Kytice
Karel Jaromír Erben
Snad naše nejoblíbenější básnická sbírka 19. století. Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům. Básník poznal důvěrně české básně i pohádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí ( Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile ). Pro naše předky nebylo hranic mezi živým a neživým světem. A z pohanských mýtů přechází tato představa i do zlidovělé tradice křesťanské. Místní pověsti má za základ nejstarší balada Poklad s námětem Velkého pátku, kdy se odkrývají poklady. Pohádka, a to od Boženy Němcové, byla podkladem Zlatého kolovratu. Legenda barokně romantického ladění je základem Záhořova lože. A hojná jsou právě v naší těžce zkoušené zemi proroctví ( Libušino, Sibyllino, slepého mládence aj. ), úryvky z ní tvoří závěrečnou, vlastenecky povzbudivou, ale i kritickou báseň Věštkyně. Tuto pestrost rozmnožují i dramatické obrazy ze života s kresbou lidových obyčejů ( Štědrý den, Dceřina kletba ). Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej zmírňuje či odčiňuje pokání ( Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože ). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky. Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru Věštkyně čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud / rozumnější se nestaly ! " ... " Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny / moudrého slova zlatý zvuk ! ". Výstavbě klasických balad se u Erbena učili mnozí naši epikové: Neruda, Hálek, ale i Wolker. Zpěvnost, obraznost i dramatičnost Kytice inspirovala naše největší skladatele i výtvarníky (Dvořák, Fibich, Martinů, Aleš, Zrzavý, Procházka, Tesař aj. ).... celý text
Přidat komentář
Tato kniha nikdy neomrzí. Čtu už po několikáté a nejvíce se mi líbí: zlatý kolovrat,a svatební košile. Doporučuji.
Když už je na databaziknih ve čtenářské výzvě téma: Kniha vydaná před 100 a více lety, tak jsem si řekla, že osvěžit si Kytici nebude vůbec špatný nápad. Navíc jsem si koupila tohle nové krásné kapesní vydání.
Temné hororové příběhy, které svému čtenáři přináší i poučení.
Ztráta, smutek, zrada, vykoupení, hamižnost, závist, víra, láska, osud či odplata. Je libo jedno nebo dokonce všechny ?
Rozhodně doporučení těchto starých balad v novém hávu !!!!!
Oblíbené: Zlatý kolovrat, Vodník a Svatební košile.
Jinak to filmové zpracování je taky skvělá lahůdka, doporučuju všemi deseti !!
Opět jeden z mých návratů do dětství. Něco na způsob čtení Před (na začátku života) a Potom (po prožití mnoha desetiletí). Porovnání: V dětství mě ty verše děsily, byly náročné, přesto mi mnohé utkvěly v paměti. Nyní dovedu ocenit autorovu dovednost, nacházím v nich hodnotu, ale stále mě děsí. První dojem prostě zůstává a brání dát nejvyšší hodnocení.
Kytice...Co napsat... Skvělé Erbenovo dílo. Četla jsem jí už tolikrát a nikdy mě neomrzí. To vím jistě. Doporučuji úplně všem.
Dávám o jednu hvězdu méně, protože jsem si Kytici přečetla s tím, že jí musím přečíst kvůli maturitě. Takže to byla trochu četba z donucení, ale na druhou stranu je to klasika, kterou by měl znát každý Čech...
Pokud by byla Kytice napsána autorem, který by psal kupříkladu anglicky, tak by se stala světovým literárním odkazem! Je neuvěřitelná, magická a musí být čtena. Já ji miluji od školních let.
Kytice je ten druh knihy, kterou když nepřečtete, jako byste nikdy nečetli. Básně nejsou můj šálek kávy, ale občas je dobré zkusit jinou literární formu. Přečetla jsem to, líbilo se mi to, ale nijak mě to ne oslovilo.
Kytici jsem si v rámci letošní čtenářské výzvy vybrala jako vzpomínku na milovanou babičku, která na sklonku života nevěděla, co měla ten den k obědu, ale uměla odrecitovat celého Vodníka a Polednici. Sbírka mě mile překvapila, i když to nebylo naše první setkání. Prostě na některé věci je třeba dozrát.
PS: Polednici jsem uměla celou ve čtyřech letech. Skoro se divím, že to na mně nezanechalo následky :-)
Tak i já jsem se konečně dokopala k nějaké té klasice. Jistě, Kytici jsme probírali ve škole, ale ruku na srdce, kolik z nás to zajímalo.
Musím říct, že text je krásně srozumitelný a člověk v tom to poučení najde, i když opravdu extrémně a morbidně pojaté. Ale nějak jsem kdysi měla pocit, že těch se špatným koncem je tam víc a tak jsem byla příjemně překvapená, že většinou hrdinové z básní dojdou odpuštění.
A velká třešnička na dortu jsou pro mě ty nádherné ilustrace ve vydání z roku 2020. Opravdu je to takový šperk v mé knihovně.
Neskutečné umění. Je to morbidní, poučné i plné mystických prvků, to je něco pro mě. Umím si představit, že Kytice tématem nesedne všem, ale už jenom pro tu lehkost a plynulost krásných rýmů ji snad musí ocenit každý.
Všechny jsou krásné, ty nejznámější jsou samozřejmě nejuchopitelnější a nejdramatičtější. Pokud jste neviděli filmové zpracování určitě doporučuji, viděla jsem to už jako malá a docela horor. :)
I když tato kniha patří mezi naše nejvýznamnější díla, nemohu o těchto pesimistických a morbidních baladách, především zaměřených na matky a děti, napsat nic pozitivního. Po každé vině prostě následuje trest, tak si dávejme pozor.
Naposledy jsem jí četla ve škole, ale pamatuju si, že se mi líbila. Klasika se nezapomíná.
klasika, mnoho del je z kytice zpracovano i filmove, i kdyz jsem nic z toho nikdy nevidela. knihu jsem cetla k maturite, asi nejvice se mi libil vodnik, svatebni kosile nebo polednice (vlastne ty nejznamnejsi povidky). v nekterych pasazich jsem se doslova ztracela a musela jsem neco cist i vicekrat, ale urcite doporucuji, kytici by si mel precist urcite kazdy.
hodnotim 4/5
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno pověsti národní obrození lidová slovesnost balady básně poezie česká poezie
Autorovy další knížky
2009 | Kytice |
2012 | Máj / Kytice |
2008 | Pohádky |
2016 | Komiksová Kytice |
1974 | Zlatovláska (a jiné české pohádky) |
Sáhla jsem po ní po létech díky Výzvě. Klasika, ve zralém věku si ji člověk vychutná ještě lépe.