslavované války má pro část obyvatel Lověšic trpkou chuť - nelidskost. Na válku by se nemělo nikdy zapomenout. Kniha by mohla být i zfilmovaná.
Moc hezký příběh, ani jsem netušila, že se něco takového po válce stalo. Příběh hezky plynul, ale ten konec, to tedy bylo hodně smutné. I slzy mi ukáply. Líbila se mi ta poslední kapitola ze současnosti. O knize budu ještě dlouho přemýšlet. Nelenila jsem a vše jsem si ze zvědavosti našla na mapě. Jediné co mi při čtení trochu vadilo jsou nahuštěná písmena - dlouhé odstavce.
Tak nějak nemám slov. Příběh z konce druhé světové války mě zůstane v hlavě ještě hodně dlouho. Nevím, jak to autorka udělala, ale psychologie postav na mě opravdu fungovala. Názvy kapitol nahrazené datem a místem mě připadaly jako patníky u cesty spějící k tragickému konci. Ale na konec, který přišel, jsem tedy připravená nebyla. Co všechno si lidé dokáží vzájemně provádět? A nemusí jít vždy jen o nepřátele ve válce.
Spisovatelka Lenka Chalupová umí. Její knížky mě vždy překvapí. Kyselé třešně jsou toho důkazem.
Život v Lověšicích, kam přichází v roce 1944 učitel Petr Skála, plyne poklidně. Lidé zde prožívají svá štěstí, radost, lásku. Tu zde nachází i Petr Skála. Je ale válka. Ta zrůdná a zlá, která přináší bolest, ztrátu, bezmocnost. S koncem války přichází úleva, radost, víra v nové začátky.
Události, které se v červnu 1945 stanou v Lověšicích, však poznamenají všechny. A ty, kteří jsou jako Petr, příliš hodní a lidští, kteří se nehodí do světa plného surovostí, zničí.
Zlo plodí zlo, ale trpí ti nevinní.
Já mám asi nějakou čtecí krizi, mě ta kniha nedokázala hned vtáhnout. Nevím, jestli je to silou toho příběhu, že jsem ji četla docela dlouho a s přestávkami, nebo za to mohl autorčin styl psaní, asi od každého trochu. Dlouhé odstavce, někdy téměř přes celou stránku, minimum přímé řeči, drobná písmenka, tohle nemám ráda. Ale nedejte se odradit, zdejší hodnocení mluví jinak.
Nicméně je to silný příběh, odehrávající se během posleního roku války a těsně po ní. Je postavený na skutečných událostech s velmi pestře vykreslenou škálou charakterů jednotlivých postav. Závěrečná část je hodně emotivní.
Co k tomu dodat... masakry, které se děly za války na civilistech a nevinných jsou vždy strašné. Celou válku si začali Němci, byli to zrůdy v lidské podobě. Považovali Čechy za lůzu, póvl a český ksindl, který je třeba zlikvidovat. Proto, i když trpěli i němečtí obyvatelé chápu tu frustraci, zoufalství i pocit bezmocnosti, když někomu nacisti vyvraždili rodinu, že se chce pomstít. Masakry na nevinných ale pochopitelně odsuzuji.
Štítky knihy
česká literatura války učitelé, učitelky mezilidské vztahy Přerov Přerovsko poválečné odsuny Němců české romány
Autorovy další knížky
2020 | Kyselé třešně |
2022 | Páté jablko |
2014 | Pomněnkové matky |
2023 | Svatojánské ořechy |
2016 | Tyrkysové oko |
Čtivý, krásný příběh, ale konec je úplně jiného charakteru. Netušila jsem, že se jedná o knihu podle skutečné události. O to je závěr knihy smutnější a dojemnější.
Velké uznání autorce, že příběh zpracovala a hlavně, jak vše dala dohromady. Hlavní postavy jsou milí, obyčejní lidé, kteří se radují z toho, že válku přežili a těší se na nový život. Ale i po válce musí nést její následky, které jsou o to horší, že celoživotně pronásledují nevinné lidi.